Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 91 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam zvířecích výjevů v Zaječím pokoji na zámku v Bučovicích
Bakešová, Lucie ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
V bakalářské práci sleduji význam námětu zajíce v kompozicích tzv. obráceného světa. Těžištěm práce je výzdoba Zaječího pokoje na zámku v Bučovicích, která bude zasazena do širšího kulturního kontextu. Práce se zaměří nejprve na sledování ikonografie námětu zajíce obecně, dále na výskyt a význam zobrazení zajíce v evropském prostředí. Obecné části práce položí bázi pro hlubší výklad námětů obráceného světa v Zaječím sále v Bučovicích. Náměty převráceného světa, různých druhů zvířat v lidských rolích, mají bohatou tradici, objevují se již v bordurách středověkých iluminovaných rukopisů, v grafikách pozdní renesance a tato tradice běží kontinuálně až do současnosti. Tento typ zobrazování mohl mít satirický nebo mravoličný význam, ale mohl sloužit i k prostému pobavení diváka. Zaječí sál je jedna z pěti reprezentativních místností zámku Bučovice se zachovalou bohatou plastickou výzdobou a výmalbou z třetí čtvrtiny 16. století, které zobrazují zajíce v lidských rolích. Jedná se o náměty vytvářející uzavřený cyklus výjevů "lovený loví lovce". Proč byla právě tato tematika námětem Zaječího pokoje, se pokusím zodpovědět také bližším pohledem na život vlastníka zámku Jana Černohorského z Boskovic.
Náměty na emailem malovaném českém a středoevropském skle. Období druhé poloviny 16. století až počátku 18. století
Černovská, Jana ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat širokou škálu námětů na emailem malovaném skle v českém a středoevropském prostředí od druhé poloviny 16. století do počátku 18. století, a to zejména na velkých válcových číších, tzv. humpenech. Na konkrétních příkladech z významných českých i světových sbírek jsou charakterizovány jednotlivé náměty či jejich skupiny, od předmětů určených pro nejvyšší reprezentaci až po běžnější výrobky měšťanského prostředí. Práce se také pokouší vysledovat funkci nádob v souvislosti s užívanými náměty. Pozornost je zároveň věnována ornamentálním motivům na malovaném skle, prováděným často rytinou diamantovým hrotem. Jako inspirační zdroj sloužily malířům a rytcům dobové i starší grafické listy, proto se práce věnuje také těmto předlohám, které jsou komparovány s konkrétními náměty na skle.
Protestantský kostel sv. Salvátora v Praze v dobovém kontextu
Kabelová, Patricie Vivienne ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tématem bakalářské práce je monografické zpracování protestantského kostela sv. Salvátora v Praze na Starém Městě v širším kontextu. Práce se nejdříve zabývá historickými souvislostmi vzniku kostela na počátku 17. století. Do této kapitoly spadá nejen vztah habsburského rodu k protestanským věřícím, ale také odraz protestantské liturgie na sakrální prostor. Na to navazuje stavebně historický vývoj kostela od jeho založení v roce 1611, až do dnešní doby. Dále je vytvořen podrobný popis exteriéru i interiéru kostela, včetně již málo dochované malířské výzdoby. Závěrečná kapitola srovnává jednotlivé stavební prvky kostela sv. Salvátora s jinou dobovou architekturou.
Typologie náhrobní skulptury v 16. století
Vrbová, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou renesanční sepulkrální skulptury v Českých zemích. V práci jsou nejprve charakterizovány typy renesančních sepulkralií, zmíněny jsou často využívané symboly a motivy v tomto období, též způsoby zobrazení postav na skulptuře. Tyto poznatky jsou shrnuty na konkrétních příkladech šlechtické náhrobní skulptury rodu Lobkoviců a Pernštejnů. Každý vybraný náhrobek a epitaf je popsán a uveden do kontextu, pozornost je věnována i historii kostela uložení skulptury a rodu zde pochovaných. Na závěr jsou sepulkralia jednotlivých rodů komparována a zasazena do vývoje.
Pojetí ženské krásy a ošklivosti v renesanci
Filipová, Terezie ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
,,Není skvělé krásy, aby nebyla v něčem nějak nesouměrná." Francis Bacon Ženská krása nedefinuje jen fyzickou přitažlivost, nýbrž i společenský status. Atraktivita v oblasti prosazení v kolektivu vždy více korelovala s ženským pokolením. V minulosti společnost ošklivost zesměšňovala, zatracovala a v krajním případě přisuzovala ďábelským silám. Krása odpovídá zákonům o proporcionalitě, kterou splňují například Venuše, ale přímo jim odporují vyobrazení zhýralých stařen, sloužících diváku k morálnímu procitnutí. Estetická analýza vybraných děl je zasazena do kulturního, sociologického a náboženského kontextu. Klíčová slova žena, krása, ošklivost, renesance
Partikulární škola u kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře v 16. století
Zbořil, Martin ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Námětem mé práce je partikulární škola v Kutné Hoře, nacházející se u kostela sv. Jakuba. Nejstarší zmínky o kutnohorské škole spadá až do 14. století. Během husitských válek postihly město dva požáry (1422 a 1424), které pravděpodobně zasáhly i školu. Škola pak mnoho let chátrala. Velké stavební práce na partikulární škole proběhly v závěru 16. st. K tomu značně pomohly finanční prostředky od mecenášů, jako byl např. jeden z nejbohatších kutnohorských podnikatelů, Zikmund Kozel. Mezi léty 1594-1595 tak mohla být postavena nová renesanční stavba. Půvabné renesanční prvky můžeme dodnes spatřit například na mramorovém portálu od pražského kameníka. Úžasným pramenem této události je stavební deník, zachycující výstavbu kutnohorské školy, který se nachází v archivu Kutné Hory. Navíc je možné se dostat ke stavebně historickému průzkumu. Klíčová slova Partikulární škola, kostel sv. Jakuba, 16. století, Kutná Hora, renesance, renesance v Čechách, architektura, stavební deník, Zikmund Kozel, renesanční portál, české země, arciděkanství
Inmortale quod opto. Ikonografická analýza vybraných medailí Antonia Abondia
Hončová, Adéla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se primárně zaměřuje na ikonografický rozbor deseti medailí Antonia Abondia, jenž působil jako dvorní medailér na dvoře císaře Maxmiliána II. a jeho syna Rudolfa II. Úvodní část práce je věnována životu Antonia Abondia, následuje stručné zmapování vývoje medailérství v Itálii a zaalpských oblastech a vlivů, které se promítly do Abondiovy tvorby. Těžištěm práce je vlastní rozbor jeho vybraných děl, která vytvořil pro významné osobnosti té doby. Důraz je kladen na zobrazení nalézající se na reverzech medailí a vyhledávání jejich vzorů.
Krajináři a malíři zátiší tvořící na dvoře Rudolfa II. Jejich vybraná díla a pokus o vzájemné srovnání.
Prátová, Tereza ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
V Bakalářské práci, Krajináři a malíři zátiší tvořící na dvoře Rudolfa II. Jejich vybraná díla a pokus o vzájemné srovnání, nejdříve nastíním všeobecný zájem císaře Rudolfa II. o krajinomalbu a zátiší. Následuje seznámení s životem a tvorbou umělců. Vybraná díla umělců zařadím a popíši. V další kapitole se pokusím porovnat tvorbu zvolených malířů. Klíčová slova: krajinomalba, zátiší, dvůr Rudolfa II., 16. a 17. století, Hans Hoffmann, Joris Hoefnagel, Paulus van Vianen, Pieter Stevens, Roelandt Savery

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 91 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.