|
|
Bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením
JAŠKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zaměřuje na osoby s tělesným a kombinovaným postižením a možnosti jejich samostatného bydlení. Cílem diplomové práce byla komparace jednotlivých v praxi využívaných způsobů a modelů bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením zejména z pohledu samotných uživatelů bydlení a zahrnující bydlení v zařízení pobytové sociální služby, samostatné bydlení s podporou terénních sociálních služeb nebo neformálních pečovatelů a dobrovolníků. Zvýšená pozornost bude věnována ne zcela běžným a tradičním modelům zajištění samostatného bydlení, kvalifikovaný popis jejich fungování a možnosti jejich širšího využití. Ke zjištění cíle diplomové práce byly stanoveny tři výzkumné otázky. VO1: Jak se liší role sociálního pracovníka a používané metody sociální práce v rámci podpory uživatele při přechodu do samostatného bydlení a při jeho realizaci v závislosti na využitém modelu bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením? VO2: V čem spočívají pozitivní přínosy a subjektivně vnímané nevýhody jednotlivých využívaných modelů a způsobů samostatného bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením? VO3: Jakým způsobem a s jakými organizačními a personálními požadavky a právním rámcem jsou realizovány "netradiční" způsoby samostatného bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením v porovnání s obvyklými a převážně využívanými formami? Jaké jsou možnosti a příležitosti pro jejich rozvoj a širší využití? Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativní výzkumné strategie prostřednictvím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. Tento rozhovor se skládal z otázek pro poskytovatele a otázek pro uživatele jednotlivých služeb a rovněž netradiční formy samostatného bydlení. Rozhovory se skládaly z 25 otázek, které byly na základě rozhovorů doplňovány dalšími otázkami. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že existují velké rozdíly mezi tradičními způsoby samostatného bydlení, a ne zcela běžnými formami samostatného bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením.
|
|
| |
|
|
Model psychické krize u jedinců se získaným zdravotním postižením
JAŠKOVÁ, Kristýna
Získané zdravotní postižení je dnes velmi diskutované téma. Je důležité zmínit, že jedinci se získaným zdravotním postižením se s danou náročnou životní situací vyrovnávají individuálně, reagují individuálně na základě jejich zkušeností, temperamentu a je třeba se k těmto jedincům tak i chovat. Prochází si určitými fázemi vyrovnávání se s náročnou životní situací a tyto fáze jsou dle různých autorů v této práci popsány. Modely jsou opřeny o základní model vyrovnávání se s tíživou situací dle Kübler Rossové, která se primárně zabývala umírajícími osobami a jejich vyrovnáváním se s blížící se smrtí. Model byl následně zobecněn i na osoby, které se vyrovnávají s jakoukoliv tíživou situací v jejich životě. V této práci jde konkrétně o získané zdravotní postižení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se jedinci se získaným zdravotním postižením vyrovnávali a zda tyto osoby v průběhu vyrovnávání se s tíživou situací využili odbornou či laickou pomoc. K naplnění cílů byl využit kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor se čtyřmi dotazovanými s různým typem získaného zdravotního postižení. Rozhovory byly uskutečněny v přirozeném prostředí jedince. Výsledky výzkumu prokázaly, že každý jedinec je individuální osobností, proto se každý se svým postižením vyrovnával jiným způsobem a na základě rozdílných zkušeností, schopností. Bylo také zjištěno, že si žádná z osob neprošla všemi fázemi modelu psychické krize. Výzkumný soubor v této bakalářské práci je velmi odlišný a různorodý, co se týče typu postižení, pohlaví, zranění aj., proto nelze s přesností vyvodit jeden určitý závěr. U každého jedince byly zjištěny různé fáze modelů psychické krize, kterými si dotazovaní procházeli. Každý z účastníků využil určitou pomoc v krizi. Všichni z dotazovaných využili laickou pomoc, tedy pomoc ze svého blízkého okolí. Dva z dotazovaných využili navíc také odbornou pomoc. Výsledky bakalářské práce by mohly sloužit k prohloubení informací pro studenty psychologie, zdravotnictví či sociální práce. Následně by mohla být tato práce vhodná pro pracovníky organizací zaměřující se na zdravotní postižení či pro blízké přátele a rodinu zdravotně postižených osob.
|
|
|
Česko-saské vztahy. Sasko jako aktivní hráč
Jašková, Kristýna ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Veselá, Barbora (oponent)
Předkládaná práce zkoumá politické, institucionální a normativní základy česko-saské spolupráce a vychází ze dvou základních předpokladů, a sice že (1) Česká republika a Svobodný stát Sasko jsou ke vzájemné spolupráci "odsouzeny" díky své geografické poloze a historické blízkosti a dále, že (2) tato "nutnost" spolupráce byla výrazně podpořena mimořádným přístupem saských ministerských předsedů Kurta Biedenkopfa a Georga Milbradta a jejich sdílenou vizí regionu v srdci Evropy překračujícího státní hranice. Tato teze byla podpořena řadou rozhovorů s politickými aktéry na české i saské straně, jakož i primárními prameny. Rovněž nemohlo být opomenuto, že takováto mezinárodní spolupráce je založena jak na každodenním angažmá jednotlivců, tak na politických rozhodnutích utvářejících prostředí pro tuto spolupráci - obě tyto součásti fungují v podstatě v souladu s principem spojených nádob. Práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol - první zachycuje normativní a institucionální základy bilaterálních vztahů, stěžejní druhá část se soustředí na klíčové faktory ve vzájemné spolupráci, zejména působení ministerských předsedů Biedenkopfa a Milbradta a konečně třetí poskytuje přehled vybraných témat těchto vztahů.
|
|
|
Komunikační strategie Magistrátu hl. m. Prahy
Jašková, Kristýna ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací veřejné správy. Zaměřuje se na komunikační možnosti veřejné správy a představuje je teoreticky i prakticky. V první části práce jsou definovány základní pojmy komunikace. Autorka seznamuje s nástroji komunikace a jejich využitím ve veřejné správě a zdůrazňuje význam moderních komunikačních technologií. Dále je vymezena veřejná správa a aspekty ovlivňující její komunikaci. V poslední části práce jsou teoretické poznatky aplikovány na příklad z praxe a je představena komunikační strategie Magistrátu hl. m. Prahy.
|
host ::
RSS.