|
|
Autoportrét Václava Hollara (1607-1677): k problému reprezentace vlastní tváře v 17. století.
Melounová, Tereza ; Murár, Tomáš (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Autoportrét Václava Hollara (1607-1677): k problému reprezentace vlastní tváře v 17. století" zkoumá problematiku reprezentace vlastní tváře v 17. století na příkladu grafického autoportrétu Václava Hollara v technice leptu v druhém stavu, který sám Hollar vytvořil podle svého portrétu od malíře a grafika Jana Meyssense. Tento "autoportrét" vznikl pro grafické album "images de divers hommes" současných umělců, které Jan Meyssens vydal roku 1646 v Antverpách. Cílem práce je interpretace Hollarovy volby malířské předlohy pro grafické zpracování svého portrétu na místo vytvoření vlastní kresby své tváře, jak bychom předpokládali vzhledem ke klasickému postupu umělce při tvorbě svého autoportrétu. Jako příklad klasického postupu reprezentace vlastní tváře v 17. století můžeme poukázat zejména na autoportréty Rembrandta van Rijna. Jinými slovy, práce si klade za cíl odpovědět na otázku, proč byla pro Václava Hollara malířská předloha jiného umělce pro reprezentaci jeho tváře důležitější, než jeho vlastní kresebný návrh? Práce na tuto otázku zodpoví teoretickým hledáním významu autoportrétu v širším kontextu evropského umění 17. století na jedné straně, na straně druhé výzkumem Hollarova díla, v němž je nápadná absence autoportrétů mimo několik málo příkladů zahrnujících zkoumanou...
|
|
|
Max Dvořák a obrat (dějin) umění k uměleckému dílu
Murár, Tomáš
V posledních letech rakousko-uherské monarchie je možné v literatuře i výtvarném umění sledovat destabilizaci doposud platných hodnot ve vztahu k tradici, která již nebyla schopna dostatečně vyjadřovat svět v jeho úplnosti. Tento proces je možné pozorovat také v uměleckohistorickém zkoumání, a to v jeho odklonu od výzkumu autonomního vývoje umění k definici uměleckého díla myšlením doby jeho vzniku. Tato proměna je ztotožňována zejména s vlivem duchovních věd (Geisteswissenschaften), které rozvíjel i historik umění českého původu Max Dvořák. V příspěvku bude na příkladu jeho myšlení ukázáno, jak uměleckohistorická definice uměleckého díla může souviset s uměním raného 20. století, tedy jakožto vymezující se vůči doposud platným myšlenkovým konceptům pozdního 19. století.
|
|
|
(Sur)realita v díle Mikuláše Medka
Pišanová, Andrea ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Murár, Tomáš (oponent)
Práce sleduje výtvarné a literární dílo Mikuláše Medka z období padesátých let dvacátého století v dobovém literárním kontextu, přičemž námi ohledávaný prostor analogií rozkolů není limitován hranicemi okruhu surrealistických umělců. Svědectví situace, v níž se člověk ocitá po roce 1948, komplexnost a rozporuplnost smyslu lidské existence - právě z těchto témat vyrůstá etický rozměr Medkova díla určitá příbuznost s dílem dalšího básníka-výtvarníka Jiřího Koláře. Humor, ironie, vyrovnávání se s odkazem surrealismu, požadavek "drsného realismu" - tato umělecká východiska se pak do značné míry překrývají s východisky umělců sdružených okolo Edice Půlnoc. Těžiště práce představuje analýza vybraných motivů (násilí, každodennost), jejichž prostřednictvím se Medek vztahuje ke "světu, v němž žijeme". Klíčová slova Mikuláš Medek, literatura, násilí, existence, ideologie
|
|
|
Hranostaj jakožto symbol a jeho reflexe ve výtvarném umění
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Murár, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Hranostaj jako symbol a jeho reflexe ve výtvarném umění se soustředí na původ a vývoj symboliky hranostaje a její uplatnění v evropském prostředí v časovém úseku vymezeném antikou a koncem 16. století. Volba hranostaje jako předmětu zkoumání vzešla z faktu, že symbolika právě tohoto zvířete nebyla dosud systematicky zmapována, stejně jako jeho výskyt ve výtvarném umění, který není tak běžný, jak je tomu například u některých jiných živočichů. Od nejasného rozpoznání hranostaje ve starověkých pramenech a jeho možné záměny s jinými lasicovitými šelmami se v průběhu středověku původně ambivalentní symbolika ustálila na významu bezúhonnosti a morální čistoty. Postava hranostaje ve svém sněhobílém zbarvení doprovázela alegorie těchto vlastností a postupně se ve svém významu stala také politickým symbolem a reprezentační strategií demonstrující společenský status, moc a její oprávněnost. Hlavním záměrem předkládané práce je kromě zhodnocení dosavadních poznatků, vztahujících se k tomuto tématu zejména syntéza a představení interpretačních výkladů hranostaje jako symbolu v celé jeho šíři a dobových a lokálních proměnách. Východiskem takto zaměřeného studia je vyhledání, popis a porovnání souvislostí mezi literárními prameny a jejich ozvěnami v umělecké produkci, heraldice a emblematice....
|
|
|
MIMO-LIDSKÉ: proměny obrazu člověka v malířství druhé poloviny čtyřicátých až šedesátých let 20. století. Teoretická a metodologická východiska.
Murár, Tomáš ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá interpretací "mimo-lidského", a to jako na jedné straně uměleckoteoretické a uměleckohistorické problematiky evropské moderny konce 19. a první poloviny 20. století, na straně druhé jako teoretického a metodologického východiska pro výklad proměny obrazu člověka v malířství druhé poloviny čtyřicátých až šedesátých let 20. století. Základem pro takovou interpretaci je předpoklad nutné proměny myšlení po skončení druhé světové války, jak ji od druhé poloviny čtyřicátých let postuloval Theodor W. Adorno a jak se jí v politicko-filosofickém diskursu věnovali Giorgio Agamben a Miroslav Petříček. Práce tedy zkoumá "mimo-lidskost" v teorii a dějinách umění konce 19. a první poloviny 20. století ve smyslu znovu-formulovaného konceptu v umělecké tvorbě po roce 1945, především v abstraktním malířství. Výklad "mimo-lidského" je vypracován na základě interpretace umění Paula Cézanna Fritzem Novotnym z počátku třicátých let 20. století. Novotny v Cézannově malířství charakterizoval "mimo-lidskost" (Außermenschlichkeit) jako zlomový okamžik vývoje evropského umění, jenž určoval charakter umělecké tvorby celého 20. století: "mimo- -lidskost" spočívala především v negaci člověka v tvůrčím uměleckém procesu, a to jako objektu - čili ve významu tematizace člověka v umění - a i subjektu, tudíž jako...
|
|
|
Nighthawks in The Age of Anxiety. Dílo Edwarda Hoppera čtyřicátých let 20. století a "barokní ekloga" Wystana Hugha Audena z perspektivy intermediality.
Murár, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Předmětem diplomové práce je dílo amerického malíře Edwarda Hoppera (1882-1967) ze čtyřicátých let 20. století, a to ve vztahu k rozsáhlé básni Wystana Hugh Audena The Age of Anxiety. A Baroque Eclogue (1947). Práce celkem v deseti kapitolách zkoumá Hopperův obraz Nighthawks (1942), který je považován za jedno z jeho nejvýznamnějších děl válečných let. Jedinečná pozice tohoto obrazu je rekonstruována prostřednictvím intermediálních projekcí a vazeb na Audenovu báseň. Vedle rekonstrukce a interpretace intermediálních vztahů se do centra pozornosti dostávají časo-prostorové relace Hopperovy obrazové sémantiky, a to vzhledem k dobovým úvahám o časovosti, atemporalitě a aperspektivismu. Pozornost je věnována i vztahu obrazu k fenomenologii časového vědomí a trvání a také ve spojitosti se sémantikou prostoru jako "heterotopie".
|
|
|
Baroko jako styl v pojetí Vojtěcha Birnbauma
Murár, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Bakalářská práce Baroko jako styl v pojetí Vojtěcha Birnbauma se zabývá formulací významného teoretického díla Barokní princip v dějinách architektury (1924) českého historika umění Vojtěcha Birnbauma (1877-1934). V pěti kapitolách se věnuje této v českých dějinách umění výjimečné práci. Po krátkém úvodu samotné osobnosti Vojtěcha Birnbauma práce zkoumá způsob formulace Barokního principu v dějinách architektury a snaží se ji zasadit do dějinného kontextu českého dějepisu umění počátku 20. století. Dále uvádí teoretický rámec v dějinách přemýšlení o baroku od jeho počátků dodnes. Nakonec práce interpretuje Birnbaumovo chápání stylu na základě výskytu barokní epochy v dějinách umění.
|
host ::
RSS.