|
|
Microvascular changes in the retina in schizophrenia and depression
Janáčková, Patrícia ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra biologických a lekárskych vied Autor: Patrícia Janáčková Vedouci diplomovej práce: PhDr. Zděnka Kudláčková, Ph.D. Konzultant: Prof. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D., Mgr. Veronika Bernhauerová, Ph.D. Názov práce: Mikrovaskulárne zmeny na sietnici oka u schizofrénie a depresie Úvod: Psychické poruchy postihujú stále väčšiu časť populácie a negatívne ovplyvňujú kvalitu života pacientov. Priebeh, relapsy a terapia týchto ochorení sú závislé na skorom započatí terapie. Zvýšenie kvality liečby, diagnostiky a pomoci postihnutým jedincom patria medzi hlavné dôvody, prečo sme tento výskum zahájili. Cieľ práce: Hlavným cieľom našej práce bolo posúdiť súvislosť medzi mikrovaskulárnymi zmenami na sietnici oka a psychickými poruchami, konkrétne schizofréniou a depresiou. Pozornosť sme venovali aj demografickým a klinickým faktorom, ktoré by tieto zmeny mohli ovplyvňovať. Ďalej nás zaujímala etiopatogenéza, liečba a vplyv zápalu na schizofréniu a depresiu, anatómia a cievne zásobenie oka či podrobný popis sietnice a jej patológia. Metodika: Najväčšia časť výskumu prebiehala na Psychiatrickej klinike Fakultnej nemocnice v Hradci Králové a zapojených bolo 255 subjektov rozdelených do štyroch skupín - schizofrénni pacienti, depresívni...
|
|
|
Oprava poškození DNA vyvolaného sirným yperinem a jeho vztah k cytotoxicitě
Jílková, Martina ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
SOUHRN Hlavním úkolem této práce bylo prostudovat indukci a následně mechanismus reparace poškození DNA sirným yperitem u specifických buněčných linií v dávkové závislosti a jejich vliv na cytotoxicitu yperitu. Yperit je zpuchýřující otravná látka, která může být zneužita v lokálních válečných konfliktech, při teroristických útocích nebo může dojít k náhodné expozici při likvidaci jeho zásob. Yperit vyvolává v interakci s buňkou závažné alkylační poškození DNA, které zahrnuje přímé zlomy vláken DNA, monoaddukty s adeninem a guaninem a vznik křížových vazeb interakcí s guaniny v obou komplementárních vláknech DNA.V této práci jsme se zaměřili na křížové vazby a k jejich detekci použili metodu buněčné gelové elektroforézy (Single Cell Gel Electrophoresis, SCGE).Tato metoda slouží k detekci zlomů DNA a její pomocí lze hodnotit poškození DNA jednotlivých buněk. V námi použité modifikaci metody jsme u analyzovaných buněk nejdříve indukovali standardní množství zlomů DNA styrenoxidem, neboť přítomné křížové vazby brání rozplétání DNA. Ke studiu mechanismů reparace specifického poškození DNA jsme s výhodou použili buněčné linie s jasně definovanými deficity v určitých fázích opravy DNA. Pro experimenty jsme použili linie ovariálních buněk křečíka čínského AA8 a jejich mutanty UV-5 deficitní v helikázové aktivitě a...
|
|
|
Microvascular changes in the retina in schizophrenia and depression
Janáčková, Patrícia ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra biologických a lekárskych vied Autor: Patrícia Janáčková Vedouci diplomovej práce: PhDr. Zděnka Kudláčková, Ph.D. Konzultant: Prof. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D., Mgr. Veronika Bernhauerová, Ph.D. Názov práce: Mikrovaskulárne zmeny na sietnici oka u schizofrénie a depresie Úvod: Psychické poruchy postihujú stále väčšiu časť populácie a negatívne ovplyvňujú kvalitu života pacientov. Priebeh, relapsy a terapia týchto ochorení sú závislé na skorom započatí terapie. Zvýšenie kvality liečby, diagnostiky a pomoci postihnutým jedincom patria medzi hlavné dôvody, prečo sme tento výskum zahájili. Cieľ práce: Hlavným cieľom našej práce bolo posúdiť súvislosť medzi mikrovaskulárnymi zmenami na sietnici oka a psychickými poruchami, konkrétne schizofréniou a depresiou. Pozornosť sme venovali aj demografickým a klinickým faktorom, ktoré by tieto zmeny mohli ovplyvňovať. Ďalej nás zaujímala etiopatogenéza, liečba a vplyv zápalu na schizofréniu a depresiu, anatómia a cievne zásobenie oka či podrobný popis sietnice a jej patológia. Metodika: Najväčšia časť výskumu prebiehala na Psychiatrickej klinike Fakultnej nemocnice v Hradci Králové a zapojených bolo 255 subjektov rozdelených do štyroch skupín - schizofrénni pacienti, depresívni...
|
|
|
Hodnocení predikce tělesné kompozice měřené duální bioimpedancí ve srovnání s biompedanční spektroskopií.
Žídková, Natálie ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
KATEDRA BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD Hodnocení predikce tělesné kompozice měřené bioimpedanční Natálie Žídková Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. HRADEC KRÁLOVÉ, 2022/2023 ABSTRAKT Cílem této práce bylo zhodnotit predikci tělesného složení metodou duální bioimpedanční analýzy vzhledem k predikci tělesného složení metodou spektroskopické bioimpedanční analýzy. Do studie bylo zařazeno pět těhotných žen (prvorodiček) s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Každá z nich se zúčastnila tří vyšetření, konkrétně v období mezi 17.-27. týdnem gravidity, 28.-35. týdnem gravidity a 36.-38. týdnem gravidity. Pro měření byla využívána osobní digitální váha Tanita RD-953 (Tanita Corporation, Tokio, Japonsko) představující duální bioimpedanční analýzu a přístroj BCM - Body Composition Monitor (Fresenius Medical Care, Bad Homburg, Německo) představující spektroskopickou bioimpedanční analýzu. Výsledky měření byly porovnány pomocí statistické analýzy. Mezi měřeními metodou BIA a BIS nebyly Wilcoxonovým testem nalezeny žádné statisticky významné odchylky. Oproti tomu Bland-Altmanův test nalezl statisticky významné odlišnosti v měření tělesného tuku v prvním a druhém sledovaném období a dále v měření netučné složky v prvním sledovaném období. V případě predikce tělesného tuku byly mezi metodou BIA...
|
|
|
Kvalita života dospělých s ADHD
Česlová, Karolína ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) v dospělé populaci s cílem zjistit, jakým způsobem se projevuje tato porucha v každodenním životě dospělého jedince, zda mu jej ovlivňuje a v jaké míře. Formou strukturovaného dotazníku s možnostmi výběru byly získány informace od 37 již diagnostikovaných dospělých žen a mužů, kteří se do výzkumu dobrovolně zapojili. Získané poznatky pak byly zhodnoceny, porovnány s dostupnými informacemi a přispěly i k odpovědím na otázky, nad kterými jsem se zamýšlela již dříve. Díky odpovědím a jejich bližšímu zkoumání od takto diagnostikovaných osob, se ukazuje, že tato porucha jim do běžného života zasahuje, ovlivňuje jejich počínání i samotnou kvalitu života. Samotné povědomí jak laické, tak zčásti i odborné veřejnosti, o ADHD v dospělosti je stále poměrně nízké,
|
|
|
Endokrinní disruptory
Popelková, Michaela ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Michaela Popelková Školitel: PhDr. Zděnka Kudláčková, Ph.D. Název diplomové práce: Endokrinní disruptory Cíl: Cílem této práce bylo pomocí dosud dostupných vědeckých poznatků shrnout základní informace o problematice endokrinní disrupce a s ní spojený nárůst zdravotních komplikací v populaci a také negativní dopady na životní prostředí. Práce také přináší základní přehled významných endokrinních disruptorů včetně jejich vlastností. Hlavní poznatky: Rostoucí incidence metabolických a jiných endokrinologických onemocnění je dávána v posledních letech do souvislosti s chemickými látkami, které mají schopnost interferovat s endokrinním systémem organismů. Tyto látky se nazývají endokrinní disruptory a mají potenciál působit na většinu orgánových systémů v těle čímž mohou hrát roli v jakémkoliv endokrinním onemocnění včetně poruch štítné žlázy, reprodukčních funkcí, rozvoji obezity, diabetu, vzniku některých karcinomů aj. V současné době je známo víc jak tisíc těchto látek a o mnohých z nich doposud nevíme. I proto je současným cílem vědecké společnosti tyto látky co nejdříve a správně identifikovat, definovat jejich vlastnosti, mechanismus působení a následně podniknout takové kroky, aby produkce a...
|
|
|
Příjem makronutrientů u žen v době gravidity
Mesteková, Štěpánka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výživou žen v období těhotenství. Během tohoto období dochází k mnoha fyziologickým změnám a je nutné tyto změny dostatečně pokrýt, aby bylo možné zabezpečit správný vývoj plodu a zdraví matky. Cílem práce bylo zhodnotit výživu těhotných žen se zaměřením na příjem energie, proteinů, lipidů, sacharidů a tekutin a posoudit, zda se příjem těchto nutrientů během těhotenství mění. Pozorování bylo provedeno na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovi v Hradci Králové během od března do prosince 2020. Šetření se zúčastnilo 10 žen ve věku 25-39 let a probíhalo ve třech oddělených obdobích gravidity. Pro získání nutričních dat byl použit program NutriDan a statistické zpracování bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Výsledky ze studie byly porovnány s doporučeními v České republice. Příjem jednotlivých nutrientů a energie se v průběhu těhotenství statisticky významně nelišil. Ze získaných výsledků vyplývá, že není pokryt doporučený energetický příjem a ani podíly některých živin neodpovídají českému standardu. Energetický příjem těhotných je nižší než doporučený příjem 2200 kcal/ den pro netěhotné a nekojící ženy. Ženy zvyšují příjem proteinů, ale na úkor nepatrně sníženého příjmu sacharidů. Denní příjem proteinů byl skoro o polovinu vyšší než doporučená dávka. Podíl...
|
|
| |
|
| |
|
|
Složení mateřského mléka a bazální metabolizmus u kojících žen
Krupková, Lucie ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Lucie Krupková Konzultant: PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Název rigorózní práce: Složení mateřského mléka a bazální metabolizmus u kojících žen. Mateřské mléko je ideální první stravou pro narozené děti během prvních šesti měsíců života. Pro zdravý růst a vývoj je důležitá kvalita i kvantita mateřského mléka. Laktaci a především složení mateřského mléka mohou ovlivňovat různé faktory, jako jsou tělesná stavba těla, energetická bilance matky, fyziologické pochody v těle matky, genetické faktory, počet a délka těhotenství, stádium laktace, dále například socioekonomické podmínky, příjem a skladba stravy a individuální potřeby kojených dětí. V naší studii jsme sledovali antropometrické parametry matek, antropometrické parametry kojenců, parametry indirektní kalorimetrie matek a složení mateřského mléka ve čtyřech obdobích po porodu. Cílem naší studie bylo odhalit vzájemné souvislosti mezi jednotlivými složkami mateřského mléka a ostatními měřenými hodnotami. Ze sledovaných hodnot se statisticky významně projevil nárůst hmotnosti kojence, nárůst množství tuku v g a nárůst množství tkáně tuku prosté (ANOVA, P < 0,0001). Z hodnot indirektní kalorimetrie statisticky významně rostlo pouze...
|
host ::
RSS.