|
|
South Korean Nuclear Program and the American Support of the Authoritarian Regime
Stoláriková, Lenka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Problematika šírenia jadrových zbraní na Kórejskom polostrove a otázka legitimity a podpory nedemokratických vládcov, patria medzi aktuálne politické výzvy. Zárodky kórejských jadrových snáh siahajú až do 70. rokov 20. storočia, kedy autoritatívny juhokórejský prezident Pak Čong-hi nariadil spustenie tzv. Projektu 890. Spojené štáty, dlhoročný ochranca a sponzor Soulu, museli nájsť spôsob, ako sa s touto situáciou popasovať a zvážiť svoje spojenectvo s Južnou Kóreou. Táto práca je predovšetkým analýzou americkej podpory juhokórejského autoritatívneho režimu na konci 70. rokov. Jej hlavným cieľom je vyhodnotiť, či bolo možné, aby Spojené štáty obmedzili svoju finančnú a vojenskú pomoc na sklonku vlády Pak Čong- hiho a presadzovali demokratizáciu krajiny. Snaží sa preskúmať faktory, ktoré mali vplyv na rozhodnutie Spojených štátov. Následne verifikuje teóriu Owena a Poznanskeho o existencii dvoch podmienok, potrebných na to, aby boli USA ochotné prestať podporovať proamerický autoritatívny režim a umožnili konanie demokratických volieb. Táto práca nadväzuje na ich výklad a dopĺňa ho o ďalšie faktory, relevantné pre tento prípad. Argumentuje, že jedným z významných aspektov pri rozhodovaní mohli byť práve juhokórejské jadrové snahy a s nimi spätá nespoľahlivosť Paka ako amerického spojenca.
|
|
|
Trumpův předvolební plán boje proti terorismu v USA a jeho následná realizace v první polovině volebního období
Bohunická, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se pokusila odpovědět na hypotézu, kterou bylo, že jednotliví kandidáti na prezidenta dávají v průběhu svých kampaní velké množství slibů, kterým po zvolení nejsou schopni dostát, popř. k jejich naplnění nemají dostatečné kompetence. Tuto hypotézu jsem se pokusila aplikovat na kampaň Donalda Trumpa a to především na jeho tři sliby v oblasti boje proti terorismu v USA. K dosažení mého cíle jsem využila analýzy jednotlivých slibů a následně je komparovala s kroky, které Trump podnikl od inaugurace v lednu 2017 do poloviny jeho volebního období v lednu 2019. Prvním slibem mělo být uzavření částí internetu, kde operuje ISIS a rekrutuje tam nové členy z řad amerických občanů. Jediným krokem, který Trump v této oblasti provedl bylo podepsání prohlášení spolu s členy skupiny G7, ve kterém požadovali zintenzivnění tlaku ze strany sociálních médií vůči teroristům na internetu. Z technického hlediska byl tento slib od počátku problematický. První problémem bylo, že Trump neměl dostatečné kompetence k jeho naplnění. Druhým problémem na který tento slib narážel byl první dodatek ústavy, ve kterém je zakotvena svoboda slova a vyjadřování a uzavření částí internetu by tyto svobody narušilo. Na tomto slibu jsem potvrdila moji hypotézu, že kandidáti dávají i takové sliby, ke kterým...
|
|
|
Rozvojová spolupráce Spojených států amerických: Případová studie spolupráce v Iráku
Dvořáková, Eliška ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá efektivitou rozvojové spolupráce a podpory demokracie Spojených států amerických v Iráku. USA poskytují nejvíce zdrojů na rozvojovou spolupráci na světě v nominálních hodnotách. Ročně na ni vymezí několik desítek miliard dolarů ze svého rozpočtu. Je to velmi diskutované a také sporné téma, o jehož efektivitě se neustále přou jak politici, tak i ekonomové. Oblast Blízkého východu a severní Afriky patří k největším příjemcům spolupráce ze strany USA. Při spojení Iráku a USA si každý představí pouze americkou invazi, ale ony také Iráku poskytují velmi objemnou rozvojovou spolupráci. Otázkou však zůstává její efektivita a vliv na rozvoj Iráku. První část práce se zaměřuje na základní terminologii a typy spolupráce, její hlavní teorie, motivace a cíle států při poskytování rozvojové asistence a základy podpory demokracie. Druhá část se věnuje americké podpoře rozvoje - stručné historii jejího poskytování a pokusům o její reformu. Také obsahuje podkapitolu o institucích USA, skrze které je poskytována rozvojová spolupráce a podpora demokracie na Blízkém východě, kterých je velké množství. V poslední kapitole se nachází případová studie o efektivitě rozvojové spolupráce a podpory demokracie USA v Iráku. V první části kapitoly je pomocí státních rozpočtů a indexů svobody a...
|
|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
|
|
Combined Action Program (CAP) jako účinný nástroj protipovstalecké strategie USA ve vietnamské válce
Bálint, Miroslav ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Fojtek, Vít (oponent)
Americká válka ve Vietnamu byla jedním z konfliktů Studené války a Spojené státy do ní vstoupily v rámci své politiky zadržování komunismu. Američané nejdříve podporovali Francii a později převzali politickou i vojenskou zodpovědnost. Přes mnohá doporučení zvolilo americké vojenské velení konvenční strategii založenou na masivních úderech proti nepříteli, s cílem podlomit jeho vůli. Tato strategie vycházela z úspěchů americké armády v minulosti a z její technologické převahy. Rozdílem oproti předchozím válkám bylo samotné dějiště konfliktu. Nepřítel zvolil guerillovou taktiku a vyhýbal se větším střetům. Jediným řešením byla aplikace protipovstalecké strategie, která byla zaměřena na získání si důvěry vietnamské populace. K jejímu vývoji docházelo na základě každodenních zkušeností bojových jednotek, které začaly tuto novou strategii na mnoha místech úspěšně aplikovat. Americká armáda bohužel nedokázala tento úspěšný model aplikovat plošně a do konce války trvala na konvenčním způsobu pacifikace.
|
|
| |
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
The Activity of Organizations Supporting Civil Society in the Middle East: The Cases of Egypt and Turkey
Ahmed, Sarah Saad Mohmed ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of International Relations Master's Thesis 2018 Sarah Ahmed CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of International Relations The Activity of Organizations Supporting Civil Society in the Middle East: The Cases of Egypt and Turkey Master's thesis Author: Sarah Ahmed Study programme: International Relations Supervisor: PhDr. Jan Hornát, Ph.D. Year of the defence: 2018 Declaration 1. I hereby declare that I have compiled this thesis using the listed literature and resources only. 2. I hereby declare that my thesis has not been used to gain any other academic title. 3. I fully agree to my work being used for study and scientific purposes. In Prague on 31.07.2018 Sarah Ahmed References AHMED, Sarah. The Activity of Organizations Supporting Civil Society in the Middle East. Praha, 2018. 106 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Relations. Department of International Relations. Supervisor PhDr. Jan Hornát, Ph.D. Length of the thesis: 198,979 Characters. Abstract First, this thesis will be focused on democracy promotion and civil society as concepts that emerged and occupied a large scholarly literature. I deem...
|
|
|
U.S. Polarization in Congress: The role of Congressional Member Organizations in the House of Representatives
Hodboď, Dominik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Tato práce si klade za cíl přispět do diskuse o současné polarizaci v americkém Kongresu. Práce nabízí stručný přehled o dosavadní literatuře a především existujícím teoriím a myšlenkovým směrům o daném fenoménu. Toto dílo se zaměřuje na směr, který příčiny a dopady polarizaci nehledá mezi elektorátem, nýbrž na úrovni politických elit v Kongresu. Práce zdůrazňuje potřebu výzkumu na konkrétní jednotlivé politické uskupení (caucuses) vyskytující se v současném Kongresu pro jejich spojitost s příčinami a možnými dopady fenoménu, jímž je polarizace. V práci jsou provedeny dvě klíčové analýzy. V první řadě je na jednotlivá politická uskupení aplikován existující soubor dat kriticky široce uznán jako stěžejní východisko pro studium polarizace. Účelem je potvrdit různorodost ideologických postavení daných politických uskupení. Druhou analýzou, jež je stěžejní části celé práce je examinace jednotlivě všech hlasování během 114. Sněmovny reprezentantů v Kongresu. Cílem této studie je určit úroveň hlasovací koherence jednotlivých uskupení a tím pádem určit sílu a vliv těchto skupin v rámci sněmovny. Síla jednotlivých skupin napoví, do jaké míry mohou být vlivné na dnešní polarizaci v Americkém Kongresu.
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
host ::
RSS.