|
|
Analytické predikáty s kategoriálním slovesem a jejich využití pro morfologickou anotaci
Vyskočilová, Karolína ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Radimský, Jan (oponent) ; Kettnerová, Václava (oponent)
iii Abstrakt Disertační práce se zaměřuje na analytický predikát s kategoriálním slovesem (dále APKS), tedy spojení jako provádět kontrolu nebo chovat úctu. Ilustruje, jak zúročit teoretické poznání těchto spojení v praxi, vytěžit ho při morfologické disambiguaci, a tím potenciálně ovlivnit i syntaktickou analýzu. Teoretická část práce pokrývá tři oblasti - APKS, značkování korpusů a pravidlový disambiguační systém LanGr. APKS charakterizuje včetně kritérií pro jejich určování, popisuje současný stav jejich poznání a usouvztažňuje příspěvky k tématu, které vyšly v průběhu posledních patnácti let; důraz je přitom kladen zejména na syntaktický pohled na tyto konstrukce. Zároveň práce mapuje existující soupisy těchto spojení. Následuje popis procesu značkování psaných korpusů Českého národního korpusu, s nímž úzce souvisí i systém automatické morfologické disambiguace LanGr, kterému je věnována pozornost jak na teoretické úrovni tvorby pravidel, tak na úrovni jejich zápisu ve stejnojmenném programovacím jazyce. Praktická část práce se zaměřuje na konkrétní výsek morfologické homonymie akuzativních tvarů a zlepšuje morfologickou anotaci na základě nově vytvořených pravidel pro systém LanGr. Nejprve v první případové studii na datech z korpusu SYNv10 identifikuje pravidelnosti APKS s bezpředložkovým akuzativem,...
|
|
|
Contemporary Italian composites
Radimský, Jan
Cílem předkládané dizertační práce věnované současným italským kompozitům je popsat aktuální tendence tohoto velmi produktivního slovotvorného prostředku na pozadí starších teoretických prací o kompozitech a nalézt pro takový popis vhodné pojmové a teoretické nástroje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Alteration as a productive type of word-formation in Italian language
Sehnal, Roman ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent) ; Radimský, Jan (oponent)
Dizertačná práca analyzuje slová, ktoré majú okrem svojej denominatívnej funkcie silu vyjadriť rôzne stupne emocionálnej angažovanosti používateľa jazyka. V talianskej terminológii sa tieto slová nazývajú alterované a vytvárané sú predovšetkým augmentatívnymi a deminutívnymi afixami. Taliansky jazyk má vskutku bohatú zásobu alterovaných slov, ktoré umožňujú hovoriacemu nielen pomenovať objektyajavy mimojazykovej skutočnosti, ale zároveň vyjadriť svoje pocity, emócie a vzťah k tomu, o čom hovorí. Tento fenomén nie je charakteristický každému modernému jazyku. Zdá sa, že spomedzi všetkých európskych jazykov len slovanské môžu taliančine v danej oblasti konkurovať. Jedným zo základných problémov augmentatívne a deminutívne modifikovaných slov Je rozlíšiť ich denominatívny a hodnotiaci charakter. Hranice medzi slovami štylisticky neutrálnymi a štylisticky zafarbenými (konotatívnymi) nie sú ostré. Najmä pre cudzieho používateľa taliančiny môže byť doslova záhadou pochopiť jemné nuansovanie, ktoré je obsiahnuté v slovách ako casa (dom), casone (veľký dom, domisko), casaccia (škaredý dom), casetta (malý dom, domček), casuccia (špinavý, neútulný dom). Z tohto dôvodu sme z dostupných talianskych zdrojov (literatúra, noviny a časopisy) vyexcerpovali reprezentatívny lexikálny materiál, na ktorom sme sa usilovali...
|
|
|
Romance Suppletion: Central and Peripheral Phenomena in the Diachrony of Verbal Paradigms
Ripamonti, Fabio ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Radimský, Jan (oponent) ; Klímová, Eva (oponent)
(česky) Tato prace si klade za cil pojednat o romanskem slovesnem supletivismu v adekvatnim teoretickem i praktickem ramci, jenž vychazi jak z tradičnich jazykovědnych studii tak z nejuznavanějšich teorii počatku 21. stoleti. Pokoušim se na tomto tematu ukazat, že určite zdanlivě arbitrarni jevy jazykoveho systemu takovymi ve skutečnosti nejsou a že je pouze zapotřebi použit vhodne perspektivy, aby bylo možno o nich pojednat systematicky. V prvni časti je představen teoteticky ramec prace, počinaje různymi podobami evropskeho a americkeho strukturalismu až po i dnes probihajici debatu ohledně problematiky tykajici se tzv. "pure morphology", v současne době hlavni referenčni model kompletniho rozboru pojednavaneho tematu. Druha čast pojednava již detailněji o slovesnem supletivismu i o způsobu, jakym byl nahližen v různych lingvistickych teoriich, z nichž některe nebyly vždy ochotne uchopit jej jako tema hodne pozornosti v důsledku jeho vysoke nepředvidatelnosti a nepravidelnosti. Třeti čast věnuje velky prostor rozborům morfomů v romanskych jazycich (U/Lpattern, N-pattern, PYTA roots, smišene morfomy) a jejich vyvoji v diachronickem pohledu, s tim, že se pokouši zdůraznit i ty body, ktere ještě nejsou v současnych diskuzich zcela vyjasněny. Ve čtvrte časti se uvaději některe přičiny, ktere...
|
|
| |
|
|
Nominální kolokace v italském občanském zákoníku
Tomaščínová, Jana ; Radimský, Jan (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent) ; Skřejpek, Michal (oponent)
Tato práce pojednává o různých aspektech nominálních konceptuálních kolokací v italské legislativě, respektive v občanském zákoníku. Teoretická část se soustředí především na dva základní problémy. Za prvé je to kritické zhodnocení dosavadních prací o právním jazyce italském, francouzském a českém jakožto odborného subkódu národního jazyka a jeho slovní zásobě. Rovněž je podána analýza právních textů z hlediska funkčních stylů a je řešena otázka identifikace právního termínu. Za druhé je to analýza různých přístupů k vymezení pojmu kolokace a k otázce existence kolokací v odborném jazyce. Praktická část práce se věnuje gramatické, syntaktické a konceptuální analýze excerpovaného materiálu. Řešeny jsou též základní otázky translatologické a lexikografické, které jsou spojené především s rozdílným konceptuálním obsahem občanskoprávních nominálních kolokací v italském a českém právním systému.
|
|
|
Adjectival networks. On the grammar of French denominal adjectives
Strnadová, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Radimský, Jan (oponent) ; Namer, Fiammetta (oponent)
v češtině Cílem této práce je analýza derivace denominálních adjektiv su xací ve francouzštině. Práce je podložena lexikem o zhruba 15 000 adjektiv, z nichž 40% může být považováno za denominální, tedy za adjektiva odvozená od substantiv. V první části práce představujeme studovaný jazykový materiál. Popisujeme sesta- vení korpusu, nomenklaturu přídavných jmen Dénom, která obsahuje data pocházející z rozsáhlých lexikálních databází. Abychom lépe umístili denominální adjektiva v rámci systému přídavných jmen, uvádíme přehled francouzských přídavných jmen z pohledu jejich způsobu tvorby. Denominální adjektiva jsou tu nejpočetnější skupinou. Zabýváme se vymezením formálních hranic a sémantickou a distribuční kohezí třídy denominální adjektiv. Zvláštní pozornost je věnována odchylkám ve formě a ve významu mezi bází a derivátem. Druhá část práce představuje studii formálních a sémantických vlastností pravidelně odvozených přídavných jmen a jejich nominálních bází. Ty byly vybrány na základě frekvence jednotlivých alternačních typů mezi bází a derivátem. Abychom určili faktory, které ovlivňují tvorbu přídavných jmen, předkládáme popis fonologických a morfologi- ckých vlastností nominálních bazí. To nám umožní identi kovat morfologické niky, tedy situaci, kdy su x báze přitahuje jeden konkrétní su x...
|
|
|
Korpusová analýza faktorů sémantické interpretace francouzského gérondivu
Nádvorníková, Olga ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Radimský, Jan (oponent)
disertační práce (Olga Nádvorníková) Korpusová analýza faktorů sémantické interpretace francouzského gérondivu Cílem této práce je analyzovat faktory, které určují interpretaci implicitního významu nefinitního tvaru francouzského gérondivu (Ger), a na tomto základě vysvětlit sémantické fungování této slovesné formy (ve vztahu k jeho ekvivalentům v češtině). Vycházíme z předpokladu, že tvar Ger funguje jako interpretační instrukce, definující způsob integrace děje Ger do děje řídící propozice. Tato interpretační instrukce určuje sémantický invariant Ger, tedy jeho základní význam; ostatní významy jsou však derivovány na základě komplexní interakce syntaktických, lexikálních a pragmatických faktorů. Naše metoda výzkumu těchto faktorů je založena na počítačové analýze rozsáhlých dat získaných z jednojazyčných a paralelních korpusů (FRANTEXT a InterCorp). V první části práce (Část I) shrnujeme výsledky dosavadního výzkumu Ger a definujeme postupně jednotlivé faktory: morfologické, určující základní interpretační instrukci Ger (I.1.1) a základní aspektově-temporální vztahy mezi Ger a řídící propozicí (I.1.2), syntaktické, definující Ger jako predikaci (I.2.1), jeho syntaktickou funkci v rámci řídící propozice (I.2.2.2) a tematicko-rematickou funkci (I.2.2.3), a faktory lexikálně-pragmatické, zahrnující...
|
|
|
The nominal suffixal derivation in pre-classical French
Štichauer, Jaroslav ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Radimský, Jan (oponent) ; Pešek, Ondřej Matthew (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá jmennou sufixální derivací v předklasické francouzštině (cca 1550-1610). Na základě excerpce vybraných děl a práce se základními dostupnými korpusy, zejména Frantextem, se snaží nejprve vymezit základní pojmy (norma, problematika periodizace, produktivita, lexikalizace, paradigmatizace, otázka panchronní působnosti slovotvorných pravidel aj.) a na vybraném lexikálním materiálu otestovat operacionalitu teorie optimality (OT) a dalších mechanismů (paradigmatizace aj.)v diachronní perspektivě. V několika monotématických kapitolách pak analyzuje z diachronního pohledu několik vybraných sufixů (-age, -aison, -ance, -ment, aj.).
|
|
|
K některým syntaktickým rysům právní italštiny smluv
Nováková, Marcela ; Radimský, Jan (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Cílem této práce Je zjistit, zda-li základní syntaktické charakteristiky uváděné v souvislosti s právní italštinou platí rovněž pro právní italštinu smluv jako jednoho ze subsystémů právní italštiny, který v lingvistické literatuře nebyl doposud popsán. Při synchronickém popisu funkčního stylu právní italštiny je totiž obvyklé, že se nepřihlíží k její vnitřní diferenciaci, přestože právní jazyk je funkční styl mimořádně heterogenní. Pro účely této práce jsme používali pojem právní italština obecně, kterým rozumíme jak méně specializovanou administrativní italštinu, tak právní italštinu, kterou je dále možné členit z pragmatického hlediska na tři typologie: texty normativní, interpretační a aplikační. Právní italština smluv náleží k subsystému aplikačních právních projevů. Tento subsystém srovnáváme s rysy právní italštiny (která je obvykle zastoupena normativními texty a kterým italští lingvisté věnují největší pozornost) a s rysy administrativní italštiny, která podle italských lingvistů vypovídá v morfosyntaktickém plánu totožné rysy jako právní italština. V této práci vycházíme z diferenciace právního jazyka na vertikální ose a analyzujeme, zda-li se vnitřní diferenciace právního jazyka odráží v syntaktickém plánu jednoho z jeho subsytémů. Sledujeme především kvantitativní diferenciaci právní italštiny...
|
host ::
RSS.