Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 83 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Krajináři a malíři zátiší tvořící na dvoře Rudolfa II. Jejich vybraná díla a pokus o vzájemné srovnání.
Prátová, Tereza ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
V Bakalářské práci, Krajináři a malíři zátiší tvořící na dvoře Rudolfa II. Jejich vybraná díla a pokus o vzájemné srovnání, nejdříve nastíním všeobecný zájem císaře Rudolfa II. o krajinomalbu a zátiší. Následuje seznámení s životem a tvorbou umělců. Vybraná díla umělců zařadím a popíši. V další kapitole se pokusím porovnat tvorbu zvolených malířů. Klíčová slova: krajinomalba, zátiší, dvůr Rudolfa II., 16. a 17. století, Hans Hoffmann, Joris Hoefnagel, Paulus van Vianen, Pieter Stevens, Roelandt Savery
Sbor českých bratří a Jednota bratrská v Mladé Boleslavi v dobách jeho vzniku
Matoušková, Magdaléna ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V bakalářské práci se zaměřím na budovu sboru českých bratří v Mladé Boleslavi. Kromě popisu stavebně-historického vývoje této stavby provedu rozbor malířské výzdoby interiéru stavby, kde jsou použity většinou ornamentální motivy. Primárně se však budu detailně věnovat výzdobě východní části stavby, pro kterou jsou použity citáty z Písma. Malířskou výzdobu srovnám se soudobými bratrskými tisky, kdy se zaměřím na určité podobnosti ornamentálních a typografických prvků. Dále se ve stručnosti zmíním o osobě architekta této stavby - Matteo Borgorellim. Okrajově se též budu věnovat podmínkám, jaké měla Jednota bratrská v Mladé Boleslavi v 16. století.
Zelená světnice na zámku Blatná a východiska její výmalby
Vrbová, Eliška ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Zelená světnice na zámku Blatná a východiska její výmalby" se zabývá výzdobou místnosti ve věži blatenského zámku zvané díky rostlinnému dekoru pokrývajícímu stěny zelená světnice. Snaží se především najít vzory či inspirace jejích maleb. Po zhodnocení základní literatury následuje kapitola, která představuje zámek Blatnou jako celek. Proto zahrnuje představení historie zámku Blatná, jeho stavební vývoj a výmalbu Rytířského sálu ve Starém paláci. Další část se již věnuje samotné zelené světnici. Postupně hledá souvislosti s grafikou, knižní malbou a tapisériemi. Poslední kapitola obsahuje stylové a ikonograficko - ikonologické zhodnocení celé výzdoby. Snaží se tedy identifikovat jednotlivé náměty figurálních maleb a najít klíč k odhalení myšlenkového pozadí celé výmalby.
Stavba a mobiliář děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v kontextu historie města Mostu
Srpová, Kateřina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Těžištěm mé bakalářské práce bude popis děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě a jeho původní mobiliář. Toto téma bude zasazeno do historického kontextu vývoje města Most. Původní gotický kostel ze 14. století byl zničen požárem, jenž postihl město Most v roce 1515, a proto byla roku 1517 započata stavba nového kostela, jejímž stavitelem se stal Jakub Heilmann ze Schweinfurtu. Bakalářská práce je zaměřena na "virtuální rekonstrukci" původního zařízení kostela a jednotlivých děl zachovaných v kostele před jeho přesunem kvůli těžbě uhlí v roce 1975.
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...
Žánr v nizozemském malířství 16. století. Obraz Hanse Bola "Na vsi" v Národní galerii v Praze
Chmelařová, Dominika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem bakalářské práce je ikonografický rozbor díla "Na vsi", pravděpodobně z roku 1560, od nizozemského malíře Hanse Bola (1534-1593). Práce se snaží přiblížit souvislosti žánrové malby v Nizozemí v kontextu soudobých společensko- historických a kulturních událostí. Zkoumá důležitost žánru v nizozemském umění. Porovnává malíře Hanse Bola s dalšími současníky a zkoumá možné vzájemné umělecké vlivy. Práce je zaměřena na podrobný formální a ikonografický rozbor díla včetně zhodnocení jeho možných vzorů a následovníků. Práce se také zabývá akviziční historií obrazu - jakým způsobem a za jakých okolností se obraz dostal do českých sbírek.
Roelandt Savery: Ráj. Náboženské a myšlenkové pozadí rudolfinské Prahy a jeho odraz v tvorbě Roelandta Saveryho.
Moučková, Jaroslava ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce je drobnou studií jednoho obrazu a jeho ikonografického námětu. Vychází z prostředí vzniku a zabývá se tématem, které dosud nebylo souborně zpracováno. I zde je zájem autora limitován daným obdobím, jen lehce zasahuje do následující generace, aby bylo možné ukázat ikonografické souvislosti. Na základě nových zjištění určuje dílo jako vladařskou objednávku a tím ho staví do nových významových vztahů. Na závěr se zamýšlí nad okolnostmi vzniku díla a možným způsobem, jakým se dostalo do pražských sbírek.
Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612
Babich, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bibliografická citace Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612 [rukopis] : diplomová práce / Elena Babich ; vedoucí práce: doc. PhDr. Martin Zlatohlávek. -- Praha, 2017. - 84 s. Anotace Diplomová práce "Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612" se zabývá možnými způsoby vnímání "divého muže" v českých zemích v letech 1511- 1612. Zkoumá postavu divého muže v české lidové kultuře, v názorech teologů, lékařů, malířů a evropských panovníků. Analyzuje zachované originální prameny a původní texty, shrnuje dosavadní bádání a definuje pojem "divého muže". Snaží se vysvětlit důvody, příčiny kladného a záporného postoje společnosti, jednotlivců vůči divému muži v českém kontextu. Práce je zaměřená především na zobrazení nemocných hypertrichózou v přírodovědeckých katalozích a sbírkách kuriozit. Soustředí se na jev Petra Gonzalese, který změnil stereotypy o divém muži. K jednotlivým dílům souhrne předkládá dosavadní poznatky ve věci autorství, chronologie, malířského podání. Klíčová slova Divý muž, Petrus Gonsalvus, sbírka kuriozit, Rudolf II, dějiny lékařství

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 83 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.