|
|
Židovská identita třetí generace po holokaustu
Putnová, Karolína ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce "Židovská identita třetí generace po holocaustu" se zabývá tématem mladých Židů třetí generace po holocaustu. Tato generace je specifická tím, že svoje židovství musí znovu objevit. Židovství této generaci totiž neměl nikdo předat. Tato práce se zabývá tím, jak se mladí lidé v diasporickém českém prostředí stávají Židy. Na tuto problematiku nahlížím optikou tří dimenzí židovství. A to dimenzí etnickou, tedy založenou na židovském původu a "vyvoleném židovském národu", dále dimenzí náboženskou založené na víře v Boha a dále dimenzí kulturní. Tyto tři dimenze byly převzaty ze soudobé teorie. Výzkum proběhl začátkem roku 2016 a data byla zpracovávána metodou Grounded theory, k vytvoření nové teorie jsem však nemohla aspirovat vzhledem k malému počtu respondentů. Touto metodou jsem si tedy odpověděla na mé výzkumné otázky. V první řadě mě zajímalo, jakým způsobem židovská identita vzniká a to pohledem tří výše zmíněných dimenzí. Zkoumala jsem, jakým způsobem se respondenti k jednotlivým dimenzím odvolávají a jakou roli hrají při tvorbě židovské identity. Odpověď na výzkumné otázky jsem chtěla najít pomocí načrtnutí příběhu "stávání se Židem", který znázorňuji pomocí paradigmatického modelu.
|
|
|
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
|
|
|
Auto - sluha nebo pán?
Barešová, Tereza ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá automobilismem a jeho rozšířením v dnešní společnosti. V první části textu jsou nastíněna teoretická východiska o vlivu a dopadu techniky na člověka, která jsou pak dále pomocí rozhovorů a pozorování aplikována na významný symbol techniky dneška - automobil. Práce vychází z myšlenek Oswalda Spenglera o adaptaci, která dle jeho názoru nutí lidi k přizpůsobování se technice, od které se již není možné odpoutat. Dalším teoretickým východiskem tohoto textu je automatismus podle Arnolda Gehlena, který staví na předpokladu, že lidé vyžadují konzistentní prostředí, ve kterém se určité děje neustále opakují, čímž je navozen řád a stabilita. V rozhovorech a pozorování je následně zkoumáno, zda a jak se tyto koncepty promítají do chování řidičů, kteří využívají auta jako primárního prostředku přepravy. Analýza zjištění ukazuje, že se lidé na podmínky nastolené masovým používáním aut ve většině případů přizpůsobili, čímž se v podstatě stali na automobilech závislými. Původním účelem techniky byla kompenzace tělesných nedostatků člověka, který si právě různými technickými postupy zlepšoval své schopnosti. Tyto výhody, které auto lidem zprostředkovává, jsou v dnešní době kvůli množství aut na silnicích menší než dříve. Lidé se ale průběžně na tyto nové podmínky adaptují a díky procesu...
|
|
|
Ľubochňanci a jejich práce v zahraničí
Huml, Tomáš ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Moje práce je zalo ena na kvalitativní analýze devíti rozhovor s mladými uboch anci a uboch ankami, kte í pracovali anebo pracují za hranicemi Slovenské republiky. Z jejich zku eností se sna ím zjistit, jaké d vody je vedou opustit domov a odejít pracovat do cizí zem . V teoretické ásti obecn ji popisuji pracovní migraci Slovák a charakterizuji vesnici, z ní respondenti pocházejí. V analytické ásti popisuji d vody, pro odcházejí, zam uji se i na to, podle eho si vybírají zem , do nich ode li a na jejich vztah k ubochni. Zajímám se i o jejich zku enosti s prací v zahrani í a na jejich pohled na ostatní, co také ode li za prací za hranice. Na základ výpov dí respondent docházím k záv ru, e d vody odejít z ubochn pracovat do zahrani í je ovlivn n hlavn ekonomickými faktory, nap íklad nedostatkem pracovních p íle itostí na místním trhu práce anebo nedostate ným finan ním ohodnocením za práci. Pouze oni ale nehrají hlavní roli p i jejich rozhodování, zda-li odejdou, proto e do jejich rozhodnutí se promítá i mnoho dal ích d vod , které je p im jí opustit domov a závazky, je v n m zanechali. V echny tyto dal í okolnosti jsem se rovn sna il ve své práci zachytit.
|
|
|
Význam, role a funkce psa ve společnosti a v rodině
Salajková, Valerie ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Märzová, Hana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem člověka a psa. Toto téma jsem zvolila vzhledem k jeho aktuálnosti odrážející se v počtu chovaných psů, jejich oblíbenosti, ale také v řadě dalších fenoménů ve společnosti na psy odkazujících. Konkrétním cílem této práce je hlubší porozumění významům a rolím, které jsou připisovány psům nejen ve společnosti, ale i v rodinách mých respondentů. Vycházím z teorie sociálního konstruktivismu, dle které jsou významy jevů, a tedy i zvířat ve společnosti, utvářeny během sociálních interakcí. Výzkum byl proveden na základě zúčastněného pozorování a narativních rozhovorů provedených s náhodně zvolenými seniory. V teoretických východiscích práce rozvádím vztah lidí a zvířat v různých dobách a společnostech s důrazem na rozdílný přístup k nim ve společnosti dnešní. Důležité je pro mou práci především rozdělení zvířat na divoká, užitková a domácí mazlíčky, z nichž právě psi jsou těmi nejoblíbenějšími. Mezi hlavní zjištění této práce patří významnost, jež je psům respondenty připisována. Psi totiž ve společnosti mohou působit nejen jako zvířata, ale i jako osobnosti. Častým jevem je jejich antropomorfizace - tedy přisuzování lidských vlastností, emocí a myšlení. Antropomorfní psi mohou hrát v rodině mnoho rolí, nejčastěji připisovanou je však role dítěte. S čímž je spojeno...
|
|
|
Význam, role a funkce psa ve společnosti a v rodině
Salajková, Valerie ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Märzová, Hana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem člověka a psa. Toto téma jsem zvolila vzhledem k jeho aktuálnosti odrážející se v počtu chovaných psů, jejich oblíbenosti, ale také v řadě dalších fenoménů ve společnosti na psy odkazujících. Konkrétním cílem této práce je hlubší porozumění významům a rolím, které jsou připisovány psům nejen ve společnosti, ale i v rodinách mých respondentů. Vycházím z teorie sociálního konstruktivismu, dle které jsou významy jevů, a tedy i zvířat ve společnosti, utvářeny během sociálních interakcí. Výzkum byl proveden na základě zúčastněného pozorování a narativních rozhovorů provedených s náhodně zvolenými seniory. V teoretických východiscích práce rozvádím vztah lidí a zvířat v různých dobách a společnostech s důrazem na rozdílný přístup k nim ve společnosti dnešní. Důležité je pro mou práci především rozdělení zvířat na divoká, užitková a domácí mazlíčky, z nichž právě psi jsou těmi nejoblíbenějšími. Mezi hlavní zjištění této práce patří významnost, jež je psům respondenty připisována. Psi totiž ve společnosti mohou působit nejen jako zvířata, ale i jako osobnosti. Častým jevem je jejich antropomorfizace - tedy přisuzování lidských vlastností, emocí a myšlení. Antropomorfní psi mohou hrát v rodině mnoho rolí, nejčastěji připisovanou je však role dítěte. S čímž je spojeno...
|
|
|
Politická kultura v příbězích
Kapal, Tomáš ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Politická kultura v příbězích Anotace (abstrakt) Bakalářská práce "Politická kultura v příbězích" se zaměřuje na jev politické kultury tak, jak ji původně definovali Almond a Verba. Východiskem této práce jsou kvantitativní výzkumy na téma politické kultury provedeny jak Almondem a Verbou, tak navazující výzkumy včetně těch, které probíhaly na území České republiky. K tomuto účelu posloužilo deset hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, kteří vyrůstali během komunistického režimu na území bývalého Československa. Rozhovory byly zaměřeny na vnímání komunistického režimu a roku 1989, transformace a současnosti. Respondenti v nich hodnotí své vnímání politické a společenské situace ve zmíněných obdobích, vyjadřují se ke své politické aktivitě a své životní situaci v průběhu daných období. Práce si klade za cíl na základě těchto dat prozkoumat, jak vyrůstání za komunistického režimu, Sametová revoluce a následná transformace ovlivnily postoje respondentů k současné politické situaci a jaký mají vliv na jejich politickou kulturu. Na základě analýzy vyšlo, že v průběhu trvání komunistického režimu převládaly poddanské postoje politické kultury, krátce po Sametové revoluci u respondentů byly zaznamenány zvýšené participační postoje, které se na základě zklamání z politické situace v období...
|
|
|
Židovská identita třetí generace po holokaustu
Putnová, Karolína ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce "Židovská identita třetí generace po holocaustu" se zabývá tématem mladých Židů třetí generace po holocaustu. Tato generace je specifická tím, že svoje židovství musí znovu objevit. Židovství této generaci totiž neměl nikdo předat. Tato práce se zabývá tím, jak se mladí lidé v diasporickém českém prostředí stávají Židy. Na tuto problematiku nahlížím optikou tří dimenzí židovství. A to dimenzí etnickou, tedy založenou na židovském původu a "vyvoleném židovském národu", dále dimenzí náboženskou založené na víře v Boha a dále dimenzí kulturní. Tyto tři dimenze byly převzaty ze soudobé teorie. Výzkum proběhl začátkem roku 2016 a data byla zpracovávána metodou Grounded theory, k vytvoření nové teorie jsem však nemohla aspirovat vzhledem k malému počtu respondentů. Touto metodou jsem si tedy odpověděla na mé výzkumné otázky. V první řadě mě zajímalo, jakým způsobem židovská identita vzniká a to pohledem tří výše zmíněných dimenzí. Zkoumala jsem, jakým způsobem se respondenti k jednotlivým dimenzím odvolávají a jakou roli hrají při tvorbě židovské identity. Odpověď na výzkumné otázky jsem chtěla najít pomocí načrtnutí příběhu "stávání se Židem", který znázorňuji pomocí paradigmatického modelu.
|
|
|
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
|
|
|
Strategie vyrovnání se s jinakostí
Exnerová, Dominika ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Bakalářské práce se zabývá stereotypním vnímáním národností u členů studentské organizace Charles University International Club, která má za cíl pomáhat přijíždějícím zahraničním studentům v jejich počáteční orientaci v Praze i v poznávání české kultury. Práce vychází z teoretického pozadí národnostních stereotypů, jako je jejich význam pro jedince a společnost nebo vliv setkání s příslušníkem daného národa. Byly provedeny rozhovory se členy studentké organizace a utvořen situační model chápání odlišností na základě paradigmatického modelu Strausse a Corbinové. Dále se autorka inspirovala výzkumem Michèle Lamont a Sady Aksartové na téma překonávání národnostních odlišností ve smíšeném pracovním kolektivu, na což navázala překonáváním národnostních stereotypů prostřednictvím nadnárodních vlastností studentů a chování.
|
host ::
RSS.