|
|
Studium vlastností výlisků z různých typů přímo lisovatelného xylitolu
Komínková, Hana ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
9. SOUHRN Práce se zabývá studiem vlastností výlisku ze dvou typu prímo lisovatelného xylitolu, a to Xylitabu® 100 a Xylitabu® 200. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, prídavku mazadel stearanu horecnatého a stearylfumarátu sodného (Pruvu) v koncentraci 1 % a 50% prídavku modelových úcinných látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové. Použité lisovací síly byly 6, 8 a 10 kN, výlisky s lécivy byly lisovány jen silou 10 kN. Pevnost tablet z obou suchých pojiv rostla s lisovací silou, vlivem mazadel se mírne snížila. Výlisky z Xylitabu® 100 mely pevnost vyšší a více ovlivnenou mazadly než výlisky z Xylitabu® 200. Doba rozpadu tablet byla delší v prípade výlisku s Xylitabem® 200, rostla s lisovací silou, krome Xylitabu® 200 se stearanem horecnatým, a byla prodloužena mazadly, více stearanem horecnatým. Výlisky s obema lécivy byly pevnejší a s kratší dobou rozpadu v prípade Xylitabu® 100. Významne vyšší pevnost a delší dobu rozpadu mely tablety s kyselinou acetylsalicylovou. Pevnejší tablety byly vždy ze smesí s Pruvem. Doba rozpadu tablet v prípade kyseliny acetylsalicylové byla delší s Pruvem, v prípade kyseliny askorbové se stearanem horecnatým.
|
|
|
Studium vlastností tablet ze směsného suchého pojiva složeného z mannitolu a sorbitolu
Henychová, Petra ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šklubalová, Zdeňka (oponent)
Práce se zabývá studiem vlastností tablet z přímo lisovatelného směsného suchého pojiva Compressolu™S a ze směsí Mannogemu™ 2080 a Sorbitabu™SD 250 v poměrech 1:3, 1:1 a 3:1. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, přídavku mazadel stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného v koncentraci 1% a přídavku modelových účinných látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové v poměru 1:1 vůči suchému pojivu. U Compressolu™S byly při lisovací síle 8 kN lisovány také tablety s 0,5% koncentrací mazadel. Použité lisovací síly byly 6, 8 a 10 kN, u výlisků s léčivy pouze 10 kN, zde byl jako mazadlo použit pouze stearylfumarát sodný. Pevnost tablet z Compressolu™S rostla s lisovací silou, s rostoucí koncentrací mazadel neklesala a nebyl zaznamenán výraznější rozdíl v rámci typu použitého mazadla. Doba rozpadu tablet byla delší v případě přídavku stearanu hořečnatého. Ze studovaných směsí byly nejpevnější výlisky ze směsi Mannogem™2080 a Sorbitab™SD 250 1:3, které měly nejkratší dobu rozpadu. Stearan hořečnatý prodlužoval dobu rozpadu výlisků ze směsí suchých pojiv více než stearylfumarát sodný. Pevnosti tablet z Compressolu™S byly blízké pevnosti tablet ze směsi suchých pojiv v poměru 1:1. Doba rozpadu tablet z Compressolu™S byla delší než doba rozpadu tablet ze...
|
|
|
Vliv typu plniva a rozvolňovadla na vlastnosti tablet s vysokodávkovým léčivem.
Tranová, Thao ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: doc. PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Posluchač: Thao Tranová Název diplomové práce: Vliv typu plniva a rozvolňovadla na vlastnosti tablet s vysokodávkovým léčivem Práce se zabývá studiem vlivu plniv a extragranulárních rozvolňovadel na vlastnosti tablet s vysokodávkovým léčivem. Ve vysokosmykovém granulátoru byly vyrobeny dva typy granulátů lišící se mikrokrystalickou celulosou a laktosou. Následně z nich bylo připraveno jedenáct skupin tablet s rozdílným typem a množstvím rozvolňovadla. Tablety obsahovaly 2 %, 3,7 % nebo 5,4 % sodné soli kroskarmelosy nebo 2 % a 5,4 % krospovidonu. Testovanými parametry tablet byly oděr, pevnost, doba rozpadu a pyknometrická hustota. Zrychlené stabilitní studie trvající 6 měsíců byly provedeny při teplotě 40 řC a relativní vlhkosti 75 %. Tablety byly průběžně hodnoceny po 1,5, 3 a 6 měsících. Všechny tablety měly v čase T0 odpovídající oděr, pevnost, dobu rozpadu a pyknometrickou hustotu. Tablety obsahující mikrokrystalickou celulosu a sodnou sůl kroskarmelosy se rozpadly rychleji než tablety s laktosou nebo krospovidonem. Tablety s kroskarmelosou vykazovaly větší hustotu než tablety s krospovidonem. Během stabilitního testování se ukázalo, že se oděr všech...
|
|
|
Oční kapky s timololem
Luknár, Petr ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Souhrn Oční kapky jsou nejběžnější lékovou formou k topické aplikaci očních léčivých látek. V terapii glaukomu mají již dlouhodobé uplatnění oční kapky s timololem. V této práci byla studována hmotnost očních kapek s obsahem 0,5% timololu produkovaných pěti různými dispenzačními systémy a její ovlivnění efektivním průměrem otvoru kapátka, fyzikálně- chemickými vlastnostmi roztoku a dispenzačním úhlem. Hmotnost kapek při svislém kapání (90ř) byla přímo úměrná efektivnímu průměru otvoru kapátka a povrchovému napětí, zatímco hustota, viskozita osmolalita roztoku hmotnost neovlivnily. Významné snížení hmotnosti kapání vlivem snížení dispenzačního úhlu z 90ř na 45ř (šikmé kapání) bylo zaznamenáno pro kapátko K1, zatímco u kapátek K2 - K4 se po náklonu (tilting) hmotnost kapky zvětšila vlivem laterální tvorby kapky. Hmotnost kapek produkovaných kapátkem K5 byla pro oba dispenzační úhly srovnatelná. Toto kapátko bylo spojeno s dispenzačním systémem Comod® , který dávkuje kapky pomocí speciální pumpičky. Experimentálně zjištěné hmotnosti kapek pro svislé kapání byly porovnány s údaji výrobce a byly vyjádřeny odchylky v obsahu timololu v jedné kapce (dávce) přípravku. Nejvýraznější odchylky byly zaznamenány u systémů K1 a K5. Shoda mezi udanou a experimentálně zjištěnou hmotností kapky 30mg a nejmenší poruchy kapání...
|
|
|
Evaluation and optimisation of a granulation process on a laboratory scale fluid bed granulator.
Stoniš, Jan ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Řehula, Milan (oponent)
The fluid bed granulation is a well-established method how to improve such properties of powders as flowability and increase content uniformity of the tablets. In this thesis, there was evaluated a granulation process on a lab scale fluid Glatt bed granulator and optimized for highest possible yield. Product yield in the size range of 80-90 % of granules and process reproducibility were stated as most effective. The product was analysed for its particle size distribution, the API distribution within the different particle size fractions and the flowability of the final granules. For process optimization, the most critical parameters such as spraying rate, particle size of raw materials and fluid bed pressure were identified and evaluated. As the highest-yielding dosage for the powder binder was found the spraying rate of 9 g/min. Changes in bed fluid pressure and nozzle pressure showed no significant improvement. Different grades of caffeine were compared for their impact on the granulation properties. Sieved caffeine enhanced yield of the product and reproducibility compared to bulk or disagglomerated caffeine.
|
|
|
Optimalizace složení přímo lisovatelné tabletoviny s beta-glukanem.
Srbová, Alena ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šklubalová, Zdeňka (oponent)
Diplomová práce se zabývá optimalizací složení přímo lisovatelné tabletoviny, obsahující co největší možné množství beta-glukanu a 30 mg kyseliny askorbové. Testováno bylo pět suchých pojiv, a to sorbitol, mikrokrystalická celulosa, dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, směs sorbitolu s mikrokrystalickou celulosou v poměru 3:1 a směs dihydrátu hydrogenfosforečnanu vápenatého s mikrokrystalickou celulosou v poměru 3:1. Testovaný obsah beta-glukanu byl 30, 40 a 50 %. U tabletovin byla hodnocena sypnost, sypná a setřesná hustota, jejich lisovatelnost. Hodnocenými parametry tablet byla pevnost v tahu, doba rozpadu a oděr. Pro přípravu přímo lisovatelných tabletovin byla vybrána velikostní frakce beta-glukanu 180 - 300 µm. Jako nejoptimálnější suché pojivo byl zvolen pro všechny koncentrace beta- glukanu sorbitol (Merisorb® 200), jako mazadlo byl použit stearan hořečnatý v 1% koncentraci. S rostoucí koncentrací beta-glukanu bylo nutné navýšit lisovací sílu, přičemž vhodná lisovací síla pro tabletovinu s 30% beta-glukanu byla 9 kN, pro tabletovinu s 40% beta-glukanu 11 kN a pro tabletovinu s 50% beta-glukanu 14 kN. Tablety vyrobené těmito lisovacími silami z příslušných tabletovin vyhovovaly lékopisným zkouškám na dobu rozpadu i oděr tablet.
|
|
|
Studium vlastností výlisků ze silicifikovaných mikrokrystalických celulos
Nováková, Petra ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
V práci je studována pevnost tablet v tahu a doba rozpadu výlisků ze silicifikovaných mikrokrystalických celulos, Prosolv SMCC 90 a Prosolv HD 90, v závislosti na lisovací síle, přídavku dvou typů mazadel a dvou léčivých látek. Mazadla byla stearan hořečnatý a stearylfumarát sodný v koncentraci 0,5%, aktivní látky kyselina askorbová a acetylsalicylová v koncentraci 50%. Prosolv SMCC 90 byl lépe lisovatelný než Prosolv HD 90; výlisky měly vyšší pevnost a ta se zvyšovala s lisovací silou. Prosolv HD 90 byl více citlivý na přídavek mazadel a větší pokles pevnosti byl zaznamenán v přítomnosti stearylfumarátu sodného. Vliv mazadel na pevnost tablet v přítomnosti léčivých látek nebyla stejná. Doba rozpadu výlisků z Prosolvu HD 90 bez i s mazadly byla kratší než z Prosolvu SMCC 90 a zvyšovala se s rostoucí lisovací silou. Doba rozpadu se prodloužila přídavkem mazadel a významně byla zkrácena přídavkem léčivých látek. Výlisky s kyselinou askorbovou měly kratší dobu rozpadu než s kyselinou acetylsalicylovou a doba rozpadu nebyla výrazně ovlivněna přítomností mazadel.
|
|
|
Osmolalita parenterálních přípravků. Parenterální směsi 1.
Bouallagui, Veronika ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Posluchač: Veronika Bouallagui Název diplomové práce: Osmolalita parenterálních přípravků. Parenterální směsi 1. V této práci byla měřena hustota a osmolalita izotonických roztoků chloridu sodného a glukosy a jejich směsí připravených v molální a/nebo molární koncentraci. Osmolalita byla přímo úměrná rostoucí látkové koncentraci, toto však platilo pouze pro roztoky samotných látek; u směsí byla osmolalita ovlivněna poměrem chloridu sodného a glukosy. Hustota byla měřena při 20řC a 25řC; průměrná hustota roztoků při 20řC byla využita pro převod molality na molaritu a naopak, k odhadu osmolarity a k odhadu měrného specifického objemu Vg (ml/g) a molálního objemu Vmol (ml/mol) rozpuštěné látky. Měrný specifický objem a molální objem glukosy nezávisel na látkové koncentraci, zatímco pro chlorid sodný se s klesající látkovou koncentrací snižoval. Výsledná hodnota Vg a Vmol u směsí obou látek byla ovlivněna koncentrací a podílem obou složek ve směsi. Ze tří metod uvedených v USP byl nejpřešnější odhad osmolarity zjištěn pro metodu využívající experimentálně zjištěný měrný specifický objem rozpuštěné látky Vg (ml/g).
|
|
|
Studium vlastností tablet z přímo lisovatelného isomaltu
Pavlasová, Veronika ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Diplomová práce - Veronika Pavlasová - 2009 Studium vlastností tablet z přímo lisovatelného isomaltu. Souhrn Diplomová práce se zabývá studiem vlastností tablet ze dvou typů přímo lisovatelného isomaltu - galenuIQTM 720 a galenuIQTM 721. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu tablet, oboje v závislosti na lisovací síle, přídavku stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného (Pruvu) jako mazadel v koncentracích 0,5% a 1% a 50% přídavku modelových léčivých látek kyseliny askorbové a kyseliny acetylsalicylové. Tablety byly lisovány lisovacími silami 6, 8 a 10 kN, výlisky s léčivy pouze lisovací sílou 10 kN. Pevnost tablet z obou látek rostla s lisovací silou, vlivem mazadel se nesnížila. Doba rozpadu byla delší s látkou galenIQTM 720, u obou látek byla prodloužena mazadly a rostla s lisovací silou. Přítomnost léčiv snížila pevnost tablet, pevnější byly výlisky s kyselinou acetylsalicylovou. U obou léčiv nebyl výrazný rozdíl v rámci typu použitého isomaltu ani mazadla. Doba rozpadu byla kratší u tablet s kyselinou askorbovou, kdy byla nejkratší s látkou galenIQTM 721 s Pruvem, kdežto u kyseliny acetylsalicylové s galenemIQTM 721 se stearanem hořečnatým.
|
|
|
Studium lisovacího procesu a vlastností tablet z různých typů hydrogenfosforečnanu vápenatého.
Koryťáková, Lenka ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
V práci jsou hodnoceny anhydrát a dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého z hlediska pevnosti a doby rozpadu tablet v závislosti na lisovací síle. Jako anhydrát jsou použity dva firemní produkty - Anhydrous Emcompress® a Di-Cafos® A 60, zástupcem dihydrátu je Emcompress® . Vlivovými faktory jsou použité mazadlo (stearan hořečnatý, Pruv® ), přídavek mikrokrystalické celulosy (Vivapur® 102) a lisovací síla. Kromě vlastností tablet je hodnocena i energetická bilance lisování. Použité lisovací síly byly 12, 16 a 20 kN. U směsí obsahujících Vivapur® 102 byla použita lisovací síla 12 kN. Celková energie lisování, energie na tření a energie akumulovaná tabletou po vylisování rostly s lisovací silou a byly nejvyšší u látky Anhydrous Emcompress® , přídavek Vivapuru® 102 tyto energie zvyšoval. Mezi hodnotami energie dekomprese nebyly výraznější rozdíly. Plasticita klesala s lisovací silou, nejvyšší byla u látky Anhydrous Emcompress® , Vivapur® 102 její hodnoty zvyšoval. Pevnost tablet rostla s lisovací silou, nejpevnější tablety poskytoval Emcompress® , nejméně pevné Di-Cafos ® A 60. Vivapur® 102 pevnost tablet zvyšoval a vyrovnával, typ mazadla se uplatňoval různě. Doba rozpadu tablet byla velmi krátká, nebyl zaznamenán vliv lisovací síly, Vivapur® 102 její hodnoty vyrovnával.
|
host ::
RSS.