|
|
Právní úprava vyvlastnění pro výstavbu dopravní infrastruktury
Šestáková, Romana ; Superatová, Alena (oponent) ; Hanák, Jakub (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou vyvlastnění pro výstavbu dopravní infrastruktury. V první části jsou vymezeny základní související pojmy, jako je např. vlastnictví, pozemek, stavba, veřejně prospěšná stavba, atd. Druhá část se věnuje historickému vývoji institutu vyvlastnění. Třetí část se zabývá účelem a cíly vyvlastnění, pojmem veřejný zájem a souladem s cíly a úkoly územního plánování. Speciální část je věnována vyvlastňovacímu řízení, zásadám vyvlastňovacího řízení, účastníkům řízení apod. Poslední část práce se věnuje možností vyvlastnění pro účely výstavby dopravní infrastruktury a specifika s ní spojená.
|
|
|
Problematika dražeb nemovitostí
Bahenský, Miloš ; Hanák, Jakub (oponent) ; Telec, Ivo (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je zhodnocení dražební problematiky se zřetelem na nemovitosti v České republice z hlediska zejména právní úpravy, ale také ekonomických aspektů. Dané téma jsem si vybral záměrně, protože bakalářskou práci jsem měl na téma Postupy při vymáhání pohledávek z obchodně – právních vztahů a úspěšnost jejich využití v praxi. Veřejná dražba nedobrovolná, jenž je významnou kapitolou této diplomové práce je totiž jedním ze způsobů vymáhání pohledávek. Právní úprava dražeb je v zásadě rozdělena na dva způsoby, podle kterých se dražby provádí, a to podle zákona o veřejných dražbách a podle občanského soudního řádu. Mým úkolem je vysvětlit jednotlivé aspekty všech způsobů dražeb, popsat, posoudit jejich výhody, ale také poukázat na nedostatky. Praktickým výstupem je analyzovat a posoudit vybranou nedobrovolnou a dobrovolnou dražbu a také se zamyslet na možnost námětů na vylepšení dané dražební problematiky.
|
|
|
Právní úprava vyvlastnění z pohledu investora a znalce
Tesařová, Zdeňka ; Superatová, Alena (oponent) ; Hanák, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá institutem vyvlastnění a vysvětlením základních pojmů, které se týkají této problematiky. Následně je přiblížena právní úprava institutu vyvlastnění se zaměřením na roli investora a znalce. Znalec určuje pomocí znaleckého posudku výši náhrady za vyvlastnění a náklady s ním spojených. Dále je specifikováno zapojení a úkoly investora, který vstupuje do vyvlastňovacího řízení. Cílem práce je zohlednit problematické aspekty vstupu investora a znalce do vyvlastňovacího řízení a naznačení jejich možných východisek.
|
|
|
INSTITUCIONÁLNÍ OTÁZKY ZNALECTVÍ
Hanák, Jakub ; Mařík, Miloš (oponent) ; Fiala, Josef (oponent) ; Semela, Marek (oponent) ; Telec, Ivo (vedoucí práce)
Disertační práce analyzuje postavení znalce ve společenských (institucionálních) vztazích, které představují organizační a institucionální zázemí soudního znalectví jako součásti soudního inženýrství. Práce objasňuje používané definice i terminologii, přičemž největší pozornost je věnována rozboru podmínek pro výkon znalecké činnosti z různých úhlů pohledu (především právního a ekonomického). Podrobně je rozebráno zejména postavení znaleckých ústavů, a to ve všech souvislostech: jak z hlediska odbornosti a její garance, tak také z hlediska odpovědnosti zpracovatelů posudku ústavu. Dále je popsána činnost existujících sdružení znalců a predikovány důsledky zavedení profesní samosprávy znalců. Důležitou část práce představuje srovnání podmínek pro výkon znalecké činnosti (výhod a nevýhod) ve vybraných evropských státech: Anglii, Rakousku a Slovensku. Na základě získaných poznatků jsou v závěrečné části navrženy a odůvodněny změny podmínek a pravidel pro výkon znalecké činnosti a dalších souvisejících aspektů.
|
|
|
Metodika oceňování součástí a příslušenství pozemků s důrazem na rozdíl mezi venkovní úpravou a inženýrskou stavbou
Vidovičová, Ivana ; Superatová, Alena (oponent) ; Hanák, Jakub (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problémy při oceňování součástí a příslušenství pozemků s důrazem na rozdíl mezi venkovní úpravou a inženýrskou stavbou. I přes existenci definice součásti a příslušenství nemovité věci v občanském zákoníku se v praxi často objevují pochybnosti o tom, zda se v konkrétním případě jedná ještě o součást nemovité věci, nebo zda jde již o věc samostatnou. Práce řeší tuto problematiku detailně pouze u pozemních komunikací, drenáží a opěrných zdí. Byly prostudovány jednotlivé zákony a dřívější soudní rozhodnutí. V soudní judikatuře je často řešena problematika určení vlastnictví. Lze uvést jako příklad: Určení vlastnictví skalky, která je vytvořena zpevněním povrchu pozemku kameny a osázením trvalými porosty. Zda je vlastníkem vlastník pozemku či osoba, která ji vybudovala. Stejně tak jsou i spory o určení vlastnictví přípojek inženýrských sítí, vlastnictví staveb, které jsou vedeny pod povrchem pozemku. Dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k rozsáhlým změnám v oblasti věcí a jejich rozdělení. Je zde nově namísto pojmu nemovitost zaveden pojem nemovitá věc. Velmi důležitou změnou je, že stavby jsou součástí pozemku, ale přitom dle § 509 inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Důležitý je i § 3055 odst. (1): Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. Autorka uvádí obecná specifika při ocenění venkovních úprav a inženýrských staveb ve vybraných případech a při ocenění práva stavby. Součástí práce je i chronologický přehled oceňovacích předpisů.
|
|
|
Vybrané činnosti ve výstavbě
Sklenář, Marek ; Superatová, Alena (oponent) ; Hanák, Jakub (vedoucí práce)
Problematika odpovědnosti bude vždy aktuální ve všech lidských činnostech. Ve stavebnictví a v realitním inženýrství, kdy dopady lidského konání mají vždy hmatatelný odkaz, se zdá být posuzování povinností a následné odpovědnosti jednotlivých účastníků zdánlivě jednoduché. Opak je ovšem pravdou, neboť stavebnictví a realitní činnost prošla za několik posledních desetiletí tak výrazným vývojem, že některé činnosti těchto oborů se stávají pro laickou veřejnost již téměř nečitelné. A nejenom veřejnost laická, ale i odborníci a profesionálové z oboru se mnohdy ztrácí v komplikovaném procesu výstavby, jeho různých fázích a v jednotlivých návaznostech činností, které mají vyústit v efektivní celek. Stavební zákon, stavební předpisy a autorizační zákon nelze považovat za něco direktivního a byrokratického ze strany státu a jeho institucí, ale je třeba se na ně dívat zejména z hlediska ochranného, kdy bylo, je a bude především v zájmu profesionálů z oboru, aby byly jasně vymezeny hranice a pravidla jejich činností. Je tedy v zájmu autorizovaných osob, aby se co nejlépe v předpisech orientovali, tak aby jim sloužily pro lepší výkon jejich profese. Pro autorizovanou osobu pracující ve stavebnictví je velice důležité znát rozsah svých pravomocí, povinností a odpovědnosti. Bez znalostí těchto principů nelze vybrané činnosti vykonávat a nelze především naplnit jejich účel a vymezení – čímž je jistě kvalitní stavební dílo, které splňuje všechny náležitosti vzhledem ke všem subjektům svého okolí. Poznatky získané z této práce by měli sloužit pro zjednodušení pohledu na složitý systém stavebních předpisů, pro získání zdravého nadhledu a odstranění obav z této složité struktury. Práce si neklade za cíl předpisy měnit, ale naopak pochopit jejich význam a účel a poukázat na jejich nutnost. Je možné konstatovat, že znalost právních souvislostí je nezbytným předpokladem pro výkon vybraných činností ve výstavbě. V každém architektovi, projektantovi a stavbyvedoucím je třeba mít i kousek „právníka“, kdy tyto osoby budou schopny se v předpisech přehledně orientovat nejenom v rámci své profese, ale i v návaznosti na profese ostatní. Na základě poznatků obsažených v práci je možné navázat například otevřením diskuze, zda nezavést ve stavebním vzdělávacím systému více oborů, jako je program realitní inženýrství na USI v Brně, zda a jak vytvářet co nejvhodnější systém implementace stavebního práva do osnov technických fakult, jak vytvářet předpoklady pro systematickou znalost stavebního práva autorizovanými osobami po celou jejich profesní dráhu.
|
|
|
The Performance of Real Estate Activities
Grauzľová, Žaneta ; Hanák, Jakub (oponent) ; Telec, Ivo (vedoucí práce)
The aim of this thesis is to define problems in the field of real-estate activities related to business ethics, to explore causes of their origin and to search for possible solutions to improve the present condition. We will get acquainted with the conception of business ethics, their history, place of origin, driving motives and we will learn what the most widely used instruments of business ethics are. This work is dedicated especially to those problems of the Czech real-estate market which are related to business ethics and which are the most discussed ones. The possibilities of supervision over using ethic rules in business and possibilities of legal protection represent significant importance. Via research we will point out the experience and opinions of employees of real-estate agencies concerning business ethics, we will learn their opinion as to the sense of the most used business ethics instrument – code of ethics, the possibilities of its application and checking. Based on results of this research we will try to propose recommendations leading to improvement of present condition.
|
|
|
Náhrady za zřízení věcných břemen - polemika s vybranými postupy
Hanák, Jakub ; Sedláček, Jan
Problematika náhrad za zřízení práv odpovídajících věcnému břemenu je opakovaně předmětem odborné diskuze. V tomto příspěvku reagujeme na některé názory, které byly nedávno prezentovány v odborném tisku. Považujeme za nezbytné přinést další pohled a argumenty přinejmenším v otázce stanovení výše ročního užitku a určení povahy pozemku, na kterém má být právo odpovídající věcnému břemenu zřízeno. Pozornost je však věnována také dalším souvisejícím problémům (např. nadužívání ocenění fixní částkou ve znalecké praxi). Vzhledem k profesnímu zaměření autorů je příspěvek vztažen zejména na případ věcného břemene umístění a provozování stavby technické infrastruktury.
|
|
|
Důsledky novely zákona o vyvlastnění pro znaleckou činnost a oceňování nemovitostí
Hanák, Jakub
Příspěvek se zabývá důsledky novely zákona o vyvlastnění pro znaleckou činnost a oceňování nemovitosti. Jedná se o aktuální téma, neboť novela (zákon č. 405/2012 Sb.) nabývá účinnosti 1. února 2013 a přináší několik zásadních změn, se kterými se budou muset znalci vypořádat. Příspěvek analyzuje důvody provedených změn a snaží se odhadnout, jak ovlivní práci znalců i samotné ocenění nemovitosti. Pozornost je věnována také změnám provedených v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.
|
|
|
Metodika oceňování součástí a příslušenství pozemků s důrazem na rozdíl mezi venkovní úpravou a inženýrskou stavbou
Vidovičová, Ivana ; Superatová, Alena (oponent) ; Hanák, Jakub (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problémy při oceňování součástí a příslušenství pozemků s důrazem na rozdíl mezi venkovní úpravou a inženýrskou stavbou. I přes existenci definice součásti a příslušenství nemovité věci v občanském zákoníku se v praxi často objevují pochybnosti o tom, zda se v konkrétním případě jedná ještě o součást nemovité věci, nebo zda jde již o věc samostatnou. Práce řeší tuto problematiku detailně pouze u pozemních komunikací, drenáží a opěrných zdí. Byly prostudovány jednotlivé zákony a dřívější soudní rozhodnutí. V soudní judikatuře je často řešena problematika určení vlastnictví. Lze uvést jako příklad: Určení vlastnictví skalky, která je vytvořena zpevněním povrchu pozemku kameny a osázením trvalými porosty. Zda je vlastníkem vlastník pozemku či osoba, která ji vybudovala. Stejně tak jsou i spory o určení vlastnictví přípojek inženýrských sítí, vlastnictví staveb, které jsou vedeny pod povrchem pozemku. Dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k rozsáhlým změnám v oblasti věcí a jejich rozdělení. Je zde nově namísto pojmu nemovitost zaveden pojem nemovitá věc. Velmi důležitou změnou je, že stavby jsou součástí pozemku, ale přitom dle § 509 inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Důležitý je i § 3055 odst. (1): Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. Autorka uvádí obecná specifika při ocenění venkovních úprav a inženýrských staveb ve vybraných případech a při ocenění práva stavby. Součástí práce je i chronologický přehled oceňovacích předpisů.
|
host ::
RSS.