Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 53 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam hospodářsko-politické spolupráce frankistického Španělska s nacistickým Německem pro španělskou ekonomiku během druhé světové války
Jiroušková, Kristýna ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Obsahem této práce je analýza hospodářsko-politické spolupráce frankistického Španělska s nacistickým Německem během druhé světové války v komparaci s obdobím španělské občanské války. Teoretická část se zaměřuje na popis španělského autoritativního režimu a na socioekonomické příčiny a důsledky občanské války. Praktická část popisuje vzájemnou spolupráci zejména zahraniční obchod během obou období a následně je mezi sebou komparuje. Cílem práce je potvrzení hypotézy, že během druhé světové války se změnila struktura i objem zahraničního obchodu v porovnání s obdobím občanské války. Dále pak zodpovědět otázku jaký význam měla pro Španělsko spolupráce s Německem bezprostředně po ukončení druhé světové války. Z komparace obou období vyplývá značná změna struktury i objemu zahraničního obchodu mezi Španělskem a Německem. Odpověď na otázku významu spolupráce pro Španělsko bezprostředně po válce vychází z poválečného dění v Evropě. Zejména z faktu, že Španělsko bylo vyloučeno z Marshallova plánu a procházelo hlubokou ekonomickou krizí. Přínosem této práce je zpracování tématu, které není českými historiky ani ekonomy detailně rozpracováno. Téma by však mělo být předmětem dalšího hlubšího zkoumání i na základě jiných než doposud zpracovaných ukazatelů.
Bytová péče v meziválečném Československu
Hladík, Jan ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Práce se zabývá důkladným zmapováním vývoje instrumentaria bytové politiky meziválečného Československa v čase s ohledem na potřeby tehdejšího obyvatelstva. Před samotnou analýzou tématu, práce nabízí charakteristiku bytové politiky a trhu s bydlením. V rámci odborné diskuse o dopadech konkrétních nástrojů bytové politiky na trh s bydlením i celou ekonomiku jsou formulovány závěry o tom, jak by měla vypadat úspěšná bytová politika. Přestože je práce zaměřena na meziválečné Československo, pro správné pochopení fungování mechanismů československé bytové politiky, je zde zahrnutý i krátký přehled bytové politiky uplatňované v Rakousku-Uhersku. Na tomto základu je pak chronologicky analyzován legislativní rámec a dopady jednotlivých nástrojů bytové politiky v Československu. Dochází zde ke zjištění, že československá bytová politika měla jasnou koncepci, byla relativně předvídatelná a výrazně se v průběhu času zlepšilo poskytování služeb potřebným v rámci této politiky. V pozdějších letech se také dokázala lépe přizpůsobit vzniklým situacím v ekonomice. Závěry práce jsou podpořeny především studiem dobových pramenů, jež mají povahu odborných monografií či studií a zejména periodicky vydávaných statistických výkazů.
Ekonomicko-sociální důsledky odsunu německého obyvatelstva na oblast jižních Čech v letech 1945-1955
Jiřík, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Odsun německých obyvatel je historicky největším transferem, který se udál na území České republiky. Tato bakalářská práce zkoumá ekonomické a sociální důsledky transferu v letech 1945 - 1955, se zaměřením na jižní Čechy. Hlavním cílem práce je konkretizovat a zhodnotit sociální a ekonomické důsledky. V teoretické části je popsán vývoj česko-německého soužití od období první republiky, včetně schválení, průběhu a vyčíslení odsunu, který jej zakončil. Analytická část hodnotí sociální dopady na příkladu osídlování vybraných obcí, ekonomické na případové studii vybraných podniků, se zaměřením na stav zaměstnanců. Stanovenený osídlovací cíl byl v období 1945-1955 splněn pouze u okresních měst a obce Větřní, v měnších obcích v pohraničí nikoliv. U zkoumaných podniků se odsuny projevily snížením počtu zaměstnanců, avšak důsledky měly jiné vyústění, vzhledem k rozdílnému řešení situace.
Ekonomicko-sociální důsledky hyperinflace v roce 1923 na hospodářství výmarské republiky
Labuda, Filip ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám ekonomicko-sociálními dopady hyperinflace v roce 1923 na hospodářství Výmarské republiky. V prvních kapitolách se věnuji analýze dlouhodobých a krátkodobých příčin, které vedly k hyperinflaci. Zabývám se zde německou ekonomickou teorií, způsobem financování války v Německu a následně otázku reparací a krize v Porúří. V dalších kapitolách se již věnuji samotnému průběhu hyperinflace a jejím ekonomickým, sociálním a také politickým dopadům. Mým cílem je potvrzení základní hypotézy, ve které tvrdím, že hyperinflace negativním způsobem ovlivnila ekonomickou a sociální situaci uvnitř Výmarské republiky. Přínosem práce je poskytnutí pohledu na dopady hyperinflace na společnost v Německu v roce 1923.
Vývoj cestovního ruchu v Československu v letech 1965 – 1975
Kuželka, Kryštof ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem především zahraničního cestovního ruchu v Československu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století. Zkoumané období je zajímavé, především kvůli politickým a sociálním změnám, které v těchto letech proběhly. První kapitola práce se právě věnuje deskripci uvolňování nastavených režijních pravidel a následnému zásahu, který vedl k nastolení nového období tzv. normalizace. V další kapitole popisuji vývoj aktivního a pasivního cestovního ruchu v historii Československa počínaje koncem první světové války. V následující kapitole se věnuji analýze potřebných náležitostí pro možnost vycestování do zahraničí. V předposlední kapitole provádím komparaci statistických údajů v oblasti aktivního a pasivního cestovního ruchu a následné vyhodnocuji závěry, ke kterým jsem dospěl. Nakonec se zaměřuji na organizaci turismu v Československu a analyzuji zapojení tehdejší největší československé cestovní kanceláře Čedoku.
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
Komparace vybraných dopadů programů New Frontier a Great Society v 60. letech 20. století
Kojan, Christian ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá programy New Frontier a Great Society a jejich dopady na sociální politiku Spojených států amerických v 60. letech. Cílem práce je komparovat dopady obou programů na vybrané ukazatele životní úrovně obyvatel s primárním zaměřením na míru chudoby. Práce představuje jednotlivá legislativní opatření obou programů zaměřená na boj s chudobou a následně analyzuje jejich dopady na životní úroveň obyvatelstva. Hypotéza, že program Great Society byl při redukci míry chudoby úspěšnější než program New Frontier, nebyla prokázána kvůli silnému vlivu vysokého hospodářského růstu v 60. letech. Práce naznačuje, že největším úspěchem obou programů byl pozitivní dopad opatření Great Society v oblasti vzdělávání.
New Labour u moci. Analýza prvního volebního období Tony Blaira v letech 1997-2001
Belza, Marek ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce je analýzou prvního volebního období Tonyho Blaira. Přináší zhodnocení vlády nově proměněné Labour Party. Nejprve je představen ekonomicko politický vývoj Velké Británie po monetárním zvratu v roce 1979 až do roku 1997 a vznik New Labour. Práce komparuje volební manifesty labouristů a konzervativců pro všeobecné volby z roku 1997. Následně jsou analyzovány nejvýznamnější kroky vlády Tonyho Blaira v letech 1997 až 2001. Rozebrány a zhodnoceny jsou aktivity vlády v oblasti školství, monetární a fiskální politiky či politiky zaměstnanosti. Opomenuty nejsou ani důležité reformy Národní zdravotní služby (NHS), přístup Blairovy vlády ke kriminalitě, evropské integraci, národní otázce nebo Severnímu Irsku. V závěru práce je komparace vybraných makroekonomických ukazatelů Spojeného království, Německa a Francie v daném období.
Analýza přístupu konzervativní vlády k sociálnímu státu z let 1945–1951 v době vlády Winstona Churchilla (1951–1955)
Janovská, Kateřina ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou přístupu konzervativní vlády pod vedením Winstona Churchilla (1951-1955) k sociálnímu státu z let 1945-1951. Obsahuje stručnou deskripci změn navrhovaných tzv. Beveridgeovou zprávou a tzv. Bílými knihami. Je zde charakterizován sociální stát, který vytvořila Labouristická strana pod vedením Clementa Attleeho ve Velké Británii. V této práci nalezneme stručnou komparaci volebních programů z let 1951 a analýzu výsledků voleb z roku 1945 a 1951. Následně jsou analyzovány přístupy Konzervativní strany k sociálnímu státu během let 1945-1951 a dále v období 1951-1955.
Příspěvek k ekonomickému a politickému vývoji Velké Británie za vlády Winstona Churchilla a Anthonyho Edena v letech 1951 až 1957
Třešňáková, Martina ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Cílem práce je podat ucelenou analýzu fiskální politiky Konzervativní strany v letech 1951 až 1957. Za vlády Winstona Churchilla a Anthonyho Edena se Velká Británie potýkala s řadou ekonomických a politických problémů, které následně ovlivnily její hospodářský vývoj. Britská vláda se snažila zastavit klesající trend ekonomiky s ohledem na ostatní státy, pomocí intervencionistické hospodářské politiky, která je ve Velké Británii známá jako politika stop and go. Práce se zaměřuje zejména na poválečné období a důsledky vlády Winstona Churchilla a Anthonyho Edena. Na základě zahraničních zdrojů britská ekonomika trpěla zejména čtyřmi ekonomickými problémy, a to akcelerující inflací, nedostatečným hospodářským růstem, nevyrovnanou platební bilancí a nízkým růstem produktivity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 53 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.