|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Případ Achmatovová-Zoščenko
Bernardy, David ; Jonáková, Anna (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Případ Achmatovová-Zoščenko pojednává o československé reakci, kterou vyvolalo politicky nařízené zastavení leningradských literárních revuí Zvězda a Leningrad v Sovětském svazu v roce 1946. Práce mapuje následnou debatu v československých periodicích, jež probíhala ve dvou hlavních liniích. Jedna linie zásah podporovala, druhá jej naopak odsuzovala. Po komunistickém puči v únoru 1948 bylo jasné, že i československá kultura bude politicky následovat Sovětský svaz.
|
|
| |
|
|
Jana Černá jako představitelka poválečné bohémy a mediální reflexe její osobnosti
Horáčková, Lucie ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Bakalářská práce na téma "Jana Černá jako představitelka poválečné bohémy a mediální reflexe její osobnosti" pojednává o této autorce, která se podílela na formování kulturního podzemí přelomu 40. a 50. let 20. století. Práce poukazuje na její význam pro "manifest" Doslov aneb Abdikace, sborník Židovská jména a dění kolem edice Půlnoc. Práce shromažďuje biografická data Jany Černé, podává přehled o její publikační tvorbě, interpretuje její knižní i časopisecké dílo. Značný prostor v práci je věnován současné mediální reflexi této osobnosti. Interpretován je způsob její prezentace v díle Egona Bondyho a v dokumentárním filmu Sie sass im Glashaus und warf mit Steinen. Osobnost Jany Černé mohou dokreslit i její blízcí: syn Martin Černý, bývalý manžel Ladislav Lipanský, přítel Ivo Vodseďálek či šéfredaktor Divokého vína Ludvík Hess.
|
|
|
Martin Petiška (Eduard Martin): Člověk, tvůrce, nakladatel
Kábrt, Jiří ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Toto je první vydání bakalářské práce, která popisuje v detailu osobnost Martina Petišky, především činnost jeho nakladatelství Martin a poté jeho autorský příspěvek české kultuře dílem bohatým literární představivostí a hlubokomyslností, nebo v případech spotřebnější literatury (například nové příběhy Sherlocka Holmese), přinejmenším dobrou vůlí pobavit. Rozbor nakladatelství ukazuje jeho zajímavost a nezanedbatelný přínos pro českého čtenáře. Práce začíná rekapitulací rodinných kořenů, připomínkou nakladatelova otce, slavného spisovatele Eduarda Petišky, a méně známého strýce Františka Vinanta. Na dalších stránkách jsou uvedeny informace o osobě Martina Petišky - člověka (je zde uveden sled nejvýznamnějších životních událostí) - autora, kdy je v práci popsáno dílo nejenom prostým výčtem napsaných knih, ale také je hodnoceno z hlediska literárního i sociologického a nakladatele, kdy autor sleduje motivy pro vznik nakladatelství, jeho vývoj, organizační zázemí a detailně mapuje jeho produkci. Část práce je také věnována dalším zájmům Martina Petišky, které mají nepochybně vliv na jeho celkové intelektuální zázemí, jako například členství ve společnosti Rotary nebo přednášková činnost na Karlově Univerzitě v Praze. Přílohy práce se skládají ze dvou částí - seznamu knih vydaných nakladatelstvím...
|
|
|
Kritická reflexe románů Aleny Mornštajnové v českých médiích
Sedloňová, Nikola ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritická reflexe románů Aleny Mornštajnové v českých médiích analyzuje recenze a kritiky prvních čtyř románů této spisovatelky: Slepá mapa, Hotýlek, Hana a Tiché roky. Cílem práce je zjistit, jak dílo Aleny Mornštajnové vnímají profesionální literární kritici a recenzenti. Analýza zkoumá celkem 27 kritických textů z českých literárních časopisů a portálů (Host, Tvar, A2, iLiteratura.cz, Bubínek Revolveru) a také všeobecně zaměřených deníků, týdeníků a měsíčníků (Mladá fronta DNES, Právo, Deník N, Respekt, Týdeník Rozhlas, Literární noviny). Zkoumaným obdobím jsou léta 2013-2020, tedy od prvního vydaného románu dosud. V teoretické části se práce zabývá vymezením pojmů interpretace, hodnota uměleckého díla, kritika a recenze, rozhovor a dále představuje biografii Aleny Mornštajnové a některá literární periodika, jejichž kritické reflexe byly pro analýzu stěžejní. Praktická část práce se věnuje interpretaci jednotlivých románů a posléze analýze a hodnocení kritických reflexí. Zkoumány jsou nejen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň a profesionalita jejich kritických textů. Součástí práce je rovněž rozhovor s Alenou Mornštajnovou na téma její tvorby a literární kritiky. Spisovatelka odpovídá na otázky o svém přístupu k literárním kritikám a...
|
host ::
RSS.