|
|
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
|
|
|
Politické a estetické reflexe v úvahách Jošidy Kenkóa
Plešmídová, Dagmar ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent)
Cílem této diplomové práce je s vědomím odlišnosti japonského originálu a jeho českého a anglického překladu 9 rozebrat úvahy Jošidy Kenkóa Psáno z dlouhé chvíle ze současné perspektivy, a přiblížit tak jeho pohnutky a motivaci, odhalit zdroje (tradice, vzpomínky, zážitky, povahové rysy), emocionální náboj, inspiraci a politické vlivy, s jakými své zápisky formuloval a jakými obsahy jednotlivé pasáže naplnil. Tato práce si klade za cíl odhalit skutečné i zdánlivé rozpory v jeho pohledu na svět a zjistit, jaký smysl mají pro Kenkóa v literárním ztvárnění japonské estetické principy, zvláště z buddhismu vycházející pomíjivost (mudžó, ).
|
|
|
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
|
|
|
Poválečná japonská literatura ve vztahu k dobovým změnám v letech 1945-1960
Weber, Michael ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předkládaná dizertační práce vychází z předpokladu, že literární tvorba čerpá svou inspiraci mimo jiné ve skutečnosti a že určité literární světy jsou do jisté míry odrazem společnosti a dění v ní. Historické události spojené s koncem 2. světové války a s nimi nastupující rychlé společenské změny na konci čtyřicátých a v průběhu padesátých let 20. století v Japonsku tematicky ovlivnily i soudobou literární tvorbu. Cílem práce je tuto hypotézu potvrdit prostřednictvím analýzy vybraných povídek a románů, které v uváděné době vznikaly, a které současně aktuální atmosféru společnosti určitým způsobem reflektují. Analýza vybraných děl si všímá především zmínek a odkazů na dobu vzniku próz, změny v chování a životních postojích literárních postav, prototypech japonského obyvatelstva. U některých děl je možné vysledovat přímý vliv doby na tvorbu v samotném tématu, motivech i narativu. Ve výsledku můžeme ve většině případů sledovat vývoj japonské společnosti od konce prohrané války v Tichomoří až do období začátku hospodářsky prosperující společnosti, tak jak se do literatury více či méně promítá. Korpus analyzovaných děl zahrnuje i dvě literární díla, která měla na aktuální společnost zpětný dopad a dokázala tak svou dobu nejen obohatit, ale i ovlivnit. Původní hypotéza o vlivu doby se tak potvrzuje, a...
|
|
|
Sdělování "nevyslovitelného". Poselství skrytá v tvorbě a životě Mišimy Jukia
Nymburská, Dita ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje Mišimovi Jukiovi a způsobu, jakým tento autor, jehož mysl především v posledním desetiletí života zaměstnávaly úvahy o nedokonalosti lidského jazyka, vyjadřoval to, co nedokázal nebo nechtěl sdělit explicitně. V práci vycházím z metafory čtyř řek vlévajících se do Moře hojnosti, jednoho z aridních měsíčních moří, kterou spisovatel krátce před svou smrtí použil pro svůj ‚rozporuplný' život. Čtyři řeky, jejichž vody splynuly v Mišimově závěrečném díle, grandiózní tetralogii Moře hojnosti, představovaly čtyři oblasti autorova života, z nichž mu každá umožňovala vyjadřovat své ideje a pocity poněkud odlišným způsobem. Řeka Psaní zastupovala jeho beletrii, řeka Scéna odkazovala k dramatické tvorbě a hereckým aktivitám, řeka Tělo zdůrazňovala roli kulturistiky a dalších sportovních aktivit v jeho životě a řeka Činy dokumentovala to, jak se ze změkčilého spisovatele stal ‚muž činu'. První část práce je věnována Mišimovu pohledu na verbální komunikaci. Mišima, uznávaný dramatik a spisovatel, věnoval větší část svého života usilovné práci na svých románech, povídkách, hrách a esejích, přesto byl ale jeho vztah ke slovům značně ambivalentní. Na jedné straně si spisovatel rád se slovy pohrával a jeho styl byl oceňován pro svou jasnost, jemnost, bohatou slovní zásobu a...
|
|
|
Politické a estetické reflexe v úvahách Jošidy Kenkóa
Plešmídová, Dagmar ; Nymburská, Dita (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je s vědomím odlišnosti japonského originálu a jeho českého a anglického překladu 9 rozebrat úvahy Jošidy Kenkóa Psáno z dlouhé chvíle ze současné perspektivy, a přiblížit tak jeho pohnutky a motivaci, odhalit zdroje (tradice, vzpomínky, zážitky, povahové rysy), emocionální náboj, inspiraci a politické vlivy, s jakými své zápisky formuloval a jakými obsahy jednotlivé pasáže naplnil. Tato práce si klade za cíl odhalit skutečné i zdánlivé rozpory v jeho pohledu na svět a zjistit, jaký smysl mají pro Kenkóa v literárním ztvárnění japonské estetické principy, zvláště z buddhismu vycházející pomíjivost (mudžó, ).
|
host ::
RSS.