|
| |
|
|
Nejčastější zdroje stresu a jejich vliv na studenty terciárního vzdělávání
Brožková, Adéla ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Skutil, Martin (oponent)
(česky): Hlavním cílem práce je zjistit, co patří mezi nejčastější zdroje stresu u studentů bakalářských studijních programů. To znamená, jaké studijní povinnosti, osobní záležitosti či okolnosti ve světě jsou pro ně během studia nejvíce stresující. Součástí práce je také snaha zjistit, jaký vliv má vzniklý stres na jejich studijní výsledky a jaká preventivní opatření a způsoby zvládání stresu vybraní respondenti realizují. Jelikož práce cílí na studenty vysokých škol, zahrnuje také specifikaci terciárního vzdělávání v České republice. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část obsahuje především definici pojmu stres a popis jeho možných příčin a zdrojů, ať už se jedná o vnější nebo vnitřní stresory. Dále je zde k nalezení charakteristika nejčastějších projevů stresové reakce a výčet možností prevence stresu či copingových strategií. V neposlední řadě je součástí teoretické části diplomové práce specifikace terciárního vzdělávání a výčet možných stresorů, které mohou na studenty vysokoškolských bakalářských programů během studia působit. Praktická část je zaměřena na rozbor výsledků z kvantitativního výzkumu realizovaného formou dotazníkového šetření. Jeho hlavním cílem je zjistit, co patří mezi nejčastější zdroje stresu u studentů bakalářských studijních oborů, jaký vliv má vzniklý stres na...
|
|
|
Kojení v době COVID-19
Brožková, Adéla ; Laštůvka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Andrej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice kojení a zabývá se kompetencemi porodní asistentky, které jsou v péči o kojící ženu nenahraditelné. Práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je shrnout poznatky týkající se kojení obecně a specificky se zaměřit také na infekční onemocnění COVID-19 a jeho vliv na laktaci žen. Praktickou část této práce tvoří výsledky sledované populace žen ze zdravotnické dokumentace, doplněné o data zjištěná z dotazníku, adresovaného homogenní skupině žen. Výzkum se zabývá sledováním rozdílů v počtu plně kojených dětí, dětí částečně kojených s dokrmem nebo krmených pouze umělou výživou. Sledujeme způsob kojení při odchodu z porodnice a následně ve třetím a šestém měsíci po porodu. Zjištěná data jsou porovnána mezi kontrolním rokem 2019 a rokem 2020, kdy svět zachvátilo nové infekční onemocnění COVID-19 a nastala různá omezení během hospitalizace. Výzkum se nadále zabývá ještě vlivem bondingu v souvislosti s kojením. Statistickými metodami byla potvrzena první ze stanovených hypotéz, a to že nebyly žádné signifikantní rozdíly v laktaci žen při odchodu z porodnice mezi pandemickým rokem 2020 a rokem kontrolním. Další dvě hypotézy byly zamítnuty, ukázalo se, že ve třetím i v šestém měsíci po porodu se počet plně kojených dětí razantně snižuje v...
|
|
|
Pracovní uplatnění lidí se schizofrenií
BROŽKOVÁ, Adéla
Tato diplomová práce se zaobírá pracovním uplatněním osob se schizofrenií. Hlavní cíle byly stanoveny následovně: jaké jsou možnosti pracovního uplatnění lidí se schizofrenií a dále prozkoumat zkušenosti osob se schizofrenií se zaměstnaností či nezaměstnaností. Diplomová práce se skládá z teoretické a dále z výzkumné části. Část teoretická je rozdělena do šesti podkapitol. Ty specifikují onemocnění schizofrenie, zabývají se problematikou spojenou s touto nemocí a blíže se zaměřují na zaměstnání. Dále se soustředí na historii a současný stav jedinců se schizofrenií či samotnou organizaci Fokus. V empirické části jsou analyzovány a zpracovány výsledky výzkumu. Samotný výzkum této práce byl uskutečněn ve dvou fázích. V první fázi došlo k předvýzkumu. Následně proběhl samotný výzkum. K dosažení potřebných dat a informací byla zvolena kvalitativní strategie, jež byla realizována metodou dotazování za pomoci techniky narativního rozhovoru. Všechny rozhovory byly se souhlasem nahrány a následně přepsány. V programu Atlas.ti došlo k analýze dat za pomoci otevřeného kódování. Výzkumný vzorek komunikačních partnerů byl vybrán metodou sněhové koule. Výběrový soubor tvořilo šest klientů s diagnózou schizofrenie a dvě sociální pracovnice z neziskové organizace Fokus Tábor, které byly záměrně osloveny k rozšíření výsledků. Ze získaných výsledků vzešlo, že možnosti pracovního uplatnění u lidí se schizofrenií jsou sice různorodé, avšak zcela záleží na individuálních potřebách, schopnostech a zdravotním stavu jedince. Dále bylo zjištěno, že pracovní uplatnění je osobami se schizofrenií vnímáno pozitivně, jelikož práce jim napomáhá především v jejich psychické i fyzické kondici a umožňuje jim potřebný kontakt s lidmi. V neposlední řadě byly prozkoumány zkušenosti dotazovaných se zaměstnáním či nezaměstnáním, které jsou dle získaných informací kladné především z důvodu vstřícnosti zaměstnavatelů. Tato diplomová práce může být zdrojem informací jak pro širokou, tak i pro odbornou veřejnost. Získané výsledky mohou dále sloužit jako zpětná vazba pracovníkům organizace Fokus Tábor a je také možné práci využít jako potencionální podklad pro další zkoumání.
|
|
|
Pohled na stáří očima tří generace
BROŽKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stáří a stárnutí z pohledu tří generací. Hlavním cílem práce je porovnat pohled na vlastní stáří u vybraných osob v různém věku (20-30 let, 30-50 let, 50-70 let). Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena na devět podkapitol, které se věnují jednotlivým otázkám stáří a problémům s nimi spojených. Empirická část se zabývá výsledky výzkumu. Hlavní výzkumná otázka zněla: "V jakých aspektech pohledu na stáří se jednotlivé generace nejmarkantněji odlišují." K dosáhnutí potřebných informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, který byl proveden pomocí otevřeného kódování. Data byla sbírána prostřednictvím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen s použitím kvótního účelového výběru. Komunikační partneři byly osoby v různém věku 20-30 let, 30-50 let, 50-70 let. Výzkumný soubor byl tvořen 12 komunikačními partnery, kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a následně samotný výzkum. Rozhovory byly nahrány na diktafon a doslovně přepsány. Získaná data byla vyhodnocena za pomoci trsů. Výzkum přinesl odpovědi na stanovenou otázku. Bylo zjištěno, že nejmarkantněji se v názorech na stáří lišily věkové kategorie 20 - 30 let a 50 70 let. Věková skupina 30 -50 let ve většině tvrzení souhlasila, buďto s mladší nebo s nejstarší generací. Nejvíce se jednotlivé kategorie názorově odlišovaly v pohledech na to: jak senioři vidí dnešní mladou generaci a v potřebě seniorů vzdělávat se. Dále také v názorech, zda mají mít staří lidé možnost zaměstnání nebo jakým způsobem se společnost chová k seniorům. Výsledky bakalářské práce je možno využít k získání náhledu osob na stáří a k rozšíření všeobecného povědomí, jak přizpůsobit svou práci k seniorům nebo jak s nimi jednat. Dále práce může sloužit jako výukový materiál pro studenty nebo pedagogy.
|
host ::
RSS.