|
|
Oligomerization state and pigment contents of algal light-harvesting proteins
MALINOVÁ, Kateřina
Light-harvesting antennas (LHCs) from four microalgae species (diatom Phaeodactylum tricornutum, haptophyte Emiliania huxleyi, and two eustigmatophytes Nannochloropsis oceanica and Trachydiscus minutus) were studied. LHCs were extracted and purified using sucrose gradient ultracentrifugation and ion-exchange chromatography. Oligomerization states of LHCs were assessed using two independent methods - CN-PAGE and size-exclusion chromatography. Effects of the purification on LHC pigment composition was assessed using HPLC.
|
|
| |
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Malinová, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předložená diplomová práce je zaměřena na trestní odpovědnost právnických osob, problematiku, která byla zakomponována do českého právního řádu před šesti lety zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Práce je rozdělena na čtyři části. V první části jsou rozebrány základy trestní odpovědnosti právnických osob. Autorka se snaží vystihnout pojem právnické osoby ve světle současné úpravy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim byl připravován ještě podle předchozího občanského zákoníku (tj. zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník). Dále se autorka v rámci této kapitoly zabývá podmínkami existence trestní odpovědnosti právnických osob a také aspekty, které vedou právnické osoby k páchání trestné činnosti. Zmíněny jsou také podmínky přičitatelnosti trestného činu právnické osobě a zařazena je i podkapitola o sankcích, které lze ukládat právnickým osobám. Úprava trestní odpovědnosti právnických osob doznala zejména v posledních letech několika podstatných změn. Právě některým novelizacím je věnována druhá. část. Autorka rozebírá zejména rozšíření výčtu trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit, dále problematiku účinné lítosti. Velká pozornost je věnována také problematice...
|
|
| |
|
| |
|
|
Regulace počtu parkovacích stání u rodinných domů a její dopady
Malinová, Kateřina ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Ropický, Jan (oponent)
Rozvoj automobilismu přispěl k lepší mobilitě, ale také zatížil veřejné komunikace nejen z hlediska počtu projíždějících automobilů, ale také počtem odstavených aut na veřejném prostranství obcí. Na to zareagoval stát vytvořením regulace, konkrétně požadavkem minimálního počtu odstavných a parkovacích stání ke každé nové stavbě. Tato politika s sebou může nést pozitivní dopady jako je zlepšení průjezdnosti veřejných komunikací a větší bezpečnosti, ale také přináší vícenáklady pro majitele nových staveb. Diplomová práce se zabývá regulací minimální počtu odstavných stání u rodinných domů v České republice a je zde provedena analýza odlišností v přístupu obcí ČR k této regulaci. Metodou šetření byla zvolena kombinace řízeného rozhovoru se zástupci stavebních úřadů náhodně vybraných pěti obcí ČR a následného elektronického dotazníku s uzavřenými i otevřenými otázkami pro širší vzorek obcí ČR. Analýza došla k závěru, že forma aplikace této regulace se u jednotlivých obcí ČR významně liší a existují tak např. rozdíly ve vynaložených nákladech pro majitele domů, jelikož někteří jsou nuceni stavět zpevněná či garážová odstavná stání a jiným postačí jakákoliv i travnatá plocha na jejich pozemku.
|
|
|
Návratnost investic do pasivních domů a jejich dotace
Malinová, Kateřina ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Šmíd, Jan (oponent)
V době, kdy jedním z nejdiskutovanějších témat jsou klimatické změny, se na politickou scénu často dostávají tzv."zelené strany," které prosazují ekologické daně, ty však zvyšují ceny energií. Na to reagují i spotřebitelé, proto poptávka po energeticky nenáročném způsobu života roste. Právě díky své nízké spotřebě tepla jsou v Evropě -- zvláště v Rakousku, Německu a Švýcarsku - čím dál více oblíbeny pasivní domy. Česká republika zareagovala na tento trend zavedením dotačního programu Zelená úsporám, který se nevztahuje jen na domy v pasivním standardu, ale i na dílčí zateplování budov. Tento program ale už od svého vzniku vyvolává otázky, zda je správně nastaven. Dotace totiž mohou využít lidé jen za podmínky, že si nechají dům postavit od odborných dodavatelů (seznam je uveden na stránkách MŽP), což i s dotací je většinou dražší, než kdyby využili jiného konkurenčního dodavatele. Proto bych ráda rozebrala nedostatky nebo naopak pozitiva tohoto programu a zjistila, zda se vyplatí investovat do nízkoenergetického bydlení ve srovnání s běžnými domy. Hlavním cílem mé práce je tedy posoudit, zda se v České republice vyplatí stimulovat výstavbu pasivních domů dotačním programem z hlediska návratnosti investic. Pro tyto účely mi jako dobře fungující příklad posloužila první veřejná budova pasivního standardu v Hoštěníně .
|
|
|
Propočet výnosnosti investic do vzdělání v ČR
Malinová, Kateřina ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Münich, Daniel (oponent)
Cílem této práce je odhad individuální míry výnosnosti investic do vysokoškolského vzdělání v České republice. Nejprve se zaměřuji na teoretické objasnění problematiky lidského kapitálu a investic do vzdělání jako nejdůležitějších investic do lidského kapitálu. Na základě získaných teoretických poznatků uvádím výčet výnosů a nákladů spojených s investicemi do lidského kapitálu, ze kterých později vybírám kvantifikovatelné výnosy a náklady vhodné pro výpočet míry výnosnosti investic do vysokoškolského vzdělání a uvádím i data, která ve výpočtech využívám. V práci popisuji mimo mnou použité metodiky výpočtu i metodiku výpočtu této míry, kterou používá OECD, jelikož z této metodiky vycházím. Po vlastním výpočtu popisuji skutečnosti, které můj výpočet omezují z hlediska výpočtů i interpretace míry, ke které jsem došla. V závěru mé práce zmiňuji i další možné směry bádání v této oblasti.
|
host ::
RSS.