|
|
Species traits of soil fauna and ecosystem functions during recovery after major disturbances
Salazar Fillippo, Andres Alberto ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Józefowska, Agnieszka (oponent)
Stále více důkazů naznačuje, že interakce mezi nadzemními a podzemními společenstvy jsou nezbytné pro zdravé a fungující ekosystémy. To však odhalilo neúměrnou mezeru ve znalostech o půdních společenstvech, která jsou ve srovnání se svými nadzemními protějšky stále nedostatečně prozkoumána jak na taxonomické, tak na ekologické úrovni. Studium procesů při vzniku společenstev spolu se strukturními silami, které změny ve společenstvech pohánějí, usnadňuje pozorování klíčové dynamiky v ekosystému. Z tohoto důvodu se tři ze čtyř rukopisů zahrnutých do této práce zaměřují na chronosekvence v různých sukcesních stadiích po obnově velkých disturbancí. První chronosekvence se skládala ze čtyř lokalit (10 let, 30 let, 50 let a referenční lokalita >100 let) ve vřesovištích obnovených odstraněním ornice ze severovýchodní Belgie. Zde jsem studoval znaky společenstev pancířníků (Oribatida), které odhalily různé ekomorfologické skupiny měnící se s časem během sukcese, a také jsem kvantitativně hodnotil podíl foresie prostřednictvím hlodavců na šíření pancířníků mezi obnovenými lokalitami. Ve druhé chronosekvenci na výsypce v těžební oblasti Sokolov (Česká republika) s lokalitami o stáří v rozmezí od 1 do 41 let jsem identifikoval explicitní vztahy mezi specifickými znaky pancířníků a parametry prostředí, což dále...
|
|
|
Závěrečná zpráva 2023 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie a biogeochemie BC AV ČR, v. v. i.
Frouz, Jan ; Lišková, K. ; Bartuška, Martin ; Badraghi, A. ; Mudrák, O. ; Kučera, J. ; Montagnani, L. ; Bednářová, E. ; Šimáňová, D. ; Reinshmidová, E.
Zpráva přináší souhrn výsledků výzkumu obnovy půd a ekosystémů na území postiženém těžbou nerostů na Sokolovsku na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie a biogeochemie BC AV ČR za rok 2023.
|
|
|
Eroze na rekultivovaných a nerekultivovaných výsypkách
Lišková, Kristýna ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Eroze je významným procesem, který může při nadměrném výskytu způsobovat degradaci půdy, zároveň se jedná o významný přírodní proces, který ovlivňuje geomorfologii terénu, tvorbu půd a mnoho dalších procesů a půdních vlastností. Tato práce se zabývá procesem eroze a jeho působením na plochách postižených povrchovou těžbou a různými rekultivačními postupy. Byl studován vliv rekultivace na erozi a možnosti erozního působení na podmínky na plochách s různým způsobem rekultivace. Experimentální část byla prováděna na experimentálním povodí FALCON na jedné ze sokolovských výsypek, kde byly vytvořeny plochy reprezentující rekultivovanou (urovnaná plocha) a nerekultivovanou (zvlněná plocha) plochu. Pomocí erozních tyčí a sběru sedimentu byl sledován vliv zvoleného typu obnovy na erozi půdy. Dále byl sledován vliv eroze a deposice na některé vlastnosti půdy (objemová hmotnost, míra infiltrace, obsah fosforu, zrnitostní složení, pH, konduktivita) v závislosti na typu rekultivace. Výsledky ukazují, že pokles povrchu v důsledku eroze je větší na nerekultivované ploše. To ovšem nekoresponduje s odnosem sedimentu měřeného sběrem sedimentu z kanálků, zde nebyl zjištěn signifikantní vliv. Z rekultivované i nerekultivované plochy bylo odneseno přibližně stejné množství materiálu. To naznačuje, že většina...
|
|
|
Porovnání různých způsobů frakcionace půdní organické hmoty
Fryčová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Porovnání dvou různých způsobu frakcionace půdní organické hmoty Půdní organická hmota (SOM) zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a zároveň hraje zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku. S cílem popsat dynamiku SOM byla navrhnuta celá řada matematických modelů, které rozdělují SOM do několika teoretických poolů s obdobnou stabilitou. Dosud nebyl vyvinut experimentální postup, kterým by bylo možné pooly měřit přímo, ačkoliv za tímto účelem byla vypracována celá řada frakcionačních postupů, které se snaží izolované frakce s pooly ztotožnit. V rámci tohoto experimentu byly na sadě dvaceti sedmi laboratorně připravených vzorků provedeny dva frakcionační postupy: podle Sixe a Zimmermanna, a poté byly vzájemně porovnány jejich výsledky. Dále byl porovnáván vztah mezi respirací a množstvím uhlíku v jednotlivých poolech stanovených jednotlivými frakcionačními metodami. Nejvýraznější odlišnosti byly přitom shledány v poolech aktivních, kde při Sixově frakcionaci bylo zjištěno až dvakrát více uhlíku než u Zimmermanna. Nakonec bylo porovnáváno, jak zobrazují jednotlivé frakcionační metody vliv různých parametrů prostředí, simulovaných různým způsobem přípravy vzorku. Sledován byl vliv minerálního složení, typu opadu a způsob jeho aplikace. Podle výsledků Zimmermannovy...
|
|
|
Vliv vlastností vegetace na dekompozici organické hmoty v půdě
Čápová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Dekompozice je důležitým činitelem v koloběhu uhlíku (C), přičemž je tento proces značně vněn dostupností dusík Nicméně všechny faktory, které do dekompozice vstupují a ovlivňují ji nejsou patřičně prozkoumány, což také naznačují časté protichůdné výsledky řady publikací. Větší pochopení těchto vztahů nám zároveň pomohou k většímu pochopení sekvestrace uhlíku. A díky tomuto se můžeme lépe vyrovnávat globální bilanci uhlíku a tím snížit negativní dopady klimatické změny. Víme, že dekompozice se značně liší v jednotlivých stádiích Důležitou roli hraje vstupní materiál ejména to, kolik obsahuje uhlíku a dusíku (poměr C ž naznač rozkládat. Zároveň také, mimo jiné uhlíku (C) a dusíku ůzných interakcí na abiotické, či biotické faktory je daleko více Nicméně stálý růst oxidu uhličitého a dusíku v prostředí a jejich vliv na rozkládaný materiál hraje čím dál tím důležitou roli, a proto je potřeba věnovat mu značnou pozornost této studii jsem zkoumala jednotlivé reakce všech fází dekompozice na přídavky glukó a dusičnanu amonného (N). Zároveň jsem zkoumala, jakou roli v rozkladu hraje poměr CN a stabilita uhlíku v jednotlivých substrátech. Výsledky mé práce ukázaly, ž organický materiál různého původu představuje organickou různém stupni dekompo rozdílnými způsoby. Bez přídavku respiroval nejvíce opad, poté...
|
|
|
Properties of overburden material after coal mining and its relation to mine spoil reclamation.
Matej, Dávid ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Extrakcia nerastných surovín, medzi ktoré patrí uhlie, je dôležité pre fungovanie priemyselnej spoločnosti, zároveň ale prináša radu negatívnych environmentálnych dopadov. Odpadný materiál generovaný ťažbou zhromažďovaný na výsypkách predstavuje enormný risk na okolité ekosystémy a zasahuje do všetkých zložiek životného prostredia. Cieľom mojej práce je bližší popis problematiky týkajúcej sa diverzity vlastností výsypkových substrátov a z nich vyplývajúcich dôsledkov. Charakter výsypkových pod sa značne líši od tých bežných. Každá zo širokej škály vlastností výsypiek so sebou prináša určité úskalie, ktoré sú problematické v rámci obnovy ekosystému do prirodzeného stavu. Kľúčové slova: povrchová ťažba uhlia, vplyvy výsypiek, poškodzovanie ekosystémov
|
|
|
Toxicita výsypkových materiálů a faktory, které ji ovlivňují
Haurová, Jaroslava ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
V bakalářské práci je obsažen přehled a souhrn o vzniku možných příčin fytotoxicity na výsypkách po těžbě nerostných surovin, zmiňuje dopad na rostlinnou biotu, dopad na okolní ekosystémy a zkoumá možnosti jejich omezení nebo zmírnění účinků. Hlavním příčinou fytotoxicity je nízké pH, které vzniká přirozeným zvětráváním původních materiálů a má za následek většinu pochodů a kontaminací půdy. Možnost, jakým způsobem lze zmírnit fytotoxicitu na výsypkách, je zvolení vhodné rekultivace.
|
|
|
Změny společenstev hlístic během primární a sekundární sukcese
Benetková, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hendrychová, Markéta (oponent) ; Renčo, Marek (oponent)
Ztráta biodiverzity je jednou z největších hrozeb naší éry. Habitaty se všemi unikátními druhy na nimi navázanými mizí kvůli změnám v krajině a jiným lidským aktivitám, jmenovitě získávání zdrojů. Povrchová těžba a intenzivní zemědělství jsou příklady lidských aktivit, které výrazně ničí půdu a diverzitu půdní fauny. Obnova ekosystémů je tedy cestou jak snížit tyto ztráty a zachovat nebo dokonce navrátit unikátní habitaty. Navzdory tomu, že většina rekultivačních projektů se zaměřuje na rostliny, v poslední době se mezi vědci zvyšuje i zájem o obnovu půdních společenstev. Hlístice slouží jako velmi užitečný nástroj pro hodnocení kvality půdní potravní sítě. Jejich vlastnosti jako jsou různá velikost těla nebo různé potravní preference je předurčují k tomu, aby obsadily téměř každou ekologickou niku v rámci skupiny půdní fauny. To vše dohromady se skutečností, že jsou mezi prvními, kdo kolonizuje nová prostředí, nám dovoluje zaznamenat změny v půdní potravní síti během primární a sekundární sukcese. Obnova půdy a půdních procesů reprezentuje vážnou výzvu v mnoha rekultivačních projektech. Mnoho rekultivačních praktik již bylo použito pro urychlení půdního vývoje a přidružených interakcí s rostlinami a vývojem ekosystému. Často se k tomu používá přídavek půdy, opadu, sena či podobného materiálu. Tyto...
|
|
|
Ecology of bryophytes in post mining sites
Fatková, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Krajinu po těžbě uhlí lze charakterizovat jako pestrou mozaiku různě starých výsypek s různými substráty. Významnou problematiku představuje vývoj vegetace na toxických výsypkách s terciérními substráty, které mají obvykle nízké pH a vysoký obsah těžkých kovů. V takovýchto podmínkách přežívají mechorosty. V rámci této diplomové práce byl analyzován výskyt mechorostů na různě starých toxických i netoxických sukcesních a rekultivovaných výsypkách. Byly sledovány půdní parametry jako pH, konduktivita, obsah těžkých kovů, obsah organické hmoty a procentuální obsah uhlíku a dusíku. Dále byli zaznamenávány další charakteristiky prostředí jako je pokryvnost jednotlivých vegetačních pater. Byl testován význam jednotlivých environmentálních faktorů pro vývoj společenstva mechorostů na výsypkách. Celkově bylo zjištěno 37 druhů mechorostů. Nejvyšší diverzita byla zaznamenána na starých netoxických výsypkách. Nejméně druhů pak bylo zjištěno na mladých rekultivovaných výsypkách, která je spojena s nejvyšší pokryvností mechorostů. Toxické výsypky vykazovaly menší diverzitu mechorostů. V ranných stádiích sukcese dominovaly krátkodobě žijící druhy a malé funkční skupiny mechorostů. Sukcesní změny vyvolaly změnu ve společenstvu mechorostů ve prospěch druhů s delším životním rozpětím a dále plstnaté životní formy a...
|
|
|
Závěrečná zpráva 2022 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR
Frouz, Jan ; Badraghi, A. ; Král, K. ; Reitschmiedová, E. ; Šálek, V. ; Kotápišová, Marta ; Novotná, B. ; Šimáňová, D. ; Kučera, J. ; Bednářová, E. ; Hublová, L. ; Irsah, S. ; Lačná, K. ; Kaneda, S. ; Zedníková, Petra
Zpráva přináší souhrn výsledků výzkumu obnovy půd a ekosystémů na území postiženém těžbou nerostů na Sokolovsku na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR za rok 2022.
|
host ::
RSS.