|
|
Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost
Jáchymová Královcová, Magdalena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Dušan (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Plzeňský rodák Emil Lederer (1882 - 1939) byl za svého života významným představitelem německých sociálních věd. Patřil k blízkým spolupracovníkům Maxe Webera, přátelil se s Karlem Mannheimem či J. A. Schumpeterem. Jako universitní profesor působil v Heidelberku, Tokiu a Berlíně, po svém nuceném odchodu z Německa založil s Alvinem Johnsonem exilovou universitu při New School for Social Research v New Yorku. Svůj vědecký zájem vždy soustředil na aktuální společenská témata, ke kterým přistupoval objektivně, kriticky a s využitím dostupných empirických dat. Jako jeden z prvních již před první světovou válkou začal analyzovat problematiku nových středních tříd, zabýval se rovněž nezaměstnaností, technickým pokrokem a hospodářskými cykly. V neposlední řadě se věnoval politické sociologii a otázce totalitarismu. Tato disertační práce nejprve na základě studia rozmanitých archivních materiálů podrobně mapuje životní osudy Emila Lederera, které významně ovlivnily jeho vědeckou práci. Ve stěžejní části představujeme Ledererovo poslední a sociologicky nejvýznamnější dílo Masový stát (1940), kterým se zabýváme v kontextu jeho předchozích prací. Srovnání s Původem totalitarismu Hannah Arendtové potvrzuje existující domněnky, že Ledererův text pro ni mohl být nepřiznanou inspirací. V poslední části je potom...
|
|
| |
|
|
Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost
Jáchymová Královcová, Magdalena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Dušan (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Plzeňský rodák Emil Lederer (1882 - 1939) byl za svého života významným představitelem německých sociálních věd. Patřil k blízkým spolupracovníkům Maxe Webera, přátelil se s Karlem Mannheimem či J. A. Schumpeterem. Jako universitní profesor působil v Heidelberku, Tokiu a Berlíně, po svém nuceném odchodu z Německa založil s Alvinem Johnsonem exilovou universitu při New School for Social Research v New Yorku. Svůj vědecký zájem vždy soustředil na aktuální společenská témata, ke kterým přistupoval objektivně, kriticky a s využitím dostupných empirických dat. Jako jeden z prvních již před první světovou válkou začal analyzovat problematiku nových středních tříd, zabýval se rovněž nezaměstnaností, technickým pokrokem a hospodářskými cykly. V neposlední řadě se věnoval politické sociologii a otázce totalitarismu. Tato disertační práce nejprve na základě studia rozmanitých archivních materiálů podrobně mapuje životní osudy Emila Lederera, které významně ovlivnily jeho vědeckou práci. Ve stěžejní části představujeme Ledererovo poslední a sociologicky nejvýznamnější dílo Masový stát (1940), kterým se zabýváme v kontextu jeho předchozích prací. Srovnání s Původem totalitarismu Hannah Arendtové potvrzuje existující domněnky, že Ledererův text pro ni mohl být nepřiznanou inspirací. V poslední části je potom...
|
|
| |
|
|
Zapojení České republiky do systému ERM II
Kubík, Jan Bc. ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Jáchymová-Královcová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zapojení České republiky do systému ERM II. Teoretická část práce stručně popisuje proces evropské integrace, a to nejen v obecné rovině, ale hlavně v rovině hospodářské a měnové. Tato část se věnuje také zapojení ČR do evropských struktur, představení mechanismu ERM II a dále vymezuje některé důležité pojmy z této oblasti. Praktická část práce je věnována podrobné analýze plnění jednotlivých maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou, kde u kritéria stability měnového kurzu je také velmi komplexně popsán stav ČR v souvislosti se zapojením do systému ERM II. Analýza jednotlivých kritérií je poté stručně shrnuta.
|
|
| |
host ::
RSS.