|
|
Srovnání lidskoprávních argumentů proti ženskému volebnímu právu a stejnopohlavním sňatkům
Kubicová, Kateřina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na nová lidská práva a jejich význam v rámci současné legislativy i judikatury. Vymezuje jejich obsah a možnosti úpravy, uvádí i konkrétní případy a pojetí doktríny. Mezi nová lidská práva lze řadit i práva příslušníků LGBTQ+ komunity. Tato práce se dále podrobněji soustředí na téma stejnopohlavních sňatků, které je (nejen) v Česku hojně diskutováno. K zakotvení těchto sňatků u nás dosud nedošlo, ač evropský trend je jiný - je tedy na místě se ptát, jaké jsou nynější argumenty jejich odpůrců. Ti zmiňují kupříkladu historické aspekty institutu nebo potenciální ohrožení tradičních schémat. Jeho příznivci naopak vyzdvihují důležitost stejných práv pro všechny bez ohledu na jejich sexuální orientaci či genderovou identitu. K porovnání těchto postojů je v práci využíván i tradiční ústavněprávní nástroj, a sice test proporcionality, který především zvažuje význam a závažnost práv na obou stranách. Tato práce se soustředí na srovnání argumentů, které používají současní odpůrci stejnopohlavních sňatků s argumenty, které historicky používali odpůrci ženského volebního práva. Důvodem pro tuto volbu je především skutečnost, že se tyto argumenty do značné míry překrývají. Ženské volební právo je přitom něčím, o čem v současné době společnost nemá pochybnosti a nijak se mu nebrání. Je...
|
|
|
Rovnost v právech a důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu
Janáč, Václav ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Horák, Filip (oponent)
Rovnost v právech a důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu - Lidská důstojnost a člověk jako objekt Abstrakt Tato diplomová práce detailně analyzuje přístup a judikaturu českého Ústavního soudu k lidské důstojnosti a objektivizaci člověka. Pomocí historického a teoretického kontextu jsou představeny klíčové ideologické směry, které ovlivnily vývoj konceptu lidské důstojnosti. Počínaje antickým chápáním důstojnosti jako osobní cti a společenského postavení, práce postupně sleduje vývoj lidské důstojnosti k myšlenkám I. Kanta, který položil základy zákazu instrumentalizace lidské bytosti. Důraz je kladen na německý válečný a poválečný vývoj. Z válečného období 2. světové války se práce krátce věnuje nacistickému programu Euthanasia. Argumentace poválečného německého ústavního soudu se následně stala inspiračním zdrojem pro rozhodování českého Ústavního soudu. Poté je rozebrán přístup českého Ústavního soudu k lidské důstojnosti a k určitým problematickým otázkám, které se vážou k aplikaci Listiny základních práv a svobod. Mezi těmi je ukotvení lidské důstojnosti v čl. 1 Listiny a čl. 10 odst. 1 Listiny, rozlišení významu lidské důstojnosti v Listině a aspekty lidské důstojnosti ve vztahu ke svobodné vůli a sociálním právům. Konečně třetí část analyzuje judikaturu českého Ústavního soudu se zaměřením na...
|
|
|
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci ČR
Schneider, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci Abstrakt Práce se zabývá definováním postavení Ústavního soudu v systému dělby moci České republiky. Pro porozumění role Ústavního soudu je důležité pochopení historických souvislostí, proto se v první části práce věnuje vývoji a pojmům konstitucionalismu a ústavního soudnictví. V této části se práce zaměří na důležité myslitele, kteří ovlivnili způsob myšlení o moderním státě a rozdělení mocí. Posléze i ústavnímu soudnictví koncentrovanému a difúznímu. V kapitole druhé se věnuje práce vývoji Ústavního soudnictví v Čechách, a to postupně v několika obdobích od Habsburské monarchie, přes období v Československu v letech 1918-1938, 1945-1989 až po vznik Ústavního soudu České republiky v roce 1991, o čemž je pojednáno v závěru tohoto oddílu. V kapitole třetí se práce zaměří na Ústavní soud České republiky, jeho vznik a zákonnou úpravu, charakteristiku soudu jako instituce, funkci soudce Ústavního soudu, specifika a jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem a způsob a závaznost rozhodování Ústavního soudu. V kapitole čtvrté se práce zaměřuje ze začátku obecně na popis dělby moci, jakož i odraz dělby moci v právu České republiky. Poté je popsána role Ústavního soudu v rámci tohoto systému, je vymezen jeho vztah k ostatním komponentům dělby moci a na vybraných...
|
|
|
Ústavněprávní aspekty ochrany práv dítěte
Čečáková, Magdalena ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústavní aspekty ochrany práv dítěte Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ochranou práv dětí z pohledu ústavního práva a lidských práv a jejím cílem je zhodnotit ústavněprávní záruky ochrany dětí. Děti jsou považovány za zranitelné osoby hodny zvláštní ochrany, nicméně vývoj jejich práv a výstup z paternalistického přístupu začal teprve nedávno. Je tak potřebné přizpůsobovat práva dětí dnešní společnosti a současnému vědeckému poznání, tak aby nedocházelo ke zbytečné diskriminaci a nezapojování dětí do procesů. Text je rozdělen na teoretickou část, ve které je přiblížena historie pohledu na dítě a historie práv dítěte, organizace a instituce, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní, zabývající se ochranou práv dětí a mezinárodní dokumenty a vnitrostátní právní předpisy, které se týkají práv dítěte. Nejvýznamnější z těchto dokumentů je Úmluva o právech dítěte, se kterou je pak dále pracováno v praktické části a která je považována za součást ústavního pořádku. V závěru teoretické části je přiblížen pojem dítě, jež prostupuje celou praktickou částí práce. Praktická část se dělí do čtyř částí, každá z nich představuje jeden ze čtyř hlavních principů Úmluvy o právech dítěte, a to tak, jak je definuje Výbor pro práva dítěte. Princip diskriminace, participace a práva na život, přežití a rozvoj dítěte zastřešuje...
|
|
|
Ústavněprávní aspekty výkonu trestu odnětí svobody se zaměřením na ochranu rodinného života
Bohuslavová, Adéla ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
67 Ústavněprávní aspekty výkonu trestu odnětí svobody se zaměřením na ochranu rodinného života Abstrakt Cílem této diplomové práce je rozbor některých ústavněprávních aspektů výkonu trestu odnětí svobody týkajících se základních práv a svobod odsouzených. Práce je rozdělena na část obecnou a zvláštní, která je zaměřena specificky na ochranu rodinného života. V obecné části se teoreticky věnuje vymezení smyslu a účelu trestu odnětí svobody a jeho výkonu, postavení odsouzených jako nositelů základních práv a svobod, ústavněprávním limitům omezení jejich základních práv a svobod a prostředkům soudní a jiné právní ochrany odsouzených. Vyjma třetí kapitoly, která pojednává o roli ochrany rodinného života při ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody, se zvláštní část práce zaměřuje na ochranu rodinného života ve výkonu trestu odnětí svobody. Rozebírá problematiku umisťování a přemisťování odsouzených rodičů, zásahů do rodičovské odpovědnosti spojených s uložením trestu odnětí svobody a jeho výkonem, a analyzuje konkrétní instituty ochrany rodinného života (jako jsou návštěvy, písemná a telefonická komunikace, odložení nebo přerušení trestu, pobyt dítěte s matkou ve výkonu trestu). Zvláštní část je uzavřena celkovým zhodnocením vývoje judikatury Ústavního soudu k ochraně rodinného života ve výkonu trestu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Svoboda projevu, její záruky a limity v praxi českých médií
Šťastný, Ondřej ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
(K práci pouze volně přikládám, protože abstrakt není vyžadován platným zněním Rigorózního řádu Právnické fakulty Univerzity Karlovy). Mgr. Ondřej Šťastný Rigorózní práce se zabývá vybranými aspekty svobody projevu tak, jak je vymezena v našem právním řádu a v právu mezinárodním a evropském. Zvláštní pozornost věnuje limitům svobody projevu a střetům tohoto politického práva s jinými základními právy. Významná část práce je věnována detailnímu rozboru zásadních judikátů, které v posledním desetiletí formovaly podobu a meze svobody projevu v České republice. Konkrétně jde o vesměs hojně veřejně diskutované kauzy, ve kterých figurovala média. Jsem přesvědčený, že je to právě konkrétní soudcovské dotváření práva, kde lze vysledovat mnoho inspirativních právně-filosofických názorů na to, jak má svoboda projevu v naší (stále ještě mladé) demokracii vypadat. Abstract This work deals with the selected aspects of the freedom of speech as it is guaranteed in Czech, International as well as European law. Special focus is put on the limits of the freedom of speech and its conflicts with other basic freedoms. Important part of the work is dedicated to the core cases, whit traced the shape of the freedom of speech in the Czech Republic in the 2000s. For the most part, these are the frequently discussed cases...
|
|
| |
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena na dvě části. V první se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak popsání ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom rozebrání článku 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní smlouvy s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody a musel být pro svou neústavnost předmětem zkoumání Ústavního soudu. Druhá část rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody spočívající zejména v pochybení Ministerstva kultury při evidenci církevních právnických osob. V této diplomové práci hodnotím stav náboženské svobody v...
|
host ::
RSS.