|
|
Vývoj, současný stav a perspektivy Městské knihovny v Náchodě
Sedláčková, Květa ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Slámová, Hana (oponent)
Tématem diplomové práce je popis historického vývoje, soucasných aktivit a perspektiv Mestské knihovny v Náchode (www.mknachod.cz), zejména z pohledu nabízených služeb. V úvodních kapitolách je nastínen vývoj instituce od konce 19. století do poloviny století minulého, vcetne predstavení významných osobností a služeb, charakteristických pro daná období. Dále se práce zabývá popisem aktivit knihovny od 50. let 20. století po soucasnost, s vymezením prelomových situací, mezi které patrilo napríklad stehování knihovny do nových prostor, zmena statusu knihovny, kompletní rekonstrukce budovy, ci zavedení nových služeb a kulturních akcí. Jádrem práce je podrobná charakteristika soucasných služeb a kulturních aktivit knihovny a náznak pravdepodobného smerování instituce do budoucna. [Autorský abstrakt].
|
|
|
Dvě století srbského románu
Doležal, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Černá, Milada (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Tato disertace je první komplexní prezentací srbského románu devatenáctého a dvacátého století. Zachycuje dynamiku vývoje od jeho vzniku do roku 2000 a vytváří jeho ucelený obraz na základě stručných analýz 165 románů. Ukazuje, jakým způsobem si srbští autoři přisvojovali univerzální stylové formace (sentimentalismus, realismus, moderna, expresionismus, surrealismus, "nový román", postmodernismus) a zaměřuje se i na autochtonní směry srbské prózy (zenitismus, neonaturalismus, nacionální realismus). Přesvědčuje o kvalitách srbského románu, ale zároveň poukazuje na jeho stinné stránky i slepé uličky. Těžiště disertace je vymezeno léty 1961-2000, protože toto období ještě nebylo systematizováno, ačkoli právě v posledních dvou pětinách dvacátého století získává román dominantní postavení v rámci srbské literatury. Nejvýraznějším rysem srbského románu, který poměrně dlouho (do dvacátých let 20.století) hodnotově zaostával za romány velkých literatur, je jeho úzké sepětí s bouřlivou historií národa na pomezí antagonistických kultur, náboženství i společensko-politických systémů. Bez ohledu na poetickou příslušnost k tradičnímu nebo inovativnímu diskursu vyprávění uvažují spisovatelé nad smyslem dějin a ve svobodném světě fikce posuzují epochální dějinné zvraty a problémy. Nezřídka je osvětlují z avantgardních...
|
|
|
Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století)
Jeřábková, Zlatina ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
1 Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století) resumé Klíčová slova: bulharská literatura, expresionismus, avantgarda, diabolismus , fantastika hrůzy, zázračno, podivuhodno, karnevalový menippský diskurs, romantismus, naturalismus, individualismus Svetoslav Minkov (1902-1966), Vladimir Poljanov (1899-1988), Georgi Rajčev (1882 - 1947), Čavdar Mutafov (1889-1954) Přes svůj novátorský potenciál pro bulharskou literaturu zůstal jev, označovaný jako bulharský diabolismus, na dlouhá desetiletí na okraji literárního diskursu. Novodobý zájem postmodernistických spisovatelů i kritiky vede k vyzdvižení některých dílčích aspektů tvorby Svetoslava Minkova, Vladimira Poljanova, Georgiho Rajčeva a Čavdara Mutafova. S výjimkou monografie Thomase Martina Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934, která vyšla v roce 1993, však chybí práce, které by ozřejmovaly podstatu tohoto jevu v bulharské literatuře. Synkretická díla bulharských diabolistů, v rámci jejichž zpravidla expresionistického základu se prolínají doznívající individualistické modernistické tendence s prvky romantické fantastiky hrůzy, byla ve své novosti a nečistotě pro své současníky nesnadno zařaditelným jevem. Nedostatek studií, které by se tématu...
|
|
|
Sémantika prostoru ve slovinské meziválečné poezii
Kozár, Aleš ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Černá, Milada (oponent)
Tato studie se zabývá obdobím expresionismu ve slovinské literatuře. Toto období bylo literárními historiky nahlíženo různými zůsoby, navíc výzkum tohoto období byl ovlivněn ideologickými tlaky, zejména u autorů katolického světonázoru, ale také u různých avantgardních směrů. Metodologické přístupy k interpretaci tohoto období byly často také matoucí, neboť se zde projevoval nedostatek odstupu od předmětu zkoumání a docházelo také k vágnímu mísení terminologie. Řada studií pak obsahuje nejrůznější míru dezinterpretací textů. Ta se objevuje bohužel také v nejsoučasnějších studiích, zabývajících se tímto obdobím (Franc Zadravec: Slovenska književnost II.) V této studii se pokouším o interpretaci autorů a konkrétních textů tohoto období, ale zabývám se také literárně-historickými výklady těchto autorů. Chci tak upozornit na některé stereotypy v jejich čtení a hodnocení. Zdá se, že dodnes nejsou někteří autoři objektivně reinterpretováni pomocí nejsoučasnějších literárně-vědných metod, a tím je také obraz celého období do značné míry nekompletní. Slovinská literatura např. nemá kritické vědecké edice některých klíčových autorů tohoto období např. Anton Podbevšek), a také proto je interpretace tohoto období značně ztížená. ...
|
|
|
Vývoj, současný stav a perspektivy Městské knihovny v Náchodě
Sedláčková, Květa ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Slámová, Hana (oponent)
Tématem diplomové práce je popis historického vývoje, soucasných aktivit a perspektiv Mestské knihovny v Náchode (www.mknachod.cz), zejména z pohledu nabízených služeb. V úvodních kapitolách je nastínen vývoj instituce od konce 19. století do poloviny století minulého, vcetne predstavení významných osobností a služeb, charakteristických pro daná období. Dále se práce zabývá popisem aktivit knihovny od 50. let 20. století po soucasnost, s vymezením prelomových situací, mezi které patrilo napríklad stehování knihovny do nových prostor, zmena statusu knihovny, kompletní rekonstrukce budovy, ci zavedení nových služeb a kulturních akcí. Jádrem práce je podrobná charakteristika soucasných služeb a kulturních aktivit knihovny a náznak pravdepodobného smerování instituce do budoucna. [Autorský abstrakt].
|
|
|
Dvě století srbského románu
Doležal, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Černá, Milada (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Tato disertace je první komplexní prezentací srbského románu devatenáctého a dvacátého století. Zachycuje dynamiku vývoje od jeho vzniku do roku 2000 a vytváří jeho ucelený obraz na základě stručných analýz 165 románů. Ukazuje, jakým způsobem si srbští autoři přisvojovali univerzální stylové formace (sentimentalismus, realismus, moderna, expresionismus, surrealismus, "nový román", postmodernismus) a zaměřuje se i na autochtonní směry srbské prózy (zenitismus, neonaturalismus, nacionální realismus). Přesvědčuje o kvalitách srbského románu, ale zároveň poukazuje na jeho stinné stránky i slepé uličky. Těžiště disertace je vymezeno léty 1961-2000, protože toto období ještě nebylo systematizováno, ačkoli právě v posledních dvou pětinách dvacátého století získává román dominantní postavení v rámci srbské literatury. Nejvýraznějším rysem srbského románu, který poměrně dlouho (do dvacátých let 20.století) hodnotově zaostával za romány velkých literatur, je jeho úzké sepětí s bouřlivou historií národa na pomezí antagonistických kultur, náboženství i společensko-politických systémů. Bez ohledu na poetickou příslušnost k tradičnímu nebo inovativnímu diskursu vyprávění uvažují spisovatelé nad smyslem dějin a ve svobodném světě fikce posuzují epochální dějinné zvraty a problémy. Nezřídka je osvětlují z avantgardních...
|
host ::
RSS.