Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Status populární kultury v současném českém tisku : obsah médií a představy novinářů
Petrášková, Bohumila ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Tato práce definuje široký fenomén populární kultury a sleduje způsob, jakým je vyobrazován v současném českém tisku. V první kapitole je populární kultura definována na základě hlavních teoretických východisek. Následně je uvedena do souvislosti s mediálním publikem v masové společnosti, přičemž je zdůrazněno také vymezení popkultury ve vztahu k vyšší kultuře. Teoretickou část práce uzavírá pojednání o roli tisku při definování populární kultury v současné společnosti. Jádro empirické části práce pak tvoří rámcová analýza vybraných periodik napříč spektrem českých deníků (Blesk, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes) a týdeníků (Instinkt, Kulturní týdeník A2, Reflex), která zjišťuje, jakým způsobem je populární kultura současným čtenářům předkládána. Analyzovány jsou články publikované v období vysílání první řady sledované popkulturní události reprezentované televizní show StarDance...Když hvězdy tančí. Zjištěné rámce jsou interpretovány v kontextu teoretických konceptů a následně jsou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů konfrontovány s pohledem novinářů, kteří o populární kultuře každodenně píší, zároveň však v určitém smyslu představují kulturní elitu. Cílem je v návaznosti na analýzu obsahu článků zjistit, jak novináři sami vnímají populární kulturu a jak k jejímu zobrazování v tisku...
Prevence syndromu vyhoření
Petrášková, Bohumila ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává o syndromu vyhoření jako fenoménu dnešní doby, který ohrožuje jedince i organizace, v nichž pracují. V teoretické části práce je definován syndrom vyhoření, vymezeny jsou jeho možné příčiny a vliv individuálních i vnějších faktorů. Dále je popsán proces vyhoření a jsou uvedeny psychosociální a tělesné příznaky, které na syndrom vyhoření ukazují, zmíněny jsou i možné důsledky syndromu vyhoření. V další kapitole je pojednáno o faktorech, které mohou působit v prevenci syndromu vyhoření v pracovním životě člověka. Uvedeny jsou vnitřní faktory jako odolnost jedince, jeho pracovní motivace a sebeřízení, i vnější faktory působící v pracovním prostředí. Poslední teoretická kapitola dává do souvislosti poznatky o syndromu vyhoření s řízením a vedením lidí a poukazuje na možnosti jeho prevence v organizaci. Pozornost je věnována řízení znalostí, řízení talentů a řízení rozmanitostí. Dále jsou uvedeny jednotlivé personální činnosti a jejich možná role v prevenci syndromu vyhoření. Nakonec je zmíněn význam osobnostního rozvoje, vzdělávání, vyvážení pracovního a osobního života i spirituality v prevenci syndromu vyhoření. Empirická část práce se skládá z dotazníkového šetření srovnávajícího ohrožení třech věkových kategorií a z rozhovoru s psychologem, který se prevencí syndromu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.