|
|
Návrh nosné ocelové konstrukce autosalonu
Hubáček, Ondřej ; Karmazínová, Marcela (oponent) ; Melcher, Jindřich (vedoucí práce)
Obsahem práce je návrh nosné ocelové konstrukce jednolodního halového objektu autosalonu určeného pro parkování/výstavu automobilů ve městě Brně. Půdorysné rozměry objektu jsou 20 x 36 m. Hlavní nosná konstrukce je tvořena rovinnou příčnou vazbou. Příčná vazba je tvořena příhradovými vazníky, propojenými vaznicemi. Vazníky jsou na obou stranách konstrukce kloubově uloženy na vetknutých sloupech. Hlavní nosník je tvořen z příhradových prvků s konstrukční výškou 1,35 m uprostřed rozpětí. Vzdálenost příčných vazeb je 6 m. Prostorová tuhost je zajištěna systémem podélných příčných ztužidel. Pruty ocelového vazníku jsou tvořeny z válcovaných profilů sloupy jsou z profilů HEB a vaznice jsou navrženy z válcovaných profilů I. Návrh je proveden podle platných norem ČSN EN. Použitý materiál nosných prvků je ocel S 235 (běžná ocel).
|
|
|
Nosná ocelová konstrukce zastřešení tribuny sportovního stadionu
Hubáček, Ondřej ; Karmazínová, Marcela (oponent) ; Melcher, Jindřich (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem nosné ocelové konstrukce zastřešení tribuny sportovního stadionu v délce 67,2 m a šířce 28,8 m. Konstrukce zastřešení je navržena a posouzena ve dvou variantách. Varianta A ja navržena jako trubkový příhradový vazník s osovou vzdáleností 4,8 m. Varianta B je navržena jako svařovaný rámový plnostěnný vazník se stejnou osovou vzdáleností. U těchto variant je porovnána hmotnost, pracnost a vzhled, výhodnější varianta je zpracována podrobněji. Výkresová dokumentace obsahuje dispoziční uspořádání obou variant a výrobní výkres vazníku.
|
|
|
Masová kultura v médiích: reality show
Bílá, Kateřina ; Hubáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
V této diplomové práci jsem se zabývala masovou kulturou v médiích s důrazem na fenomén poslední doby- reality show. V první části jsem obecně definovala pojem masová kultura. Zajímalo mne, jak masovou kulturu vnímají někteří vybraní autoři. Její pozitiva a negativa. Dopad na společnost. V druhé části jsem se věnovala pojmu masová komunikace, díky které se masová kultura šíří. Dále jsem se pak věnovala prostředkům masové komunikace, mezi které například řadíme tisk, televizi nebo film. V poslední, třetí časti mé diplomové práce jsem se věnovala již samotné masové kultuře v médiích. Jako příklad na kterém jsem prezentovala prvky masové kultury v médiích jsem vybrala žánr reality show. Z tohoto žánru jsem pak zvolila pořad VyVolení vysílaný televizí Prima. Tento pořad jsem se pokusila popsat z různých hledisek, jako například dopad na diváky či výběr soutěžících. Cílem mé práce bylo objasnit funkce a vlivy masové kultury v médiích.
|
|
|
Vývoj českého jazyka v kontextu sociokulturních změn s důrazem na jeho současný stav
Toaderová, Wanda ; Hubáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Tato diplomová práce popisuje jazyk jakou součást kultury. V teoretické části popisuje řeč a jazyk jako takový, popisuje jednu z nezásadnějších etnolingvistických teorií - teorii jazykového relativismu Sapira A Whorfa, která popisuje vztah jazyka a myšlení. Sleduje vývoj českého jazyka v kontextu sociokulturních změn a zdůrazňuje ty etapy naší historie, které jeho podobu významně ovlivnily. Zmiňuje se o práci Pražského lingvistického kroužku i Ústavu pro jazyk český. Zejména se ovšem věnuje stavu českého jazyka posledních let, kdy prochází markantními změnami hlavně v lexikologii a kdy se mění celková jazyková kultura. Diplomová práce porovnává jazyk jednotlivých profesí, tzv. slangy (např. novinářů, zaměstnanců reklamních agentur, počítačových expertů), popisuje tvorbu nových slov. Věnuje se novodobému fenoménu elektronických médií, která mají na jazyk výrazný vliv. Dále popisuje dva diametrálně odlišné názory na vývoj jazyka - pohled konzervativní a liberální. Součástí práce je kvalitativní výzkum vztahu k mateřskému jazyku a jeho vnímání podle kategorie věku a vzdělání.
|
|
| |
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
|
Geneze filmového festivalu
Zátková, Karolína ; Hubáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat filmový festival jako kulturologické téma hodné odborné pozornosti. Práce se skládá z teoretické i praktické části. Na filmový festival je zde nahlíženo především z kulturologické perspektivy, tedy jako na instituci plnící vysokou škálou nejrůznějších funkcí. V úvodní kapitole jsou vysvětleny základní pojmy prostupující text práce a také je zde naznačeno široké pole uplatnění tohoto interdisciplinárního kulturního fenoménu. Historie FF, která je předmětem druhé kapitoly práce, sleduje především zásadní proměnu funkce FF od prezentace moci jednotlivých států v euro-americkém prostoru k funkci inovativní. Třetí kapitola uvádí významné teorie o filmových festivalech publikované u nás i ve světě a ukazuje způsoby, s nimiž lze s FF na teoretické úrovni pracovat, se zapojením vědních disciplín jako sociokulturní antropologie, psychologie a sociologie. Stěžejní částí práce je samotný výzkum festivalu a jeho proměny. Jedná se o kvalitativní výzkum Festivalu otrlého diváka. Klíčová slova: filmový festival, výzkum plánové události, kulturní instituce
|
|
|
Produkční funkce rozhlasu veřejné služby
Kamberský, Jakub ; Prokop, Michal (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení funkčnosti médií veřejné služby s důrazem na Český rozhlas. Práce pojednává o vymezení tzv. mediálního pole na území České republiky, o rozdělení médií na veřejný a privátní sektor, zamýšlí se nad postavením Českého rozhlasu a jeho povinnostmi, které jsou mu dány zákonem. Podrobně se zabývá produkční a reprodukční funkcí Českého rozhlasu na příkladě slovesné tvorby, nastiňuje pohledem do historie jeho technologicko-kulturní rozvoj, popisuje vývoj záznamu od gramofonových desek až k rozvoji internetu a digitálního vysílání. V závěru se zamýšlí nad rolí rozhlasu coby kulturní a vzdělávací instituce a nad jeho budoucností. Klíčová slova Český rozhlas, mediální pole, produkční funkce, reprodukční funkce, slovesná tvorba
|
|
|
Role médií v utváření sociokulturních regulativů. Obraz hodnot, norem a vzorů chování v časopisech životního stylu pro ženy a muže.
Herrová, Anna ; Hubáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá problematikou účinků médií na sociokulturní regulativy. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V první části jsou popsané teoretické základy, které se týkají masových médií - jejich význam a moc, možné účinky médií a jak se dají média zkoumat. Práce se též zabývá konkrétněji tištěnými médii. Praktická část je zaměřena na výzkum. Byly vybrány dva lifestylové časopisy, prezentující hodnoty dvou hlavních segmentů populace (Elle pro ženy a Maxim pro muže). Tato periodika jsou v praktické části obsahově analyzována. Na základě analýzy byly stanoveny hypotézy týkající se spotřebního chování a hodnotové orientace, z nichž se většinu díky provedeným hloubkovým rozhovorům podařilo ověřit. Klíčová slova: média, vliv médií, lifestyle, časopisy
|
|
|
Veřejnoprávní televize v České republice
Kořánková, Olga ; Hubáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Opatrný, Martin (oponent)
Práce Veřejnoprávní televize v České republice je zaměřená na instituci České televize a její vysílání, které by mělo naplňovat takzvanou veřejnou službu. Je rozdělená do dvou hlavních částí - teoretické a analytické. Práce začíná popisem historického vývoje Československé televize. Navazuje textem o zavedení duálního systému médií v České republice a vzniku České televize. Dále se pak zabývá televizním vysíláním veřejné služby, jeho významem, možnou kritikou a zejména pak vymezením v legislativních dokumentech. Po definování úkolů veřejné služby v oblasti vysílání pokračuje rozborem v analytické části. K tomu si autorka stanovila několik hypotéz a na základě analýzy programového schématu zjistila, jaké jsou podobnosti a rozdíly mezi vysílacím médiem veřejnoprávním a komerčním. Nakonec rozebírá několik pořadů České televize, a to z hlediska definic úkolů, které instituci vymezují příslušné zákony a dokumenty. Na těchto pořadech se autorka snaží poukázat na specifika vysílání média veřejné služby a nastínit tak význam, který toto médium ve společnosti hraje.
|
host ::
RSS.