Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Logický pluralismus v historické perspektivě
Arazim, Pavel ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stekeler-Weithofer, Pirmin (oponent) ; sundholm, göran (oponent)
Logický pluralismus v historické perspektivě Pluralita logik je pojata jako výzva k hledání hlubšího pochopení povahy a významu logiky. Jsou zváženy dva základní přístupy k vymezování logiky vůči jiným disciplínám, totiž přístup vycházející z teorie modelů a přístup vycházející z teorie důkazů. Zkoumání historie, která vedla k těmto dvěma přístupům, vyzvihuje postavení logiky v Kantově epistemologii jako klíčové pro další vývoj. Analogický vývoj od Kantova pojetí geometrie ke vzniku plurality geometrických teorií vede k holistickému pohledu jak na geometrii, tak na logiku. Jako klíčové se nakonec ale ukáže především správně uchopit pragmatický význam logiky. Vzhledem k problémům vážícím se ke snahám logiku vymezit se jako nejvhodnější pojetí role logiky jeví inferencialismus a logický expresivismus. Tyto přístupy jsou rozvinuty do koncepce, která zdůraňuje, v návaznosti na historickou perspektivu práce, schopnost logiky vyvíjet se. 1
Naturalizing the Unity of Consciousness: can neuroscience explain a fundamental feature of subjectivity?
Vraný, Martin ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent) ; Ward, David (oponent)
Naturalizace jednoty vědomí: mohou neurovědy vysvětlit zásadní rys subjektivity? Martin Vraný Abstrakt Cílem disertační práce je analyzovat pojem jednoty vědomí coby explanandum pro přírodní vědy a zhodnotit, do jaké míry se daří hlavním neurovědeckým teoriím vědomí tuto jednotu vysvětlit. Práce je motivována přesvědčením, že právě jednota vědomí představuje největší výzvu, které čelí vědecké pokusy vysvětlit vědomí. V úvodu práce tvrdím, že důvodem proč některé teorie vědomí vedou k tomu, co Dennett nazývá karteziánským materialismem, je právě to, že se dostatečně nevěnují problému jednoty vědomí. Pokud bychom dobře rozuměli jednotě vědomí a její roli v přírodě, snáze bychom se vyhnuli tendenci vykládat vědomí způsobem, který je vskrytu homunkulární. Druhá kapitola analyzuje různé aspekty, z jejichž hlediska se vědomí považuje za jednotné. Dva z těchto aspektů představují obzvlášt' velkou výzvu při naturalizaci vědomí a zároveň jsou spolu neslučitelně spjaté. Jde o jednotu vědomých obsahů v určitém čase a jednotu ve smyslu jednoho subjektu majícího vědomé obsahy, schopného na ně reflektovat. Třetí kapitola se zabývá hlavními pojmovými a metodologickými obtížemi, které...
Role konvence v Austinově teorii řečových aktů
Josisová, Pavlína ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí konvence v teorii řečových aktů J. L. Austina. Vysvětluje, jak je možné "udělat něco slovy": navrhuje takovou analýzu jazyka, která se již nesoustředí na kategorii pravdivosti jednotlivých výpovědí, ale nahrazuje ji kategorií zdařilosti řečového aktu ve společenském kontextu. Po výkladu zahrnujícím hlavní body dané teorie počíná zkoumat, které oblasti teorie řečových aktů jsou konvencionálně založené a jakou roli hrají konvence v teorii řečových aktů jako celku.
Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd
Cvek, Boris ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Švec, Ondřej (oponent)
Hlavní teze Richarda Rortyho v jeho díle Filozofie a zrcadlo přírody se soustředí na kritiku reprezentacionalizmu a to fundamentálně relativistickým způsobem. Cílem této dizertace je uchopit Rortyho myšlenky v širším smyslu jako kritiku nesprávné interpretace vědění-že a přenést pozornost na vědění-jak jako klíč k porozumění úspěchu přírodních věd. Skutečnost, že něco můžeme v našem okolí reprodukovatelně udělat, není relativní, a je to přesně tento způsob, kterým se šíří technika (vědění-jak) dokonce mezi různými kulturami. Na druhou stranu funkce přírodních věd vysvětlovat (knowing-that) je relativní a dává smysl pouze v kontextu toho, co je už známo a akceptováno. Přírodní vědy jsou tak úspěšné díky svým experimentům a právě takto se souhlas hypotézy s experimentální praxí (vědění-jak) stal kritériem její přijatelnosti. V této dizertaci je jako cesta ven z rortyánského relativizmu nabídnut koncept "otevřené autority" a na něm založený návrh na nový rozvoj filozofického pragmatizmu.
Estetický soud z perspektivy filozofie, psychologie a neurovědy
Hadravová, Tereza ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Zátka, Vlastimil (oponent)
Název práce: Estetický soud z perspektivy filozofie, psychologie a neurovědy Autorka: Tereza Hadravová Katedra: Katedra estetiky Vedoucí dizertační práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt: Otázka vztahu vědy a estetiky mívá formu: Může mít věda pro estetiku nějaký přínos? Skepticismu, který často zaznívá z filosofických pozic, kontrastuje optimismus psychologů a, nověji, neurovědců. V předkládané práci argumentuji, že obě tyto odpovědi v posledku brání možnému vzájemnému obohacení vědy a estetiky. Za východisko práce slouží radikální formulace George Dickieho, podle které nemůže žádná vědecká informace být pro estetiku relevantní. Ukazuji, že tento požadavek je ukotven v myšlenkovém odkazu logického pozitivismu a souvisí se snahou estetiku zachránit před postupnou eliminací. Argumentuji, že převážná část analytické estetiky se vzdala psychologicky informovaného pojetí estetického soudu a v důsledku toho odmítla některé jemnější distinkce, které psychologická estetika vypracovala: především požadavek rozlišovat mezi soudy o příjemném a soudy o krásném. S pomocí různých autorů jak z oblasti psychologické tak filosofické estetiky se tyto rozdíly pokouším upřesnit. Na základě podrobného...
Logic of questions
Peliš, Michal ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
Logika otázek Michal Peliš Disertační práce Abstrakt Práce se zabývá jedním z odvětví neklasických logik - logikou otázek (erotetickou logikou). V úvodní části se hovoří obecně o formalizovaném přístupu k otázkám v logice a současně je stručně shrnuta zejména nejnovější historie tohoto odvětví. Zde je též zdůvodňována smysluplnost zachycení úsudků, v nichž se otázky objevují, a je představena formalizace otázky založená na explicitním stanovení množiny přímých odpovědí. Zbytek práce je rozdělen na dvě části, které lze číst nezávisle. První část se zabývá důsledkovými relacemi v inferenční erotetické logice (inferential erotetic logic). Plně zde využíváme rámec původní inferenční erotetické logiky zavedené Andrzejem Wiśniewskim. Používáme výhradně formalizaci otázek pomocí množiny přímých odpovědí, kdy přímé odpovědi jsou formule deklarativního jazyka. Protože jsou důsledkové relace s otázkami definovány pomocí klasického vícezávěrového sémantického důsledku, využíváme při důkazech přístup založený na třídách modelů. V této části nám jde o obecný přístup ovšem s omezením, kdy je deklarativní jazyk rozšířen o otázky, ale k propojení deklarativního a interogativního jazyka dojde až na úrovni důsledkových relací. Primárním zájmem je studovat vztahy mezi jednotlivými erotetickými důsledkovými relacemi. Druhá...
Truth and Meaning: The Dialectics of Theory and Practice
Koreň, Ladislav ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Edwards, James (oponent)
Tarského sémantická koncepce pravdy je patrně nevlivnější - určitě nejdiskutovanější - moderní koncepce pravdy, která vzbudila nespočet různých interpretací a reakcí. Zatímco někteří filosofové ji oslavovali jako úspěšnou explikaci pojmu pravdy, jiní argumentovali, že nám neposkytuje adekvátní filosofický výklad tohoto pojmu. Cílem dizertace je podat systematické a kritické prozkoumání povahy a signifikance Tarského koncepce, založené na pečlivé expozici jejich konceptuálních, technických I historických předpokladů. Metodologická strategie aplikována v práci obráží autorovo přesvědčení, že nelze patřičně zhodnotit přínos Tarského koncepce bez pochopení jejich logických, matematických a filosofických aspektů, a toho jakou roli hraji v jeho širším projektu teoretické sémantiky, jak spolu souvisí (případně nesouvisí). Kapitola 2 je detailní expozicí konceptuálního i historického pozadí Tarského koncepce pravdy a metody definovaní pojmu pravdy pro formalizované jazyky, a v kapitole 3 se vysvětluje formální aparát pravdivostních definicí pro 3 typy jazyků různé komplexity. Kapitoly 4-7, které tvoří jádro celé práce, jsou věnovány ústřední otázce signifikance Tarského koncepce. V kapitole 4 se vysvětlují její logicko-matematické aspekty a přínos pro matematickou logiku, v souvislosti s výsledky Kurta...
Frege a Husserl o objektivitě
Jankovská, Lenka ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beran, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá raným dílem významných logiků a filo- sofů Gottloba Frega a Edmunda Husserla na přelomu 19. a 20. století. Především se věnuje jejich řešení objektivity aritmetiky a objektivity jako takové. Zpočátku se oba vydali stejným směrem a ostře odmítali psycho- logismus. Zavedli podobné rozlišení smyslu a významu. Význam věty je pro Frega pravdivostní hodnota, pro Husserla stav věcí. Smysl je způsob směřování k objektu, intencionalita. Ve větě pro Frega myšlenka a pro Husserla noema. Oba kladli důraz na objektivitu čísla, avšak každý se postupně vydal jiným směrem. Frege ztotožnil číslo s extenzí pojmu, což však později dovedlo jeho systém ke sporu. Husserl získával číslo pomocí abstrakce, čímž se vystavil Fregově přísné kritice. Klíčová slova Frege, Husserl, objektivita, logika
Logic of questions
Peliš, Michal ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent) ; Wiśniewski, Andrzej (oponent)
Logika otázek Michal Peliš Disertační práce Abstrakt Práce se zabývá jedním z odvětví neklasických logik - logikou otázek (erotetickou logikou). V úvodní části se hovoří obecně o formalizovaném přístupu k otázkám v logice a současně je stručně shrnuta zejména nejnovější historie tohoto odvětví. Zde je též zdůvodňována smysluplnost zachycení úsudků, v nichž se otázky objevují, a je představena formalizace otázky založená na explicitním stanovení množiny přímých odpovědí. Zbytek práce je rozdělen na dvě části, které lze číst nezávisle. První část se zabývá důsledkovými relacemi v inferenční erotetické logice (inferential erotetic logic). Plně zde využíváme rámec původní inferenční erotetické logiky zavedené Andrzejem Wiśniewskim. Používáme výhradně formalizaci otázek pomocí množiny přímých odpovědí, kdy přímé odpovědi jsou formule deklarativního jazyka. Protože jsou důsledkové relace s otázkami definovány pomocí klasického vícezávěrového sémantického důsledku, využíváme při důkazech přístup založený na třídách modelů. V této části nám jde o obecný přístup ovšem s omezením, kdy je deklarativní jazyk rozšířen o otázky, ale k propojení deklarativního a interogativního jazyka dojde až na úrovni důsledkových relací. Primárním zájmem je studovat vztahy mezi jednotlivými erotetickými důsledkovými relacemi. Druhá...
Truth between syntax and semantics
Procházka, Karel ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Awodey, Steve (oponent)
Sir s m c lem t eto pr ace je vyjasnit vztah mezi syntax a s emantikou, zejm ena pokud jde o jazyky s p resn e speci kovanou strukturou. Hlavn ot azky, kter ymi se zab yv ame, jsou: Co cin s emantick y pojem s emantick ym? Co zp usobuje, ze je pouh a s emantick a anal yza takov eho pojmu nedostate cn a? Co je t m rozhoduj c m krokem, kter y mus me u cinit, abychom pronikli k v yznamov e str ance jazyka? T emito ot azkami se nezab yv ame p r mo, ale prost rednictv m anal yzy typick eho s emantick eho pojmu, a sice pravdivosti. Na s hlavn ot azkou tedy je: Jak e pojmov e prost redky jsou nezbytn e pro uspokojivou de nici pravdivosti? Ke zkoum an pojmu pravdivosti a jednotliv ych zp usob u, jak jej lze de- novat, jsme si vybrali t ri konkr etn syst emy: kumulativn verzi Russellovy rozv etven e teorie typ u, Zermelovu druho r adovou teorii mno zin a Carnapovu logickou syntax. Ka zd y syst em je podroben d ukladn emu studiu. P redkl adan a pr ace je tedy souborem t r v ce m en e samostatn ych studi , je z popisuj mo znosti explicitn de nice pravdivosti a nezbytn eho pojmov eho z azem . Poznamenejme, ze na s m c lem nen historicky v ern a prezentace uveden ych syst em u, n ybr z snaha o dal s rozvinut toho cenn eho, co nab zej , ve sv etle sou casn ych poznatk u. Obecn ym z av erem, k n emu z dosp ejeme na z...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 Peregrin, Jan H.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.