|
|
Sémiotika komiksu. Komunikační strategie textovo-obrazového média
Arndt, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Bílek, Petr (oponent)
Sémiotika komiksu. Komunikační strategie textovo-obrazového média Abstrakt: Předložená disertační práce se soustředí na způsoby, jakými komiks předává sdělení a jaké nástroje v komunikační situaci využívá. Hypotéza práce spočívá v předpokladu, že komiks v procesu komunikace pracuje se specifickými a zároveň intermediálně sdílenými prostředky. Tyto postupy jsou nahlíženy z hlediska filozofického i empirického (umělecko-vědního). V návaznosti na analýzu způsobu nakládání s určitými typy znaků v rámci obrazovo-textových uměleckých děl bude představen a popsán pojem kompon neboli komponované umístění figury. Tomuto termínu je v práci věnována podstatná část a v širším ohledu také představuje doklad onoho paradoxního specifického a sdíleného stylu komunikace audiovizuálních médií. Pozornost bude dále věnována popisu komiksového kódu a principům, které se v různé míře podílejí na konstituci komiksových děl, jejich podobě a povaze vyprávění. Teoretický základ představují práce Rolanda Barthesa, Umberta Eca, Jurije Lotmana, W. J. T. Mitchella či Hilary Chute. Klíčová slova: komiks, kód, obraztext, kompon, Jurij Lotman, komunikace
|
|
| |
|
|
Autorství a fotografie v prostředí webu 2.0: dílo v rukou produživatelů
Novák, Vojtěch ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Slušná, Zuzana (oponent)
AUTORSTVÍ A FOTOGRAFIE V PROSTŘEDÍ WEBU 2.0: DÍLO V RUKOU PRODUŽIVATELŮ Autor: Mgr. Vojtěch Novák Tato disertační práce se zabývá problematikou autorství a fotografie v prostředí webu 2.0. Metodologicky přistupuje k dané problematice prostřednictvím epistemologie nových médií. Vysvětluje, proč v prostředí webu 2.0 dochází k posunu od Barthesova poststrukturalistického diváka k Brunsovu produživateli, a proč je v kontextu soudobé informační společnosti v prostředí sítě suverénní autor nenávratně překonán. V souvislosti s foucaultovskou terminologií prezentuje dispozitiv webu 2.0 jakožto změnu sociální praxe, a také upozorňuje na nutný odklon od technooptimismu. Následně zkoumá problematiku autorství a fotografie z hlediska autorského práva a předkládá koncept kvazidíla, který vysvětluje pomocí několika případových studií. V závěrečné části sumarizuje předložené poznatky a prezentuje možná východiska pro další výzkum.
|
|
|
Nošení ozdoby jako performativní akt
Stündlová, Barbora ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Pojem nebo fenomén performativity se v různých podobách nebo termínech vyskytuje v mnoha studiích humanitních věd, především v druhé polovině 20. století. Zasahuje do lingvistiky, filosofie myšlení, naratologie, genderových a kulturních studií a dokonce i do epistemologie a etiky. Nejprve se pojem performativity objevil ve filosofii a lingvistice spolu s teorií řečových aktů J. L. Austina, který rozlišil konstativní akty a akty performativní. První typ popisuje situaci, druhý svým pronesením situaci vytváří. J. Derrida pak upozorňoval, že realizace řečových aktů a komunikace nejsou vůbec samozřejmé a že závisí na performování, které udržuje jejich status a identitu. J. Derrida dále ukazuje, že se performativita neprojevuje pouze na literárním poli; říká například, že performativní je i zákon, v tom smyslu, že nastoluje sám sebe řečovým aktem. M. Foucault se zase zabýval rolí performativity v rámci sociálně uspořádané tělesnosti a subjektivity. Performativita jazyka a diskurzu je zásadní i v práci J. Butlerové, která mimo další navazuje na M. Foucaulta nebo J. Derridu a popisuje mechanismy ustavování genderové subjektivity a tělesnosti. Dokládá, že tělo vzniká současně skrze jazykové pojmenování, které rozvrhuje. Butlerová tedy popisuje proces rodové diferenciace jako něco s povahou performativních...
|
|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
|
|
|
Système de la Mode R. Bartha: Problém aplikovatelnosti a kritika modelu
Lorencová, Petra ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
V diplomové práci se pokusíme objasnit hlavní koncepty sémiologické metody R. Bartha představené v jeho díle Système de la Mode. Důležité body autorovy teorie podrobíme kritice autorů, jako jsou J. Culler, T. Todorov či D. N. Rodowick. Hlavním cílem Barthova textu bylo vytvořit přesnou a spolehlivou metodu zkoumání ženského oblečení představeného v módních magazínech. Jedná se tedy o strukturální analýzu psaného oděvu. Autor se domnívá, že prvky oděvu popsaného v módních časopisech společně utváří systém signifikace. Barthes se v díle pokouší tento systém signifikace zmapovat a vytvořit klasifikaci psaného oděvu za pomoci postupů lingvistiky. Po představení a zhodnocení připomínek ze strany výše jmenovaných Barthových kritiků se pokusíme autorovy myšlenky aplikovat na vybrané ukázky ze současných módních magazínů. Tyto příklady nám mají posloužit k lepšímu pochopení Barthovy teorie a mají také upozornit na úskalí aplikace tohoto přístupu na časopisy ve věku nových médií.
|
|
|
Pohyb a multiplicita. Ontologický rozměr malby v dílech Gilla Deleuze
Sluková, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce se zabývám ověřením tvrzení, že pohyb a multiplicita se v Deleuzově interpretaci práce Francise Bacona stávají novými ontologickými rysy malby, zároveň však Deleuzovo kritické gesto čtení Baconových myšlenek i dalších textů tematizuje vztah reprezentace a interpretace ve smyslu využitelnosti Deleuzových myšlenkových konceptů pro filosofickou reflexi teorie malby. Hlavními cíly této práce jsou tak uchopení rhizomatického myšlení v rámci percepce uměleckého díla malby a vyzdvižení problematického vztahu reprezentace a interpretace v dílech Gilla Deleuze. Na příkladu komparace dvou konkrétních textů pak bude ukázáno, že Deleuzova snaha dostat se skrze koncepci rhizomu za hranice reprezentace je nemožná, jestliže zůstává pouze v rovině imanence. Na pozadí konkrétních příkladů tak bude vyvstávat mnohem fundamentálnější problematika vztahu roviny imanence a roviny konzistence.
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
Vidění a moc. Porovnání konceptů Guye Deborda a Michela Foucaulta
Bučilová, Pavla ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat podobnosti a rozdíly v přístupech Guye Deborda a Michela Foucaulta ke vztahu vidění a moci. Jejím záměrem je ukázat projevy tohoto propojení, a zdali je možné, aby se společnost z této moci vymanila či ji jakkoliv odporovala. Práce metodologicky vychází z rozlišení politických a filozofických východisek obou autorů: zatímco podle Deborda se dá vymanit z moci spektáklu pomocí nekapitalistického třídního uspořádání společnosti, Foucault vidí mocenské vztahy jako soubor určitých praktik, které prostupují celou společností, každým jedním z nás, a kterými jsme utvářeni stejně, jako my utváříme je. Proto je pro něj nemožné, abychom překonali či ze společnosti naprosto vyloučili propojení moci a vidění. Na základě tohoto rozlišení se diplomová práce pokusí ověřit předpoklad, že Debordova inspirace marxismem mu neumožňuje reflektovat vztah vidění a moci v celé jeho šíři v kontextu nekapitalistických zřízení a že na rozdíl od Foucaultova konceptu dohledu je Debordova teorie spektáklu utopická.
|
host ::
RSS.