Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Historická sociologie autismu v České republice
Geisler, Michal ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bazalová, Barbora (oponent) ; Urban, David (oponent)
Předkládaná dizertační práce z historicko-sociologické perspektivy analyzuje společenský fenomén autismu a jeho vývoj v České republice. Na základě sociálně-konstruktivistické linie uvažování analyzuje strukturální proměny související s autismem. Zároveň pomocí interpretativního přístupu vysvětluje, jak společenský vývoj spojený s autismem působí na konkrétní aktéry, a jak jej konkrétní aktéři a skupiny aktérů vnímají a spoluutvářejí. Konkrétně je pozornost věnována třem klíčovým kategoriím aktérů - lidem s poruchami autistického spektra (PAS), rodičům a odborníkům. Autismus byl v Československu poprvé představen v 60. letech 20. století jako vzácná porucha v rámci dětské psychiatrie. Až do počátku 90. let se jednalo o raritní koncept, který se v československé společnosti neprosadil. Od počátku 90. let započal proces, v rámci kterého byl koncept autismu reformulován, rozšiřoval se v různých sférách společnosti a sloužil jako podklad pro vznik a vývoj nových společenských institucí. Formovalo se paradigma, které představovalo dominantní systém hodnot, představ a institucí spojený s konceptem autismu. V rámci tohoto paradigmatu se autismus v České republice etabloval jako nový konceptuální a institucionální prostor, který se vyděloval z kategorií mentálního postižení, duševních nemocí a do té doby...
Analýza problematických míst při zvládání matematiky u žáků s poruchou autistického spektra (a jejich vztah ke kognitivnímu zpracovávání žáků)
Sotáková, Hana ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent) ; Bazalová, Barbora (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem zpracovávání matematických úloh u žáků s poruchou autistického spektra (PAS) a problematických míst při jejich řešení. Cílem práce je popsat způsob, jakým žáci s PAS přistupují k matematickým úlohám a zpracovávají je. Zaměřujeme se především na to, zda je možné u daných žáků najít odlišné postupy než u žáků běžných a zda tyto postupy vykazují určitá specifika odpovídající odlišným kognitivním postupům. V teoretické části práce objasňujeme svá východiska. Nejprve vytváříme rámec pro pochopení komplexnosti problematiky autismu, dále se zabýváme psychologickými teoriemi zkoumajícími danou problematiku a popisujeme specifika výoje jedinců s PAS v období adolescence. Poté reflektujeme studie zabývající se matematickými schopnostmi u žáků s PAS. Matematika bývá považována za "silnou" oblast u žáků s PAS a není dostatečně prozkoumána, což zdůrazňují i některé zahraniční studie (např. Oswald et al., 2016). Empirická část je založena na kvalitativní metodologii a zabývá se srovnáním zpracování matematických úloch šesti žáků s PAS s jejich intaktními spolužáky. Snažíme se zde nejen dokumentovat rozdíly a styčné body v řešení žáků, ale také analyzovat kognitivní postupy žáků s PAS a akcentovat specifika vycházející z poruchy autistického spektra. Naše závěry ukazují, že i...
Historická sociologie autismu v České republice
Geisler, Michal ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bazalová, Barbora (oponent) ; Urban, David (oponent)
Předkládaná dizertační práce z historicko-sociologické perspektivy analyzuje společenský fenomén autismu a jeho vývoj v České republice. Na základě sociálně-konstruktivistické linie uvažování analyzuje strukturální proměny související s autismem. Zároveň pomocí interpretativního přístupu vysvětluje, jak společenský vývoj spojený s autismem působí na konkrétní aktéry, a jak jej konkrétní aktéři a skupiny aktérů vnímají a spoluutvářejí. Konkrétně je pozornost věnována třem klíčovým kategoriím aktérů - lidem s poruchami autistického spektra (PAS), rodičům a odborníkům. Autismus byl v Československu poprvé představen v 60. letech 20. století jako vzácná porucha v rámci dětské psychiatrie. Až do počátku 90. let se jednalo o raritní koncept, který se v československé společnosti neprosadil. Od počátku 90. let započal proces, v rámci kterého byl koncept autismu reformulován, rozšiřoval se v různých sférách společnosti a sloužil jako podklad pro vznik a vývoj nových společenských institucí. Formovalo se paradigma, které představovalo dominantní systém hodnot, představ a institucí spojený s konceptem autismu. V rámci tohoto paradigmatu se autismus v České republice etabloval jako nový konceptuální a institucionální prostor, který se vyděloval z kategorií mentálního postižení, duševních nemocí a do té doby...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.