|
|
Taxonomie ptačích schistosom nejen v planorbidních plžích v Evropě
Holická, Monika ; Kolářová, Libuše (oponent)
Cerkáriová dermatitida způsobená ptačími schistosomami se v poslední době dostává do popředí zájmu nejen vědců, ale i širší veřejnosti. Tato nemoc je významná jak z hlediska lékařského, tak i ekonomického vzhledem k finančním ztrátám, které způsobuje v mnoha rekreačních střediscích po celém světě. Její původci přesto nejsou s největší pravděpodobností dodnes všichni známí, což je dáno biologií parazitů (velikost a lokalizace dospělců v definitivním hostiteli; gonochorismus) a nepřesnými popisy z minulosti. S příchodem moderních molekulárních metod dochází k revizi taxonomie a k popisům nových druhů i rodů ptačích schistosom. Až na ojedinělé případy využívají v Evropě ptačí schistosomy jako své mezihostitele pulmonátní plže. Popisy nových druhů a rodů se donedávna týkaly zejména nálezů z lymnaeidních plžů, ve kterých se často vyvíjejí zástupci v Evropě běžně se vyskytujícího rodu Trichobilharzia (nejvýznamnější původce cerkáriové dermatitidy). Plžům čeledi Planorbidae byla proto věnována menší pozornost. Planorbidní plži jsou nejčastěji infikováni druhem Bilharziella polonica, jejímž typickým hostitelem v Evropě je Planorbarius corneus, méně častými hostiteli jsou Planorbis planorbis, Bathyomphalus contortus nebo Anisus vortex. B. polonica je rozšířená kosmopolitně. Známy jsou i její nálezy z České...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Taxonomie ptačích schistosom nejen v planorbidních plžích v Evropě
Holická, Monika ; Kolářová, Libuše (oponent)
Cerkáriová dermatitida způsobená ptačími schistosomami se v poslední době dostává do popředí zájmu nejen vědců, ale i širší veřejnosti. Tato nemoc je významná jak z hlediska lékařského, tak i ekonomického vzhledem k finančním ztrátám, které způsobuje v mnoha rekreačních střediscích po celém světě. Její původci přesto nejsou s největší pravděpodobností dodnes všichni známí, což je dáno biologií parazitů (velikost a lokalizace dospělců v definitivním hostiteli; gonochorismus) a nepřesnými popisy z minulosti. S příchodem moderních molekulárních metod dochází k revizi taxonomie a k popisům nových druhů i rodů ptačích schistosom. Až na ojedinělé případy využívají v Evropě ptačí schistosomy jako své mezihostitele pulmonátní plže. Popisy nových druhů a rodů se donedávna týkaly zejména nálezů z lymnaeidních plžů, ve kterých se často vyvíjejí zástupci v Evropě běžně se vyskytujícího rodu Trichobilharzia (nejvýznamnější původce cerkáriové dermatitidy). Plžům čeledi Planorbidae byla proto věnována menší pozornost. Planorbidní plži jsou nejčastěji infikováni druhem Bilharziella polonica, jejímž typickým hostitelem v Evropě je Planorbarius corneus, méně častými hostiteli jsou Planorbis planorbis, Bathyomphalus contortus nebo Anisus vortex. B. polonica je rozšířená kosmopolitně. Známy jsou i její nálezy z České...
|
|
| |
|
| |
|
|
Životní styl posluchačů univerzity třetího věku
HOLICKÁ, Monika
Životní styl posluchačů univerzity třetího věku Celá práce se nese v duchu kvality života seniorů a aktivního prožití stáří. První kapitola ? Současný stav - představuje teoretický rámec práce, který čtenáře seznamuje s klíčovými tématy zásadními pro pochopení celé práce. V jejích hlavních podkapitolách jsem popsala demografický vývoj a stárnutí populace, kvalitu života seniorů a sociální zabezpečení ve stáří. Speciální kapitola je věnována nástrojům aktivního stáří. V ní jsou popsány národní i nadnárodní aktivity v oblasti této problematiky, jsou zde vyjmenovány a rozděleny jednotlivé typy seniorských a proseniorských organizací, jako jsou kluby aktivního stáří či lidové univerzity a samostatná kapitola je pak věnována problematice vzdělávání seniorů včetně bližšího popisu vzdělávacích aktivit, jako je univerzita třetího věku či akademie třetího věku. Poslední část této kapitoly je věnována funkcím, cílům a pozitivním důsledkům vzdělávání seniorů. Zbylé kapitoly jsou pak věnovány kvalitativnímu výzkumu. V pořadí druhá kapitola vymezuje cíl práce a stanovené hlavní a dílčí výzkumné otázky. Cílem práce tedy bylo popsat životní styl seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci Univerzit třetího věku (U3V). Popsat tedy v čem se jejich životní styl odlišuje od seniorů, kteří možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím U3V nevyužívají, a jaké pozitivní přínosy pro ně toto studium má. Sekundárním cílem práce pak bylo zjistit, jaké faktory brání seniorům ve studiu na Univerzitách třetího věku. Třetí kapitola je věnována podrobnému popisu metodologie celého výzkumu. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní metodologický přístup s výzkumným designem případové studie. Pro sběr dat byla použita metoda moderovaného rozhovoru/interview a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro zpracování získaných dat byla zvolena metoda rámcové analýzy a pro jejich vyhodnocení metoda porovnání případů. Součástí této kapitoly je také popis výběru výzkumného vzorku seniorů a také jeho charakteristika. Čtvrtá kapitola prezentuje výsledky vyhodnocených rozhovorů. Vzhledem k tomu, že výzkumný soubor byl rozdělen do tří skupin, jsou i tyto výsledky strukturovány do samostatných podkapitol pro každou skupinu. V závěru této kapitoly je pak shrnutí získaných klíčových poznatků. Analýzou jednotlivých případových studií a v konečné fázi také jejich vzájemným porovnáním se mi podařilo identifikovat základní rozdíly v jednotlivých oblastech životního stylu seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci U3V, seniorů, kteří jsou aktivně zapojeni v proseniorských organizacích a seniorů, kteří nejsou účastni žádné z těchto aktivit. V krátkosti se tedy dá říci, že z výzkumu vyplynulo, že i přes nepochybně důležitou úlohu U3V v životech seniorů, která jim dává určitý smysl života a možnost aktivního prožití stáří ve společnosti lidí stejné generace a se stejnými zájmy, nemá studium U3V vliv na zmírnění pocitu osamění. Senioři, kteří se vzdělávacích aktivit neúčastní, udávají sice menší počet setkání s jinými lidmi, avšak naproti tomu se se svými blízkými vídají nejčastěji denně, díky čemuž necítí pocit osamění a svůj smysl života spatřují v péči o rodinu a domácnost. Díky tomu tedy necítí potřebu navštěvovat další aktivity. Po této kapitole následuje Diskuse, která porovnává získané stěžejní výsledky výzkumu s již publikovanými poznatky. Dále Závěr, který celou práci shrnuje a zakončuje. Poté jsou uvedeny použité bibliografické zdroje a přílohy.
|
|
|
Zájmové vzdělávání dospělých osob s lehkým a středně těžkým mentálním postižením význam, možnosti, perspektivy
HOLICKÁ, Monika
Celá práce se nese v duchu vzdělávání, jehož prestiž neustále roste a celoživotní vzdělávání se stává součástí života každého člověka. První kapitola popisuje současný stav problematiky a seznamuje čtenáře s dopady, které s sebou nesou zvyšující se nároky společnosti na vzdělání. V jednotlivých podkapitolách je popsán historický vývoj vzdělávání dospělých lidí, je přiblížena tématika celoživotního vzdělávání, dále je konkrétněji popsána oblast neformálního a zájmového vzdělávání dospělých osob. Samostatná podkapitola je věnována vzdělávání dospělých osob s mentální retardací. Druhá kapitola se věnuje popisu výsledků kvalitativního výzkumu prováděného u organizací, které poskytují zájmové vzdělávání dospělým osobám s mentálním postižením, ale také u těch organizací, jejichž nabídka se na tyto osoby nevztahuje. V závěru jsou popsány motivační faktory, které vedou odpovědné pracovníky k realizaci těchto aktivit a problémy, se kterými se potýkají. U vybraných poskytovatelů zájmového vzdělávání, kteří nemají v nabídce aktivity pro lidi s mentálním postižením, jsou popsány překážky, bránící jim takové vzdělávací programy nabízet. Dále byla v rámci výzkumu zmapována nabídka zájmového vzdělávání pro dospělé osoby s mentálním postižením na území Jihočeského kraje. Práce by mohla sloužit zástupcům vzdělávacích institucí a organizací jako zdroj inspirace pro další rozšíření nabídky o vzdělávací aktivity určené osobám s mentálním postižením a jako zdroj informací o problémech spojených s jejich realizací.
|
host ::
RSS.