Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Konsociační demokracie jako možné řešení politického uspořádání na Kypru
Gillern, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Schlosáriková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možností řešení kyperského politického uspořádání na principech teorie konsociační demokracie jak ji definoval Arend Lijphart. Obě ostrovní komunity se začaly vzájemně odcizovat především po vzniku nezávislého Řecka, který vedl k růstu řeckého nacionalismu na Kypru. Úspěchy Mustafy Kemala v Turecku po první světové válce pak naopak posilovaly národní vědomí turecké komunity. V roce 1960 byl na Kypru nastolen systém splňující veškeré parametry teorie konsociační demokracie, který se ale již během prvních tří let fungování stal zcela nefunkčním a četné krize vyústily téměř v občanskou válku. V práci argumentuji, že to byly nepříznivé podmínky pro konsociační demokracii, jak je definoval sám Arend Lijphart, které pád republiky zapříčinily. Práce také zkoumá, zda tyto nepříznivé faktory přetrvaly dodnes. Na kyperském vývoji od rozpadu republiky v 60. letech po současnost v práci popisuji, jak se tyto faktory vyvíjely. Jak ukázal můj výzkum, ke změně k lepšímu sice došlo, nicméně řada faktorů stále zůstává nepříznivá. Především zde chybí vůle elit po nastolení a udržení konsociačního řešení, což činí možnost stabilního řešení založeného na Lijphartově teorii velmi nepravděpodobnou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.