|
|
Hedvábná stezka: kontakty Číny a západního světa
Holeček, Jiří ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato práce si klade za úkol shrnout vývoj obchodních vztahů mezi Čínou a západním světem, zejména pak s Římem, v časové periodě mezi 3. stol. př. Kr a 3. stol. po Kr. Důraz bude kladen především na archeologické nálezy dokumentující typy obchodovaných komodit a luxusního zboží na tzv. Hedvábné stezce a dále roli obchodních prostředníků (Parthové, Kušáni). K podložení relevantnosti materiálu bude využito historických pramenů, zejména v oblasti obchodně-politických vztahů Říma a Číny. Pojem "Hedvábná stezka", zavedený Ferdinandem von Richthofenem, bude mít v práci význam pozemní transkontinentální sítě většího množství obchodních spojů, umožňující výměnu komodit mezi Středomořím a Dálným východem pozemní cestou. Závěrem práce shrne relevantnost tohoto pojmu na základě historických a materiálních důkazů.
|
|
|
Klasická ikonografická schémata v íránském umění. Vztahy mezi Persií a antickým západem
Šütöová, Silvia ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Diplomovou práci lze zařadit svým zaměřením mezi komparativní studie. Nabízí studii perského umění a vývoje využívaných ikonografií a snaží se rozpoznat řeckořímské vlivy na ikonografii nejčastěji zobrazených motivů v perském umění, ale i přijetí nových motivů a jejich další vývoj. Okrajově se věnuje i studii možných širších vzájemných vztahů Persie s Řeckem mimo válečné konflikty a oficiální propagandu. Postupuje chronologicky od achaimenovské říše přes parthskou až po sásánovskou říši, sleduje motivy sochařské výzdoby paláců a v Persii rozšířených skalních reliéfů, důležité motivy na toreutických výrobcích, gemmách, mincích a dalších artefaktech, které se měnily pod vlivem antických vzorů. Zamýšlí se nad ikonografií investitury a v ní zastoupeného božství, vlivem ikongrafie bohyně Níké, dionýské ikonografie, proměnami ikonografie krále, ikonografií ženských postav a dětí, vývojem zobrazení nahoty v perském umění, tance a rozšířením florálních ornamentů z menších ploch na celé nádoby, v architektuře z vlysů na panely až po pokrytí celých staveb v islámském období.
|
|
|
Motiv tance na červenofigurových vázách
Strouhalová, Markéta ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce je tanec v antické Řecké společnosti, jeho podoby, druhy a vývoj v čase. Diskutována je reflexe na červenofigurové keramice, jsou uvedeny typy tančících figur na attické červenofigurové keramice. Hlavní prostor je věnován přehledu váz s tančícími postavami z dílen ve Velkém Řecku a jejich zasazení do kontextu vývoje červenofigurového malířství na tomto území. Mezi vázami attickými a těmi z Velkého Řecka existují úzké paralely a kde jihoitalskévázové malířství následuje attické motivy nachází jiné zajímavé vyjádření. Vázové malířství nam ukazuje tančící postavy všech druhů, zahrnuje nejvíce tančící mainady, satyry silény, volnou zábavu komastů, akrobatický tanec, tanec v divadle a tanec v kultu.
|
|
| |
|
|
Hellenistic wall painting
Dekýšová, Danica ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Resumé Názov práce: Helenistické nástenné maliarstvo Autor: Danica Dekýšová Katedra (ústav): Ústav pro klasickou archeologii Vedúci práce: PhDr. Ladislav Stančo, PhD. Email vedúceho práce: ladislav.stanco@ff.cuni.cz Abstrakt: Práca sa zameriava na pamiatky so zachovanými originálnymi helenistickými maľbami. Prináša opis týchto pamiatok a podrobný rozbor nástenných malieb na nich zachovaných. Venuje sa tiež motívom, ktoré sú na týchto maľbách zobrazené a hľadá k nim paralely na starších pamiatkach funerálneho charakteru. Okrajovo sa práca zaoberá rímskymi replikami stratených helenistických originálov. Kľúčové slová: nástenné maliarstvo, helenistické hrobky, helenistické pohrebné stély
|
|
|
Římské kupolové centrály ve volné imperiální architektuře
Mikulka, Petr ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Kořeny centrálně disponované architektury sahají na Apeninském poloostrově až do doby raného eneolitu, kdy jsou již doložena jednoduchá okrouhlá stavení. Tradice kulatých či oválných chat přežívá i v pozdějších mohylových kulturách doby bronzové a v prostředí villanovském a latijském rané doby železné. Specifický typ staveb na kruhovém půdorysu se objevuje od 7. století ve funerální architektuře Etrusků. Jejich tholosové hrobky s nepravou klenbou (opřenou o středový pilíř) pak zřejmě inspirovaly mnohem mladší kupolové tumuly helénistické doby (např. Tombe del Graduca v Chiusi), pozdně-republikánská a raně-císařská mauzolea. Za helénismu se stala oblíbenou kruhová forma svatyně a několik takových staveb vyrostlo i na území Itálie (např. tzv. svatyně B na Largo Argentina, tzv. sv. Vesty na Foru Boariu, sv. Vesty v Tivoli).Nová forma centrál budovaných pokročilou technologií litého zdiva se objevuje za pozdní republiky v neapolské oblasti proslulé nalezišti vulkanického popela tzv. pozzolany, která dodává cementové směsi její vynikající vlastnosti - pevnost a vodovzdornost. Těch bylo využito při výstavbě četných lázeňských budov, v nichž se objevují okrouhlé, zaklenuté haly, které pak byly jako základní architektonická forma dále rozvíjeny v centrální architektuře císařské epochy a zejména v římské metropoli...
|
|
|
Figurální výjevy na slonovinách mykénského období a jejich srovnání s monumentální plastikou
Horáček, Stanislav ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je proniknutí do tématu slonovin mykénského období a jejich následné ikonografické srovnání s monumentální skulpturou. V úvodních kapitolách jsou slonoviny nahlíženy z hlediska materiálu, stylu a mezinárodních kontaktů. Práce podává přehled figurálních slonovin formou katalogu s 31 položkami, které jsou ikonograficky analyzovány a srovnávány s jinými uměleckými formami, především s pečeťmi a freskami. V poslední části jsou získané ikonografické závěry konfrontovány s monumentální mykénskou skulpturou, tedy se Lví bránou. Hlavním zjištěním práce je, že slonoviny mohli mít vztah ke skulptuře.
|
|
|
Etruské a řecké chiméry archaického období
Kučová, Stanislava ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje výskyt zobrazení Chiméry v archaické době v Řecku a v Etrurii a vývoj této smíšené bytosti. Budu sledovat vytváření základních typů a převládající tendence. Chiméra je námětem oblíbeným v předovýchodním, řeckém i etruském umění. I když bývá vnímána jako třídílná nestvůra, různila se její podoba v závislosti na čase a místě výskytu. Mým záměrem je posouzení tohoto ikonografického tématu a zhodnocení významu, jenž byl zobrazení přikládán.
|
|
|
Láokoón: recepce sousoší v českém výtvarném umění (1800-2000)
Havlíková, Ivana ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Když bylo na počátku roku 1506 pro moderní dobu objeveno antické mramorové sousoší Láokoónta a jeho synů [1,2], I počala se odehrávat zajímavá kapitola v dějinách umění, která ani na počátku 21. století stále není ukončena. Poantická historie sousoší má mnoho zajímavých aspektů, z nichž některé vydají svým obsahem i rozsahem na samostatné odborné studie a jsou také často na odborném poli diskutovány. Svědčí o tom neustálé spory o dataci sousoší, jeho autorství či rekonstrukci, ale zejména další oblast "láokoóntovské historie", a to recepce Láokoónta v evropském umění. Láokoón již od okamžiku svého objevení patřil nejen k nejobdivovanějším, ale zejména k nejinspirativnějším dílům antického umění vůbec, vzbuzoval pozornost sběratelů a milovníků umění, ale především umělců, a po celé 16. století představoval neoficiální exemplum artis, podle kterého se bylo hodně co naučit. Znalost sousoší byla šířena grafickými reprodukcemi, pro náročnější byly na objednávku pořizovány odlitky či redukované repliky. Věhlas díla byl tak veliký, ze již v průběhu 16. století vzniklo také několik kopií ve s ku tečné vel i kosti, které byly ceněny jako dílo samo. V průběhu 18. a 19. století se Láokoón stal nezbytnou součástí výbavy akademií umění, kde se studenti učili kreslit kopírováním antik či jejich odlitků.
|
|
|
Pohřební stavby vybraných kmenů severní Afriky v časovém horizontu 4.st.př.Kr. až 5.st.n.l.
Kramerová, Martina ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pohřební architekturou vybraných berberských kmenů, severní Afriky, jmenovitě Garamantů a Numidů, v časovém horizontu 4. st. př. Kr. až 5. st. po Kr. Nejprve je stručně představen kmen Garamantů a jeho historie. Po tomto úvodu už se práce zaměřuje především na garamantské pohřbívání a jeho architekturu. Jsou zde velice podrobně popsány jednotlivé typy hrobek a především konkrétní památky se svými proporcemi či výzdobou. Další důležitá část práce je věnována kmeni Numidů. Je v ní popsána jeho historie, typy pohřebních staveb a konkrétní monumenty. V práci se také stručně objevují zmínky o národech a stavbách, které funerální stavby a architekturu kmenů oblasti severní Afriky ovlivnily, a také informace o památkách, pro něž se tyto hrobky naopak staly vzorem. Klíčová slova architektura, pohřbívání, Berbeři, severní Afrika, hrobky
|
host ::
RSS.