|
|
Animace pohybu nabitých částic v elektrických polích
Kachlík, Jan ; Aubrecht, Vladimír (oponent) ; Bušov, Bohuslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou elektromagnetismu. Cílem je seznámení se s fyzikálními zákonitostmi elektrického a magnetického pole. Zejména silového působení na nabité částice pohybující se v těchto polích. Ve druhé části této práce je stručně popsáno chování spínacího oblouku ve zhášedle vypínače vn. Princip funkce je animován pomocí programu Autodesk 3ds Max 2009. Posledním bodem zadání bakalářské práce je vytvoření animované prezentace výroby nanovláken pomocí unikátní technologie NanospiderŽ
|
|
|
Model elektrického vozidla v programu SIMULINK/SIMSCAPE
Kachlík, Jan ; Klíma, Bohumil (oponent) ; Huzlík, Rostislav (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je matematický model automobilu s elektrickým pohonem. Pohon se skládá z baterie článků Li-Ion, trojfázového střídače a synchronního motoru s permanentními magnety. Hlavním úkolem této práce je vytvoření funkčního modelu a provedení simulací v programu SIMULINK/SIMSCAPE. Práce je rozdělena do třech hlavních částí. První část je věnována teoretickému popisu hlavních částí pohonu. Druhá část popisuje jednotlivé podsystémy modelu. V poslední části práce je sestaven kompletní model elektromobilu a provedeny simulace různých režimu jízdy.
|
|
|
Josef Suk: Symfonická báseň Praga op. 26
Kovářová, Adéla ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá symfonickou básní Praga op. 26, kterou zkomponoval Josef Suk v roce 1904 v potřebě vytvořit hudební obraz tehdejšího hlavního města. Práce pojednává o aktuálním stavu bádání a literatury a představuje Suka jako skladatele a interpreta na přelomu 19. a 20. století. Hlavní část diplomové práce obsahuje informace o okolnostech vzniku symfonické básně, jejích premiérách, vydání a recenzích v dobovém tisku. Zaměřuje se však především na formální výklad a analýzu Sukovy skladby. Následující dvě kapitoly zasazují Pragu do širšího kontextu. První z nich se zabývá obrazem města Prahy na přelomu 19. a 20. století a jeho vyobrazením v uměleckých dílech tohoto období. Druhá kontextuální kapitola pojednává o Sukově symfonické básni v souvislosti s nově se formující tradicí husitského hnutí a s husitskou písní Kdož jste boží bojovníci, která v průběhu 19. století pronikala do povědomí tehdejší vzdělané společnosti.
|
|
|
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
|
|
|
Adaptační obtíže nástupu a propuštění z vězení a postpenitenciární péče
Cina, Jan ; Mitáš, Václav (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Diplomová práce "Adaptační obtíte nástupu a propuštění z vězení a postpenitenciární péče" pojednává v první části o adaptačních obtítích, se kterými se osoby nastupující do výkonu trestu odnětí svobody setkávají. Současně se v práci zabývám popisem vězeňského systému v ČR, architekturou detenčních zařízení a hygienickými podmínkami v těchto zařízeních. Nedílnou součástí je popis "druhého života" odsouzených a průvodních jevů spojených s výkonem trestu odnětí svobody. Po této části následuje popis předvýstupního procesu odsouzených. V druhé části se zaměřuji na adaptační obtíže související s propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody. Popisuji prvotní kroky po propuštění a úskalí, se kterými se propuštění setkávají. Následuje popis postpenitenciárního prostředí v ČR, s reflexí k současné situaci. Tyto fakta doplňuji popisem mentorské činnosti v rámci programu "Šance". Součástí práce je také dotazníkové šetření.
|
|
|
Antonín Dvořák: Moravské dvojzpěvy z hlediska hudebně filologického
Kachlík, Jan ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Vojtěch, Ivan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
Disertační práce je úzce spjata s projektem Nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka. Soustředí se na výzkum, který samotné ediční práci na novém kritickém vydání všech 23 Moravských dvojzpěvů nutně musí předcházet: na důkladné pojednání historie jejich vydávání, na heuristickou činnost a vyhodnocení všech relevantních dochovaných pramenů. Není však vstupním textem k nové edici tohoto vokálního díla, neboť neřeší všechny problémy, které s kritickým vydáním souvisejí. Disertační práce naopak záměrně pojednává řadu témat v širších souvislostech, a chce tak tvořit základ, na němž může vlastní ediční práce stavět. Moderními filologickými metodami je v disertaci evidován a vyhodnocen bezmála dvojnásobný počet různých vydání prvních tisků Moravských dvojzpěvů, než byl dosud evidován v Burghauserově Thematickém katalogu Dvořákova díla (Praha 21996). Dále je zde pojednán dvořákovskému bádání dosud neznámý exemplář Sušilovy sbírky Moravských národních písní z roku 1860, který sloužil skladateli jako textová předloha při kompozici díla. Právě textové složce dvojzpěvů je v disertaci rovněž věnována samostatná pozornost. Autor disertace zásadně polemizuje se stávajícím kritickým vydáním Moravských dvojzpěvů (Souborné vydání děl Antonína Dvořáka, Praha 1955), které zcela pomíjí skladatelův tvůrčí vklad do textové...
|
|
|
Písňová tvorba Antonína Dvořáka
Malá, Sandra ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Tato práce se blíže zabývá písňovými cykly Cigánské melodie op. 55 (1880) a Biblické písně op. 99 (1894) Antonína Dvořáka. Stěžejní otázkou je, jak Dvořák čte zhudebňovaný text a jakým způsobem v těchto písních interpretuje jeho smysl. V prvním oddílu práce jsou na základě podrobných analýz tímto způsobem pojednána zhudebnění Cigánských melodií, básní Adolfa Heyduka z roku 1859. Nejprve Cigánské melodie Karla Bendla, tedy cyklus čtrnácti písní, které vznikaly v letech 1861- 62 a 1875. Poznatky získané z analýz těchto písní pak zároveň poskytují srovnávací kontext pro Dvořákovy Cigánské melodie. Následuje oddíl, kde je rovněž analytickým způsobem zkoumán stejnojmenný Dvořákův písňový cyklus. Přiblíženy jsou také způsoby práce se smyslem zhudebňovaného textu u obou autorů, popsány některé paralely či naopak odlišnosti skladatelských čtení nejen při zhudebňování stejných básní, ale také ve všeobecnější rovině. Vedle toho jsou tu charakterizovány způsoby, jakými Bendl i Dvořák ve svých Cigánských melodiích prostředkují souboru představ o cikánském a exotickém, jaké jsou v Heydukových básních evokovány. V druhém oddílu je přiblížena Dvořákova práce se smyslem zhudebňovaného textu v Biblických písních, která je v mnoha ohledech velmi podobná skladatelskému uchopení textu v ostatních dosud zkoumaných...
|
|
|
Antonín Dvořák: Moravské dvojzpěvy z hlediska hudebně filologického
Kachlík, Jan ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Vojtěch, Ivan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
Disertační práce je úzce spjata s projektem Nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka. Soustředí se na výzkum, který samotné ediční práci na novém kritickém vydání všech 23 Moravských dvojzpěvů nutně musí předcházet: na důkladné pojednání historie jejich vydávání, na heuristickou činnost a vyhodnocení všech relevantních dochovaných pramenů. Není však vstupním textem k nové edici tohoto vokálního díla, neboť neřeší všechny problémy, které s kritickým vydáním souvisejí. Disertační práce naopak záměrně pojednává řadu témat v širších souvislostech, a chce tak tvořit základ, na němž může vlastní ediční práce stavět. Moderními filologickými metodami je v disertaci evidován a vyhodnocen bezmála dvojnásobný počet různých vydání prvních tisků Moravských dvojzpěvů, než byl dosud evidován v Burghauserově Thematickém katalogu Dvořákova díla (Praha 21996). Dále je zde pojednán dvořákovskému bádání dosud neznámý exemplář Sušilovy sbírky Moravských národních písní z roku 1860, který sloužil skladateli jako textová předloha při kompozici díla. Právě textové složce dvojzpěvů je v disertaci rovněž věnována samostatná pozornost. Autor disertace zásadně polemizuje se stávajícím kritickým vydáním Moravských dvojzpěvů (Souborné vydání děl Antonína Dvořáka, Praha 1955), které zcela pomíjí skladatelův tvůrčí vklad do textové...
|
|
|
Praha jako evropská operní křižovatka poloviny 19. století se zvláštním ohledem na osobnost J. F. Kittla
Šochman, Martin ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Kopecký, Jiří (oponent)
Jednou ze zásadních změn, jež prodělala evropská operní produkce dlouhého devatenáctého století - kromě proměny hudební struktury, operní dramaturgie, vytváření kanonického repertoáru a dalších -, byla její internacionalizace: už to nebyla pouze italská opera coby mezinárodní operní idiom, nýbrž se v nadnárodním měřítku vzájemně ovlivňovaly různé operní tradice a žánry, mezi těmi nejvýraznějšími kromě italské ještě francouzská a německá (vynecháme-li poněkud stranou stojící tradici ruskou). Centrální tezi této disertační práce, promítající se do jejího názvu, lze formulovat následovně: Praha poloviny 19. století představovala operní křižovatku, jinými slovy: místo, kde se střetávaly různé operní proudy doby. To znamená dvojí: za prvé, pražský repertoár se internacionalizuje (provádění moderních děl různé provenience); za druhé, dramaturgie či poetika rozličných operních žánrů se promítá do děl domácích skladatelů. Dramaturgická analýza čtyř vybraných oper - Kittlových Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza, Die Bilderstürmer a Die Waldblume a Dessauerovy Lidwinny - dokládá ono druhé tvrzení. Do jaké míry libretista spoluvytváří a určuje skladatelovo zhudebnění opery, ukazuje případ opery Bianca und Giuseppe, jejíž libretista Richard Wagner svým podařeným libretem vnutil Kittlovi svou operní...
|
|
|
Český spolek pro komorní hudbu a jeho význam pro českou hudbu mezi lety 1894-1918
Pokorná, Markéta ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Bakalářská práce zpracovává historii Českého spolku pro komorní hudbu od doby jeho vzniku v roce 1894 do roku 1918 a snaží se postihnout význam spolku pro českou hudbu. Kromě okolností vzniku spolku se zaměřuje především na tělesa a sólisty, kteří v rámci koncertních ročníků vystoupili, a na program koncertů. Pozornost je věnována také česko- německé Jednotě pro komorní hudbu (Kammermusikverein), instituci, jež zásadně ovlivnila vznik Českého spolku pro komorní hudbu. Důležitý oddíl práce tvoří shrnutí historie konkurzu na nové komorní skladby, který spolek od roku 1895 vypisoval.
|
host ::
RSS.