|
|
Karel hrabě Chotek - šlechtic na pomezí dvou epoch.
Smítková, Lenka ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky): Tato diplomová práce si klade za cíl podat ucelený obraz významného českého aristokrata, úředníka a filantropa Karla Chotka v jeho životních rolích. Karel Chotek postupně zastával úřad zemského šéfa v Terstu, Innsbrucku a Praze. Období jeho správy je v Českých zemích charakterizováno velkým rozvojem hospodářství a sociálních institucí. Diplomová práce je rozdělena do dvou velkých částí, první tvoří samotná studie, druhou potom přílohy s edicemi použitých archiválií - deníku, memorabilií a autobiografie. Kapitoly studie jsou rozděleny tematicko - chronologicky, podle rolí, jaké hrabě Chotek během života zastával - šlechtic, syn, bratr, student, manžel, otec, úředník, filantrop, cestovatel, pozorovatel revolučního roku 1848, podnikatel, stavitel, velkostatkář a společenský tvor. Výjimku tvoří kapitola dvě, která podává teoretický úvod do problematiky výzkumu deníků, memoárů a autobiografií. V samotném závěru se zamýšlím nad osobností, povahou a charakterem hraběte Chotka.
|
|
|
Typ veřejně činné pražské měšťanské rodiny na přelomu 19. a 20. století. Příklad Jana a Anny Podlipných.
Heřmánková, Adéla ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem práce je ukázat na konkrétním příkladu Jana a Anny Podlipných typ pražské veřejně činné rodiny na přelomu 19. a 20. století. Popsána je jednak veřejná činnost obou manželů, jednak jejich soukromý život. Práce představuje rodinné zázemí obou manželů a období před uzavřením manželství. Dále je věnována pozornost rodinnému životu manželů Podlipných, zejména tomu, jakým způsobem trávili členové rodiny volný čas. V této souvislosti je zdůrazněno především domácí divadlo. Jádrem práce je představení veřejné činnosti Jana a Anny Podlipných. Veřejná činnost Jana Podlipného je rozdělena na působení v pražské samosprávě a ve spolcích. Důraz je položen zejména na období 1897 - 1900, kdy byl Jan Podlipný starostou Prahy. Částečně se práce věnuje advokátní praxi a jeho působení v mladočeské straně. Dále práce představuje Jana Podlipného jako člena Sokola, prvního starostu České obce sokolské a člena Spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Zmíněna je zásluha Jana Podlipného o spolupráci Sokola s Unií francouzských gymnastů. Okrajově jsou připomenuty další organizace, v nichž Jan Podlipný působil. Anna Podlipná je představena především jako manželka a matka. Důraz je položen také na její činnost ve spolcích Domácnosť a České srdce. Pozornost je věnována její roli při zakládání a řízení Prvního...
|
|
|
Albína Honzáková- Portrét feministické ženy
Sládková, Jana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Anotace: Práce se zaměřuje na dějiny žen na přelomu 19. a 20. století. Vychází z unikátního pramene, pamětí Albíny Honzákové a dochovaných archiválií, jako je rozsáhlá korespondence či publikační činnost. Práce dále přibližuje historii dívčího vzdělání a s ním spojené spolky, ale také spolky, které se podílely na postupné emancipaci veřejnosti. Klíčová slova: memoáry, každodennost, 19. a 20. století, ženy, feminismus, vzdělání, spolky
|
|
|
Historie obce Solopysky u Kutné Hory v letech 1918- 1938
Šíbalová, Markéta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
AAnnoottaaccee Tato diplomová práce pojednává o dějinném vývoji obce Solopysky, která se nachází dvanáct kilometrů od Kutné Hory ve středních Čechách. Reflektováno je meziválečné období let 1918 - 1938, které přineslo mnoho zlomových okamžiků. V práci je zpracován vliv těchto významných událostí na místní obyvatelstvo (vznik první Československé republiky, Mnichovská dohoda). Ve správní oblasti se práce zabývá mechanismy fungování, organizací, strukturou, personálním obsazením, pravomocemi a činnosti obecní samosprávy. Všímá si dobové legislativy a jejího uvedení do praxe. Autorka se snaží také postihnout tendence obecního hospodaření včetně obecního rozpočtu a nakládání s obecním majetkem. V kulturní oblasti je zvláštní pozornost věnována školnímu prostředí, činnosti místních spolků a politické aktivitě včetně obecních voleb. Stranou nezůstává popis každodenního života a atmosféry v obci podle pamětí starousedlíka pana Václava Sovy. Cílem této práce je konfrontace narativního pramene s prameny úřední provenience. Při psaní práce bylo zohledněno především hledisko tématické. KKllííččoovváá sslloovvaa Obec, samospráva, spolková a politická činnost, obecní volby, obecní majetek, každodennost, střední Čechy, Solopysky u Kutné Hory, 1918 - 1938
|
|
|
Josef Liboslav Ziegler
Balcarová, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce pojednává o životě katolického kněze Josefa Liboslava Zieglera (1782-1846) v první polovině 19. století. Důraz je kladen na jeho vlasteneckou činnost ve východních Čechách, kde také Ziegler působil. Významnou složkou jeho práce byla redakční činnost v českých časopisech, kolem nichž shromažďoval východočeské literáty. Důležitá je i jeho překladatelská činnost do českého jazyka. Druhá část práce pojednává o Zieglerově tzv. druhém životě, kde je nastíněno vnímání a náhled pozdějších generací právě na život a působení Josefa Liboslava Zieglera. Práce vychází z dochované Zieglerovy korespondence a dobových periodik a literatury zabývající se českou vlasteneckou společností v první polovině 19. století. Klíčová slova První polovina 19. století Kněz Východní Čechy Vlastenectví Česká literatura
|
|
|
Boj o národní identitu v 80. letech 19. století.
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Cílem rigorózní práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
|
Hrabě Leo Thun a revoluce 1848/49
Madlová, Ivana ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem předložené práce je nástin významu revoluce 1848/49 pro tradiční aristokratickou vrstvu společnosti. Na základě komparace spisů hraběte Leo Thuna z předbřeznového i porevolučního období se autorka pokouší o vystižení role prožité revoluce v příštích strategiích české konzervativní šlechty, konfrontované v revoluci 1848/49 s radikalizací a politizací slovanských národních hnutí, jejichž kulturní a intelektuální rozvoj podporovala v předchozím období svým patriotickým mecenášstvím i osvícenským úsilím o obecný prospěch společnosti. Klíčová slova revoluce 1848/49 Leo Thun šlechta
|
|
|
Eduard Albert a realisté. Osobnost Eduarda Alberta a jeho role v české politice v 80. a 90. letech 19. století
Kokešová, Helena ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Galandauer, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá Eduardem Albertem (1841-1900), významnou osobností českého a rakouského vědeckého, kulturního, ale i politického života konce 19. století. Můj výzkum se prioritně soustředil na nepříliš prozkoumané oblasti Albertova života, tedy na jeho soukromí a politickou činnost. Moje stěžejní otázka byla: Jakou roli hrál muž, který ve Vídni dosáhl oslnivé profesní kariéry a získal i odpovídající společenské postavení, v českém politickém životě? Ačkoli se otevřenému angažování v politice bránil, zcela stranou stát nedokázal. Na konkrétním příkladě Albertových vztahů ke skupině realistů ukazuji, že Albert byl člověkem živě se zajímajícím o soudobé politické dění, že nebyl pouze pasivním pozorovatelem, ale mnohdy aktivně zasahoval do české politiky. Dalším tématem mého zájmu byl Albertův postoj k České akademii věd a umění. Ani v tomto případě totiž nešlo o otázku čistě vědeckou, naopak založení České akademie byl krok z velké části politický. Práce je strukturována do šesti hlavních kapitol, jejichž základní rozvržení kombinuje chronologické a tematické hledisko. V úvodu jsem se pokusila vymezit téma a stanovit koncepční rámec, shrnula jsem dosavadní stav bádání a rozebrala nejdůležitější prameny a literaturu. V první kapitole Homo privatus nastiňuji Albertův stručný životopis včetně...
|
|
|
Dostihový sport a česká společnost (na příkladu závodišť v Pardubicích, ve Velké Chuchli a v hřebčíně Napajedla)
Votavová, Šárka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá okolnostmi a průběhem vzniku dostihového sportu v Čechách od 70. let 19. století do 20. let 20. století. Práce se dělí na tři části, z nichž první se zabývá vznikem pardubického závodiště, druhá je věnována závodišti ve Velké Chuchli a poslední je zaměřena na Hřebčín Napajedla. Ke každé kapitole je vypracována historie subjektu a následné odvození společenských souvislostí jako byla móda, postavení ženy při dostizích, vytvoření nových pracovních míst či formování určitého nového typu člověka. Hlavní cíl práce je snaha poodkrýt dostihový sport jako společenský fenomén, ale také konglomerát institucí, které nelze od sebe oddělit. Bez Hřebčína v Napajedlích by těžko byl zajištěn přísun kvalitních koní a bez Velké pardubické a její tradici díky šlechtě by se těžko vytvořilo dostihové závodiště ve Velké Chuchli. Práce není zaměřena na jednostranný popis dostihů, ale uchopení problematiky celkově. Mnoho prací zabývajících se prostředím dostihů zcela opomíjí provázanost a rovněž sociální stránku tohoto sportu. Na příkladech módy, dražeb či pořádání dostihového mítinku je ukázáno jak na jedné straně byly dostihy elitní záležitostí a na straně druhé vytvořili nová místa pro zábavu i pro podnikatele.
|
|
|
Návrat do emigrace. Osudy československých příslušníků RAF po druhé světové válce ve Velké Británii
Polley, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Kudrna, Ladislav (oponent) ; Konečný, Karel (oponent)
Předmětem disertační práce je popsání a analyzování tématiky poválečných osudů československých letců ve Velké Británii v poválečných letech. Úvod práce nastiňuje atmosféru doby a proces integrace západních letců v Československu po osvobození. Práce se rovněž zabývá snahou britských manželek těchto letců o asimilaci do československé společnosti. Proměny politických okolností však donutily letce RAF začít opět uvažovat o odchodu za hranice Československa. Po únoru 1948 byla perzekuce vůči RAF důstojníkům již zcela evidentní. Politické čistky v armádě je donutily k opětovnému odchodu z Československa. Práce typologizuje odchody letců RAF do zahraničí do podskupin a na každé z této podskupiny demonstruje různé a přeci velmi podobné osudy letců, které spojuje odchod do Velké Británie, kde za války sloužili v Královském letectvu. Typologii odchodů rozlišuje ty letce, kteří zůstali ve Velké Británii a nevrátili se po skončení války do Československa, ty, kteří odešli legální cestou, a ty, kteří odešli ilegální cestou po zemi do emigrace. Pro osvětlení problematiky únosů letadel je zvolena forma zpětné reflexe obsažená v německých, francouzských a anglických dobových periodikách. Následující část disertační práce se zabývá uplatněním československých letců ve Velké Británii. Hlavním úkolem této kapitoly...
|
host ::
RSS.