|
|
Poruchy chůze u extrapyramidových onemocnění.
Poláková, Kamila ; Brožová, Hana (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent) ; Baláž, Marek (oponent)
Extrapyramidová onemocnění jsou charakteristická poruchami hybnosti na podkladě postižení bazálních ganglií či jejich spojů. Nejčastější je Parkinsonova nemoc (PN), s dominující hypokinezí s klidovým třesem a/nebo rigiditou, které jsou ovlivnitelné dopaminergní terapií či invazivními metodami včetně hluboké mozkové stimulace (DBS). Poruchy stoje a chůze jsou součástí parkinsonského syndromu, postupně progredují v průběhu onemocnění a v pozdních stádiích často omezují běžné denní aktivity, kvalitu života, mohou vést k pádům a přispívají k vyšší mortalitě pacientů. Terapie bývá obtížná. Poruchy chůze a parkinsonismus se vyskytují i u dalších onemocnění včetně intoxikací, které poškozují bazální ganglia. Obecná část práce se zabývá fyziologií chůze, jejími poruchami a vyšetřením. Část věnovaná extrapyramidovým onemocněním se cíleně věnuje Parkinsonově nemoci a intoxikaci methanolem. Speciální část je tvořena 3 studiemi, zaměřenými na hodnocení poruchy chůze a možností ovlivnění u pacientů s pokročilou PN, 4. studie dokumentuje poruchu chůze u přeživších po masové otravě methanolem, která v České republice proběhla mezi lety 2012 a 2014. Výsledkem práce je potvrzení účinnosti DBS v prodloužení délky kroku a zvýšení rychlosti chůze u pacientů s PN. Kompenzační strategie pomocí vizuálních podnětů (tzv....
|
|
|
Studie vlivu skládek odpadů na životní prostředí
Poláková, Kamila ; Holada, Karel (oponent) ; Hally, Jan (vedoucí práce)
Byť je člověk nadřazen ostatním živočišným druhům svým myšlením, uvědomováním si sebe sama a svou řečí, přesto je tu něco, co nedokáže, a to je žít v souladu s přírodou, aniž by to nemělo jakýkoli negativní dopad. A to se týká právě i problematiky odpadů. Odpady nejsou jen problémem současnosti, ale provázejí člověka již řadu let, od počátků jeho vzniku. Ať už člověk provádí jakoukoli činnost, vždy produkuje nějaký odpad. Již v prehistorických dobách se člověk zbavoval odpadů tím, že je pouze odhodil do blízkého okolí či do odpadních jam. Výhodou mu bylo však to, že tyto nepotřebné látky byly z přírodních materiálů (kůže, dřevo) a příroda si s nimi dokázala velmi dobře poradit. Ve starém Řecku a Římě byly zřízeny úklidové služby, které byly vykonávány převážně válečnými zajatci. Fungovala tu kanalizace a navíc zde existovala forma generálního občanského úklidu, úprava ulic a veřejných prostranství tzv. "lustratio urbis". Tato činnost spočívala ve skrápění vozovek, čištění kanalizace a obecně k zajištění vyhovujících hygienických podmínek v Římě. Též byly likvidovány odpadky od návštěvníků Kolosea, které se s ostatním odpadem odvážely za město, kde se sypaly do jam. Tímto způsobem vznikaly první skládky. Oproti tomu ulice středověkých měst připomínaly jedno velké smetiště, které byly zdrojem choroboplodných...
|
host ::
RSS.