|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Racionalizace evropského regulačního rámce
Šilhánová, Martina ; Tichý, Luboš (oponent) ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce)
74 Závěr Následující kapitola shrnuje hlavní závěry v oblasti racionalizace evropského regulačního rámce, jichž se dosáhlo přijetím Lisabonské smlouvy a realizací iniciativ v rámci souhrnné strategie pro zlepšování právního prostředí. Za hlavní přínos Lisabonské smlouvy v oblasti harmonizace práva lze považovat lepší rozdělení a definování pravomocí mezi orgány EU a členské státy. Článek 3 SFEU uvádí úplný výčet oblastí spadajících pod výlučnou pravomoc evropských zákonodárců. Navazující článek 4 uvádí demonstrativní výčet hlavních oblastí náležejících pod sdílenou pravomoc doplněnou o negativní definici sdílených pravomocí, z níž vyplývá, že oblasti působnosti neupravené v čl. 3 ani v čl. 6 SFEU jsou zařazeny do kategorie sdílených pravomocí. Článek 2 SFEU posiluje roli orgánů EU při výkonu sdílených pravomocí, neboť z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že primární úloha při plnění legislativní činnosti u sdílených pravomocí je delegována na orgány EU a členským státům je přenechána v takovém rozsahu, v jakém ji orgány EU nevykonávají. Členské státy mají možnost zabránit jejímu extenzivnímu pojetí použitím brzdy kontroly při tvorbě legislativního aktu vycházejícího z Protokolu o použití zásady subsidiarity a proporcionality, kdy je členským státům ponechána lhůta 8 týdnů pro předložení námitek ohledně...
|
|
|
Problematika předběžné otázky se zaměřením na řízení iniciovaná soudy České republiky
Zvárová, Daniela ; Král, Richard (oponent) ; Tichý, Luboš (vedoucí práce)
Závěr Řízení o předběžné otázce je velmi významným institutem v rámci evropského soudnictví. Lze ho jednoznačně zařadit mezi rozhodující činnosti Soudního dvora a dovolila bych si ho nazvat jako určitou "anomálii" mezi řízeními. Vyznačuje se zejména spoluprací a komunikací mezi národními soudy a Soudním dvorem. Úspěch a význam tohoto řízení je zcela nesporný. Díky řízení o předběžné otázce bylo v rámci evropského práva přijato nespočet právních principů a institutů, na kterých dnes právo Evropské unie stojí. Úspěch má však často i své stinné stránky. V případě řízení o předběžné otázce se jedná o zvyšující se nápad Soudního dvora právě v důsledku zájmu o toto řízení. Ne příliš povzbudivou skutečností je v tomto ohledu i činnost Evropské unie v podobě integračních procesů a přistupování dalších členských států, kde například dle mého názoru jen otázka počtu jazyků vytváří samostatnou problematickou oblast. Jak se postavila Česká republika k řízení o předběžné otázce? Česká republika od doby svého přistoupení k Evropské unii podala 12 žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, přičemž první předběžnou otázku předložil Okresní soud v Českém Krumlově ke konci roku 2005 ve věci Vorel v. Nemocnice Český Krumlov. Význam této předběžné otázky byl utlumen rozhodnutím ve věci Dellas a další a díky tomu Soudní dvůr...
|
host ::
RSS.