|
| |
|
|
The Poetics of Disgust in Slovak literature of Eastern Slovakia after 2000
Zvoláneková, Tímea ; Pátková, Jana (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Bakalárska práca sa venuje poetike hnusu v súčasnej literatúre slovenského východu, t. j. literatúre vydanej po roku 2000. Úlohou úvodných kapitol je vymedziť pojem hnusu, pričom sa nahliada na jeho fyzické aj sociálne aspekty. Nasleduje formulovanie piatich otázok, ktoré budú určujúce pre analýzu poetiky hnusu. Predmetom analytickej časti je paradigmatická interpretácia troch vyčlenených podôb hnusu v dielach vybraných finalistov súťaže Anasoft litera a ich podiel na vytváraní poetiky špecifickej pre daný región spolu s tematickou charakteristikou. Materiálovú bázu tvoria prozaické texty týchto autorov: Ivana Gibová, Víťo Staviarsky, Agda Bavi Pain, Milo Janáč, Tomáš Varga a Jana Micenková.
|
|
|
Obraz člověka s mentálním postižením v současném polském dramatu
Rejková, Natálie ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat srovnáním obrazu vnitřního světa postav s mentálním postižením a přístupu okolí k těmto lidem v současných polských dramatech, a to primárně na příkladu textu Debil Maliny Prześlugi, který bude později srovnán s Helverovou nocí Ingmara Villqista. Autorka se zaměří na analýzu přístupu společnosti k lidem s mentálním postižením, jak jej zmíněná dramata reflektují, i na jeho případnou proměnu v čase. Pozornost bude věnována také zobrazení opožděného vývoje jedince s mentálním postižením v těchto dramatech (na příkladu řeči, řešení sociálních situací, např. konfliktů, chápání okolního světa).
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
Komparace vybraných aspektů Kytice Karla Jaromíra Erbena a Balad a romancí Adama Mickiewicze
Kaiserová, Michaela ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Bakalářská práce s názvem Komparace vybraných aspektů Kytice Karla Jaromíra Erbena a Balad a romancí Adama Mickiewicze se v úvodní části pokusí o komplexní charakteristiku balad s přihlédnutím k oběma primárním textům a jejich literárněhistorickému kontextu. Dále představí autory a jejich díla. V analytické části se práce bude zabývat zejména porovnáním vybraných literárních motivů, charakteristik reálných i nadpřirozených postav, jejich proměn či pojetí smrti v obou analyzovaných dílech. Práce se zaměří rovněž na charakteristiku a porovnání prostředí a času, ve kterém se vybrané balady odehrávají. Dále se bude zabývat například motivem viny a trestu nebo postavami ženských hrdinek. Klíčová slova Balada, Kytice, Ballady i romanse, Karel Jaromír Erben, Adam Mickiewicz, nadpřirozené postavy, vina a trest, motiv smrti, romantismus.
|
|
|
Židovská mystika v próze Bruna Schulze
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Židovská mystika v próze Bruna Schulze se věnuje vztahu Schulze, polského autora meziválečného období, ke kabale, tedy židovské mystické tradici. Je pokusem analyzovat vybrané aspekty Schulzovy prózy ve světle kabalistických představ. Hlavní tematické okruhy tvoří jednak textualizace světa a metafora světa jako textu, včetně symbolu Knihy, jednak otázka (s)tvoření a obrazy, s jejichž pomocí Schulz buduje svůj literární svět. Součástí práce je rovněž stručný přehled dosavadního stavu bádání týkajícího se daného tématu, představení metodologických východisek a krátké shrnutí vztahu Bruna Schulze nejen ke kabale, ale k židovství obecně.
|
|
|
Hledání "řádu světa" v tvorbě Gustava Herlinga-Grudzińského
Petránková, Michaela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
v českém jazyce Literární tvorba 20. a 21. století vyžaduje vysvětlení, odkud se bere příběh, jenž je právě čten. Jde především o odůvodnění jeho platnosti v dnešním světě, který je ovládám trhem a fascinací. Herling-Grudziński si ve své tvorbě odpovídá právě na tuto základní otázku soudobé literatury. Příběhy, které vypráví, tady byly od nepaměti. Jsou přepisem starých kronik a textů komentátorů historických událostí, jsou ukryty na obrazech významných evropských malířů a v literatuře. Vynořují se prostřednictvím konkrétních událostí v jiném čase ale stejném prostoru. Prostorová paměť ovlivňuje i způsob vnímání prostoru vypravěčem. Tato práce popisuje proces obnovy příběhů jako výstavbu povídkového textu, tedy metodu konstrukce časoprostoru v povídkách Gustawa Herlinga-Grudzińského.
|
|
|
Humoristická próza na území Těšínského Slezska psaná v těšínském nářečí v období druhé poloviny 20. století
Mohelníková, Táňa ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce má za cíl co nejkomplexněji nastínit problematiku humoristické prózy na Těšínsku psané v nářečí v období druhé poloviny 20. století. První část práce podává stručný obraz celkového literárního vývoje na území Těšínského Slezska do roku 1945. Následující kapitola se zabývá literaturou vznikající po roce 1945. V této části práce jsou uvedena základní periodika, nejvýznamnější autoři Těšínska, základní rysy jejich tvorby a zejména četná literární seskupení. Další část se již zabývá humoristickou tvorbou na Těšínském Slezsku. Na začátku je zde teoreticky a žánrově vymezen pojem humoristická próza. Následující kapitola pojednává o autorech a sběratelích, jejich tvorbě a způsobu psaní humoristické prózy. V závěrečných kapitolách práce je analyzována humoristická próza z hlediska nejtypičtějších literárních motivů. Po teoretickém nastínění pojmu motiv a postava a jejich rozlišení v textu jsou motivy a postavy na základě primární literatury dále rozčleněny a blíže charakterizovány.
|
|
|
Úprk před formou a za formou čili O formě a látce v díle Witolda Gombrowicze a Bruna Schulze
Blažková, Hana ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Gál, Eugen (oponent)
Witold Gombrowicz a Bruno Schulz - dva polští autoři, kteří začali tvořit mezi světovými válkami a jejichž jména bývají skloňována jako vrcholné příklady polské avantgardy. Hlavním tématem práce je jejich vztah k formě a látce, které jsou zároveň ústředním tématem jejich tvorby. Schulz popisuje svět jako neustálý pohyb - látka opouští své formy a znovu přebírá jiné, všechno bují, rozpadá se a znovu se formuje. Gombrowicz toto téma pojímá spíše psychologicko-společensky - formu využívá k reflexi mezilidských vztahů, k pojmenování společenských nešvarů a k utváření vlastního já. Práce je rozdělena do dvou částí - Analýza a Syntéza. Analýza se zabývá detailním rozborem motivů absolutní dívky a návratů v čase. Rozpracovává tyto obrazy v jejich explicitní podobě, jak je nalezneme v Gombrowiczově Ferdydurce a Schulzových povídkách Jaro a Penzista, následně je demaskuje v dalších dílech autorů. V Syntéze se spolu s pojmem tvůrčí práce objevuje teze, že Schulzem a Gombrowiczem vytvořené postavy jsou postavami nezvykle aktivními - to ony jsou původci neustálého rozvolňování a formování světa. Závěrečná kapitola Analýza, syntéza - svět pulsující se věnuje hledání světa nezformovaného, nepoznamenaného formou, jeho rytmu či pulsu.
|
|
|
Translation Studies in Central European Thinking. Analysis of the Relationship between the Poznan School of Translatology and the Translation Studies Centre in Nitra
Styková, Klaudia ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
(po slovensky) Diplomová práca Translation Studies v stredoeurópskom myslení. Analýza vzťahov medzi poznaňskou prekladateľskou školou a prekladateľským centrom v Nitre sa venuje rozvoju disciplíny Translation Studies v regióne strednej Európy v druhej polovici 20. storočia. Teoretická časť práce oboznamuje čitateľa so vznikom disciplíny Translation Studies v stredoeurópskom kontexte a predstavuje v Poľsku a na Slovensku vznikajúce centrá prekladateľského výskumu: poznaňskú školu a školu v Nitre, najvýznamnejších predstaviteľov oboch škôl, ako aj kľúčové otázky ich prekladateľských koncepcií. Práca na základe dostupných prameňov a sekundárnej literatúry predstavuje vzťahy a kontakty, ako aj výmenu inšpirácií medzi poznaňskou školou a školou v Nitre. Praktická časť analyzuje článok Edwarda Balcerzana Poetyka przekładu artystycznego (Poetika umeleckého prekladu) (1968) a knihu Antona Popoviča Poetika umeleckého prekladu (1971), popredných predstaviteľov oboch prekladateľských škôl, a hľadá odpoveď, okrem iného, na otázku Čím je poetika umeleckého prekladu pre Balcerzana, a čím pre Popoviča? Cieľom práce je taktiež potvrdiť alebo vyvrátiť hypotézu, že existujúce vzťahy a výmena inšpirácií mali významný vplyv na medzinárodné vnímanie oboch škôl. Kľúčové slová: Translation Studies, poznaňská škola, škola...
|
host ::
RSS.