|
|
Zvuková variabilita českých tázacích vět ve spontánní řeči
Hýblová, Lucie ; Volín, Jan (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Cilem tohoto vyzkumu bylo analyzovat a popsat zvukovou variabilitu ceskych tazacich vet, zejmena ve spontannim dialogu. Hlavnim zamefenim by! podrobny popis konkretniho melodickeho prubehu a srovnani zvukovych charakteristik ve spontannim a Ctenem projevu. Ukolem bylo zjistit, jakym zpusobem ovlivnuje spontannost a dialogicnost melodicke kontury, nebot' tato oblast neni v cestine doposud uspokojive prozkoumana. Vychodiskem byla melodicka schemata ve fonologickych popisech ceske intonace a jejich charakteristicke vlastnosti. Sledovana byla variabilita, vyskyt a chovani ruznych typu otazek ve spontanni feci. V obou databazich jsme vyclenili nekolik typu otazek, krome standardnich doplnovacich a zjist'ovacich otazek se jednalo o jejich situacni modifikace a o modifikace, u nichz se rozchazi obsahova a formalni stranka. Vysledky ukazaly, ze typy vyclenene na zaklade semantickem vykazuji obdobne chovani, co se distribuce tyee, typy shodne formalne se chovaji odlisne. Nejcastejsim typem otazky ve spontannich textech byla v nasem vzorku zjist'ovaci otazka, vcetne vsech modifikaci zaujimala pomer 5: 1 vliCi otazce doplnovaci. Nejvetsi objem v nasich databazich zaujimaji otazky jednousekove, ve spontanni databazi jsou pak u jednousekovych castejsi otazky jednotaktove. u vetsiny otazek se melodem realizoval na...
|
|
|
Koartikulační vliv nazálních konsonantů na jejich segmentální okolí v češtině a v angličtině
Skarnitzl, Radek ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Janota, Přemysl (oponent) ; Krčmová, Marie (oponent)
Disertační práce se zabývá koartikulační nazalizací v češtině a angličtině. V teoretické části uvádí do problematiky koartikulace, představuje metody používané ve výzkumu nazality a studie, které se touto tématikou již zabývaly. V praktické části disertační práce představuje čtyři experimenty provedené většinou nazometrickou analýzou. Ve třech experimentech je zkoumána míra nazality u vokálů v závislosti na segmentálních i suprasegmentálních parametrech, a to v logatomech a v souvislé řeči. Zde mě zajímala jak průměrná míra nazality u daných vokálů, tak i průběh křivky nazality v rámci vokálů a spojení vokál-nazála-vokál. V jednom experimentu se zabývám i percepční stránkou nazality; k vytvoření cílových hlásek byly použity manipulace spektrální obálky.
|
|
|
Výslovnost dvojího "i" ve východolašském dialektu
Blažková, Jana ; Veroňková, Jitka (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Inventář samohlásek spisovné češtiny obsahuje pět krátkých /a/, /e/, /i/, /o/, /u/ a pět dlouhých samohlásek /a:/, /e:/, /i:/, /o:/, /u:/. Starší dialektologické práce nicméně uvádějí, že ve všech podskupinách lašských nářečí se stále udržuje rozdílná výslovnost dvou i-ových vokálů: "měkkého" a "tvrdého" /i/. Protiklad těchto dvou fonémů je historického původu a ve většině ostatních českých a moravských dialektů již zanikl. Tématem diplomové práce "Výslovnost dvojího /i/ ve východolašském dialektu" bylo ověření současného stavu produkce a percepce dvou různých i-ových vokálů ve východolašském dialektu. Dialektologická literatura sice opozici mezi /i/ a /y/ uvádí jako zachovanou, nicméně vzhledem ke všeobecnému ústupu nářečí v českém jazykovém prostředí si práce kladla za cíl ověřit, zda se ve východolašském dialektu stále rozlišuje "tvrdé" a "měkké" /i/, a pokud ano, stanovit, jaké akustické vlastnosti ovlivňují jejich percepci. Výzkum probíhal na minimálních párech a slabikách, v nichž se i-ové vokály objevily v různých hláskových okolích. Minimální páry a slabiky byly zasazeny do textu, který byl mluvčím předložen ke čtení a nahrán. V rámci výzkumu jsme pořídili nahrávky 30 mluvčích východolašského nářečí. Všichni mluvčí byli příslušníky starší generace, u níž existuje vysoký předpoklad, že zmíněnou...
|
|
|
Intonace jednoslabičného slova jako součásti víceslabičného taktu
Spilková, Helena ; Volín, Jan (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustřeďuje na zkoumání melodických vlastností složených taktů, tj. taktů, jejichž součástí je jednoslabičné slovo. Výchozím postupem je analýza melodického průběhu dvojznačných řetězců slabik, z nichž jedna varianta vždy obsahuje jednoslabičné slovo v různých pozicích a druhá varianta obsahuje pouze víceslabičná slova. Informace o melodickém průběhu jsou současně uváděna do souvislosti s výsledky poslechového testu, které poskytují zpětnou vazbu o percepčním dojmu daných realizací. Pomocí porovnání různých realizací práce směřuje k odhalení melodických schémat, která se u složených taktů vyskytují narozdíl od taktů jednoslovných. Součástí práce je také návrh systému melodické transkripce na úrovni taktů.
|
|
|
Vliv syntaktické stavby (spojek) na mluvenou řeč (promluvový úsek, intonaci, pauzy). Poslechové analýzy
Jelínková, Ivana ; Palková, Zdena (oponent) ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce)
Diplomová práce "Vliv syntaktické stavby (spojek) na mluvenou řeč (promluvový úsek, intonaci, pauzy) - poslechové analýzy" zkoumá vztah spojek A, ŽE, ABY, PROTOŽE, ALE v přesně dané větné struktuře s jevy systémového popisu zvukové formy jazyka - promluvovým úsekem, větnou intonací a pauzou. Výzkum je založen na srovnání veřejných projevů čtených a připravených nečtených. Nejprve provádíme segmentaci zvolených příkladů do přízvukových taktů; dále se snažíme potvrdit hypotézu, že spojkou začíná nový promluvový úsek; v rámci intonace sledujeme, co je typické pro melodický průběh v přízvukovém taktu před spojkou; poslední část výzkumu je věnovaná pauzám, respektive jejich pozicím v bezprostřední blízkosti přízvukového taktu obsahujícího spojku. Výzkum je založen na poslechovém dojmu, a tedy nevychází z instrumentálních analýz.
|
|
|
Temporální a spektrální struktura českých explozív
Machač, Pavel ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Janota, Přemysl (oponent) ; Ptáček, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je popis českých orálních explozív p b t d tˇ dˇ k g v intervokalické pozici. Výzkum se ubírá dvojím směrem: u všech explozív zkoumáme jejich temporální vlastnosti a u explozív neznělých vybrané spektrální vlastnosti (kap. 12). Hlavním cílem v oblasti temporálních charakteristik je popis trvání celku explozív, fáze závěrové a explozivní s ohledem na místo tvoření a kontrast znělosti. Dále jsme zjišťovali údaje o poměru trvání závěru a exploze. Tematicky navazujeme na předchozí výzkumy (Chlumský 1911 a 1928; Borovičková - Maláč 1967; Mluvnice češtiny 1, 1986) a přinášíme výsledky, které mohou dosavadní poznatky doplnit zejména o údaje z řeči běžně mluvené, semispontánní (blíže viz kap. 2 a 8). Hlavním cílem v oblasti spektrálních chrakteristik je statistický popis frekvenčních vlastností explozivního šumu v kategoriích: spektrální těžiště, směrodatná odchylka spektra, sešikmenost hodnot spektra a špičatost hodnot spektra. Pro tyto parametry se v odborné literatuře běžně užívá souhrnný název spectral moments (např. Forrest a kol. 1988; Blacklock - Shadle 2003; Eriksson a kol. 2004; Bunnell a kol. 2004; Tanner a kol. 2005). Uvedený termín - spektrální momenty - jsme převzali pro dřívější výzkum (Machač - Skarnitzl 2004, 2005) i pro tuto práci. Pro analýzu explozív byla zvolena...
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent) ; Janota, Přemysl (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Temporální a spektrální struktura českých explozív
Machač, Pavel ; Palková, Zdenka (vedoucí práce)
Předmětem této práce je popis českých orálních explozív p b t d tˇ dˇ k g v intervokalické pozici. Výzkum se ubírá dvojím směrem: u všech explozív zkoumáme jejich temporální vlastnosti a u explozív neznělých vybrané spektrální vlastnosti (kap. 12). Hlavním cílem v oblasti temporálních charakteristik je popis trvání celku explozív, fáze závěrové a explozivní s ohledem na místo tvoření a kontrast znělosti. Dále jsme zjišťovali údaje o poměru trvání závěru a exploze. Tematicky navazujeme na předchozí výzkumy (Chlumský 1911 a 1928; Borovičková - Maláč 1967; Mluvnice češtiny 1, 1986) a přinášíme výsledky, které mohou dosavadní poznatky doplnit zejména o údaje z řeči běžně mluvené, semispontánní (blíže viz kap. 2 a 8). Hlavním cílem v oblasti spektrálních chrakteristik je statistický popis frekvenčních vlastností explozivního šumu v kategoriích: spektrální těžiště, směrodatná odchylka spektra, sešikmenost hodnot spektra a špičatost hodnot spektra. Pro tyto parametry se v odborné literatuře běžně užívá souhrnný název spectral moments (např. Forrest a kol. 1988; Blacklock - Shadle 2003; Eriksson a kol. 2004; Bunnell a kol. 2004; Tanner a kol. 2005). Uvedený termín - spektrální momenty - jsme převzali pro dřívější výzkum (Machač - Skarnitzl 2004, 2005) i pro tuto práci. Pro analýzu explozív byla zvolena...
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Diferenciace kvasinkových populací Saccharomyces cerevisiae: studium vlivu kultivačních podmínek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Dostál, Jiří (oponent)
Dlouhodobý výzkum chronologicky stárnoucích populací laboratorních kmenů kvasinky Saccharomyces cerevisiae odhalil, že kvasinky jsou schopny diferenciovat a vytvářet specializované buněčné typy. V současné době je nejpodrobněji popsána diferenciace tekutých kultur rostoucích v médiu bohatém na glukózu a kolonií rostoucích na pevném glycerolovém médiu, v nichž kvasinky vytvářejí dvě morfologicky odlišné skupiny buněk, jež přizpůsobují svůj metabolismus a fyziologii ve prospěch dlouhodobého přežití populace. V rámci diplomové práce byly z kolonií rostoucích na pevném glukózovém médiu a z tekutých kultur kultivovaných v glycerolovém médiu izolovány buněčné subpopulace lišící se v některých parametrech od subpopulací dříve popsaných. Nově izolované subpopulace byly porovnány s již známými buněčnými typy kolonií a tekutých kultur. Analyzována byla jejich stresová odolnost a vybrané metabolické procesy. Na základě předchozích výzkumů diferenciace kvasinkových populací byly vytipovány proteiny, jejichž exprese byla u jednotlivých populací buněk sledována pomocí fúze s fluorescenčním proteinem GFP. Výsledky ukázaly, že složení média a forma kultivace ovlivňují vývoj a metabolismus jednotlivých diferenciovaných buněčných subpopulací. Klíčová slova: Saccharomyces cerevisiae, BY4742, buněčná diferenciace,...
|
host ::
RSS.