|
|
Analýza rozsahu poškození suchých podlah v případě vlhkostní havárie
Šír, Jan ; Vlach, František (oponent) ; Bečkovský, David (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu rozsahu poškození suchých podlah v případě vlhkostní havárie. V první části se zabývá problematikou namáhání budov z pohledu stavební fyziky, skladbou podlahy a její návazností na konstrukce dřevostaveb. Ve druhé části popisuje zkoušení třech experimentálních vzorků podlah při simulované vlhkostní havárii. Zkoumá a hodnotí chování a způsob šíření unikající vody a vliv působení vlhkosti na materiály.
|
|
|
Rodinný dům
Šír, Jan ; Manová, Ludmila (oponent) ; Maceková, Věra (vedoucí práce)
Projekt se zabývá novostavbou rodinného domu v Rychnově nad Kněžnou. Cílem této práce je vytvořit projektovou dokumentaci pro provedení stavby. Dům je navrhován pro čtyřčlennou rodinu. Objekt má dvě nadzemní podlaží a suterén. Jeho součástí je dvojgaráž. Je zděný z keramických tvárnic Porotherm a má sedlovou střechu. Budova je situována na rovinatém pozemku.
|
|
|
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014 z pohledu teorie válek odvracejících pozornost
Sizaya, Bella ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014 z pohledu teorie válek odvracejících pozornost (diversionary theory of war). Hlavním cílem je zjistit, zda tento konflikt byl iniciován Vladimirem Putinem pro odvedení pozornosti ruské společnosti od vnitrostátních problémů a pro zvýšení svého ratingu popularity pro následnou výhru v nadcházejících prezidentských volbách. V teoretické časti je definována teorie válek odvracejících pozornost a její komponenty. V praktické části se analyzuje vnitropolitická situace v Rusku v letech 2011-2013 z pohledu předpokladů a cílů konfliktů odvracejících pozornosti. Následně se analyzuje období po invazi, z pohledu nástrojů a efektů zahraničních konfliktů k odvrácení pozornosti. Součásti analýzy je sledování změny ratingu popularity prezidenta. Jednotlivé kapitoly odpovídají na dílčí výzkumné otázky, které jsou podkladem pro splnění hlavního cíle této práce.
|
|
|
Strategické postavení Východní Haliče v rámci Západoukrajinské republiky
Pastuščak, Alan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dílčí epizodu mezinárodních a diplomatických vztahů jednoho z krátce existujících nástupnických státu Rakouska Uherska - Západoukrajinské republiky. Když na podzim roku 1918 vypukla válečná konfrontace mezi Polskem a Západoukrajinskou republiko o to, která strana bude mít trvalý nárok na Východní Halič, vyvinula Francie a Velká Británie opakované úsilí o urovnání sporů mezi těmito dvěma státy, nicméně k zachování suverenity Západoukrajinské republiky nakonec nedošlo. Cílem práce je určit důvody, proč Západoukrajinská republika jako geopolitické těleso nezískala dostatečnou zahraniční podporu pro zajištění své existence a nezávislosti v boji s Polskem. Pro výzkumné účely práce bylo použita kombinace několika historiografických metodologických postupů, jako je přímá, nepřímá, či progresivní. Účelem tohoto postupu je přehledné chronologické líčení klíčových událostí, jako jsou diplomatické mise, jednání delegací, či práce komisí vyhotovujících stěžejní dokumenty. Práce dospěla k závěru, že se Západoukrajinská republika zhroutila především z důvodu zarputilosti ze strany jejích politiků, konkrétně v případě rozhodnutí o nepřijetí Barthélemyho demarkační linie. Poté, co posílené polské ozbrojené síly převzaly iniciativu na bojišti, vyjednávací postavení druhé strany...
|
|
|
Budování kognitivní resilience na příkladu boje Finska s ruskou dezinformační hrozbou
Gorbatova, Maria ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Předkládaná práce sleduje problematiku dezinformací jako jednoho z typů ruského hybridního válčení v evropských demokraciích. Vychází z hypotézy, že klíčem k úspěšnému čelení dezinformacím je především dlouhodobé budování společenské odolnosti, která nemůže být nahrazena reaktivními dočasnými opatřeními. Mezi mnoha složkami odolnosti je zmíněna strategická vládní komunikace, komplexní přístup k bezpečnosti, silná role tradičních médií, mediální gramotnost a schopnost politické spolupráce na rozhodujících tématech. Finsko rovněž vyčleňuje dostatečné prostředky na sledování a potírání zahraničních dezinformací, se zvláštním zřetelem na Rusko, a proto může předvídat případnou destabilizaci a připravit se na ni dopředu. Na příkladu finské společnosti během pandemie covid-19 ukazuje, jak lze tuto odolnost posílit i v době krize, a zamezit tak rozšíření dezinformací.
|
|
|
Zhodnocení fyzické základny de facto státu na případu Jižní Osetie za využití definice státnosti Bjørna Møllera.
Dumpík, Marek ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá de facto státy, konkrétně případem Jižní Osetie, kterou posuzuje z hlediska její státnosti. K posouzení jihoosetského případu bylo využito definice státnosti Bjørna Møllera, který rozlišuje mezi třemi dimenzemi státu - institucionální, ideovou a fyzickou základnou. Tato práce se konkrétně zabývá dimenzí fyzické základny, která sestává z ekonomiky, teritoria a populace. Práce také využívá přístupu silných, slabých a selhávajících států, který je využit k přesnějšímu nadefinování zkoumaných indikátorů, pro jednotlivé složky fyzické základny. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první, teoretické části, jsou představeny jednotlivé teoretické přístupy, které jsou v práci využity a s jejich pomocí jsou navrženy zkoumané indikátory. Ve druhé části je potom představen přehled klíčových historických událostí, který poskytuje nezbytný kontext pro třetí část, která se zabývá samotnou fyzickou základnou Jižní Osetie. Cílem práce je potom zodpovědět otázku, zda je Jižní Osetie schopna naplnit požadavky, které jsou na stát kladeny v dimenzi fyzické základny.
|
|
|
Budování národní identity nezávislého Kazachstánu pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva
Dědák, Jan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Autor této diplomové práce se zabývá budováním národní identity Republiky Kazachstán pod vedením prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Prezident Nazarbajev autokraticky vládl Kazachstánu téměř třicet let. Jedním z hlavních cílů jeho politiky bylo vybudování silné národní identity, která by v etnicky a nábožensky rozmanitém regionu střední Asie zajistila stabilitu Nazarbajevova režimu, potažmo přetrvání jeho odkazu. Tato práce je diskurzivní analýzou vybraných projevů prezidenta napříč celou jeho vládou. Teoretická část práce přibližuje pojem diskurz a popisuje použité metody diskurzivní analýzy. Rovněž definuje národní identitu a roli diskurzu při jejím budování na základě modelu sedimentace národní identity. Jedna sekce teoretické časti je věnována dosavadnímu výzkumu Nazarbajevova diskurzu. V analytické části práce jsou zkoumány konkrétní projevy prezidenta. Nazarbajev v nich popisuje a představuje své vize a strategie rozvoje Kazachstánu, přičemž se zaměřuje i na téma národní identity. V rámci diskurzivní analýzy je vždy popsán politicko-společenský kontext projevu, včetně situace v mezinárodních vztazích, a poté jsou zkoumány diskurzivní praktiky, rétorické strategie a jazyk, který prezident používá. Výsledky analýz jednotlivých projevů jsou pak syntetizovány v rámci diskuse, kdy je cílem autora...
|
|
| |
|
|
Ukrajinské téma jako nástroj konsodilace Putinova Ruska
Vaidišová, Natálie ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Téma diplomové práce zjišťuje, jaký byl ruský vnitropolitický kontext eskalace vzájemných vztahů. Ověřuje tvrzení, že ukrajinské téma sloužilo v průběhu posledních dvou desetiletí ruskému politickému vedení k postupné vnitřní konsolidaci ruské společnosti, zaskočené rozpadem Sovětského svazu, a využití protiukrajinských historických narativů ruskou elitou proto lze interpretovat jako nástroj ustálení postsovětské ruské identity ve tvaru, který vyhovuje aktuálním zájmům ruského mocenského centra. Jakou roli hrála historická politika ve využití ukrajinského tématu k vnitřní konsolidaci Ruska práce zkoumá prostřednictvím rozboru argumentace představitelů Ruské federace vůči Ukrajině, a to od nástupu Vladimira Putina po ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022. Toto zkoumání předpokládá podrobnou teoretickou argumentaci, které věnuji první polovinu práce. Následně teoreticko- metodologická zjištění aplikuji ve druhé části práce při analýze projevů ruských reprezentantů, které dělím na následující hlavní analytické celky: vývoj rusko-ukrajinských vztahů na základě výstupů ruských prezidentů, ukrajinské téma a narativ dědictví Velké vlastenecké války a Rusko a Ukrajina jako společný kulturní prostor. Výsledky výzkumu diplomové práce potrvdily využívání ukrajinského tématu klíčovými představiteli Ruské federace k...
|
|
| |
host ::
RSS.