|
|
Kulturněhistorický obraz severozápadních Čech a saského Polabí v raném středověku: na příkladě hrnčířství a fortifikačního stavitelství
Kotková, Martina ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Štefan, Ivo (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Historické vědy - pravěká a raně středověká archeologie Martina K o t k o v á Kulturněhistorický obraz severozápadních Čech a saského Polabí v raném středověku: na příkladě hrnčířství a fortifikačního stavitelství Cultural-historic development in the north-western Bohemia and Saxon-Elbe valley in Early Middle Ages: case studies from ceramics production and fortification architecture Disertační práce vedoucí práce - Prof. PhDr. Jiří Sláma, CSc. 2012 Abstrakt Práce se zabývá možnostmi komparace raně středověkých hmotných pramenů po obou stranách Krušných hor, resp. na území severozápadních Čech a spolkové země Sasko (v saském Polabí). Z hlediska časového vymezení je sledován zejména vývoj v 9. a 10. století. V části, která se věnuje keramice, je kladen důraz na pramennou kritiku a následně interpretaci nově provedených přírodovědných rozborů nádob tzv. zabrušanského keramického okruhu. K detailnímu studiu bylo vybráno celkem 45 střepů této keramiky z 5 saských a 3 českých lokalit. Zjistit původ velmi podobných až uniformních fragmentů pouze na základě morfologicko-typologických znaků není možné. Avšak podle výsledků dosažených přírodovědnými analýzami je možné vydělit zkoumané artefakty do dvou základních skupin, přičemž se...
|
|
|
The axe in the Early Middle Ages as a tool, weapon and symbol of the social status
Orgonášová, Ľudmila ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se zaobírá zpracováním nálezů raně středověkých seker z území Moravy a Čech na základě dostupných publikací a v plné míře se o toto zpracování opírá v otázkách řemeslného, ale především bojového a symbolického využití tohto univerzálního nástroje. Cílem práce je seznámit čtenáře se základními typy slovanských seker, s jejich výrobou a výskytem na jednotlivých lokalitách, ale především s kontextem nálezových okolností a jeho intepretací ve vztahu k životu raně středověkého člověka. V poměrně menší míře je využitá výpověď dochovaných ikonografických a písemných pramenů a to zvláště v otázkách, které nejsou dostatečně poznatelné z archeologických nálezů a situací.
|
|
|
Využití koní v raném středověku
Dostálová, Kateřina ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Využití koní v raném středověku" pojednává o vztahu koně a člověka v raně středověkých Čechách a na Velké Moravě. Vztah lidí a koní má hluboké kořeny a může nabývat různé podoby, tato práce na tento vztah nazírá z archeologického hlediska a zjišťuje podoby tohoto vztahu u Avarů, Starých Maďarů a hlavně u Slovanů. Autorka klade důraz na popis součásti koňské postroje a na význam ostruh, řeší otázku konzumace koňského masa a v neposlední řadě přináší přehled lokalit s nálezy fragmentů koňských kostí.
|
|
|
Christianizace raně středověké společnosti ve světle movitých archeologických nálezů
Dvořáková, Nikola ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Předkládaný text se zabývá procesem christianizace s přihlédnutím k vypovídacím možnostem archeologie. Ve středu pozornosti stojí movité archeologické nálezy, které jsou obecně spojované s křesťanstvím. Tyto předměty byly rozděleny do dvou skupin: na artefakty primárně svázané s křesťanstvím (skupina I) a artefakty s praktickou nebo dekorační funkcí nesoucí křesťanskou tematiku (skupina II). Z obou skupiny byla vybrána jedna kategorie předmětů (skupina I: závěsné křížky, skupina II: nákončí), která byla podrobena rozboru. Na závěr je zhodnocen přínos k poznání procesu christianizace.
|
|
|
Raně středověké osídlení Chebska
Hasil, Jan ; Štefan, Ivo (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Předložená práce zabývající se problematikou raně středověkého osídlení Chebska nepředstavuje první zpracování daného tématu; studie R. Turka, E. Šimka a částečně i A. Hejny z 50. a 60. let jsou však zatíženy dobovým nacionalismem, stejně jako starší publikace německé (k dějinám bádání viz 2. kapitolu). Autor proto přistupuje k tématu bez apriorních etnických schémat.
|
|
|
Osídlení akropole hradiště v Libici nad Cidlinou, jeho charakter, struktura a časové zařazení
Tomanová, Pavla ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se zabývá vývojem osídlení na akropoli raně středověkého hradiště v Libici nad Cidlinou. Její těžiště spočívá ve zpracování výzkumu sondy S založené roku 1950, která dosud nebyla podrobně analyzována. Podstatná část práce byla věnována rozboru nálezového fondu a metodice zpracování dat ze starého výzkumu. Na základě výsledných zjištění, s přihlédnutím k nejnovějším závěrům nedestruktivního průzkumu, otevírá diskusi o názorech Rudolfa Turka na vývoj osídlení akropole, které dosud nebyly komplexněji revidovány. V závěru je práce doplněna o komparativní přehled podob sídelních areálů českých a velkomoravských hradišť podobného charakteru.
|
|
|
Raně středověké fortifikace s čelní kamennou plentou ve střední Evropě
Kos, Luděk ; Štefan, Ivo (oponent) ; Sláma, Jiří (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá fortifikací s čelní kamennou plentou v prostoru střední Evropy. Shrnuje dosavadní stav bádání z hlediska rozšíření jevu, konstrukční poznatky a pohledy na jeho chronologické a kulturní aspekty. Práce se rovněž věnuje některým metodickým problémům výzkumu opevnění. Studovaný typ našel v raném středověku široké uplatnění jak na územích franských, tak na územích slovanských, konstrukční rozdíly v opevněních s kamennou zdí nasucho kladenou jsou jeho variantami zohledňujícími i místní tradice. Z důvodů chronologických, historicky doloženého kontaktu i vlivů na ostatní druhy architektury a život slovanské elity, je třeba pokládat franský původ tohoto typu fortifikace za pravděpodobný.
|
|
|
Vybrané problémy raně středověkých pohřebišť
Štefan, Ivo ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ruttkay, Alexander (oponent) ; Urbanczyk, Przemyslaw (oponent)
I. Úvod. Disertační práce obsahuje čtyři samostatné studie věnované okruhu témat spojených s pohřbíváním v raném středověku. Ve středu zájmu práce stojí české raně středověké prostředí, ve všech studiích se však autor snažil začlenit český vývoj do středoevropského kontextu. Obsah jednotlivých kapitol je následující: II. Změna pohřebního ritu jako archeologický a kulturně-antropologický problém. První část studie se soustřeďuje na zásadní změnu zacházení se zemřelými k níž v Čechách dochází v průběhu 9. století- kremace je střídána pohřbíváním nespálených těl. Na základě rozboru nejstarších kostrových hrobů dospívá autor k závěru, že k této změně dochází v českém prostředí poněkud později, než se dosud obecně soudilo a je tedy třeba přehodnotit i její historické souvislosti. Další části stati se snaží uchopit změnu pohřebního ritu jako kulturní jev provázející v řadě evropských oblastí počáteční kroky začleňování tradičních "gentilních" společností do struktur formující se středověké Evropy. Cílem srovnání několika lépe poznatelných regionů bylo v prvé řadě nastínění šíře variability příčin a délky průběhu této změny. III. Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic. Esovité záušnice jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším typem ženského šperku. První část studie se soustřeďuje na...
|
|
|
Vybrané problémy raně středověkých pohřebišť
Štefan, Ivo ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ruttkay, Alexander (oponent) ; Urbanczyk, Przemyslaw (oponent)
I. Úvod. Disertační práce obsahuje čtyři samostatné studie věnované okruhu témat spojených s pohřbíváním v raném středověku. Ve středu zájmu práce stojí české raně středověké prostředí, ve všech studiích se však autor snažil začlenit český vývoj do středoevropského kontextu. Obsah jednotlivých kapitol je následující: II. Změna pohřebního ritu jako archeologický a kulturně-antropologický problém. První část studie se soustřeďuje na zásadní změnu zacházení se zemřelými k níž v Čechách dochází v průběhu 9. století- kremace je střídána pohřbíváním nespálených těl. Na základě rozboru nejstarších kostrových hrobů dospívá autor k závěru, že k této změně dochází v českém prostředí poněkud později, než se dosud obecně soudilo a je tedy třeba přehodnotit i její historické souvislosti. Další části stati se snaží uchopit změnu pohřebního ritu jako kulturní jev provázející v řadě evropských oblastí počáteční kroky začleňování tradičních "gentilních" společností do struktur formující se středověké Evropy. Cílem srovnání několika lépe poznatelných regionů bylo v prvé řadě nastínění šíře variability příčin a délky průběhu této změny. III. Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic. Esovité záušnice jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším typem ženského šperku. První část studie se soustřeďuje na...
|
|
| |
host ::
RSS.