|
|
New Intersection Graph Hierachies
Chmel, Petr ; Jelínek, Vít (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Jan (oponent)
String grafy jsou průnikové grafy křivek v rovině. Asinowski a kol. [JGAA 2012] za- definovali hierarchii VPG grafů dle počtů zlomů jednotlivých křivek a ukázali, že tato hierarchie obsahuje právě všechny string grafy. Podobnou hierarchii můžeme pozorovat u k-string grafů: string grafů, jež jsou navíc omezeny tím, že každá dvojice křivek může sdílet nejvýše k bodů. V tomto směru pokračujeme zavedením precisely-k-string grafů, jejichž reprezentace je omezenější, neboť požadujeme, aby každá dvojice křivek sdílela buď právě 0, nebo právě k bodů a zároveň se křivky nesmí jen dotýkat. Dokážeme, že pro každé k ≥ 1 je každý precisely-k-string graf i precisely-(k + 2)-string graf, a že třídy precisely-k-string grafů a precisely-(k + 1)-string grafů jsou inkluzí neporovnatelné. Dále hledáme efektivně reprezentovatelnou třídu průnikových grafů objektů v rovině, která obsahuje všechny grafy s fixním maximálním stupněm. V průběhu zavedeme hi- erarchii průnikových grafů sjednocení d svislých a vodorovných úseček, jež nazýváme impure-d-line grafy, a dalších variant této třídy s omezeními na reprezentaci. Dokážeme, že všechny grafy s maximálním stupněm ≤ 2d jsou impure-d-line grafy a pro d = 1 je toto nejlepší možný výsledek. Také studujeme vztah mezi parametrem d v definici impure-d-line grafů a ostatními grafovými...
|
|
|
Jak budeme společně vyrůstat?
Polanská, Andrea ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Má diplomová práce vychází z předdiplomového projektu, jehož téma bylo „Jak budeme spolu žít?“. Projekt byl založen na spolupráci celého ateliéru a jeho výsledkem byla teoretická část, koncepční a urbanistické řešení. V teoretické části jsme provedli výzkum a vytyčení 3 základních pojmů - reciprocita, globalizace, udržitelnost. Následně jsme náš výzkum aplikovali pro řešení konkrétní lokality, kterou je areál bývalého cukrovaru ve Šlapanicích. Cílem společného konceptu je bořit hranice mezi mladými a starými, jednotlivci a rodinami. Koncept je založen na zpochybňování konvenčních způsobů života. Proto námi navržené urbanistické řešení lze popsat jako rozmanité, založené na koexistenci a budování mezigeneračních vztahů mezi lidmi. V závěru předdiplomové práce nám vyvstaly 3 otázky - Jak budeme spolu bydlet?, Jak budeme spolu pracovat?, Jak budeme spolu vyrůstat?. A právě poslední otázka se stala tématem mé závěrečné diplomové práce. Cílem mé diplomové práci je tuto otázku proměnit v konkrétní návrh mateřské školy ve spojení s bydlením pro seniory. Navržený soubor staveb by měl podněcovat k vzájemným interakcím. Nabídnout prostor pro společné trávení času, aby se vytvářela sociální síť pro mezigenerační život, díky které jsou komunity atraktivnější. Nejde tedy jen o samotné spojení seniorů a dětí z mateřské školy, ale o vytvoření komunity. Rovněž se v rámci úvah o udržitelné budoucnosti a společného žití navracím, tak jako tomu bylo v minulosti, k blízkému soužití s přírodou. Protože toto souznění může vyřešit některé z palčivých otázek světa udržitelným způsobem.
|
|
|
Jak budeme společně bydlet?
Wintner, Roman ; Kocián, Václav (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
V diplomovej práci Jak budeme společně bydlet sa zaoberám fenoménom participatívneho bývania. Prvou fázou práce je výskum, v ktorom analyzujem typy komunitného bývania zo zahraničia, skúmam históriu kolektívneho bývania na území českej republiky. Zameriavam sa na rôzne možnosti participácie v rámci bývania, ktoré demonštrujem na reálnych príkladoch. Snažím sa poukázať na zatiaľ nedostatočnú podporu podobne orientovaných projektov, ktoré by mohli mať pozitívny dosah na vývoj bytovej otázky v krajine. V druhej fáze práce vytváram charakteristiku fiktívej skupiny ľudí, komunity, na ktorej sa snažím demonštrovať fungovanie a možnosť realizácie projektu participatívneho bývania a modelu bottom-up. Výsledkom je architektonický návrh na území bývalého cukrovaru v meste Šlapanice, zohľadňujúci záujmy a potreby danej lokality a komunity. Ide o istú úvahu poukazujúcu na možnosti a variabilitu prevedenia takto koncipovaného projektu v konkrétnych českých podmienkach. Vychádzam pri tom ideovo zo zahraničného modelu, ktorý sa snažím preniesť na územie rozvoľnenejšej zástavby. Dôležitý zreteľ je v práci kladený na otázky budúcnosti v spojení s bývaním. V projekte pracujem s návrhom 5 rozličných objektov z ktorého jeden slúži aj ako spoločné centrum pre komunitu. Objekty sú charakteristické rozdielnymi prístupmi k návrhu podľa individuality skupiny vlastníkov. Ďalšie úvahy možného fungovania prinášam prostredníctvom rozdielneho členenia pozemkov bez striktného delenia a odlišnému prístupu k užívaniu automobilov. Ako paradoxnú odpoveď bývania budúcnosti prinášam návrat k tradícii a obyčajom podobným dedinskému prostrediu. Nielen v spojitosti s pestovaním, chovom hydiny, úniku od hektickosti, ale hlavne s orientáciou na skutočné hodnoty a zdravé vzťahy, ktorých sprostredkovateľom môže byť práve participatívne bývanie.
|
|
|
Jak budeme společně bydlet?
Sochorková, Tereza ; Joura, Ivo (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navrhnout řešení zástavby na území v současné době zanedbalého a nekultivovaného areálu bývalého šlapanického cukrovaru rozkládajícího se mezi ulicemi Nádražní a Dlouhá nedaleko centra tohoto menšího města. Návrh urbanismu místa vychází z předdiplomního projektu. Celé území je pojato jako co nejvíce prostupné, a to především pro pěší. Automobilová doprava je zpomalována nepřímým průběhem cest, které se linou areálem, jenž je celý koncipován jako obytná zóna. Důraz je tak kladen na maximální přívětivost místa, příjemné měřítko budov volně rozmístěných po celém území, které je samo o sobě jedním velkým parkem sloužícím jako prostor k setkávání. Respekt k existenci přírody, jakožto důležité a neopomenutelné složky nacházející se všude kolem nás, umocňuje napojení areálu na protékající Říčku podél východní hranice pozemku. Samotný návrh jsem se snažila pojmout jako co nejvíce prospěšný nejen pro lidské bytosti, ale také pro zvířectvo a přírodu jako takovou, které by měl být dopřán dostatečný prostor a respekt. Právě snaha o propojení přírody a lidí provází celý návrh, ve kterém je myšleno nejen na možnou variabilitu objektů dle aktuálních potřeb, ekologickou, ekonomickou, snadnou a rychlou výstavbu, ale především na naučení se zacházet se zdroji energie i potravy, vážit si jejich ceny a znát koloběh, který za jejich získáváním stojí.
|
|
|
Dům na Obilním trhu
Jálová, Kateřina ; Ježková, Tereza (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Obilní trh je v obrazu města Brna nepřehlédnutelným veřejným prostorem. Jeho jižní část však doposud nebyla dokončena a ukrývá v sobě obrovský potenciál pro rozvoj města respektive jeho veřejných institucí. Forma veřejné správy a jejích úřadů čelí dlouhodobě kritice. Příkladů moderních, otevřených, flexibilních a udržitelných veřejných budov je minimum. Společenský diskurz po nich stále silněji volá a architekti na něj musí mít připravenou odpověď.
|
|
|
Dům na Obilním trhu
Hynšt, Lukáš ; Štěpánek, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Současná podoba okolí Obilního trhu, náměstí s parkem situovaného v blízkosti brněnského centra, není bezproblémová. Především se na ulici Údolní, mezi tramvajovou zastávkou a budovou Kanceláře veřejného ochránce práv, nachází nevyhovující parkoviště a torzo řadové zástavby v nevyhovujícím stavu. To vše je vadou na kráse, již reprezentuje park na Obilním trhu a lesopark přiléhající k hradu Špilberk. Tato práce místo parkoviště a zanedbaných budov do proluky při ulici Údolní zasazuje budovu Kanceláře ochránce práv dětí – instituce, která má být v České republice brzo zřízena ke kontrole postupu úřadů, ale i jiných institucí, jež svou činností mohou zasahovat do sociálního a právního postavení dítěte. Řešení je koncipováno jako moderní, otevřené a udržitelné. Svou ideou i konkrétní podobou naznačuje, že s otevřenou náručí vítá děti, jejich rodiče, ale je zároveň příjemným místem pro zaměstnance, kteří každodenně realizují pravomoci instituce. Mimo samotného „úřadu“ budova a její okolí nabízí parkovací možnosti, prostory pro komerční využití i pro dočasné ubytování. Její vizuální stránka vhodně dokresluje okolí plné zeleně a ruchu společenského života.
|
|
|
Dům na Obilním trhu
Holbová, Natália ; Petruš, Lukáš (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Obilný trh je v obraze mesta Brna neprehliadnuteľným verejným priestorom. Jeho južná časť však doposial nebola dokončená a ukrýva v sebe obrovský potenciál pre rozvoj mesta respektíve jeho verejných inštitúcií. Forma verejnej správy a jej úradov čelí dlhodobej kritike. Príkladov moderných, otvorených, flexibilných a udržatelných verejných budov je minimum. Spoločenský diskurz po nich stále silnejšie volá a architekti naň musia mať pripravenú odpoveď.
|
|
|
Dům na Obilním trhu
Hladíková, Tereza ; Skála, Ondřej (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
s parkem, které naproti sobě otevírá výhled na kopec Špilberk. Ulice Údolní jako spojovací článek mezi centrem a Obilním trhem má ovšem několik nedostatků. Jedním ze zásadních je proluka mezi kanceláří veřejného ochránce práv a zastávkou MHD. Na této proluce je v současnosti nevyhovující parkoviště a několik polorozpadlých domů. Tyto domy se pomalu demolují pro svůj špatný technický stav. Nezastavěná proluka na Obilním trhu je dlouhodobý problém, který je potřeba řešit. V současné době je majetkem Jihomoravského kraje. Dle informací v současnosti zatím nehodlá v nejbližší době tuto problematiku řešit. Výhledově projevuje zájem ji zastavět. Tento záměr je sice v nedohlednu, ale až by nastal, bude se na tomto projektu podílet i Město Brno, které má o parcelu zájem. Do proluky bude zasazena budova pro úřad Jihomoravského kraje, lépe řečeno jeho pobočka. Současné sídlo nemá dostatečnou kapacitu a zcela mu chybí jakékoliv konferenční centrum i místo, kam by se mohli odbory rozšiřovat a doplňovat na více sekcí. Návrh a celková myšlenka zvolit pobočku krajského úřadu vznikla za konzultace právě na krajském úřadě. Do budoucna se nepočítá s tím že by současné odbory zanikly, ale spíše se mohou začít selektovat a vznikat pododbory , a tím vznikne nárok na další kancelářské prostory. V návrhu je zohledněn i prostor pro stravování zaměstnanců a také veřejnosti. Myšlenka transparentnosti umožňuje prolínání jednotlivých struktur mezi sebou navzájem. Bakalářská práce prověří znalosti v oblastech navrhování městských veřejných prostorů, administrativních budov, staveb pro přechodné bydlení, interiérového designu a technicko-konstrukčního řešení stavby.
|
|
|
Dům na Obilním trhu
Daňová, Barbora ; Štěpánek, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Proluka naproti Obilnímu trhu je dlouhodobě zanedbávanou oblastí a působí neesteticky. Poloha místa je ideální pro vystavbu objektu veřejného zájmu, jelikož se nachází v blízkosti centra a zároveň je obklopena přírodou, zejména pak parkem Špilberk. Návrh řeší situaci vystavbou multifunkční budovy, ve které sídlí zejména Úřad městské části Brno střed, Kancelář architekta města Brna a Urban Centrum. Prostory lákají svym variabilním využitím a také vzájemnou komunikací budovy s venkovními prostory. Urbanismus návrhu respektuje a doplňuje okolní veřejné prostranství, a zároveň nenarušuje aktuální stav veřejné infrastruktury a života ve městě. Návrh naopak podporuje atraktivitu místa i města Brna jako takového.
|
|
|
Dům na Obilním trhu
Čuláková, Michaela ; Ježková, Tereza (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zameriava na návrh budovy moderného transparentného úradu v Brne na Obilnom trhu. Vzhľadom na blízkosť komunitnej záhrady, Špilberku a necelistvosti odboru životného prostredia v Brne bol zvolený Inštitút životného prostredia. Okrem kancelárií budova poskytuje stravovanie,ubytovanie hosťujúcim spolupracovníkom a tiež priestory pre propagáciu úradu a to prednáškový sál a galériu. Svojou hmotou uzatvára južnú časť Obilného trhu a vďaka vertikálnej záhrade na fasáde zapadá do prostredia a prispieva k zlepšeniu mikroklímy.
|
host ::
RSS.