|
|
Vyšívaná paramenta 19. století ze státních a církevních sbírek středních Čech. Od rukodělné k tovární výrobě
Kuldová, Marie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Martinek, Radek (oponent)
Marie Kuldová Resumé Vyšívaná paramenta 19. století za státních a církevních sbírek y stredních Cech. Od rukodelné k tovární výrobe Predložená bakalárská práce vychází z aktuální potreby, kterou je záchrana textilních liturgických památek na území Ceské republiky. Pri'pruzkumu terénu (rozumejme sakristie, farní depozitáre a prípadne svozové centrální depozitáre) vyvstala naléhavá potreba zkoumání nejohroženejšího fondu tohoto druhu památek, jež jsou uloženy stále na svých (nebo v okruhu) puvodních místech. Tímto fondem jsou textilní památky vzniklé od 17. do 20. století (prípadne do soucasnosti). Težištem této práce byl zejména terénní výzkum spojený s maximálne podrobnou dokumentací textilií zde nalezených. Prestože je literatura k tomuto tématu témer neexistující, šlo po urcitém objemu sberné práce dojít k urcitým, byt docasným, výsledkum v tomto tematickém bádání. Stále je treba v soucasné dobe stát za názorem, že je nutné uprednostnit záchranu památek samých pred dohledáváním archivních souvislostí u již zdokumentovaných. Písemné prameny, uložené varchivech snad ješte vydrží, na rozdíl od ohrožených bohoslužebných rouch ( z prícin v prubehu práce prib1ížených). Ostatne pro porovnání se záznamy z farních kronik a pametních knih Giž méne jsou dochované úcty pri bežných farách) je nutné znát skutecný...
|
|
|
Liturgické textilie a jejich památková ochrana
Jonová, Jitka ; Martinek, Radek ; Grill Janatová, Markéta ; Kuldová, Marie ; Nachtmannová, Alena ; Vavřinová, Valburga ; Piatrová, Alena ; Hasalová, Eva
Péči o historické liturgické textilie se mnohdy nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužila. Právě liturgické textilie představují významnou skupinu, kde se historické textilie dochovaly dodnes. Pro péči o historické liturgické textilie se dají vytvořit tři základní důležité okruhy: Zájem a osvěta Historický liturgický textil, i když již neplní svoji funkci (není používán při liturgii), nadále zůstává významným kulturním dědictvím církve. Vlastním místem, kde se zpravidla dochoval, jsou sakristie, oratoře či fary, kde však ne vždy má odpovídající podmínky. Ačkoliv podle požadavků církve i státní památkové péče je žádoucí historický liturgický textil chránit (ač není památkově chráněný je součástí majetku farnosti a měl by být veden v inventáři), někdy dochází k jeho zničení (spálení, nevhodné skladování apod.), či dokonce prodeji. V tomto případě je třeba mít na paměti, že se jedná o nedovolené nakládání, při němž dochází k nenávratným ztrátám (jsou zničeny historicky cenné liturgické textilie), navíc v případě prodeje nejen dochází k defraudaci farního majetku, navíc kněží (na rozdíl od zájemce o koupi) ne vždy jsou schopni odhadnout skutečnou hodnotu a textilie jsou prodány pod cenou a je možné je později vidět na internetových prodejních portálech za daleko vyšší cenu. Duchovní správci farností jsou mnohdy přetíženi a historický liturgický textil nevnímají jako něco důležitého, čemu by měli věnovat větší pozornost. Je třeba tedy připomenout, že se jedná ve velké většině o majetek farnosti apod., s nímž nelze libovolně nakládat, a navíc také o posvěcené předměty, které si zaslouží úctu. Sakrální umění, mezi něž patří historický liturgický textil, představuje kulturní dědictví církve, které je třeba chránit. Umění má funkci nejen liturgickou, ale také evangelizační. Při nakládání s historickým liturgickým textilem je žádoucí kontaktovat odborníky, příslušné diecézní konzervátorské centrum, odborná pracoviště muzejní či památkového ústavu. Inventarizace a uložení Historické textilie mají být vedeny v inventáři příslušné farnosti (kláštera apod.) či státní instituce v odpovídajících formulářích. Inventární záznamy spolu s archivními doklady mohou napomoci osvětlit identifikaci, ale také bližší určení (materiál, původ apod.) dané památky. Není možné požadovat, aby ve farnostech byly zajištěny podmínky, jaké mají historické textilie ve specializovaných depozitářích různých institucí. Bohužel často není dostatek prostoru ani ve specializovaných diecézních depozitářích. Zvláště, pokud se jedná o „běžně dochovaná paramenta“, je žádoucí je uchovat na vhodných místech, kde nedojde k jejich nežádoucímu poškození (teplotní podmínky, vlhkost, prach, poškození hmyzem, hlodavci). Restaurování a prezentace Restaurování je nutno svěřit odpovídajícím odborníkům. Historické liturgické textilie, stejně jaké jiné sakrální památky dokládají kulturní bohatství církve, které však má nezastupitelné pastorační a evangelizační poslání. Zvláště neužívaná historická paramenta tak mohou být součástí krátkodobých (např. Noc kostelů) či dlouhodobých expozic. Při tom je však třeba dbát vhodnosti způsobu jejich prezentace a případné zápůjčky dokumentovat. Nesmí se využívat nevhodně (oděv na tříkrálovou sbírku, divadelní kostým apod.)
Plný text:  PDF
|
|
|
Vyšívaná paramenta 19. století ze státních a církevních sbírek středních Čech. Od rukodělné k tovární výrobě
Kuldová, Marie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Martinek, Radek (oponent)
Marie Kuldová Resumé Vyšívaná paramenta 19. století za státních a církevních sbírek y stredních Cech. Od rukodelné k tovární výrobe Predložená bakalárská práce vychází z aktuální potreby, kterou je záchrana textilních liturgických památek na území Ceské republiky. Pri'pruzkumu terénu (rozumejme sakristie, farní depozitáre a prípadne svozové centrální depozitáre) vyvstala naléhavá potreba zkoumání nejohroženejšího fondu tohoto druhu památek, jež jsou uloženy stále na svých (nebo v okruhu) puvodních místech. Tímto fondem jsou textilní památky vzniklé od 17. do 20. století (prípadne do soucasnosti). Težištem této práce byl zejména terénní výzkum spojený s maximálne podrobnou dokumentací textilií zde nalezených. Prestože je literatura k tomuto tématu témer neexistující, šlo po urcitém objemu sberné práce dojít k urcitým, byt docasným, výsledkum v tomto tematickém bádání. Stále je treba v soucasné dobe stát za názorem, že je nutné uprednostnit záchranu památek samých pred dohledáváním archivních souvislostí u již zdokumentovaných. Písemné prameny, uložené varchivech snad ješte vydrží, na rozdíl od ohrožených bohoslužebných rouch ( z prícin v prubehu práce prib1ížených). Ostatne pro porovnání se záznamy z farních kronik a pametních knih Giž méne jsou dochované úcty pri bežných farách) je nutné znát skutecný...
|
host ::
RSS.