|
|
Vyjednávání identity: Druhá generace litevských imigrantů ve Velké Británii
Dacys, Lucie ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vyjednáváním identity u druhé generace litevských imigrantů ve Velké Británii a klade si za cíl zjistit, jak děti migrantů reflektují život mezi dvěma světy a kulturami - zda se ztotožňují spíše s kulturou a stylem života cílové země, udržují kvůli členům rodiny identitu litevskou, anebo u nich dochází k vytvoření tzv. třetí kultury. První část práce slouží jako teoretický rámec a zaměřuje se na několik stěžejních témat - představena je teorie migrace, ve které je kladen důraz na historii a současnost emigrace litevské a také na teorii migrace transnacionální, dále je diskutován koncept identity, který je nahlížen z více perspektiv - představeny jsou identity národní, transnacionální, sociální či etnické a v neposlední řadě také teorie dětí třetí kultury a jejich identity. Rozebírán je zde také proces socializace a jeho specifika. Analytická část je pak případovou studií členů druhé generace litevských migrantů ve Velké Británii a představuje rozbor vnímání jejich vlastní identity. KLÍČOVÁ SLOVA Migrace, identita, sebepojetí, socializace, Litva, Velká Británie
|
|
|
Obrazy holokaustu v současné literatuře pro děti
Kupcová, Markéta ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obrazem holokaustu v současné české literatuře pro děti coby souborem reprezentací české paměti holokaustu uzpůsobených specificky dětskému publiku. V první kapitole práce představuje svá metodologická východiska z oblasti paměťových studií a literární vědy. Zejména se jedná o koncept vůle k paměti Gila Eyala, jejíž čtyři rozměry - příkaz pamatovat si, mnemonická substance, mnemonická operace a funkce paměti - inspirovaly zaměření následujících čtyř kapitol. Druhá kapitola na základě rozhovorů a autorských webů představuje osobnosti, cíle a motivace těch, kteří realizují příkaz pamatovat si. Kromě autorů*ek jednotlivých děl sleduje rovněž práci příslušných ilustrátorů*ek. Zároveň identifikuje dva mechanismy, jež ovlivňují šíři recepce vzniklých reprezentací holokaustu Třetí kapitola přibližuje v návaznosti na Eyalův koncept tu obsahovou stránku děl s tematikou holokaustu pro děti, která se týká předmětné reality - historických osobnostní a událostí. Kromě toho identifikuje v korpusu děl některé ustálené motivy a témata. Čtvrtá kapitola zkoumá způsoby nakládání s prvně vybranými obsahy s ohledem na přítomnost faktoru implicitního dětského čtenáře*ky. Pozornost se upírá ke čtyřem různým prostředkům zpřístupnění látky dětskému publiku - médiu, autorově*čině práci s prameny a...
|
|
|
(Ne)Zájem studentů pražských středních škol o politické dění v ČR.
Libová, Gabriela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký postoj mají studenti středních škol v Praze k politickému dění v České republice. V teoretické části jsem se mj. zaměřila na dotazníková šetření zpracovaná organizací Jeden svět na školách, dále na vykreslený obraz mladé generace v médiích a nastínila jsem několik možností, jak by se ve výuce dala zatraktivnit výuka politologie, a tím pádem lépe motivovat studenty k většímu zájmu o dané téma. V praktické části jsem využila metodu dotazníku a získaná data jsem porovnala se svými hypotézami. Dalšími použitými metodami byl rozbor, analýza a komparace zdrojů a získaných dat.
|
|
|
Památky nás učí. Zámek Valtice a jeho využití ve výuce dějepisu
Formáčková, Anna ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jednou konkrétní památkou a jejím využitím ve výuce dějepisu. V teoretické části se autorka věnuje úloze památek ve vzdělávání, způsobům, jakým památky vystavují, a také obsahu, který je vystavován. Praktická část se zaměřuje na výukový projekt, jenž bude realizován na zámku Valtice. Hlavním cílem práce je rozvoj konceptů historické gramotnosti u dané skupiny studentů.
|
|
|
Didaktické zpracování problémů současné demokracie pro výuku základů společenských věd
Záleský, František ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problémům současné demokracie a jejich didaktickému zpracování pro výuku předmětu základy společenských věd na gymnáziích. Nejprve je rozebráno téma demokracie z několika různých úhlů pohledu a ty jsou vzájemně porovnávány, přičemž je částečně vycházeno i z učebnic, vzhledem k didaktickému zacílení práce. Následně je velký prostor věnován čtyřem vybraným problémům současné demokracie a několika různým pohledům na ně, přičemž vybranými problémy jsou nerovnosti, vzdělávání, populismus a epistemické znetvoření. Následuje analýza uchopení tématu v rámcových vzdělávacích programech pro gymnázia a na ni poté navazuje analýza zpracování tématu ve vybraných školních vzdělávacích programech čtyřech gymnázií, které jsou poté také z tohoto hlediska porovnány. V další podkapitole je rozebíráno, v jaké míře dostávají problémy současné demokracie prostor v učebnicích základů společenských věd pro střední školy a učebnice jsou mezi sebou porovnány. Bylo zjištěno, že v rámcových i školních vzdělávacích programech chybí kritický přístup, pojmenování problémů a jejich vtažení k současnosti. Druhá část práce obsahuje popsané návrhy čtyř vyučovacích hodin, které jsou zacíleny na zmíněné čtyři vybrané problémy a měly by částečně nahrazovat vzdělávací obsahy, které byly vyhodnoceny jako...
|
|
|
Reflexe spoluviny na holocaustu ve veřejném mediálním prostoru na příkladu Lidické kauzy a polského zákona o holocaustu
Ryšánková, Marína ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
(česky) Předmětem této diplomové práce je hledání odpovědí na otázku, v jakých souvislostech se o holocaustu píše a jak se toto téma odráží ve veřejném mediálním prostoru. Konkrétně se tato práce zaměřuje na reflexi české a polské spoluviny na zločinech holocaustu, na to, jak je toto téma celospolečensky vnímáno, jak o něm píší média a jak se o něm vyjadřují politici, historici. Toto téma je prozkoumáno na příkladu jedné české a jedné polské kauzy. V roce 2018 Polská vláda vydala zákon, který měl definitivně vyřešit problém s pojmenováním koncentračních táborů, které nacisté zřídili na území tehdejšího okupovaného Polska, zároveň měl zákon dávat na vědomí, že se Poláci žádným způsobem nepodíleli na holocaustu. Zákon vyvolal kritiku v celosvětovém měřítku. V roce 2019 vypukla Lidická kauza: historik Vojtěch Kyncl zveřejnil informaci, že jedna z lidických žen udala krátce před vypálením obce svou židovskou podnájemnici. Česká televize o tomto případu natočila reportáž, což vyvolalo velkou kontroverzi a diskuzi v médiích a veřejném prostoru obecně. Práce srovnává reakce na obě kauzy.
|
|
|
Školství na Kolínsku v době normalizace
Procházka, Jakub ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
česky Diplomová práce si bude dávat za cíl zanalyzovat proměnu poměrů na kolínských základních školách v období normalizace. Výzkum se bude soustředit především na dějiny každodennosti na několika školách a běžné problémy, se kterými se tehdejší pedagogické prostředí muselo vypořádat. Pro dovršení cíle využívá škálu historiografických, heuristických a metodologických postupů. Menší úlohu bude přikládat metodám orálních dějin jako jsou interview či dotazník. Bude si vědoma komplikací vyplývajících ze selektivnosti odpovědí respondentů. Za tímto účelem bude tedy pro interpretaci čerpat poznatky z prací odborníků na orální dějiny Pavla Mückeho a Miroslava Vaňka. Mezi další prameny budou patřit školní kroniky, spisy Rady ONV Kolín či články z regionálního novinového tisku. Práce bude na konci v přílohách předkládat výpovědi jednotlivých pamětníků, kterým však pro ochranu jejich soukromí přiřadí anonymní jména.
|
|
|
Film jako médium kulturní paměti: sonda do filmů Toman (2018) a Herec (2020)
Hakl, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vliv vybraných českých historických filmů, Toman a Herec, na konstruování historického vědomí ve veřejnosti. Činí tak primárně pomocí analýzy diváckých reakcí z internetového portálu ČSFD a zároveň tyto reakce komparuje se záměry tvůrců. Sleduje také základní propagační materiály těchto filmových projektů, stejně jako doprovodné příspěvky, které mají zvýšit zájem veřejnosti o dané filmové produkce. Cílem práce je poukázat na značný podíl, který má film, při vytváření sdílených představ a o historii a formování kulturní paměti, kterou veřejnost sdílí. Klíčová slova kulturní paměť, public history, paměťová studia, historický film
|
|
|
Živost svatováclavského mýtu: od 90. let 20. století do současnosti
Nelibová, Johana ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je zachytit pohled na osobu sv. Václava v kontextu 90. let 20. století a prvních dvou desetiletí nového tisíciletí. Řešitelka se zaměří na státnost, kterou sv. Václav, jako symbol českého státu, reprezentuje, a odpoví na otázky, jak stát zachází s osobou světce ve veřejném prostoru a kým je podle oficiálního státního narativu sv. Václav pro současnou společnost? Řešitelka nahlédne na sv. Václava ve třech rovinách, které se státním vlivem úzce souvisí, a které mají velký význam pro udržování živosti svatováclavského mýtu a reprezentují oficiální státem uznávaný narativ. První rovinou je pohled na institucionalizaci sv. Václava, tedy jeho způsob tematizace ve výročích, ve výstavách či v samotné státní reprezentaci. Druhou rovinou je popularizace svatováclavské tematiky skrze produkci veřejnoprávních médií České televize a Českého rozhlasu, kteréžto byly zřízeny podle zákona, a jejich úkolem je rozvíjet kulturní identitu obyvatel České republiky a šířit demokratické hodnoty deklarované státem. Třetí rovinou je pak prezentace sv. Václava ve školním vzdělávání. Řešitelka svou prací prozkoumá, do jaké míry je osoba sv. Václava ve společnosti živá a jakým způsobem skrze ni nahlížíme na období raného středověku.
|
|
|
Prezentismus - výzva školního dějepisu
Šormová, Julie ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
(česky): Diplomová práce se věnuje problematice prezentismu, který je aktuálním tématem odborných debat na mnoha úrovních. V první části práce autorka představuje komplexitu diskuze a vymezuje definice. Na téma pohlíží z didaktické perspektivy a zkoumá jej na úrovni praktických projevů v historickém myšlení. Výzkum je postaven na studiu žákovských prací a zkoumání projevů prezentismu skrz nová média, konkrétně seriály. Autorka si klade otázku, jestli (a jak) se prezentismus projevuje v seriálech a jestli (a jak) se projevuje na úrovni historické gramotnosti žáků. Dále se práce věnuje problematice propojení obou rovin projevů prezentismu, a to, zda lze identifikovat vliv seriálů na historické myšlení žáků. Metodologicky se práce inspiruje současnou didaktickou teorií, zejména koncepty historického myšlení a zohledňuje též historiografické práce, které se zabývají problematikou vnímání času. Jádro práce představuje druhá a třetí kapitola, ve kterých autorka analyzuje projevy prezentismu. Druhá kapitola se věnuje problematice prezentismu v nových médiích, konkrétně v seriálech. Pro analýzu jsou zvoleny dva seriály, Bridgerton (Netflix) a Rod draka (HBO). Autorka ukazuje, jakým způsobem se seriály stávají aktéry přenosu konkrétních způsobů historického myšlení a dává prezentismus do kontextu s...
|
host ::
RSS.