|
|
Pavel Juráček v kontextu 60. let
Dvořáčková, Magdalena ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Náplní diplomové práce je výzkum osobnosti scénáristy, dramaturga a režiséra Pavla Juráčka v kontextu šedesátých let. Výzkum je založen na metodách historické analýzy s využitím přístupů biografického výzkumu. Zásadním pramenem je Juráčkův Deník z let 1959 až 1974, dále pak Pozůstalost Pavla Juráčka, kterou spravuje Knihovna Václava Havla. Práce se zabývá Juráčkovým životem od vstupu na Filmovou fakultu Akademie múzických umění v roce 1957 po propuštění z Filmového Studia Barrandov v roce 1971. Sleduje jeho scenáristickou, publicistickou a filmovou tvorbu, jeho činnost v rámci Filmového studia Barrandov a Svazu československých filmových a televizních umělců. Pokusí se zhodnotit jeho místo v rámci československého filmu šedesátých let. Dále zkoumá vývoj Juráčkova vztahu ke komunistickému režimu v období liberalizace a zejména nastupující tzv. normalizace. Jejím výsledkem je komplexní obraz Juráčka v šedesátých letech obsahující jak jeho vnitřní perspektivy, tak jeho interakce s vnějším okolím.
|
|
|
Českobratrská církev evangelická v demokratické revoluci 1989
Dvořáčková, Magdalena ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat Českobratrskou církev evangelickou v období demokratické revoluce 1989. Hlavní otázky, které si autorka klade, jsou, co pro ČCE znamenala demokratická revoluce 1989 a jak na ní reagovala, jakým vývojem ČCE procházela v prvním roce liberálně demokratického systému a jak se v tomto období vyrovnávala s komunistickou minulostí. Vypracování bakalářské práce je založené na historické analýze. Tato metoda obnáší kritické zhodnocení archivních pramenů, dobových článků v evangelických periodikách a sekundární literatury. Publikace, které slouží ke kontextualizaci řešeného tématu, se zabývají demokratickou revolucí 1989, mapují dějiny ČCE v letech 1948-1989 a hodnotí zkoumanou dobu členy ČCE. Demokratická revoluce přinesla ČCE nejen svobodu, ale i příležitost k bilanci nedávné minulosti. Rozdělení církve, které má kořeny hluboko v době nedemokratického režimu, se po roce 1989 v jistém smyslu prohloubilo rozdílným přístupem uvnitř ČCE právě k této problematice. Specifickou roli v diskusích církve sehrál tehdejší synodní senior a místopředseda vlády národního porozumění Josef Hromádka. Přes nejistotu a nejednotnost evangelíků ČCE provedla v prvním roce po demokratické revoluci několik kroků přispívajících k vyrovnávání se s komunistickou minulostí, a to výrazněji než...
|
host ::
RSS.