|
|
Victorian feminism: Oppressive notions mediated in selected poetry of Christina Rossetti and Elizabeth Barrett Browning
Hochmanová, Ester ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Viktoriánský feminismus: Opresivní náměty zpracované v básni Christtiny Rossettiové "Skřetí trh" a Elizabeth Barrett-Browningové "Aurora Leigh" Ester Hochmanová Abstrakt Christina Rossettiová a Elizabeth Barrett-Browningová, dvě přední básnířky viktoriánské doby, se ve svých básních "Goblin Market" a "Aurora Leigh" zabývají tématy, které reprezentují různé formy útlaku soudobých žen. Poezie Barrett-Browningove se vyznačuje častým zobrazením toho, jakým způsobem instituce manželství manželky samotné omezuje, a podtrhává tak skutečnost, že láska a sexuální vztahy jsou často zakotveny v nerovnovážném rozložení moci ve společnosti. S využitím viktoriánského motivu romantizace smrti mladé dívky upozorňuje na katastrofický potenciál takovéto idealizace. Naproti tomu Rossettiová tematizuje pojem počestnosti, tak jak jej prosazuje katolická církev, která zároveň považuje necudné ženy za "padlé," zatímco muže podobnému soudu nevystavuje. Tato analýza tradičních genderových rolí, mateřství a manželství zdůrazňuje provázanost společenských očekávání, traumatu a samostatnosti viktoriánských žen. Alegorické pokušení skřetů odhaluje predátorskou dynamiku, která byla v tehdejší společnosti běžná, vyprávění zároveň zkoumá motivy sesterství, homo-erotických vztahů a dichotomii "padlých" a ctnostných žen. Soudobý koncept...
|
|
|
Christian Ethics and the Victorian Novel: The Child as a Christ Figure in Oliver Twist, Silas Marner, and The Master-Christian
Vítek, Jaroslav ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k rozvíjejícímu se poli náboženských/postsekulárních a etických studií. V první kapitole situuji svou práci v kontextu náboženského a etického obratu humanitních věd a zároveň obracím svou pozornost k viktoriánskému románu, jehož koncepce byla často zkreslena sekularizační tezí. Dále se zabývám přesunem křesťanské víry a jejích etických funkcí z náboženských institucí do viktoriánské literatury a literární kritiky. V první kapitole zároveň vytvářím interpretační rámec kristovské postavy ve vybraných viktoriánských románech, jimiž se snažím postihnout vývoj transpozice víry od raného viktoriánského období po konec 19. století. V následujících třech kapitolách aplikuji tento interpretační rámec na postavu osiřelého dítěte ve třech viktoriánských románech, konkrétně v Oliveru Twistovi (1837- 1838) od Charlese Dickense, Silasi Marnerovi (1861) od George Eliot a The Master-Christian od Marie Corelli (1900). Druhá kapitola představuje stejnojmenného hrdinu Olivera Twista jako kristovskou postavu, jež přináší možnost vykoupení se a spásy ze spárů nefunkčních státních institucí a londýnského podsvětí a na konci románu nastoluje vládu království nebeského na Zemi v podobě pastorální idyly. Zároveň se věnuji vyobrazení mechanismu Boží spravedlnosti, jehož prostřednictvím...
|
|
|
Gender Portrayal in Maria Edgeworth's Novels
Burešová, Zuzana ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Diplomová práce se zabývá úzce zaměřenou analýzou týkající se genderového vyobrazení ženských a mužských postav a vzájemných vztahů mezi nimi ve vybraných románech Marie Edgeworthové. Rozbor jednotlivých textů je založený na srovnávací analýze románů Zámek Rackrent (1800), Belinda (1801), Ennui (1809), Panství na ostrově (1812) a Helena (1834). Práce se zaměřuje na opakující se motivy a charakterové vlastnosti, které autorka zkoumá skrze její hlavní a vedlejší postavy. Úvodní kapitoly vymezují historický a literární kontext románů Edgeworthové a poskytuje vysvětlení pro zvolené chronologické pořadí podle roku vydání jednotlivých románů. Dále je diplomová práce rozdělena do pěti hlavních kapitol a každá z nich je věnovaná rozboru jednoho románu. Jednotlivé kapitoly zahrnují analýzu postav v souvislosti s jejich genderovými rolemi, dobovými přístupy k genderovým rolím ve společnosti a vývojem, který je propojen s růstem Edgeworthové jako autorky.
|
|
|
"And Seek for Truth in the Garden of Academus": British Campus Novel in the 20th Century
Pomazova, Yekaterina ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
neboli román kampusu je nezaslouženě opomíjený literární žánr, který angloamerickém prostředí 50. let 20. století. Je ironií, že se tomuto žánru dostatečně nevěnují ani vysokoškolské obory zaměřené na anglickou literaturu, přestože atmosféra, postavy a děj univerzitních románů jsou přímo propojené s vysokoškolským životem. Tato bakalářská práce se zaměřuje obzvlášť První dílo, kterým se tato práce zabývá, je nejednoznačný představitel žánru napsaný - Profesoři I když někteří badatelé nepovažují tuto knihu za univerzitní román, většina akademiků se shoduje, že ten román patří do éry slonovinových věží. V univerzitním románu, jak jej známe dnes, nejde jenom o jeho umístění; tento složitý pojem také zahrnuje satiru, ironii a kritiku akademického světa. Román Profesoři zobrazuje spíše vážný a elegický vysokoškolský způsob života, což nejprve může vypadat jednoduše, ale ve skutečnosti je to komplexní kniha, která se nebojí mluvit ani o seriózních politických tématech spojených s akademickým životem. Hlavní problém románu je zvolení a volební kampaně. Jak děj pokračuje, favorit voleb ztrácí dřívějšího je hlavní děj románu, který je doprovázen dalšími problémy, jako je poválečná atmosféra, koncept anglickosti a jejich vlivu na akademický svět a jeho Bořitel dějin Svět je malý kontroverznější, satiričtější a mluví...
|
|
|
Experiment and Narrative Strategies in Selected Novels by B. S. Johnson
Kostohryz, Jan ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato práce zkoumá experimentální prvky a narativní postupy ve vybraných románech B. S. Johnsona. Jeho práce je zkoumána induktivně, pozorováním souvislostí mezi vybranými romány a jejich interakcí s teorií prezentovanou v "Introduction" k Aren't You Rather Young to be Writing Your Memoirs? (1973) i v románech samotných. Tyto kontradikce nejsou považovány za nedostatky autora, ale jsou vnímány jako důležité principy Johnsonovy fikce. Cílem práce je nastínit Johnsonovu záměrně si rozporující teorii, zaměřit se na měnící se strategie jeho fikce, zkoumat, jak vybrané romány řeší úkoly, které si samy nastavují a ukázat, že je jeho fikce v neustálém dialogu s jeho teorií. Tři vybrané romány, které bude práce zkoumat jsou Albert Angelo (1964), The Unfortunates (1969) a Christie Malry's Own Double-Entry (1973). Úvod práce představuje Johnsona jako spisovatele, pojednává o jeho měnící se pozici v literárním kánonu a popisuje cíl a strukturu bakalářské práce. První kapitola nastiňuje Johnsonovu teorii prezentovanou v "Introduction" a její záměrné kontradikce. Druhá kapitola se soustředí na cíle a strategie románu Albert Angelo, které vztahuje k Johnsonově teorii. Třetí kapitola analyzuje prostředky formálního a narativního experimentu románu The Unfortunates. Čtvrtá kapitola pojednává o Christie Malry's Own...
|
|
|
Comparative Analysis of the Portrayal of Frankenstein's Creature on Film
Alechina, Yana ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
Frankenstein neboli moderní Prométheus Mary Shelley byl poprvé publikován v roce 1818. Téměř o století později, v roce 1910, v počátcích kinematografie, se Frankensteinovo monstrum poprvé objevilo v černé a bílé na stříbrném plátně v experimentální produkci Thomase Edisona v režii J. Searle Dawleyho. Od té doby vzniklo nepřeberné množství filmových a televizních adaptací. Cílem této práce je porovnat a analyzovat, jak bylo v těchto adaptacích zobrazeno Frankensteinovo stvoření, častěji Frankensteinovo monstrum, se zaměřením především na kognitivní schopnosti monstra. Cílem je zjistit, jak a proč se tvor, který je v knize popsán jako inteligentní bytost schopná myšlení a citů, která se naučila mluvit i číst, se v některých adaptacích mění na nesmyslnou a bezduchou obludu. Práce se bude také zabývat vlivem této zásadní transpozice na celkovou atmosféru, žánr a význam té které adaptace a souvisejícími problémy populárního kulturního odkazu románu jako takového. Analýza adaptací, které jsou blíže původní vizi románu, bude sloužit jako výchozí materiál pro srovnání. Analýza různých zpodobnění Frankensteinova stvoření v odlišných adaptacích navíc umožní určit některé z důvodů transformace nebo spíše degradace tvora v monstrum, a stanovit některé způsoby, kterými nová média ovlivnila tento posun...
|
|
|
Haunted by the New Woman
Farniková, Hana ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(CZ) Proměny genderu jsou jedním ze základních témat pozdně Viktoriánského gotického románu. Dřívější gotické romány zobrazovaly ženu buďto jako oběť nebo monstrum, ale poté, co se objevil žurnalistický fenomén Nové ženy, který se stal proto-feministickým ideálem a konzervativní noční můrou, se osud monstrózních žen prahnoucích po nezávislosti stal zdrojem sympatií. Tím, že Gotický román mění pravidla přežití, trestá ty, kteří se zprotiví morálním, sociálním a politickým normám své doby. Nereaguje tak jenom na kulturní ideály a anti-ideály, ale vyvolává také ve čtenáři emocionální odezvu a poskytuje jim tak příležitost přehodnotit vlastní stanoviska. Magisterská práce se zabývá vztahem ženské monstrosity a genderových ideálů, které dominovaly genderové krizi odehrávající se na konci 19. století. Spojuje tedy upírství s vlastnostmi běžně připisovaným Novým ženám, jako je promiskuitní chování, nenávist k dětem, a touha osvobodit se z pout patriarchální společnosti. I když jsou tyto zrůdné ženy přeměněny v ideál mrtvé ženy, která ztrácí kontrolu nad svým příběhem, vrací se pak jako duchové. I nadále tak zaměňují typicky ženské a mužské rysy. Posednutá žena se tak chová jako muž a muž pod mučivým vlivem duchů propadá ženské hysterii. V těchto podmínkách je přežití nemožné. Gotický román 19. století...
|
|
|
"A Great Secret Bias": Mapping Bisexuality in Eighteenth-Century Literature.
Cherkasova, Anastasiia ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Výzkum bude zaměřen na zobrazení bisexuality v literatuře 18. století. Přestože je bisexualita jednou z důležitých kategorií současného "Queer diskurzu", zdá se, že je na dnešní kulturní scéně stále přehlížena a kritizována za svou odlišnost, či nejednoznačnost. Toto je hojně zastoupeno v některých románech, které jsou dnes považovány za zobrazující homoerotické vztahy, ačkoli mnoho z nich se po bližším prozkoumání jeví jako zabývající se více komplexními, dokonce bisexuálními spojeními. Práce si klade za cíl vysledovat bisexualitu zpět a ukázat její všudypřítomnost v literatuře 18. století, v době, kdy se začaly zviditelňovat nestandardní sexuální identity. Takové čtení by mohlo vrhnout určité světlo na povahu sexuality, která je tekutá, polymorfní a komplexní, místo aby byla považována za fixní a definovanou. Práce zahrnuje přelomové teorie Michela Foucaulta a dalších teoretiků, cílem je však rozšíření tohoto rámce a zahrnutí dosud velmi nehmotného fenoménu bisexuality. Román Belinda od Marie Edgeworthové, erotický román Johna Clelanda Fanny Hill: Memoirs of a Woman of Pleasure a také příběh Charlotte Charkeové A Narrative Of The Life Of Mrs. Charlotte Charke budou šablonou, na níž bude výzkum založen a od nich se bude argumentace vyvíjet. I když jsou tyto romány na první pohled zcela odlišné,...
|
|
|
Gender in Selected British Twentieth-Century Dystopian Novels
Čalkovská, Markéta ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem genderu ve vybraných britských dystopických románech z první poloviny 20. století - zvoleny byly romány Lord of the Flies (1954) Williama Goldinga, Brave New World Aldouse Huxleyho a Swastika Night Katharine Burdekin - a zkoumá je skrze optiku feminismu a genderových studií.. V teoretické části jsou stručně shrnuty dějiny žánrů dystopie a utopie a také jejich propojení s feministickou kritikou. Tato část rovněž nastiňuje feministickou kritiku a genderová studia coby přístupy ke studio literatury a zmiňuje hlavní sekundární zdroje, které jsou v práci použité. Praktická část se zaměřuje na hierarchii a rozložení dystopických společností popsaných v jednotlivých románech a analyzuje jejich ideologie a hodnoty týkající genderových rolí a genderově kódovaného chování. Tyto hodnoty zahrnují pozici a autonomii žen a jejich reprodukčních práv a povinností v Brave New World a Swastika Night nebo zavržení / odmítnutí femininity v Lord of the Flies a jeho dopad na konec novely. Zabývá se také jednotlivými postavami a tím, zda tyto hodnoty přijímají nebo odmítají a jaký to má vliv na zápletku. Práce v jednotlivých románech také zkoumá koncepty jako toxická maskulinita, patriarchální společnost, objektifikace či genderová performativita.
|
|
|
The Romantic Prometheus: Mary Shelley's "Frankenstein", P. B. Shelley's "Prometheus Unbound" and Lord Byron's "Manfred".
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Po období zásadních politických změn na evropské půdě (francouzská revoluce, napoleonské války, industriální revoluce) přitahovala mytologická postava Prométhea významné autory anglického romantismu. Prométheovská symbolika, hodnoty svobody a vzdoru se staly zřejmou inspirací pro díla Frankenstein Mary Shelleyové, Odpoutaný Prométheus Percyho Bysshe Shelleyho a Manfred Georgea Gordona Byrona. Můj velký zájem o anglickou romantickou literaturu mě dovedl k rozhodnutí věnovat se následujícímu tématu: Jakým způsobem tito romantikové uchopili Prométheovskou postavu? Mezi hlavní vlastnosti Prométhea patřily jak starostlivost a obětavost, tak vzdorovitost a určitá vychytralost. Romantičtí autoři se v jeho postavě viděli také proto, že trpěl kvůli svému mravnímu přesvědčení a byl natolik psychicky silný, aby se postavil autoritám z Olympu. Jméno Prométheus lze přeložit jako "prozíravost" nebo "předvídavost", další důvod, proč byla tato postava tak inspirativní pro autory období romantismu. Ve své práci budu čelit několika problémům. Za prvé, existuje řada verzí antického mýtu, a proto jsem se zaměřím na hodnoty a symboly spojené přímo s postavou Prométhea. Za druhé, díla vybraná k analýze byla ovlivněna dalšími literárními díly, např. Frankenstein do určité míry navazuje na Miltonův Ztracený ráj, Byronův Manfred...
|
host ::
RSS.