|
|
"Deník války evropské". Každodennost Velké války na Východě očima českého učitele Františka Pražana
VÁŇA, Jiří
Předkládaná práce mapuje šestiletou pouť Františka Pražana - od mobilizace a pobytu na východní frontě, přes zajetí a pobyt v Rusku, až po návrat domů. Jádrem práce je oddíl věnovaný každodennímu životu v Rusku. Obsahuje výklad o reflexi ruského města a vesnice, o ruských svátcích, zvycích a obyčejích, popisuje práce, které museli zajatci vykonávat, mapuje ruskou kuchyni a zajatecké stravování. Poslední část je zaměřena na volný čas a rozličné způsoby, jakým jej Pražan trávil. Věnuji se i jiným událostem v Pražanově válečném životě - okamžiku zajetí, vstupu do československých legií, účasti na II. sjezdu československého vojska na Rusi. Práce je založena na nepublikovaných autentických zápiscích Františka Pražana. Využívám i později přepracované vzpomínky. Pro kapitoly komparativní využívám osobních pramenů - deníků a memoárů - jednotlivých legionářů.
|
|
| |
|
|
Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava
Novozámská, Eva ; Mikulášková, Eva (vedoucí práce) ; Váňa, Jiří (oponent)
Eva Novozámská Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava Abstrakt Práce se zabývá výzkumem indukovaného a přirozeného zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh rašeliníkem na vybraných rašeliništích v Národním parku Šumava v rámci "Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť". Pro studium indukovaného zarůstání bylo na lokalitách Cikánská slať, Luzenská slať a Novohuťské močály založeno celkem 36 trvalých ploch. Do nich byl v roce 2006 v závislosti na lokalitě umístěn buď druh Sphagnum fallax nebo Sphagnum majus. Po čtyři roky byl každoročně monitorován přírůstek či úbytek rašeliníku. Studium přirozeného zarůstání rýh rašeliníkem bylo prováděno na stejných lokalitách jako zarůstání indukované. Celkem byl v roce 2009 zaznamenán přirozený pokryv na 65 plochách. Nejdůležitějšími parametry ovlivňujícími přirozené zarůstání byly hloubka rýhy a průtok vody. Množství rašeliníku bylo na všech lokalitách téměř shodné. U indukovaného zarůstání rýh byly nejvýznamnějšími parametry hloubka rýhy, šířka rýhy, množství opory větví a interakce hloubky a šířky. Pomocí závislosti hloubky přirozeného zarůstání na pokryvnosti rašeliníku byl vytvořen predikční model. Díky němu bylo možné porovnat úspěšnost indukovaného zarůstání oproti...
|
|
|
Stanovy bytového družstva
Váňa, Jiří ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Jak už název napovídá, práce se zabývá stanovy bytového družstva. Stanovy jsou jakási ústava družstva a jeho nejdůležitějším vnitřním předpisem. Tato ústava by měla doplňovat zákonná ustanovení vztahující se k bytovému družstvu. Stanovy upravují zejména strukturu družstva, název, sídlo, statutární orgány a jejich kompetence předmět činnosti, vznik a zánik členství apod. Podmínkou platnosti stanov je jejich písemná forma. Práce se skládá ze 6 kapitol. Každá kapitola přináší autorův pohled na stanovy a zabývá se jimi z určitého úhlu. První kapitola poskytuje stručný přehled o počátcích družstevnictví ve světě, včetně družstev bytových. Ve druhé kapitole je uveden vývoj právní úpravy stanov od poloviny 19. stol. až do 90. let 20. století. Druhá kapitola je rozdělena do 5 kapitol. Třetí kapitola se zabývá základním úvodem do družstevnictví. Zde jsou popsány principy družstevnictví, pojem družstva a právní předpisy. Popisuje také různé druhy družstev a družstevnictvím ve světě. Tato kapitola se skládá z 8 částí. Následující dvě kapitoly se již zabývají stanovami bytového družstva. Najdete zde obligatorní i fakultativní ustanovení stanov, které jsou podrobně analyzovány z hlediska právní teorie, praxe a judikatury. V další části práce jsou diskutovány platnost a přijetí stanov. Tato kapitola se skládá z 6...
|
|
|
Využití lišejníků-možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků
Svoboda, David ; Váňa, Jiří (vedoucí práce) ; Scheidegger, Christoph (oponent) ; Guttová, Anna (oponent)
Využití lišejníků - možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků David Svoboda Disertační práce shrnuje výsledky několika projektů prováděných v rámci doktorského studia a obsahuje hlavně výstupy těchto projektů - odborné články. Na začátku svého studia jsem testoval v té době zcela novou metodiku LDV (Asta et al. 2002). Po ukončení tohoto projektu následovala v roce 2004 ekologická studie středoevropských teplomilných doubrav pomocí epifytických lišejníků. Tato studie byla v následujících letech značně rozšířena a tvoří základ mé disertační práce. Mimo to se věnuji dlouhodobé spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko, kde provádím mj. monitoring lišejníkové rekolonizace. Mezi hlavní cíle mé disertační práce patří následující: 1) Zhodnotit možnosti použití LDV metodiky v České republice pro zjištění úrovně znečištění ovzduší; 2) Porovnat výsledky získané pomocí LDV a pomocí starší kvalitativní metodiky Hawksworthe a Rose (1970). 3) Identifikovat hlavní faktory ovlivňující lišejníkovou diversitu ve středoevropských teplomilných doubravách. Zjistit případné korelace mezi vlivy přirozenými a člověkem způsobenými. 4) Analyzovat druhové složení lišejníků ve středoevropských doubravách a charakterizovat případná společenstva a druhy se vztahem k ekologické kontinuitě porostu. 5)...
|
|
|
Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava
Novozámská, Eva ; Váňa, Jiří (oponent) ; Mikulášková, Eva (vedoucí práce)
Eva Novozámská Dynamika zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh na revitalizovaných rašeliništích na území Modravských slatí v NP Šumava Abstrakt Práce se zabývá výzkumem indukovaného a přirozeného zarůstání přehrazených odvodňovacích rýh rašeliníkem na vybraných rašeliništích v Národním parku Šumava v rámci "Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť". Pro studium indukovaného zarůstání bylo na lokalitách Cikánská slať, Luzenská slať a Novohuťské močály založeno celkem 36 trvalých ploch. Do nich byl v roce 2006 v závislosti na lokalitě umístěn buď druh Sphagnum fallax nebo Sphagnum majus. Po čtyři roky byl každoročně monitorován přírůstek či úbytek rašeliníku. Studium přirozeného zarůstání rýh rašeliníkem bylo prováděno na stejných lokalitách jako zarůstání indukované. Celkem byl v roce 2009 zaznamenán přirozený pokryv na 65 plochách. Nejdůležitějšími parametry ovlivňujícími přirozené zarůstání byly hloubka rýhy a průtok vody. Množství rašeliníku bylo na všech lokalitách téměř shodné. U indukovaného zarůstání rýh byly nejvýznamnějšími parametry hloubka rýhy, šířka rýhy, množství opory větví a interakce hloubky a šířky. Pomocí závislosti hloubky přirozeného zarůstání na pokryvnosti rašeliníku byl vytvořen predikční model. Díky němu bylo možné porovnat úspěšnost indukovaného zarůstání oproti...
|
|
| |
host ::
RSS.