Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Contemporary Public Debate on Religion: Parliamentary Debate on Church Property Restitution and its Taxation in the Czech Republic
Fila, Filip ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent) ; Mole, Richard Charles McKenzie (oponent)
S cílem zaplnění nedostatku v literatuře a ilustrování, jak by mohla veřejná debata o náboženství vypadat v zemi tak necírkevní, jako je Česká republika, tato diplomová práce provedla tématickou obsahovou analýzu dvou parlamentních debat týkajících se restituce církevního majetku. Přepisy debat v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR o "Zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi" z roku 2012 a "Novele zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi" z letech 2017-2019 byly použity k zodpovězení teoreticky a empiricky informovaných otázek týkajících se sekularizace. Zjištění bylo, že v rozpravách nešlo nutně o náboženství, ale spíše o finance, zákonnost a postup. Přes toto, podrobnější analýza odhalila některé relevantní úvahy o náboženství, zejména v jakém vztahu by měly církve a náboženské společnosti být se státem. Hlavním závěrem výzkumu je, že poslanci Sněmovny uznali nízkou individuální religiozitu Čechů a nepropagovali něco, co by se podobalo konceptu zástupného náboženství. Projevy byly vcelku interpretovány více v souladu s prosazováním sekularizace než desekularizace.
Remembering Communist-era Czechoslovakia: A Museum's Role in Facilitating History, Identities, and Memory Communities
Smith, Rose ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mole, Richard Charles McKenzie (oponent) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Po pádu berlínské zdi musely postkomunistické státy interpretovat a vykreslit svou minulost v kontextu politiky po studené válce. Reflexe vzpomínání na komunistickou éru prochází různými vlnami od lhostejnosti až po protirežimní nálady. Muzeum komunismu slouží jako jediná společenská instituce, která se zabývá výhradně tímto vzpomínáním. Jeho záměrem je vytvořit jednoduchý objektivní pohled na dobu komunismu. Muzea se nicméně nově orientují jako performativní místa, jejichž účelem je zasáhnout jejich návštěvníky, zaujmout je po emocionální stránce a poskytnout jim možnost (znovu) prožít minulost, kterou sami nezažili. S ohledem na to si klade tato práce za cíl identifikovat, kterou skupinu identit toto muzeum představuje, jak jim dává obsah a k jakému druhu paměťové komunity lne a kterou zhmotňuje. Tato práce vychází z široké literatury zabývající se jak paměťovými, tak i muzeálními studii a zkoumá muzeum kritickou diskurzivní analýzou. Dochází k závěru, že obraz minulosti, který předkládá Muzeum komunismu, je vsouladu spanevropským diskurzem České republiky jako západní země unesené Východem, jejíž status oběti je definován globálním diskurzem holokaustu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.