|
|
Hromadné žaloby
Stiborová, Kateřina ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Hromadné žaloby Abstrakt Diplomová práce se zabývá úpravou hromadného řízení na území České republiky, kdy se nejdříve zaměřuje na současné podoby hromadného řízení a následně přechází k návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním. Cílem práce je přispět do odborné debaty o utvářející se podobě hromadného řízení převážně praktickým náhledem na nastavení konkrétních parametrů zákona, poukázat na některé nedostatky současného návrhu zákona a nabídnout vlastní řešení. Z metodologického hlediska byly při tvorbě užity zejména analytický, normativní, komparativní a syntetický přístup. V úvodu práce se však projevuje i přístup deskriptivní. Analýza byla užita především při zkoumání současného návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním a polské právní úpravy. Normativní přístup se nejvíce projevuje v kritickém komentáři k současnému návrhu. Komparativní zkoumání práce nabízí při porovnání navrhované české a současné polské právní úpravy. Syntézou zaznamenaných poznatků je pak nejvíce ovlivněna část věnující se úvahám o budoucí vhodné podobě hromadných žalob. Z obsahového hlediska práce nejprve nabízí teoretický exkurz, v němž se vypořádává s terminologií a obecnými otázkami hromadného řízení. Následně přechází ke zkoumání současných nástrojů, v nichž lze spatřovat prvky kolektivního řízení. Těžiště...
|
|
|
Procesní zásady týkající se dokazování
Skřebský, Jan ; Střeleček, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o odvětvových zásadách civilního procesu a jejich uplatnění v procesu dokazování. Právní zásady jsou základem každého právního odvětví a představují výchozí měřítko jak při výkladu, tak aplikaci právních norem. Dokazování představuje stěžejní oblast občanského procesního práva, protože pouze prostřednictvím dokazování v průběhu soudního řízení dochází k projevu základního smyslu objektivního práva, kterým právě je ochrana jeho subjektů. Otázka procesních zásad je častým předmětem debat ve vztahu k novelizaci občanského soudního řádu a možné budoucí podobě nového občanského procesního kodexu. Jelikož tyto zásady ovlivňují charakter jednotlivých druhů řízení, bývají předmětem zkoumání z hlediska jejich významu pro daný druh řízení. Cílem práce je zhodnotit, jakou mají procesní zásady funkci v civilním procesu. Přestože je primárním cílem mého výzkumu jejich vliv na dokazování, nelze o nich podat adekvátní výklad bez zohlednění jejich vlivu na celý průběh řízení, tedy i procesy před zahájením řízení a taktéž jejich projev při rozhodnutí soudu. Dalším záměrem této práce je podat ucelený výklad jak o vztahu jednotlivých zásad mezi sebou navzájem, tak jejich vlivu na dokazování. Jelikož tyto zásady neexistují v právním vakuu, zabývám se i jejich vztahem k jednotlivým...
|
|
|
Úpadek finančních institucí
Cimburková, Barbora ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Úpadek finančních institucí Abstrakt Rigorózní práce se zabývá problematikou úpadku finančních institucí s cílem poskytnout komplexní výklad současné právní úpravy a její analytické zhodnocení. Práce je rozdělena celkem do 7 kapitol v rámci, kterých je prvotně čtenář seznámen s klíčovými pojmy této práce jako je "úpadek" a "finanční instituce" a následně s jednotlivými řízeními, která mohou v případě selhání finančních institucí nastat, a kterými jsou: rezoluční řízení dle ZOPRK, likvidace dle OZ a insolvenční řízení dle IZ. Pozornost je tak především věnována vzájemnému vymezení těchto řízení s cílem deklarovat v jakých případech se daná řízení uplatní, s jakými specifiky a za jakých podmínek. V rámci kapitoly věnující se rezolučnímu řízení je čtenáři blíže přiblížena směrnice BRRD potažmo ZOPRK, kterým byla směrnice implementována do českého právního řádu, a který mimo samotného rezolučního řízení rovněž upravuje i preventivní opatření přijímaná za účelem zamezení vzniku negativních dopadů potenciálních selhání finančních institucí na finanční systém v podobě tvorby ozdravných plánů či plánů řešení krize. Neopomenutelnou součástí kapitoly je dále i specifikace jednotlivých nástrojů pro řešení krize jako jsou transferové nástroje, bail-in, případně bail-out a možnosti jejich využití, stejně tak jako...
|
|
|
Náklady úpadku
Pérez, Nicolas ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, zda insolvenční právo efektivně snižuje náklady úpadku v kontextu insolvenčního řízení obchodních korporací. Autor nejprve vymezuje ekonomické základy insolvenčního práva a zdůrazňuje jeho cíl jako dosažení maximalizace poměrného uspokojení věřitelů. První kapitola se věnuje úvodním souvislostem insolvenčního řízení a klade důraz na ekonomický pohled, který chápe insolvenční řízení jako nástroj pro přesun reziduálního nároku ze společníků na věřitele za co nejnižších nákladů. Náklady za využití tohoto nástroje autor označuje za náklady úpadku. Druhá kapitola popisuje jednotlivé druhy nákladů civilního řízení a jejich vztah k insolvenčnímu řízení. Dále se autor v kapitole zabývá přímými a nepřímými náklady úpadku, přičemž za nejvýznamnější přímé náklady úpadku jsou identifikovány náklady na odměnu insolvenčního správce a náklady na využití externích poradců. Třetí kapitola popisuje postavení insolvenčního správce a jeho roli v insolvenčním řízení, včetně způsobu jeho odměňování. Autor analyzuje, zda nastavený výpočet odměny insolvenčního správce se vypořádává s problémem pána a správce a motivuje správce k přijímání optimálních rozhodnutí. Ve čtvrté kapitole autor popisuje rozdíl mezi základními a mimořádnými činnostmi insolvenčního správce. Dále kapitola čtvrtá...
|
|
|
Poučovací povinnost soudu
Pošmurná, Veronika ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Poučovací povinnost soudu Abstrakt Tento text se zabývá poučovací povinností soudu v občanském právu procesním. Autor zdůrazňuje, že tato povinnost má sloužit k urychlení řízení a předcházení zbytečným průtahům. Současně však upozorňuje na důležitost ochrany práv účastníků, aby nedocházelo k jejich poškození v důsledku rychlosti řízení. Autor se zaměřuje na otázky týkající se způsobu, jakým má soud provádět poučování, individualizaci přístupu k účastníkům a důsledky nesplnění této povinnosti. Text je strukturován do čtyř částí, které se věnují různým aspektům poučovací povinnosti včetně historického vývoje, obecné poučovací povinnosti, speciálních poučení v průběhu řízení a poučení v nesporných řízeních. Práce také pojednává o vztahu mezi poučovací povinností a koncentrací řízení. Cílem práce je nalézt správný kompromis mezi efektivitou řízení a ochranou práv účastníků. Autor zdůrazňuje, že poučování by mělo být adresné, konkrétní a upozorňovat na důsledky nedodržení poučení. Rovněž poukazuje na důležitost správného zaznamenání a dodržení lhůt spojených s poučením. Celkově lze říci, že text se snaží analyzovat a diskutovat o významu a provedení poučovací povinnosti soudu v rámci civilního řízení s důrazem na rovnováhu mezi efektivitou a ochranou práv účastníků. Poučovací povinnost představuje komplexní...
|
|
|
Řízení o svéprávnosti a o opatrovnictví člověka omezeného ve svéprávnosti
Franc, Jakub ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Řízení o svéprávnosti a o opatrovnictví člověka omezeného ve svéprávnosti Abstrakt Rigorózní práce se zabývá procesní úpravou řízení o svéprávnosti v užším slova smyslu, tedy řízením o omezení svéprávnosti člověka a navazujícím řízením o jmenování jeho opatrovníka. Svéprávnost je úzce spjata s právní osobností, a tedy jakýkoliv zásah do svéprávnosti, zejména pak její omezení, je závažným zásahem do osobní integrity člověka, a proces takového zásahu musí být zákonem citlivě regulován. Rigorózní práce si klade za cíl zmapovat a zanalyzovat právní úpravu týkající se omezení svéprávnosti člověka, a to primárně z jeho procesněprávního hlediska, avšak rovněž za pomoci analýzy příslušných hmotněprávních ustanovení. V první části se práce podrobně zabývá institutem svéprávnosti, jejího vymezení a jednotlivým způsobům jejího nabývání. Ve druhé části se práce zabývá podpůrnějšími (mírnějšími) opatřeními, které slouží k zabezpečení zájmů člověka, aniž by u něho muselo dojít k omezení svéprávnosti. Související instituty jako předběžné prohlášení, nápomoc při rozhodování a zastoupení členem domácnosti jsou nerozlučně spjaty s procesem omezování svéprávnosti u člověka, neboť soud je vždy povinen zkoumat, zdali není možné zabezpečit zájem člověka jedním z těchto opatření. Tato část obsahuje jak hmotněprávní předpoklady...
|
|
|
Advokátní mlčenlivost
Řípa, Jan ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
(cz) Předmětem této rigorózní práce je pojednání o problematice advokátní mlčenlivosti jako jednoho ze základních pilířů, na kterém nezávislá advokacie jako svobodné povolání stojí. První kapitola práce je věnována úloze advokáta ve společnosti a skládá se ze tří podkapitol pojednávajících o právu na právní pomoc, dále o advokacii jako tzv. svobodném povolání a konečně o výlučnosti advokacie ve vztahu k jiným právnickým profesím. Ve druhé kapitole práce jsou potom postupně stručněji představeny tři základní pilíře současné advokacie, kterými jsou nezávislost, samospráva a mlčenlivost. Každému tomuto pilíři je v této kapitole věnována samostatná podkapitola. Třetí kapitola této práce je již věnována výlučně advokátní mlčenlivosti. Tato kapitola je dále rozdělena na tři podkapitoly, z nichž první je věnována historickému vývoji advokátní mlčenlivosti od počátků vzniku advokacie do současnosti. Předmětem druhé podkapitoly je potom výklad věnující se rozsahu advokátní mlčenlivosti, kdy lze rozlišovat rozsah osobní, věcný a časový. Ve třetí podkapitole jsou potom rozebírány jednotlivé právní oblasti, které se úpravy advokátní mlčenlivosti dotýkají. Jedná se konkrétně o oblast práva advokátního, civilního, trestního, správního a finančního. Ve čtvrté kapitole této práce jsou potom podrobně rozebrány...
|
|
|
Znalecké dokazování v civilním procesu
Procházková, Kateřina ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
64 Znalecké dokazování v civilním procesu Abstrakt Znalecké dokazování je nezbytnou součástí civilního procesu. Jeho smyslem je poskytnout pomoc soudu při řešení skutkové otázky, jejíž zodpovězení přesahuje běžné znalosti a vědomosti. Aktuálnost tématu práce je dána jednak přetrvávajícími problémy v souvislosti s dokazováním znaleckými posudky, jednak přijetím nové právní úpravy, zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, účinného od 1. 1. 2021. Práce popisuje některé problematické aspekty v různých fázích dokazování znaleckým posudkem, tj. problémy související se zadáváním posudku (rozlišování mezi právními a skutkovými otázkami), při vypracování posudku znalcem (zejm. jeho nedostatečná přezkoumatelnost), a problémy související s jeho hodnocením a prováděním před soudem. Cílem práce je definovat hlavní problémy spojené se znaleckým dokazováním, vyhodnotit vliv nové úpravy znalecké činnosti na dokazování v soudním řízení, zhodnotit, zda je úprava ust. § 127 a § 127a OSŘ vyhovující, a případně navrhnout řešení, které by bylo způsobilé definované problémy odstranit. První část práce zahrnuje úvod do procesního dokazování, zabývá se rolí znalce a znaleckého posudku v civilním procesu a udává přehled nejvýznamnějších změn zavedených novým zákonem o znalcích. Druhá a třetí část jsou...
|
|
|
Ustanovení insolvenčního správce v insolvenčním řízení
Bistárová, Eva ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Ustanovení insolvenčního správce v insolvenčním řízení Abstrakt Hlavním cílem této rigorózní práce je komplexní analýza procesu ustanovení insolvenčního správce do insolvenčního řízení. Nezbytným předpokladem pro badatelské zkoumání výběru insolvenčních správců je v prvé řadě historické zkoumání systémů jejich jmenování, které je obsaženo v úvodní kapitole. Jako klíčové pro identifikaci námitek k současné regulaci či navrhování přiléhavých řešení se dále jeví vymezení postavení insolvenčního správce v rámci justice v širším slova smyslu, čemuž je věnován prostor ve druhé kapitole. Jejím obsahem je pojmové vymezení insolvenčního správce, lineární časová osa výkonu činnosti insolvenčního správce od udělení povolení až k jeho zániku, kategorizace insolvenčních správců, identifikace dohledových subjektů nad výkonem činnosti insolvenčních správců, a model odpovědnosti státu za výkon jejich činnosti. Součástí druhé kapitoly je rovněž detailní analýza veřejnoprávního charakteru výkonu činnosti insolvenčního správce a rozbor zahraničních právních úprav zakotvující heterogenní správcovskou strukturu. Na první dvě kapitoly systematicky navazuje analýza právního rámce procesu ustanovení insolvenčního správce v České republice, kde jsou identifikovány základní prvky a nedostatky nominačního a rotačního systému....
|
|
|
Rozhodování soudů v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé se zaměřením na problematiku manipulace nezletilého dítěte rodiči
Mašková, Karolína ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Rozhodování soudů v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé se zaměřením na problematiku manipulace nezletilého dítěte rodiči Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou manipulace nezletilého dítěte rodiči v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé, konkrétně v rámci řízení o péči o nezletilé dítě a o styku s nezletilým dítětem. Práce si klade za cíl zkoumat podoby rodičovské manipulace a důsledky, které z ní mohou plynout pro nezletilé dítě. Následně si klade za cíl analýzu role manipulace při rozhodování soudů v nadepsaných řízeních. Po analýze soudních rozhodnutí bude úkolem práce vyhodnotit, zda je zde prostor pro zlepšení situace dětí ohrožených rodičovskou manipulací, a v případě kladné odpovědi přednést návrhy de lege ferenda. První kapitola práce je věnována právní úpravě řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Pozornost je zaměřena především na procesní aspekty řízení, kapitola popisuje řízení od okamžiku jeho zahájení až po výkon rozhodnutí a věnuje se rovněž předběžným opatřením. Speciální pozornost náleží možnostem smírného řešení, především Cochemské praxi, která v posledních letech nabývá na významu. Naproti tomu hmotněprávní problematika, jíž se první kapitola zabývá, zahrnuje charakteristiku forem péče o dítě, mezi nimiž se soudce rozhoduje, jejich vzájemný vztah a vhodnost v...
|
host ::
RSS.