|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Korunovační řád Karla IV. jako ritualizovaný panovnický program
Žůrek, Václav ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce si kladla za cíl rozšířit možnosti čtení korunovačního řádu Karla IV, (1346-1378) Drdo ad coronandum regem Boemorum. Základní analýzu pramene provedl již dříve Josef Cibulka a právě na jeho práci jsme navázali. Snažili jsme se přihlédnout k současné medievistické literatuře, která se korunovacemi a intronizačními rituály v Evropě hojně zabývá. I když hlavním tématem současných prací jsou rituály v raném středověku, lze jejich poznatky využít i pro naše téma. Shrnuli jsme situaci před nástupem Karla IV., zejména korunovace přemyslovských králů v záznamech kronikářů. Zjejich rozboru nelze dospět k rozhodnutí, zda během 13. století (dříve jistě ne) vznikl přemyslovský korunovační řád. Na základě rozboru řádu, v němž jsme se soustředili na některé zajímavé detaily, jsme došli k závěru, že při vytvoření specifického českého korunovačního řádu byl základ, řád z otonského pontifikálu z 10. století, rozšířen o jednotlivé prvky francouzských řádů 13. století sepsaných za vlády Ludvíka IX. Svatého. Kromě převzetí některých francouzských prvků byl řád obohacen o několik motivů, které odkazují na domácí, přemyslovskou tradici. Podle našeho názoru byly záměrně přidány do textu řádu, aby vznikl specifický korunovační řád, který by umožnil Karlu IV. sdělit tímto textem ideový program jeho...
|
|
|
Dílo francouzské básnířky Christiny de Pizan jako historický pramen
Štěpánková, Irena ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Diplomová práce představuje dílo francouzské básnířky Christiny de Pizan označované za první "femme de lettres" ("profesionální spisovatelku") jako historický pramen. V první kapitole je nastíněna její biografie. Důraz je kladen na Christinin italský původ a těžké období po smrti manžela Etienna Castela spojené s rozhodnutím uplatnit se jako "profesionální" dvorská básnířka. V hlavních bodech je také doplněn vývoj, jakým prošlo přijímání Christininy osoby od 15. do 21. století. Vývoj Christininy tvorby a především její hlavní aspekty (tím i oblasti zájmu, ke kterým může studium jejích děl přispět) jsou námětem druhé kapitoly. Po seznámení čtenáře s vývojem Christininy tvorby a se stručnou charakteristikou jednotlivých prací přechází autorka k podrobnému rozboru knihy Le Livre du Chemin de longue étude, na němž dokládá nejpodstatnější rysy Christinina psaní: široká znalost filozofických spisů a Bible, blízký vztah k otci, budování vlastního renomé i starost o dostatečnou (a správnou) sebeprezentaci ve dvorském prostředí, láska ke studiu a zejména obhajoba svého ženského rodu (na pozadí Sporu o Román o růži). Poslední kapitola je zaměřená na Christininu práci Le Livre des Faits et bonnes moeurs du sage roi Charles V. Úvodem je krátce načrtnut historický kontext doby i její názor na možné politické...
|
|
|
Dílo Philippa de Mézières (c. 1327 - 1405) jako historický pramen
Severýn, Martin ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Philippe de Mézières (ca 1327 - 1405) sice pocházel z nižší šlechty ne příliš vlivného severofrancouzského rodu, nicméně jeho strmá kariéra, která jej přivedla až do Svaté země a jako diplomata a horlivého zastánce myšlenky křížových výprav na nejvýznamnější evropské panovnické dvory, mu natrvalo zajistila pozornost historiků. Jeho sebevědomá reflexe politické i společenské situace v tehdejší Evropě, náboženských otázek i vlastních zážitků - zkrátka celé Philippovo rozsáhlé literární dílo je jedním z nejzajímavějších obrazů vrcholně středověké Evropy a myšlení středověkého člověka vysokého společenského postavení. Díky přítomnosti Philippa de Mézières na pražském královském dvoře Karla IV. i pravděpodobnému pozdějšímu setkání obou v Paříži roku 1378 máme ve Philippově díle zřejmé odkazy na politiku Lucemburků, na české království a osobu císaře Karla i jeho syna Václava. Jako teoretik křížových výprav se de Mézières osobně zapletl do kola nejvyšší evropské politiky, ve svém díle však neustále opakuje potřebu morálky, míru a soudržnosti na panovnických dvorech. Diplomová práce na názorném příkladu jednoho z pozdních děl Philippa de Mézières, Dopisu Richardovi II. (Epistre au roi Richart, 1395), mapuje diplomatické vazby západní Evropy čtrnáctého století, sleduje politické cíle a pragmatické záměry...
|
|
|
Tři vojenská tažení Karla IV. na území Svaté říše římské
Straka, Tomáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce detailně popisuje na základě využití listinných a narativních historických pramenů politické okolnosti, průběh a vojensko-historické aspekty tří vojenských tažení císaře Karla IV. (1316 - 1378) na území Svaté říše římské. Jedná se o boj proti Wittelsbachům o vládu nad Svatou říší v letech 1347 - 1349, o tažení proti hrabatüm z Würtemberka roku 1360 a o dobytí Braniborského markrabstí, spojeného se snahou o získání druhého kurfiřtského hlasu pro lucemburský rod v letech 1371 - 1373. Cílem práce je pokusit se přispět ke snaze o zhodnocení významu využití vojenské moci v politice Karla IV. Srovnáním průběhu a okolností tří zkoumaných kofliktů se pokouší odpovědět na otázku existence specifické vojenské strategické koncepce Karla IV. Jednou ze zkoumaných otázek je také složení vojska, které měl Karel IV. v rámci těchto tažení k dispozici a jeho organizace. Především se pokouší zodpovědět, kteří bojovníci tvořili jádro těchto vojsk a zda to byli spíše šlechtici či leníci ze zemí Koruny české, nebo například najatí žoldnéři z různých částí Svaté říše římské. Další z řešených otázek je organizace těchto vojsk, respektive nové poznatky, které mohou přinést prameny související s výše uvedenými zkoumanými konflikty. Širším cílem práce je být příspěvkem k dosud nedostatečně...
|
|
|
Nedobrý král Václav? Sesazení "líného krále" v kontextu politického a právního myšlení pozdního středověku
Vanča, Matouš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sesazením krále Václava (1361-1419) z trůnu Svaté říše římské. K detronizačnímu aktu došlo po několikaletých přípravách v srpnu 1400, a to prostřednictvím čtyř kurfiřtů (rýnského falckraběte a arcibiskupů mohučského, kolínského a trevírského). První kapitola stručně zkoumá možnost sesazení krále ve středověkém politickém myšlení. Druhá kapitola popisuje politické zápasy ve Svaté říši římské, které roku 1400 předcházely, a ukazuje nejpodstatnější události, které nakonec k sesazení krále vedly, jako byl střet o mohučské arcibiskupství. Třetí kapitola analyzuje právní dimenzi detronizačního aktu a nabízí možnou interpretaci jeho role v ústavních dějinách Svaté říše římské. Počínání kurfiřtů může být chápáno jako součást dlouhodobého růstu politické moci kurfiřtského kolegia, který je kodifikován též ve Zlaté bule Karla IV.
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Memoáry Philippa de Commynes jako pramen k dějinám politického myšlení a diplomatické praxe
Vybíralová, Sára ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Práce se zabývá memoáry Philippa de Commynes a možnostmi jejich využití jako historického pramene k dějinám mentalit. Tento významný, i když u nás málo známý politik a diplomat burgundského původu odešel ze dvora Karla Smělého do služeb francouzského krále Ludvíka XI. Ve svých po smrti Ludvíka XI. vzniklých Memoárech Commynes za prvé oslavuje tohoto panovníka, a za druhé se prostřednictvím různých literárních prostředků (digrese, exempla) pokouší posílit didaktickou působnost textu a prosadit určité politické a morální premisy. Paměti se tak vzhledem ke svému zacílení na čtenářstvo z řad vládců a dvořanů blíží jinému literárnímu žánru - knížecím zrcadlům. Jejich ponaučení je však zaměřeno prakticky a často i v jejich etickém vyznění převažuje pragmatismus. Progresivní, moderní proud v myšlení představuje u Philippa de Commynes jeho odmítnutí "zbytečných" rytířských ctností a hodnot jako je hrdost a sláva, a prosazování "moudrosti," chápané zcela nově jako politická obratnost spojená s obezřetností. Druhá část práce se pokouší zmapovat svědectví Memoárů o diplomatické praxi své doby, v níž na jednu stranu hrála podstatnou roli symbolická komunikace a rituál, jež však na straně druhé do značné míry závisela na tajných spojenectvích. Memoáry mohou být využity i jako pramen k dějinám střední Evropy,...
|
|
|
Dílo francouzské básnířky Christiny de Pizan jako historický pramen
Štěpánková, Irena ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Diplomová práce představuje dílo francouzské básnířky Christiny de Pizan označované za první "femme de lettres" ("profesionální spisovatelku") jako historický pramen. V první kapitole je nastíněna její biografie. Důraz je kladen na Christinin italský původ a těžké období po smrti manžela Etienna Castela spojené s rozhodnutím uplatnit se jako "profesionální" dvorská básnířka. V hlavních bodech je také doplněn vývoj, jakým prošlo přijímání Christininy osoby od 15. do 21. století. Vývoj Christininy tvorby a především její hlavní aspekty (tím i oblasti zájmu, ke kterým může studium jejích děl přispět) jsou námětem druhé kapitoly. Po seznámení čtenáře s vývojem Christininy tvorby a se stručnou charakteristikou jednotlivých prací přechází autorka k podrobnému rozboru knihy Le Livre du Chemin de longue étude, na němž dokládá nejpodstatnější rysy Christinina psaní: široká znalost filozofických spisů a Bible, blízký vztah k otci, budování vlastního renomé i starost o dostatečnou (a správnou) sebeprezentaci ve dvorském prostředí, láska ke studiu a zejména obhajoba svého ženského rodu (na pozadí Sporu o Román o růži). Poslední kapitola je zaměřená na Christininu práci Le Livre des Faits et bonnes moeurs du sage roi Charles V. Úvodem je krátce načrtnut historický kontext doby i její názor na možné politické...
|
|
|
Korunovační řád Karla IV. jako ritualizovaný panovnický program
Žůrek, Václav ; Doležalová, Eva (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce si kladla za cíl rozšířit možnosti čtení korunovačního řádu Karla IV, (1346-1378) Drdo ad coronandum regem Boemorum. Základní analýzu pramene provedl již dříve Josef Cibulka a právě na jeho práci jsme navázali. Snažili jsme se přihlédnout k současné medievistické literatuře, která se korunovacemi a intronizačními rituály v Evropě hojně zabývá. I když hlavním tématem současných prací jsou rituály v raném středověku, lze jejich poznatky využít i pro naše téma. Shrnuli jsme situaci před nástupem Karla IV., zejména korunovace přemyslovských králů v záznamech kronikářů. Zjejich rozboru nelze dospět k rozhodnutí, zda během 13. století (dříve jistě ne) vznikl přemyslovský korunovační řád. Na základě rozboru řádu, v němž jsme se soustředili na některé zajímavé detaily, jsme došli k závěru, že při vytvoření specifického českého korunovačního řádu byl základ, řád z otonského pontifikálu z 10. století, rozšířen o jednotlivé prvky francouzských řádů 13. století sepsaných za vlády Ludvíka IX. Svatého. Kromě převzetí některých francouzských prvků byl řád obohacen o několik motivů, které odkazují na domácí, přemyslovskou tradici. Podle našeho názoru byly záměrně přidány do textu řádu, aby vznikl specifický korunovační řád, který by umožnil Karlu IV. sdělit tímto textem ideový program jeho...
|
host ::
RSS.