Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
(Dez)integrace. Návrat. Přešetření. Příklady literárního zpracování fenoménu cizinectví
Stančáková, Alžběta ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Práce zkoumá fenomén cizinectví v následujících literárních dílech: Ferenc Karinthy: Epepe (1970), Rachid Boudjedra: Ideální topografie pro vyloženou agresi (1975), Dumitru Ţepeneag: Hotel Europa (1996), Kamel Daoud: Meursault-přešetření (2013). První oddíl se zaměřuje na dystopickou a geograficky neukotvenou variantou fenoménu. Druhý oddíl přechází ke konkrétnějšímu uchopení tematiky v podobě zkoumání franko-alžírských vztahů. Třetí část se věnuje návratu rumunského exulanta do vlasti v kontrastu s porevolučním exodem vstříc západní Evropě. Čtvrtá část tematizuje polemiku s protagonistou Camusova Cizince (1942) v souvislosti s postkoloniální situací v Alžírsku. Analýzy se zaměřují primárně na národnostní a jazykové aspekty.
Tři krajiny Františka Hrubína
Stančáková, Alžběta ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vybranými díly z tvorby Františka Hrubína a jejich vztahem ke třem dominantním krajinám básníkova života. Konkrétně se jedná o Posázaví (Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách, U stolu, Romance pro křídlovku, Lešanské jesličky), pražské Holešovice (Hirošima, Proměna, Až do konce lásky) a jižní Čechy (Můj zpěv, Srpnová neděle). Práce se věnuje zejména motivům, které zakládají specifickou podobu utvářených básnických krajin a vztah lyrického mluvčího, resp. vypravěče, k danému prostředí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.