|
|
Vliv chromatinu na opravu dvouvláknových zlomů DNA po štěpení CRISPR/Cas a dalších programovatelných nukleáz u rostlin
Trojan, Jakub ; Přibylová, Adéla (vedoucí práce) ; Procházková, Klára (oponent)
Rostliny mají velkou odolnost vůči ionizujícímu záření i díky kvalitnímu opravnému aparátu na opravu dvouvláknových zlomů. Dvouvláknové zlomy jsou v rostlinách opravovány čtyřmi hlavními drahami. Nejčastěji probíhá rychlá oprava pomocí nehomologního spojování konců (NHEJ), spojující konce DNA bez většího zpracování. Přesnější, zato pomalejší a složitější, je oprava prostřednictvím homologní rekombinace (HR) využívající k opravě dlouhé úseky homologního řetězce DNA. Využívaná je přednostně v oblasti aktivních genů během S a G2 fáze buněčného cyklu. Opravy probíhají dále skrze Theta zprostředkované spojování konců (TMEJ) a single strand annealing (SSA). Obě tyto dráhy jsou řízené kratší homologií mezi konci DNA vytvořenými dvouvláknovým zlomem. Často opomíjenou součástí oprav je i překonávání represivních vlastností chromatinu, který chrání genom před poškozením a přístupem nukleáz, ale zároveň brání i přístupu opravných proteinů. Tato práce shrnuje dosavadní znalosti o opravách DNA u rostlin a vlivu chromatinu ne pouze na ně, ale i na aktivitu programovatelných nukleáz využívaných v genovém inženýrství, jako jsou zinc finger nucleases (ZFNs), transcription activator-like effector nucleases (TALEN) a clustered regularly interspaced short palindromic repeats / CRISPR associated (CRISPR/Cas). Klíčová...
|
|
|
Život a působení farářů Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Moje práce se zabývá životem a působením farářů Českobratrské církve evangelické Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989. Jako metoda pro zpracování daného tématu je užita metoda orální historie. Jde o vymezeným obdobím určený výběr z rozhovorů, které autor práce vedl s každým z obou farářů na jaře roku 2013, a o jejich následnou interpretaci podle pravidel oboru orální historie. Vedeným rozhovorům předcházela příprava v podobě studia dostupných materiálů týkajících se obou farářů, a to především dokumentů v církevních i státních archivech, ale i rozhovory s pamětníky působení obou farářů. Cílem práce je dát slovo samotným farářům, aby podle svých vzpomínek mohli představit svůj život a působení a vyjádřit se k rozličným událostem, jež je utvářely. Dva faráři jsou představiteli dvou různých proudů uvnitř ČCE v oné době. Tyto dvě koncepce a životní a teologické důrazy takto zprostředkovaně vstupují do vzájemného rozhovoru. Skrze dvě životní svědectví můžeme pars pro toto pozorovat život církve a země ve složitých letech 1968-1989. Druhým cílem práce bylo vytvoření nových historických pramenů v podobě nahrávek rozhovorů a jejich přepisů.
|
|
|
Myths of the Contemporary Man: An Application of the "Mythic Reading" Method to the Selected Works of the World of the World Literature of the 20th and 21st Centuries.
Bargár, Pavol ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent) ; Trojan, Jakub (oponent)
Uvedená práca sa pokúša poskytnúť prístup k mýtu, ktorý by vystihoval jeho aktuálnosť pre dnešného človeka. Práca začína pokusom uchopiť význam(y) gréckeho termínu μυθος, jeho vzťahu k termínu λογος v priebehu dejín a kritickým vyrovnaním sa s definíciami a interpretačnými metódami vybraných bádateľov v oblasti štúdia mýtov. Následne je navrhnutá vlastná definícia mýtu, v náväznosti na P. Ricoeura, L. Coupeho, D. Cupitta a ďalších. Mýtus je vnímaný ako dialektické spojenie naratívu a mýtických motívov, ktoré nie sú nemenné, ale práve v kontexte vytvorenom príbehom dostávajú vždy nový význam. Tak mýty tvoria reťaze vzájomne spojených verzií, otvorené pre ďalšie interpretácie v procese "radikálnej typológie." Mýty nie sú obmedzené na oblasť náboženstva, "radikálna typológia" zohľadňuje profánny kontext. Jednotlivé články reťazí mýtov môžu byť teda aj literárne diela. Vybrané diela svetovej literatúry 20. a 21. storočia (M. Bulgakov: Majster a Margaréta, G. Orwell: 1984, H. Murakami: Kafka na pobreží, P. Auster: Sklené mesto) sú v práci interpretované ako mýty za pomoci metódy "mýtického čítania," ktorá využíva imagináciu v rovnakej miere ako zásady logiky. Je navrhované vnímať mýty ako dialektické spojenie "dokonalosti" a "otvorenosti," ktoré poskytuje priestor pre vstup "iného." To je významné i z...
|
|
|
Přirozený zákon v díle Boženy Komárkové
Vrátníková, Petra ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Božena Komárková se ve svém díle věnovala problematice přirozeného zákona / přirozeného práva především v rámci studia lidských práv. Tvrdila, že přirozený zákon je "nepřirozeným" kulturním výtvorem člověka. Komárková byla oslovena biblí a biblickým způsobem vyjadřování o úloze práva, zákona, lidských institucí a řádů. Bible jim odnímá absolutní platnost, relativizuje je. Bibli jsou cizí představy o přirozeném zákonu. Biblický kánon neobsahuje jen jedno Desatero jako absolutní, nadčasově platný, přirozený zákon. V bibli se nalézá více desater a každé z nich je vysloveno do určité situace - má svůj kontext. Biblické svědectví není pro Boženu Komárkovou automatickým zdrojem věčných, nadčasových pravd. Bible nám může dopomáhat k tomu, abychom objevovali pozemsko- časnou, konkrétně-tělesnou a mezilidskou dimenzi naší existence. Vliv biblického způsobu myšlení nalezla Komárková v reformaci. Reformační pojetí práva je v rozporu s přirozenopravní linií. Komárková upozornil, že s Kalvínem končí tradiční chápání přirozeného práva. Nesouhlas Karla Bartha s jakýmkoli druhem přirozeného zákona v etické oblasti je pouze uplatněním jeho obecného nesouhlasu s přirozenou theologií. Komárková vyslovila závažnou tezi, že přirozený zákon je svojí postatou křesťanství cizí. Víra v živého Boha je pro Komárkovou hrází proni...
|
|
|
Teismus Charlese Hartshorna
Macek, Petr ; Trojan, Jakub (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Kohák, Erazim (oponent)
Cílem této studie je představit amerického procesuálního filosofa Charlese Hartshorna a jeho filosofický teismus, a uvést jeho přístup a myšlenky do diskuse o vztahu teologie a filosofie. Po pojednání o osobnosti a díle Alfreda North Whiteheada jako známějšího představitele procesuálního myšlení a o osobnosti a díle Charlese Hartshorna uvádím hlavní aspekty Hartshornova novoklasického filosofického pojetí Boha v jeho vztahu ke světu. Pozornost věnuji i Hartshornovu specifiku - jeho obraně a interpretaci Anselmova ontologického argumentu pro Boží existenci. Pak se zabývám Hartshornovými pokusy vyrovnat se s některými klasickými výklady božího vztahu ke světu, představovanými dílem Tomáše Akvinského a Hartshornových současníků, protestantských teologů Paula Tillicha a Karla Bartha. Poté představuji stručně procesuální teologii a některé pokusy o teologii, christologii a etiku hartshornovské ražby. Uvádím některé polemické hlasy z oblasti německé protestantské teologie a nastiňuji možnou spřízněnost mezi Hartshornovým pojetí Božího vztahu se světem a teologií a etikou nenásilí. V závěru bilancuji získané poznatky a význam celého projektu se pokouším ukázat i zahrnutím přehledu české protestantské diskuse o vztahu teologie a filosofie do tohoto kontextu. Dotknu se otázky "přirozené teologie" a celý výzkum...
|
|
|
Vědomí viny jako cesta k Dobru
Gallasová Pilecká, Kristýna ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Záměr mé diplomové práce spočívá v objasnění fenoménu viny jako přirozené součásti lidského života. V textu diplomové práce nahlížím různé přístupy k vině, tak jak se odehrávaly v historii a pokračují dodnes. Stručně pojednávám o psychologickém náhledu k problematice vyrovnání se s vlastní vinou. Východiskem pro mé objasnění vědomí viny jako cesty k Dobru se mi stává Jaspersovo pojetí viny. Jaspersovo čtveré dělení viny zakládá mé rozpoznání čtyř úrovní viny v biblických událostech Starého i Nového zákona. Třebaže není Jaspersovo rozlišení viny zcela převoditelné na události biblické, lze ho vnímat jako model, který je platný i v současné době. Mou snahou je poukázat na vědomí viny, které formuje a ozřejmuje určení člověka, dává mu poznat horizont víry, bez kterého se s vinou nelze dost dobře vyrovnat. Horizont víry, který vědomí viny otevírá, ilustruji zejména na biblických událostech, jež tvoří modelové situace i pro člověka 21. století. Vědomí viny má v podstatě budoucností charakter, tím, že otevírá horizont života formovaného vírou v Boha či transcendentno. Můj text se snaží o pochopení viny jako dynamiky života, neboť takové vědomí odkazuje do minulosti, ale především ukazuje cestu k budoucnosti. V neposlední řadě vědomí viny posiluje víru v Boha. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Dynamization of spatial data using location-based services: Tourist potential of industrial heritage
Malý, Jiří ; Krejčí, Tomáš ; Trojan, Jakub ; Chudáček, Stanislav ; Nováková, Eva
The paper deals with industrial heritage and its potential in tourism. Although the post-industrial landscape is an integral part of all the countries that went through a period of de-industrialization and economic transformation, presentation and publicity of valuable industrial monuments that are linked with post-industrial landscape in many cases are not fully utilized. This paper aims to acquaint readers with a possibility of transformation of data on industrial objects into augmented reality, while using location-based services. The final result is the web-based platform allowing easy data transformation. The paper has thus largely methodological-application character. The outcomes of the testing phase indicate that information about the objects do have their limits, but respecting them brings their effective performance in augmented reality.
Plný tet: UGN_0476023 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Teismus Charlese Hartshorna
Macek, Petr ; Trojan, Jakub (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Kohák, Erazim (oponent)
Cílem této studie je představit amerického procesuálního filosofa Charlese Hartshorna a jeho filosofický teismus, a uvést jeho přístup a myšlenky do diskuse o vztahu teologie a filosofie. Po pojednání o osobnosti a díle Alfreda North Whiteheada jako známějšího představitele procesuálního myšlení a o osobnosti a díle Charlese Hartshorna uvádím hlavní aspekty Hartshornova novoklasického filosofického pojetí Boha v jeho vztahu ke světu. Pozornost věnuji i Hartshornovu specifiku - jeho obraně a interpretaci Anselmova ontologického argumentu pro Boží existenci. Pak se zabývám Hartshornovými pokusy vyrovnat se s některými klasickými výklady božího vztahu ke světu, představovanými dílem Tomáše Akvinského a Hartshornových současníků, protestantských teologů Paula Tillicha a Karla Bartha. Poté představuji stručně procesuální teologii a některé pokusy o teologii, christologii a etiku hartshornovské ražby. Uvádím některé polemické hlasy z oblasti německé protestantské teologie a nastiňuji možnou spřízněnost mezi Hartshornovým pojetí Božího vztahu se světem a teologií a etikou nenásilí. V závěru bilancuji získané poznatky a význam celého projektu se pokouším ukázat i zahrnutím přehledu české protestantské diskuse o vztahu teologie a filosofie do tohoto kontextu. Dotknu se otázky "přirozené teologie" a celý výzkum...
|
|
|
Církve a Charta 77
Dolanská, Jiřina ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Cílem této bakalářské práce "Církve a Charta 77" je zachycení rané doby existence Charty 77 a jejího odrazu v církvích. Po stručném seznámení s historicko-společenským kontextem je téma práce věnováno rozboru tehdejšího tisku, státního (Rudého práva) a církevního (Kostnické jiskry, Český zápas, Katolické noviny), vydaného v průběhu ledna a února 1997, rozboru zápisů Synodní rady z archivních pramenů a trezorových dokumentů Českobratrské církve evangelické z celého roku 1977, rozhovorům publikovaným i soukromě pořízených za účelem výzkumu týkajícího se Českobratrské církve evangelické, Římskokatolické církve a Církve československé husitské. Práce by měla ukázat, do jakého historicko-společenského kontextu Charta 77 vstupuje, jaká stanoviska zaujaly církve vůči Chartě 77, jejím autorům a spolupracovníkům, a zda existovaly nějaké rozdíly mezi tím, jak se církve projevovaly navenek - vůči státní správě a jaké postoje zaujímaly uvnitř sebe samých, a v neposlední řadě by měla představit ty křesťany, kteří se nebáli jít proti proudu a postavili se proti totalitnímu režimu.
|
host ::
RSS.