|
|
Tvorba a hodnocení informačních zdrojů v medicíně
Janda, Aleš ; Kasal, Pavel (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Mihál, Vladimír (oponent) ; Sumerauer, David (oponent)
Souhrn Tvorba a hodnocení informací v medicíně je široký pojem. V rámci svého doktorského studia jsem se zaměřil na kvalitu zdravotnických informací především z pohledu medicíny založené na důkazech, tzv. evidence-based medicine (EBM). Tento přístup směřuje k použití aktuálně nejkvalitnějších dostupných lékařských dat při léčbě pacientů. EBM metodologii lze rozdělit na dvě základní skupiny: aferentní a eferentní. Aferentní část se zaměřuje na tvorbu informačních zdrojů, kdežto eferentní složka se soustřeďuje na optimální využívání těchto zdrojů a kritickou aplikaci získaných poznatků. Z praktických důvodů (omezení rozsahu práce) jsem v dizertaci zpracoval pouze jednu oblast, kterou jsem se v průběhu doktorského studia zabýval. Text dizertační práce pojednává především o aferentní větvi EBM, a to o vytváření kvalitativní a kvantitativní syntézy znalostí prostřednictvím systematického přehledu a meta-analýzy. Podrobněji je diskutována otázka sestavování přehledů týkajících se prognostických znaků, což je problematika v české literatuře dosud podrobněji nezpracovaná. Praktickým výstupem uvedeným v dizertační práci je pak popis tvorby systematického přehledu imunohistochemických prognostických markerů u intrakraniálních ependymomů, který byl sestaven a publikován naším výzkumným týmem. Vytvoření systematického...
|
|
| |
|
|
Characterization and utilization of feacal microflora components in experimental models of human civilisation diseases
Šrůtková, Dagmar ; Kozáková, Hana (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Mihál, Vladimír (oponent)
Interakce mezi st evní mikroflórou a slizni ním imunitním systémem hostitele hraje klí ovou roli p i udržování slizni ní homeostázy. Bylo prokázáno, že dysbióza, zm na ve složení mikrobiálních spole enstev, m že vést k rozvoji civiliza ních onemocn ní, jakými jsou nap . zán tlivá st evní onemocn ní (IBD) nebo alergie. V tomto ohledu jsou probiotika cenným nástrojem pro zmírn ní nerovnováhy st evní mikroflóry s vhodnou stimulací imunitního systému. V této práci jsme se zam ili na taxonomickou klasifikaci kmen Bifidobacterium longum lidského p vodu metodami založenými na PCR, in vitro charakterizaci imunomodula ních vlastností vybraných bakterií rodu Bifidobacterium a Lactobacillus a stanovení p íznivého ú inku vybraných bakterií v experimentálních myších modelech IBD a alergie. Pro taxonomickou klasifikaci dvaceti osmi izolát B. longum získaných ze stolice zdravých lidí jsme využili metody založené na PCR a biochemické analýze. K diferenciaci analyzovaných kmen do poddruh B. longum/infantis byla nejúsp šn jší metoda ARDRA. Potvrdili jsme, že imunostimula ní vlastnosti analyzovaných kmen bifidobakterií jsou p ísn kmenov specifické. V myším modelu akutní ulcerózní kolitidy jsme ukázali, že profylaktické podávání kmene B. longum ssp. longum CCM 7952 je schopné zabránit rozvoji závažné formy st evního...
|
|
|
Tvorba a hodnocení informačních zdrojů v medicíně
Janda, Aleš ; Kasal, Pavel (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Mihál, Vladimír (oponent) ; Sumerauer, David (oponent)
Souhrn Tvorba a hodnocení informací v medicíně je široký pojem. V rámci svého doktorského studia jsem se zaměřil na kvalitu zdravotnických informací především z pohledu medicíny založené na důkazech, tzv. evidence-based medicine (EBM). Tento přístup směřuje k použití aktuálně nejkvalitnějších dostupných lékařských dat při léčbě pacientů. EBM metodologii lze rozdělit na dvě základní skupiny: aferentní a eferentní. Aferentní část se zaměřuje na tvorbu informačních zdrojů, kdežto eferentní složka se soustřeďuje na optimální využívání těchto zdrojů a kritickou aplikaci získaných poznatků. Z praktických důvodů (omezení rozsahu práce) jsem v dizertaci zpracoval pouze jednu oblast, kterou jsem se v průběhu doktorského studia zabýval. Text dizertační práce pojednává především o aferentní větvi EBM, a to o vytváření kvalitativní a kvantitativní syntézy znalostí prostřednictvím systematického přehledu a meta-analýzy. Podrobněji je diskutována otázka sestavování přehledů týkajících se prognostických znaků, což je problematika v české literatuře dosud podrobněji nezpracovaná. Praktickým výstupem uvedeným v dizertační práci je pak popis tvorby systematického přehledu imunohistochemických prognostických markerů u intrakraniálních ependymomů, který byl sestaven a publikován naším výzkumným týmem. Vytvoření systematického...
|
|
|
Etiológia detských akútnych leukémií".
Burjanivová, Tatiana ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Mihál, Vladimír (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent)
Detské akútne leukémie predstavujú heterogénnu skupinu onkologických ochorení. Podľa bunkového pôvodu, klinických prejavov a molekulárnych a chromo-zomálnych zmien sa delia na dva subtypy: akútnu myeloidnú leukémiu a akútnu lymfoblastickú leukémiu. Akútna lymfoblastická leukémia (ALL) predstavuje najčastejšiu formu leukémie v detskom veku. Akútna myeloidná leukémia (AML) sa vyskytuje prevažne u dospelých, u detí je vzácnejšia. V Českej republike na jedného detského pacienta s AML pripadá asi 5 detí s ALL. AML sa vyskytujú prevažne u starších detí. Vrchol výskytu detských ALL je medzi 1-5 rokom života, čo je obdobie vývoja imunity voči najčastejším vírusovým infekciám. Úspešnosť liečby detských akútnych myeloidných leukémií je v porovnaní s akútnymi lymfoblastickými leukémiami nižšia a vyliečiť sa darí asi len 40-50% pacientov (pri ALL je to asi 70-90%) (Creutzig, Reinhardt et al. 2001; Stary, Gajdos et al. 2003). Pre čo najefektívnejšiu liečbu je kľúčové správne a presné určenie diagnózy akútnej myeloidnej leukémie. K tomu sú potrebné spoľahlivé morfologické, imuno-logické a cytogenetické vyšetrenia kostnej drene a periférnej krvi pacienta v čase diagnózy. Na podklade nálezu je potom určený typ ochorenia a stanovený liečebný postup. AML sa podľa tzv. FAB (francúzko-americko-britskej) klasifikácie,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.