Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Humor jako marketingový nástroj a jeho vliv na spotřební chování
Janjić, Saška ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Humor jako marketingový nástroj a jeho vliv na spotřební chování se věnuje využití humoru v marketingové komunikaci. Hlavním cílem práce je prozkoumat vliv humoru v marketingu na vnímání propagované značky a zjistit jeho dopady na spotřební chování. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je pozornost nejprve zaměřena na spotřebitele, za účelem pochopení principů tržního chování a faktorů, kterými je toto chování ovlivněno. To je důležité pro lepší pochopení účinků humoru, které jsou popsány v následujících částech práce. Dále se práce zabývá humorem z psychologického pohledu, vysvětluje, co humor je a popisuje některé vybrané teorie. Poslední kapitola teoretické části se zabývá propojením humoru v marketingu, vysvětluje principy, vlivy a výhody i nevýhody, se kterými se tato taktika potýká. Praktickou část práce tvoří vlastní výzkum, který si klade za cíl prozkoumat účinky a vlivy humoru v marketingu na vnímání propagované značky a nákupní záměry spotřebitelů. Výsledky experimentu naznačují, že humor má jisté pozitivní vlivy na vnímání propagované značky, zejména se spotřebitelům díky využití humoru značka jeví zábavnější a inovativnější. Vliv na nákupní záměry ve studii prokázán nebyl.
Mediální reprezentace fenoménu deepfakes
Janjić, Saška ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální reprezentací fenoménu deepfakes. V úvodní části práce jsou nejprve shrnuty poznatky z dosavadních výzkumů, načež je komplexně předestřena problematika deepfakes, včetně popisu technologie, která umožňuje jejich vznik, současných možností využití a způsobů regulace a detekce. Teoretická část práce zasazuje deepfakes do kontextu stěžejních teoretických konceptů, jako je například teorie sociální konstrukce reality a role médií v tomto procesu. Empirickou část práce tvoří vlastní výzkum využívající kombinaci dvou metod, a to kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativní diskurzivní analýzy. Výzkum zkoumá online mediální články pojednávající o deepfakes s cílem zjistit, jakým způsobem média tento fenomén reprezentují. Výsledky analýzy ukazují, že je současný mediální diskurz při pojednávání o zkoumaném fenoménu vysoce negativní, neboť rámuje deepfakes jako bezpečnostní hrozbu. Tato negativní reprezentace je silně spekulativního rázu, jelikož autoři mnohdy využívají vlastní vymyšlené příběhy o budoucích katastrofických následcích této technologie. Zjištění vyplývající z této studie zároveň poukazují na odlišné vnímání závažnosti identifikovaných hrozeb vyplývajících z technologie deepfakes, které spočívá v tom, kdo je jejich obětí, a odráží tak genderové stereotypy...
Humor jako marketingový nástroj a jeho vliv na spotřební chování
Janjić, Saška ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Humor jako marketingový nástroj a jeho vliv na spotřební chování se věnuje využití humoru v marketingové komunikaci. Hlavním cílem práce je prozkoumat vliv humoru v marketingu na vnímání propagované značky a zjistit jeho dopady na spotřební chování. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je pozornost nejprve zaměřena na spotřebitele, za účelem pochopení principů tržního chování a faktorů, kterými je toto chování ovlivněno. To je důležité pro lepší pochopení účinků humoru, které jsou popsány v následujících částech práce. Dále se práce zabývá humorem z psychologického pohledu, vysvětluje, co humor je a popisuje některé vybrané teorie. Poslední kapitola teoretické části se zabývá propojením humoru v marketingu, vysvětluje principy, vlivy a výhody i nevýhody, se kterými se tato taktika potýká. Praktickou část práce tvoří vlastní výzkum, který si klade za cíl prozkoumat účinky a vlivy humoru v marketingu na vnímání propagované značky a nákupní záměry spotřebitelů. Výsledky experimentu naznačují, že humor má jisté pozitivní vlivy na vnímání propagované značky, zejména se spotřebitelům díky využití humoru značka jeví zábavnější a inovativnější. Vliv na nákupní záměry ve studii prokázán nebyl.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.