|
|
Cultural evolution of birdsong: Changes of Tree Pipit vocalization in year-to-decade temporal scales
Çetinkaya, Belfu ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Social learning gives rise to culture, which is defined as socially learned behaviors that are shared among members of a community and persist over generations. Song of the passerines is one of the most studied and well-known examples of culture, as young birds acquire their species-specific songs through social learning. In addition, the song or its structures, such as syllable types, can evolve through various mechanisms, such as learning biases or copying errors, during this transmission between and within generations and across populations. The aim of the study was to uncover the possible mechanisms behind the song evolution of Tree pipits. Altogether 207 males were recorded, and the study population was continuously monitored for 12 years-period. It was revealed that learning bias could be one of the possible mechanisms that play a role during song transmission of the studied population, since dominant syllable types were stable over the years and survived until 2022. Moreover, the function of dominant syllable types such as species-specific recognition could lead to this conservative pattern. Also, there were some syllable types other than the dominant ones that also survived over the years. The longer survival of these syllable types could be due to a preference for learning local syllable...
|
|
|
Hybridizace kaprovitých ryb v České republice: genetická a morfometrická analýza podčeledi jelcovitých (Leuciscinae
Kaufman, Vít ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Křížení neboli hybridizace je proces, kdy pářením dvou druhově nepříbuzných jedinců vznikne životaschopný potomek. Následkem zpětného křížení bývá často zanášení nepůvodních částí genomu do genomu druhého druhu. Takovému jevu se říká introgrese. S postupným výzkumem se zjišťuje, že hybridizace je poměrně běžný jev. Mezi obratlovci se s ním můžeme ve velké míře setkat u ryb. Skupinou ryb, u které se s hybridizací setkáváme velice často jsou ryby z čeledě jelcovitých (Leuciscidae). Jedná se o jeden z nejpočetněji se vyskytujících čeledí sladkovodních ryb v Evropě. Zvýšená míra hybridizace je u nich dána zvláště častým sympatrickým výskytem, kompeticí o třecí substrát a dalšími ekofyziologickými faktory. Křížení v této čeledi bylo známo již od druhé poloviny 20. století. Výzkumy provedené v této tématice však byly prozatím omezené na analýzy morfologických znaků, které byly v nejlepším případě podložené analýzami alozymů. Náš projekt si dal za cíl zjistit stav křížení v několika údolních nádržích České republiky. Hlavní důraz byl kladen na detekci hlavních hybridních kombinací, stanovení míry křížení (tedy otestovat, zda křížení pokračuje i do dalších generací) a zhodnocení některých morfometrických a morfologických projevů u hybridů. Za tímto účelem bylo ovzorkováno více než 400 jedinců, ze kterých...
|
|
|
Výuka fotosyntézy pomocí digitálních technologií
MUSILOVÁ, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda využití navržené interaktivní digitální učebnice vede ke zlepšení žákovského porozumění tématu fotosyntézy u suchozemských rostlin. Sledován byl také vliv výuky s touto učebnicí na atraktivitu výuky přírodopisu a odstranění žákovských miskoncepcí. Výzkum byl prováděn systémem pretestů a posttestů. Ze získaných statisticky vyhodnocených dat lze usuzovat, že digitální učebnice má kladný vliv na žákovské porozumění tématu fotosyntézy.
|
|
|
Zátěž v odborném výcviku u oboru kadeřník
Musilová, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku školní zátěže na středním odborném učilišti u oboru kadeřník. Cílem teoretické části je vymezení pojmů: jako je stres, stresory, školní a pracovní zátěž. Zahrnuje rovněž popis možných negativních následků dlouhodobého působení stresu, a to jak na žáka, tak i na učitele a třídní kolektiv žáků. Metodami pro zpracování teoretické části je podrobná analýza a syntéza poznatků z odborné literatury z oblasti psychologie a pedagogiky, s důrazem na výzkumné studie provedené k danému tématu. Cílem praktické části bylo provedení průzkumného šetření na vybrané střední škole (konkrétně u oboru kadeřník). Žákům byl zadán dotazník týkající se zátěžových faktorů v odborném výcviku. Pomocí této dotazníkové metody byly prostřednictvím škálových otázek zjišťovány zdroje a míra zátěže působící na žáky v příslušném prostředí. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky. Na základě zjištěných údajů o stresorech a jejich působení v odborném výcviku (dále jen Ov bylo zpracováno doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Transcriptomics and developmental plasticity of sensory systems in fishes
Lupše, Nik ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Reichard, Martin (oponent) ; Barluenga, Marta (oponent)
Organismy využívají smyslové soustavy k vnímání svého prostředí a tím ke svému přežití, kompetici i rozmnožování. Zrak klíčovým smyslem pro mnoho obratlovců včetně paprskoploutvých ryb (Actinopterygii). Světločivným orgánem zraku je sítnice, která se skládá z čípkových a tyčinkových fotoreceptorů, z nichž každý je charakterizován svou vlastní sadou opsinových proteinů, které spolu s chromoforem tvoří fotosenzitivní pigment. Vidění je energeticky velmi nákladné, a proto se zrak často rychle přizpůsobuje konkrétním světelným podmínkám, aby co nejlépe odpovídal dostupným vlnovým délkám světla. Tato dizertační práce se zaměřuje na evoluci a vývoj (=ontogenezi) exprese opsinových genů u paprskoploutvých ryb, tedy jejím hlavním cílem je prozkoumat, jak souvisí ontogenetické rozdíly zraku u různých fylogenetických skupin ryb s ekologickými podmínkami prostředí. U některých druhů je známo, že ekologické změny během ontogeneze mohou ovlivnit jejich fyziologii, včetně funkce zraku. V této práci se zaměřuji právě na molekulární podstatu zraku a jeho rozdíly mezi jednotlivými vývojovými stádii, zejména tedy mezi larvami a dospělci. První kapitola mojí práce je zaměřena na vývojové změny u hlubokomořských ryb, tedy jedinečné skupiny organismů, u které se v evoluci vyvinuly adaptace k maximalizaci zachycení...
|
|
|
Včelařství ve školní praxi
MUSILOVÁ, Zuzana
Závěrečná práce se zabývá tématem včelařství a o jeho uplatnění ve výuce na základní škole. Cílem bakalářské práce bylo vytvořit studijní program pro 2. stupeň základních škol, za účelem seznámit žáky s chovem včel a poučit je o důležitosti ochrany životního prostředí. V praxi tento výukový program mohou použít jak učitelé ve škole, tak vedoucí zájmových kroužků. V literárním přehledu jsou popsány základní znalosti v chovu včel a jejich začlenění do výuky ve školách. Tato část se hlavně zaměřuje na včelí společenstvo, včelí produkty, včelí nemoci a včelí pastvu. Druhá část je věnovaná samotnému výukovému programu, který vychází z Rámcově vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, konkrétně ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Obsahuje metodické pokyny, prezentace a pracovní listy k danému výukovému programu. Dále obsahuje částečné ověření programu v praxi.
|
|
|
Evolution of visual sensory system in the common barbel (Barbus barbus)
Konvičková, Zuzana ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pergner, Jiří (oponent)
Obratlovci od společného předka zdědili pět tříd zrakových pigmentů (opsinů), které jsou exprimovány v tyčinkách a čípcích. Zatímco u mnoha skupin obratlovců došlo k redukci počtu opsinů, opsiny kostnatých ryb se rozrůznily a kostnaté ryby tak vynikají mezi obratlovci v počtu zrakových pigmentů i typů fotoreceptorů. Tomuto výjimečnému rozvoji napomohla též celogenomová duplikace specifická pro kostnaté ryby, k níž došlo přibližně před 350 miliony let. Zde se zabývám kostnatou rybou, která v nedávné době prošla další celogenomovou duplikací - parmou obecnou (Barbus barbus). Tato událost byla spojena s hybridizací (šlo tedy o allopolyploidizaci) a vedla ke vzniku 14 genů pro opsiny přítomných v genomu parmy, což je neobvykle vysoký počet i mezi kostnatými rybami. V této práci jsem zkoumala vliv takto rozvinutého repertoáru opsinů na zrakové schopnosti parmy obecné. Doplnila jsem referenční sekvence všech genů pro opsiny na základě celogenomových dat a odhalila jejich pozice na chromozomech. Analyzovala jsem transkriptomy sítnice a vytvořila vývojovou řadu expresních profilů opsinů. Geny všech opsinů byly v genomu zachovány funkční, ačkoliv jeden z nich (citlivý na zelené světlo, v této práci nazvaný RH2-4) nebyl nalezen v žádném transkriptomu a vykazoval zvýšenou substituční rychlost na nesynonymních...
|
|
|
Evolution of light detection in chordates
Pergner, Jiří ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent) ; Musilová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt Vnímání světla je jednou ze základních vlastností živočichů. Světelné signály jsou pro ně důležité např. pro udržování cirkadiárních rytmů, regulaci rozmnožovacích cyklů, provedení změn v pigmentaci a pravděpodobně nejdůležitěji ze všeho pro vidění. Většina zvířat vnímá světlo za pomocí opsinů, členů proteinové superrodiny G protein spřažených receptorů. Kopinatec je zástupcem bezlebečných, nejbazálnějšího podkmene strunatců. Díky jejich fylogenetické pozici, morfologii a fyziologii se bezlebeční stali nejlépe použitelným modelovým organizmem pro porozumění evoluce obralovců a jejich specifických znaků. Během svého vývoje kopinatec vykazuje mnoho různorodých reakcí na světlo. Tato dizertační práce se zabývá studiem světločivných orgánů a opsinů v kopinatci. Do větší hloubky je zde probrán repertoár opsinových genů ve dvou druzích kopinatce, kopinatci floridském (Branchiostoma floridae) a kopinatci plžovitém (Branchiostoma lanceolatum) a jejich porovnání zejména s opsiny v obratlovcích. Dále jsou prezentována data ukazující pozoruhodnou podobnost na úrovni genové exprese mezi vizuálním orgánem kopinatce, tzv. předním okem, a neurony a pigmentovým epitelem v oku obratlovců. Tato data potvrzují dlouho předpokládanou homologii mezi předním okem kopinatce a okem obratlovců. Celkově předložená...
|
|
|
Vývojové přestavby a evoluční modifikace tělního plánu ryb
Drábková, Aneta ; Minařík, Martin (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Vývojové modifikace základního tělního plánu čtvernožců byly detailně studovány u celé řady skupin, ať už u hadů, či kytovců. Ryby však dosud zůstávaly až na výjimky poněkud stranou, ačkoliv paprskoploutví představují zhruba polovinu všech obratlovců. Lze u nich nalézt různé odchylky od jejich tělního plánu vlivem adaptací na často rozmanité prostředí, jako například prodloužení těla, různé modifikace párových i nepárových ploutví, redukce osifikace, nebo dokonce modifikace tělní osy. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o této problematice z pohledu evolučně-vývojové biologie a vytipovat v rámci ryb vhodné modelové systémy pro studium vývojových změn tělního plánu obratlovců.
|
|
| |
host ::
RSS.