|
|
Využití energie větru na plochých střechách budov
Tůmová, Eliška ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Horák, Petr (oponent) ; Hirš, Jiří (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na stanovení metody, jíž je možné určit potenciál využití energie větru na plochých střechách budov. V reakci na potřebu snížit produkci emisí CO2 a zvýšení energetické soběstačnosti je vhodné v co největší míře užít alternativní systémy dodávek energie a její obnovitelné zdroje. Bylo provedeno dlouhodobé i krátkodobé měření parametrů větru pro ověření výsledných obrazů rychlosti proudění simulace. Na základě definovaných vstupních parametrů a vyhotovené simulace je stanovena výsledná hodnota potenciálu, a to možná produkce elektrické energie pro vybrané malé větrné elektrárny na střeše zvolené budovy za jeden rok. V práci jsou stanoveny jednotlivé kroky i ověření navržené metody.
|
|
|
Využití filtru z nanovláken pro filtraci vzduchu
Straka, Petr ; Hlaváč,, Jaroslav (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Dizertační práce s názvem „Využití filtru z nanovláken pro filtraci vzduchu“ představuje možnosti využití nanovlákenných filtrů pro filtraci vzduchu zejména v náročných podmínkách vodárenských zařízení, a to z důvodu snížení rizika sekundární kontaminace vnitřního prostředí akumulačních prostorů a pitné vody. Nanovlákenné filtry se vyznačují vysokou účinností při filtraci polutantů, prachových částic a organických nečistot. Kontaminanty nemusí být zdraví škodlivé, ale mohou sloužit jako transportní podklad pro výtrusy, spory, mikroorganismy, mnohdy i jako substrát pro jejich množení a mohou tak negativně ovlivňovat kvalitu pitné vody. Součástí výzkumu bylo sestavení vhodné metodiky zkoušení, konstrukce experimentální jednotky pro krátkodobé experimentální zkoušení filtrů nanovlákenných i běžně používaných, a následné dlouhodobé experimentální ověření vlastností nanovlákenného filtru v rámci vodohospodářského provozu. U filtrů byly posuzovány jak jejich charakteristické vlastnosti, tak filtrační účinnost vůči charakteristickým polutantům. Krátkodobým i dlouhodobým experimentálním zkoušením byla prokázána vhodnost využití nanovlákenných filtrů pro vodárenská zařízení. Oproti filtrům běžně používaným byla zaznamenána srovnatelná nebo vyšší účinnost záchytu sledovaných ukazatelů znečištění. Naměřená vyšší tlaková ztráta nanovlákenných filtrů se při dlouhodobém experimentu ukázala být dostačující bez vlivu na provoz vodárenského zařízení. V průběhu zkoušení nebyly u nanovlákenných filtrů pozorovány žádné provozní potíže, nedošlo k poškození filtrů ani k jejich deformaci.
|
|
|
ENERGY MANAGEMENT STRATEGY FOR SUSTAINABLE REGIONAL DEVELOPMENT
Hrubý, Martin ; Korytárová, Jana (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Petráš,, Dušan (oponent) ; Hirš, Jiří (vedoucí práce)
Energy Management strategy for sustainable regional development has been selected as the topic of my research due to the fact that energy demand alongside with energy dependency have been continuously growing from a long term perspective. Sustainable development is defined by three imperatives – energy efficiency, ecology and security. Review of the current state and analysis of historical trends in Energetics at global and regional level are covered in this research. Results of the Multi-Criteria Decision Analysis introduce a set of implications and recommendations for Energy Management strategy in the Czech Republic.
|
|
|
Využití nízkoteplotních zdrojů energie pro vzduchotechnické systémy v obytných budovách
Adam, Pavel ; Košičanová,, Danica (oponent) ; Horák, Petr (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Hirš, Jiří (vedoucí práce)
Teoretická část řeší tři vzduchotechnické (VZT) systémy. U prvního VZT systému, a to využití teplotního potenciálu zeminy/studniční vody jako zdroj energie pro předehřev příp. ochlazení čerstvého přiváděného vzduchu, je možno dosáhnout energ. úspor. Ty se v zimním období, při obj. průtoku vzduchu 150 m3/h a uvažované teplotě zeminy 4 a 8 °C, pohybují v rozmezí 227 - 359 kWh, při nárůstu potřeby el. energie o 6 kWh. V letním období pak 17 - 38 kWh, při nárůstu potřeby el. energie o 8 kWh. U VZT systému 2, tj. systému kombinující VZT a solární systém, byl výpočet proveden v poč. programu Trnsys pro 2 objekty - nízkoenergetický (NED) a dvoupodlažní (DD) dům - a 6 různých solárních systémů. U NED vychází u jednotlivých variant energ. zisky 49, 59 a 46 kWh za rok (při 2622 kWh/rok/vyt.). U DD jsou energ. zisky 86, 134 a 129 kWh (při 8988 kWh/rok/vyt.). U VZT systému 3, se jedná o systém bytového větrání, s kapalinovým okruhem se dvěma kompaktními výměníky tepla (dále KVT) na přívodu a odvodu vzduchu. Výsledky ukazují, že při objemovém průtoku vzduchu 150 m3/h lze, oproti větrání bez zpětného získávání tepla, v zimním období uspořit 1761 - 3148 kWh energie (16-hod a 24-hod provoz), při nárůstu potřeby elektrické energie 173 - 262 kWh. V rámci experiment. výzkumu byl vybudován měřící úsek umožňující měření VT. Následně proběhlo experiment. měření KVT z běžných materiálů. Ukázalo se, že vybraný výměník je vhodný pro instalaci v navržených systémech. Jeho účinnost se pohybuje v rozmezí 58 % - 82 % (při obj. průtocích vzduchu 570 - 55 m3/h. Měřící úsek byl optimalizován a měřeny různé vlásečnicové výměníky tepla. Jejich účinnost se pohybuje v rozmezí 38 - 63 % (při obj. průtocích vzduchu 300 - 900 m3/h. Výměníky jsou nadále vyvíjeny a optimalizovány. Výsledky z měření CO2 v RD ukazují, že hodnoty koncentrace CO2 se blíží k hodnotě 5000 ppm. Přitom max. povolená hodnota je 1200 ppm.
|
|
|
Využití filtru z nanovláken pro filtraci vzduchu
Straka, Petr ; Hlaváč,, Jaroslav (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Dizertační práce s názvem „Využití filtru z nanovláken pro filtraci vzduchu“ představuje možnosti využití nanovlákenných filtrů pro filtraci vzduchu zejména v náročných podmínkách vodárenských zařízení, a to z důvodu snížení rizika sekundární kontaminace vnitřního prostředí akumulačních prostorů a pitné vody. Nanovlákenné filtry se vyznačují vysokou účinností při filtraci polutantů, prachových částic a organických nečistot. Kontaminanty nemusí být zdraví škodlivé, ale mohou sloužit jako transportní podklad pro výtrusy, spory, mikroorganismy, mnohdy i jako substrát pro jejich množení a mohou tak negativně ovlivňovat kvalitu pitné vody. Součástí výzkumu bylo sestavení vhodné metodiky zkoušení, konstrukce experimentální jednotky pro krátkodobé experimentální zkoušení filtrů nanovlákenných i běžně používaných, a následné dlouhodobé experimentální ověření vlastností nanovlákenného filtru v rámci vodohospodářského provozu. U filtrů byly posuzovány jak jejich charakteristické vlastnosti, tak filtrační účinnost vůči charakteristickým polutantům. Krátkodobým i dlouhodobým experimentálním zkoušením byla prokázána vhodnost využití nanovlákenných filtrů pro vodárenská zařízení. Oproti filtrům běžně používaným byla zaznamenána srovnatelná nebo vyšší účinnost záchytu sledovaných ukazatelů znečištění. Naměřená vyšší tlaková ztráta nanovlákenných filtrů se při dlouhodobém experimentu ukázala být dostačující bez vlivu na provoz vodárenského zařízení. V průběhu zkoušení nebyly u nanovlákenných filtrů pozorovány žádné provozní potíže, nedošlo k poškození filtrů ani k jejich deformaci.
|
|
|
ENERGY MANAGEMENT STRATEGY FOR SUSTAINABLE REGIONAL DEVELOPMENT
Hrubý, Martin ; Korytárová, Jana (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Petráš,, Dušan (oponent) ; Hirš, Jiří (vedoucí práce)
Energy Management strategy for sustainable regional development has been selected as the topic of my research due to the fact that energy demand alongside with energy dependency have been continuously growing from a long term perspective. Sustainable development is defined by three imperatives – energy efficiency, ecology and security. Review of the current state and analysis of historical trends in Energetics at global and regional level are covered in this research. Results of the Multi-Criteria Decision Analysis introduce a set of implications and recommendations for Energy Management strategy in the Czech Republic.
|
|
|
Využití nízkoteplotních zdrojů energie pro vzduchotechnické systémy v obytných budovách
Adam, Pavel ; Košičanová,, Danica (oponent) ; Horák, Petr (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Hirš, Jiří (vedoucí práce)
Teoretická část řeší tři vzduchotechnické (VZT) systémy. U prvního VZT systému, a to využití teplotního potenciálu zeminy/studniční vody jako zdroj energie pro předehřev příp. ochlazení čerstvého přiváděného vzduchu, je možno dosáhnout energ. úspor. Ty se v zimním období, při obj. průtoku vzduchu 150 m3/h a uvažované teplotě zeminy 4 a 8 °C, pohybují v rozmezí 227 - 359 kWh, při nárůstu potřeby el. energie o 6 kWh. V letním období pak 17 - 38 kWh, při nárůstu potřeby el. energie o 8 kWh. U VZT systému 2, tj. systému kombinující VZT a solární systém, byl výpočet proveden v poč. programu Trnsys pro 2 objekty - nízkoenergetický (NED) a dvoupodlažní (DD) dům - a 6 různých solárních systémů. U NED vychází u jednotlivých variant energ. zisky 49, 59 a 46 kWh za rok (při 2622 kWh/rok/vyt.). U DD jsou energ. zisky 86, 134 a 129 kWh (při 8988 kWh/rok/vyt.). U VZT systému 3, se jedná o systém bytového větrání, s kapalinovým okruhem se dvěma kompaktními výměníky tepla (dále KVT) na přívodu a odvodu vzduchu. Výsledky ukazují, že při objemovém průtoku vzduchu 150 m3/h lze, oproti větrání bez zpětného získávání tepla, v zimním období uspořit 1761 - 3148 kWh energie (16-hod a 24-hod provoz), při nárůstu potřeby elektrické energie 173 - 262 kWh. V rámci experiment. výzkumu byl vybudován měřící úsek umožňující měření VT. Následně proběhlo experiment. měření KVT z běžných materiálů. Ukázalo se, že vybraný výměník je vhodný pro instalaci v navržených systémech. Jeho účinnost se pohybuje v rozmezí 58 % - 82 % (při obj. průtocích vzduchu 570 - 55 m3/h. Měřící úsek byl optimalizován a měřeny různé vlásečnicové výměníky tepla. Jejich účinnost se pohybuje v rozmezí 38 - 63 % (při obj. průtocích vzduchu 300 - 900 m3/h. Výměníky jsou nadále vyvíjeny a optimalizovány. Výsledky z měření CO2 v RD ukazují, že hodnoty koncentrace CO2 se blíží k hodnotě 5000 ppm. Přitom max. povolená hodnota je 1200 ppm.
|
host ::
RSS.