|
|
Reakce půdní respirace, teploty a vlhkosti na těžbu v dubovém lese
Dařenová, Eva
Hospodaření v lesích, zejména opatření na ztenčení a těžbu, má významný dopad na uhlíkovou bilanci lesů. V této studii jsme zkoumali vliv sklizně přisedlého dubového lesa na dýchání půdy jako hlavního zdroje emisí CO2 v lesních ekosystémech. Dýchání, teplota a vlhkost půdy byly měřeny během dvou vegetačních období, jedné před a jedné po sklizni aplikovaných na šest z devíti studovaných ploch v dubnu 2018. Sklizeň zvýšila teplotu půdy až o 6 ° C. Vlhkost půdy se mezi parcelami v roce 2017 nelišila, ale na sklizených parcelách byla vyšší ve srovnání s kontrolou v roce 2018. V první polovině vegetačního období 2018 se rozdíl mezi kontrolní a sklizenou parcelou pohyboval mezi 5 a 100% úměrně, zatímco ve druhé polovině se rozdíly snížily pouze na 5%. Dýchání půdy se v průběhu roku 2017 pohybovalo mezi 1,2 a 3,3 µmol CO2 m-2s-1, přičemž mezi následujícími variantami nebyl žádný rozdíl. V roce 2018 se půdní dýchání pohybovalo mezi 1,2 a 7,0 µmol CO2 m-2s-1 a na sklizených plochách mělo tendenci být vyšší ve srovnání s kontrolou. Výjimka byla pozorována krátce po silných srážkách 5. září, kdy půdní dýchání u kontroly významně převyšovalo dýchání na sklizených plochách.
|
|
|
Respirace půdy smrkového porostu v průběhu čtyř let po aplikaci různých dávek vápnitého dolomitu
Rosíková, J. ; Dařenová, Eva ; Kučera, A.
Studie se zaměřuje na in situ odezvu půdního dýchání při 10 ° C (R10) monokultury smrku norského na aplikaci různých dávek dolomitického vápence (0, 2, 3, 4, 6, 9 a 26 t.ha- 1) po dobu čtyř let. Dýchání půdy bylo měřeno během vegetačních období 2016 - 2019. Kromě toho bylo pH stanoveno v horizontech H a Ah během každé sezóny. Účinek vápnění na dýchání v půdě byl statisticky významný během všech ročních období s výjimkou roku 2017. Největší účinek byl pozorován v první sezóně po vápnění. V květnu 2016 vzrostl R10 na pozemcích s vápnem až o 97% ve srovnání s těmi bez vápna. Půdní dýchání se však přímo úměrně s intenzitou vápnění nezvyšovalo. Zjistili jsme korelaci mezi půdním dýcháním a mikrometeorologickými parametry (teplota a vlhkost), když obě nízkoteplotní vlhkost omezovaly dýchání v půdě. Vzhledem k silné schopnosti pufrovat půdu byl v první studijní sezóně pozorován malý účinek vápnění na kyselost půdy. V následujících sezónách se rozdíly v pH mezi plochami s různou intenzitou vápnění začaly zvyšovat, což však bylo pozorováno pouze v horizontu H. Podstatné zvýšení půdní mikrobiální aktivity doprovázené rychlejším dýcháním po vápnění může vést ke zvýšené hrozbě rychlé mineralizace a ztrátě půdní organické hmoty se všemi jejími negativními dopady\n
|
|
|
The Influence of traditional ways of management on the State of Coppice - Results in 2018
Balková, M. ; Dařenová, Eva ; Friedl, M. ; Hloucalová, P. ; Kadavý, J. ; Kneifl, M. ; Knott, M. ; Kučera, A. ; Slach, T. ; Skládanka, J. ; Uchytilová, Tereza ; Uherková, B. ; Vichta, T. ; Volařík, D.
The most pronounced increase in number of herb species was remarked in the clear cut+litter gathering treatment. Harvest led to an increase in soil temperature and moisture. TheCO2efflux was the highest in September, namely in control treatment. The lowest intensity of root growth was remarked in the control treatment. Variants with litter gathering had smaller (28.9%) relative growth ratio.
|
|
|
CO2 efflux in different types of ecosystems
Dařenová, Eva
Ve třech různých ekosystémech byl sledován tok CO2 z půdy (smrkový les, bukový les a mokřad) a na jednom stanovišti tok CO2 z celého ekosystému (louka). Manuální a automatická kontinuální měření byla prováděna během růstové sezóny v letech 2008 -- 2012. Byly sledovány faktory ovlivňující prostorovou variabilitu a časovou dynamiku toku CO2. Časová dynamika byla řízena především teplotou půdy, dále také vlhkosti půdy, která měla i vliv na prostorovou variabilitu toku CO2. Tato prostorová variabilita závisela také například na množství nadzemní biomasy nebo tloušťce opadu. Dále byl sledován rozdíl závislosti toku CO2 z půdy na teplotě v závislosti na denní době, kdy byla měření toku CO2 prováděna. Tyto rozdíly pak následně ovlivňovaly i stanovení množství CO2 uvolněného z půdy za celou sezonu. V poslední části práce byl sledován okamžitý i dlouhodobý vliv změny distribuce srážek a vliv sucha simulovaného v první polovině růstové sezony na tok CO2 z lučního ekosystému.
|
|
|
Stem CO2 efflux on Norway Spruce trees: uncertainty in sap flow effect
Bužková, Romana ; Dařenová, Eva ; Acosta, Manuel
Uhlíková bilance lesa je dána dynamickou rovnováhou mezi procesy zabudovávání uhlíku (fotosyntéza atd.) a procesy uvolňujícími uhlík jako např. respirace. Právě respirace je důležitou složkou uhlíkové bilance lesa, protože uvolňuje až 80% uhlíku fixovaného v autotorofních a heterotrofních potravních řetězcích. S rostoucí teplotou prostředí respirace exponenciálně roste. Ovšem vlivy dalších faktorů na respiraci, jako např. transpirační proud, nejsou jednoznačně známé. Nárůst toku CO2 z kmene může být spojen s poklesem transpiračního toku (Levy et al. 1999), jeho nárůstem (Bowman et al. 2005) a nebo se vzájemně neovlivňují (Cerasoli et al. 2009). Cílem této případové studie bylo (i) zlepšení poznatků o potenciálním vztahu mezi traspiračním proudem a respirací kmene a (ii) průzkum faktorů prostředí potenciálně ovlivňujících tento vztah.
|
|
|
Forest floor respiration of tuczno scots pine stands
Urbaniak, M. ; Pavelka, Marian ; Heronim Chojnicky, B. ; Juszczak, R. ; Dařenová, Eva ; Baran, M. ; Danielewska, A. ; Ziemblinska, K. ; Olejnik, Janusz
Tuczno forest is a 60-year-old Scots pine stand that is located in the North-West part of Poland. During the period between 20th and 25th August 2012 an experiment consisting of the measurement of forest fl oor CO2 effl ux was carried out. For this purpose, manual chamber systems were used. Measurements were taken at 60 collars located on a rectangular plot 25m x 45m. Th is research area was located in the range of footprint of the Eddy-covariance (EC) tower. Th e preliminary results indicate that the average CO2 effl ux from the forest fl oor, as measured during the experiment (5.09 μmol m-2 s-1), is lower than the total ecosystem respiration, estimated from EC data (6.25 μmol m-2 s-1). Spatial variability of soil CO2 effl ux (Rs) can be explained by humus thickness (Ht) variability; however, the tree root respiration can be considered a valuable part of CO2 emission from the forest bottom.
|
|
|
Spatial heterogeneity of soil CO2 efflux in four different ecosystems
Dařenová, Eva
Manual measurements of soil CO2 effl ux on a larger number of positions can give precise estimation of CO2 effl ux from the investigated area and together with temporal dynamics, observed in continuous measurements, can provide a good view on the ecosystem carbon balance. In this study we investigated the spatial heterogeneity of soil CO2 effl ux in four diff erent ecosystems (spruce forest, beech forest, wetland, grassland). Soil CO2 was measured on a net of 25–65 positions using a manual measurement system. We tried to fi nd responsible factors for the heterogeneity and to determine a measurement protocol for the most precise estimation of soil CO2 effl ux. Th e highest respiration activity was observed in the spruce forest, the lowest in the wetland ecosystem, where it was caused by a high water table. In the wetland ecosystem, there was the highest spatial heterogeneity of respiration activity, which reached almost 60 %. Th is high heterogeneity was caused by the gradient of the water table depth. Contrary to this, the lowest heterogeneity was found in the grassland where it was only about 15 %. In the spruce and beech forest the heterogeneity ranged between 35 and 45 %. As infl uencing factors we investigated e.g. soil moisture, tree distance and amount of the above ground biomass.
|
|
|
Seasonal course of CO2 efflux in grassland and forest ecosystem in Beskydy mts
Dařenová, Eva ; Pavelka, Marian ; Acosta, Manuel ; Janouš, Dalibor
Our aim was to determine seasonal changes of CO2 efflux of the grassland and of the soil and stems in the Spruce forest at Bílý Kříž (Beskydy Mts). For elimination of the temperature dependency of CO2 efflux, standardized CO2 efflux R10 is used. Mean R10 was about 2.50, 5.0 and 0.97 umolCO2 m-2 s-1 for grassland, forest soil and stems. In grassland the R10 course did not show obvious trend. Whereas in the forest soil, the significant increase in R10 at the beginning and decrease at the end of the season occurred, but without any distinct maximum. Similar increase and decrease in R10 was observed in the stem CO2 efflux course as well. But there was a maximum in June and July. The temperature CO2 efflux sensitivity (Q10) was 3.04, 1.90 and 2.25 for the grassland, forest soil and stems. The temperature sensitivity in the forest soil increased shortly after rain. It resulted in a rapid increase in CO2 efflux of the soil as a response to rain.
|
host ::
RSS.